IN MEDIAS RES. Ve čtvrtek v noci sněmovna odmítla žádost vlády o prodloužení nouzového stavu kvůli covid – 19. Řekl jsem si, že je to dobrá příležitost porovnat, jakou interpretaci nabídnou komentátoři médií patřících Andreji Babišovi a jakou „zbytek světa“. Přečetl jsem tedy 25 komentářů reagujících na vládní prohru v papírových denících i na nejčtenějších webech do nedělního rána. Smutným výsledkem četby je konstatování, že až příliš mnoho komentátorů věří v to, že koronakrizi lze zvládnout pouze za cenu permanentního nouzového stavu.

V tzv. druhém nouzovém stavu prožíváme k dnešku – neděli 14. února – už 132 den (loni na jaře trval 66 dnů). Platí od 5. října a nezdá se, že by nám nějak výrazně pomohl v boji s tím, pro co se vžil název „koronavirová pandemie“. Minimálně v porovnání s dalšími evropskými státy.

„Světlem na konci tunelu“ měla být vakcína, která měla umožnit postupný přechod do normálního režimu. V mezičase se ovšem – celkem předpokládatelně – objevily mutace viru a s nimi i varování, že k „normálu“ bude ještě dlouhá cesta.

Po čtvrtečním rozhodnutí poslanců měl nouzový stav na kahánku. A publikované analýzy reagující na tento verdikt dobře ukazují na mentální rozpoložení tuzemských médií a jejich komentátorů napříč názorovým i majetkovým mediálním spektrem.

Dovolil jsem si jednotlivé komentáře rozdělit do tří skupin…. Mnohdy sám za sebe mluví titulek, přesto vždy k danému komentáři přiřazuji i klíčovou pasáž. Dělítkem přitom není skutečnost, kdo je majitelem média, v němž byl ten který materiál publikován.

Po téměř 200 dnech života v nouzovém stavu – a permanentní vládní masáži – až příliš mnoho komentátorů a analytiků stále věří v to, že koronakrizi lze zvládnout pouze za cenu fakticky permanentního nouzového stavu. Většina z nich se soustřeďuje na politické technikálie typu „tomu to přinese body, tomu ubere“ a jen nemnozí analyzují podstatu.

Skupina 1. Končí nouzový stav = armagedon

Klíčové sdělení komentářů z této skupiny je prosté: když skončí nouzový čas, rapidně přibude mrtvých. Nouzový stav proto MUSÍ pokračovat.

• Aktuálně.cz, Martin Fendrych: Nouzák končí. Babiše zradili komunisté a neumí se dohodnout s opozicí. Budeme umírat

„Kdo má pravdu? Babiš a Hamáček? Nebo Bartoš a Fiala? Politicky jistě šéfové opozice. Ale „epidemicky“, lidsky, zdravotně selhali všichni. Nouzový stav potřebujeme.“

• Blesk.cz, Petr Holec : Masakr ve Sněmovně. Politici si vzali Česko jako rukojmí, nouzový stav končí

„Poté, co se k vlastní vládě otočili zády komunisti, ucítila opozice krev a bylo rozhodnuto. Na příležitost ponížit nenáviděného Babiše čekala dlouho a teď konečně přišla. Přitom je to ironie: vláda zrovna začala připravovat pootevření škol, což byla jedna ze dvou podmínek podpory komunistů (druhou bylo zpuštění lyžařských vleků); a stejně tak nyní navýšila finanční kompenzace pro postižené podnikatele, což pro změnu žádal „opoblok“. Na rozum už ale bylo pozdě.“

• ​Lidové noviny, Martin Zvěřina: Twitteroví vítězové

„Ve čtvrtek večer měla opozice premiéra Babiše „na lopatě“, ta tam byla jeho zpupnost, byl dokonce ochoten zavázat se k něčemu veřejně, před sněmovnou a kamerami. Nepochybně se s chaotickým premiérem jednalo obtížně, jen hodinu před sněmovní schůzí, ale opozice měla další možnosti. Třeba prodloužit stav nouze o pouhý týden a taxativně vyjmenovat podmínky, bez kterých to nepůjde dál, a ty by musela vláda podpořit. Jenže rozumným postupem opozičníci pohrdli, a tak nemají nic, ani žádnou páku na vládu a možná budou za týden o obnovení stavu nouze sami žádat. Pokud se nepočítají mrtví a nakažení, pak to opozice vyhrála.“

