Jana Nagyová Nečasová a Petr Nečas
Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia,

Nezákonné odposlechy Jany Nečasové. Přečtěte si celé rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud zveřejnil celý text rozhodnutí ve věci přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního hovoru ve věci Jany Nečasové, dříve Nagyové. Specializovaný senát trestního kolegia Nejvyššího soudu vydal dne 27. května 2020 ve věci tři výroky, jimiž konstatoval, že zákon byl porušen v části týkající se navrhovatelky už prvotním příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Okresního soudu v Ostravě dne 5. září 2012. HlídacíPes.org ho přináší v plném znění.

Zákon byl po prvotním povolení odposlechu porušen i následným příkazem k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Krajského soudu v Ostravě dne 4. ledna 2013, a stejně tak i dalším následným příkazem k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Krajského soudu v Ostravě dne 3. května 2013.

Z textu rozhodnutí: „ …pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, resp. příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06)… …z předmětného příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 0 Nt 5908/2012/V (V 269/2012), není seznatelné, kterými konkrétními skutkovými okolnostmi podepřenými jakými indiciemi měla být skutková podstata kterého trestného činu naplněna, a jaký, resp. jaké trestné činy jsou tedy v jednání navrhovatelky spatřovány a jakým způsobem se měla na jejich páchání podílet, což nevyplývá ani z přiloženého důkazního materiálu.“

Celý text rozhodnutí najdete zde.

Nejvyšší soud zároveň upozornil na některé zavádějící informace, které se v souvislosti s předmětným usnesením objevily v médiích. Zejména upozornil na to, že vydané rozhodnutí se týká pouze navrhovatelky Jany Nečasové, odposlechy ostatních spoluobviněných se senát z povahy věci vůbec nezabýval, nemohl tak nijak zpochybnit jejich zákonnost. Rovněž nemůže být podle mluvčího soudu Petra Tomíčka pravdou, že vydané rozhodnutí odporuje ustanovení § 88 odst. 6., zákona číslo 141/1961 Sb., trestního řádu, který za přesně stanovených podmínek připouští užití odposlechu také v jiné trestní věci. Senát se takovou otázkou při svém rozhodování vůbec nezabýval, nebyla předmětem rozhodování a žádný výstup směřující k hodnocení použití odposlechů v jiné trestní věci z tohoto řízení ze strany Nejvyššího soudu nevzešel.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Bohužel, je to jak jsem čekal. Po přečtení lze souhlasit s prohlášením Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v médiích . Že pokud (pokud) přijmeme tyto formální argumenty NS nebylo by možné odposlechy povolovat a provádět NIKDY. Opakuji NIKDY a NIKOHO..
    I toto by bylo cenné , kdyby se takto za cenu zvýšení kriminality (a beztrestnosti zločinu) alespoň zamezilo jakékoliv odposlouchávání a fízlování občanů státem.
    Jenže -ani to bohužel neplatí, Odposlouchávat občany smí policie, BIS (možná i další složky) dál (nějaký souhlas od nějakého soudce se vždycky dostane), a může je proti občanu i zneužívat -možností je ve státní správě vela).
    Pouze že je tím dána libovolná pravomoc soudcům – v pozdějších fázích trestního řízení takové důkazy trestné činnosti – a jen dle svého uvážení, škrtnout. Což už tedy tak legitimně nevypadá, pokud se takto škrtnou akurát v případě zneužívání politické moci na nejvyšší úrovni…To se pak obyčejný člověk opravdu musí ptát, jak se vlastně „pozná“ nezávislost našich soudců na politické moci?

Přidávání komentářů není povoleno