• Info.cz, Martin Schmarcz: Lidé umírají a politici se hádají. Ukončení stavu nouze je fatálním selháním celé politické scény

„Kolektivní sebevražda? Jak jinak nazvat čtvrteční rozhodnutí poslanců, které znamená ukončení nouzového stavu v situaci, kdy čelíme nejhorší vlně umírání od druhé světové války a k tomu se epidemie nadechuje k dalšímu drtivému úderu? Němci, Rakušané a další, i když jsou na tom lépe než my, berou takové prodloužení jako formalitu. Ne tak my. Kompromisní dohodu nikdo nehledal a vinu za krach jednání nakonec nesou všichni.“

• Právo, politolog Lukáš Jelínek : ​Šance na ARO

„Premiér Babiš (ANO), jenž se čerstvě naučil říkat covidu „zabiják“, místo aby kontinuálně hovořil s opozicí, probíral s ní vládní kroky a akceptoval aspoň některé její nápady, nejprve ostatní shazuje a v hodině dvanácté je začne citově vydírat vidinou mrtvých, kteří se budou vršit, když se nouzový stav neprodlouží. Leč nouzový stav nežádá pro svoji zábavu. Spatřuje v něm účinného pomocníka v zápase s nemocí.
Naproti tomu opozice vsadila na cynismus. Ona horké kaštany z ohně netahá, varování hejtmanů ze svých řad (ODS, STAN) opoziční špičky přehlížejí. Chtějí se zbavit Babiše a doufají, že hněv občanů na podzim postihne jej. (…) Nepřekvapí ani optimismus šéfa občanských demokratů Petra Fialy. Řekl, že dnešní situace je šance, příležitost. Probůh k čemu? Že s takovou skončíme na anesteticko-resuscitačním oddělení?“

• SeznamZprávy, Lucie Stuchlíková: Babiš vyrobil průšvih, opozice mu ho pomáhá zamaskovat

Pokud dojde k tomu, že se proti nim spojí vlastní hejtmani s Andrejem Babišem, budou předsedové opozičních stran před svými voliči za hlupáky.
Pro Andreje Babiše je to příležitost, jak zakrýt svoje čtvrteční selhání ve Sněmovně. A pokud přece jen zůstaneme bez nouzového stavu? Tak právě získal celou řadu nových obětních beránků.

• Právo, bezpečnostní analytik Miloš Balabán: Riskantní experiment

„Jsme sami sobě nepřítelem, a navíc po furiantském zrušení nouzového stavu v pozici hazardního hráče. Zrovna když začínáme čelit rapidnímu růstu britské mutace koronaviru, kterou Andrej Babiš označil za zabijáka. A za humny číhá další.“

• SeznamZprávy, Martin Čaban: Nouzový stav končí, ale nouze je větší než dřív

„Jisté je, že se ukončením nouzového stavu bez odpovídající náhrady řítíme do sociálního experimentu. A každý experiment se může zvrtnout. A jestli se zvrtne tenhle, bude to znamenat nápor na nemocnice, které nemají žádnou rezervní kapacitu na jeho zvládnutí. V tom spočívá hlavní nezodpovědnost „experimentátorů“, kteří konání tohoto pokusu na obyvatelstvu připustili, jakkoli mohou být jejich motivace pochopitelné. Neschopnost vlády vyjednávat a neschopnost opozice překročit vlastní stín vystavily republiku velkému a smrtícímu riziku. Možná ho lze ještě odvrátit, ale zcela stoprocentně tomu nepomůže přehazování odpovědnosti z vlády na opozici a zpátky. Co se stane v příštích třech dnech a v prvních dnech bez nouzového stavu, bez nadsázky rozhodne o tom, s jak velkými ztrátami na životech Česko z covidové pandemie vyjde. Nic menšího už dnes v sázce není.“

• Právo, sociolog Jan Keller: ​Divadlo

„Opona spadla, představení skončilo a platící diváci mohou pouze doufat, že toto všechno nevyústí ve skutečnou tragédii, kterou budou dokonce i naši báječní političtí kumštýři sledovat se zatajeným dechem.“

Skupina 2. Kdo za to může… a kdo ponese následky

Komentáři vesměs nepochybují, že nouzový stav je ideálním řešením. Zaměřují se ovšem na pitvání se v tom, zda měl ustoupit Babiš s Hamáčkem či opozice. V návaznosti na to pak řeší, na čí hlavu dopadne hněv občanů.

• Echo.24.cz, Lenka Zlámalová: Andreji Babiši, už nemakej, pomůžeš tím zemi z krize

„Je zjevné, že Andrej Babiš nemá důvěru společnosti ani sněmovny. V normální zemi by takový premiér podal demisi. My ale nějakou dobu v normální zemi nežijeme. Žijeme v zemi, kde v chaosu selhal stát.“

• Mladá fronta Dnes, Miroslav Korecký: Komu pomůže český nouzový Absurdistán?

„Co bude dál? Věcně musí vláda s hejtmany najít způsob, jak zabránit největším škodám. A politicky to bude souboj marketingových týmů, kdo konec nouzového stavu lépe prodá. Neschopnost vlády? Nezodpovědnost opozice? Kdo je vrahem seniorů? Pokud opozice slaví, jak zasolila vládě, neměla by předbíhat. Ještě větší nejistota zejména starších voličů se může volebně zhmotnit. A Babiš je zase v roli mučedníka, kterou on tradičně umí. Ostatně před čtyřmi lety ho v dost podobné době před volbami premiér Sobotka vyhodil z vlády – a pomohl mu tím k třicetiprocentnímu triumfu.“

• Lidové noviny, Petr Kamberský: ​Volný pád

„Oslavné výkřiky nejen některých politiků, ale i klíčových představitelů veřejného mínění spíše naznačují, že v Česku se šíří kromě viru SARS-Cov-2 ještě virus mentální, který povyšuje stranický politický zájem nade všechno, dokonce i nad zdraví a životy lidí. Andrej Babiš, předseda to menšinové vlády, byl vždycky vším jiným než mužem kompromisu – a ve čtvrtek se tento rys projevil nade vše. Nejsmutnějším hrdinou se pro Chlívek pak stal předák ODS Petr Fiala. Nikoli snad proto, že by se choval hůře než jiní partajní lídři, ale že od tohoto konzervativního (!) profesora politologie (!) a bývalého rektora Masarykovy univerzity (!) očekával poněkud jiný přístup, než že podmíní podporu vládě tím, že nouzový stav schválí i Tomio Okamura, zcela nezodpovědný, xenofobní, populistický extremista s omezenou mentální kapacitou. Politická imploze nepřišla sama od sebe. Je obrazem křeče, zoufalství a bezradnosti, v níž se od září zmítá celá země.“

• Lidové noviny, Petr Kamberský: ​Zavřete oči

„Zavřete na chvilku oči a představte si, že v neděli večer vystoupí na všech televizích v přímém přenosu prezident, premiér a předáci parlamentních stran. Ukloní se a řeknou: „Omlouváme se, že jsme se zatím nedohodli na přesných paragrafech, ale v zájmu ochrany zdraví a životů vás prosíme: zůstaňte i nadále doma, pokud můžete. Neotevírejte hospody ani obchody. A my slibujeme, že se nejpozději do konce týdne domluvíme. Jde přece o životy našich rodičů a prarodičů, lidí, bez nichž bychom tu my všichni nebyli.“

• Lidové noviny, Marek Hudema: Rozklad státu

Ve čtvrtek odmítli poslanci prodloužit vládě trvání nouzového stavu, na základě kterého vydává vláda podstatnou část opatření proti šíření nového koronaviru, včetně třeba uzavření restaurací či zákazu shromažďování. Vláda nemá v Poslanecké sněmovně většinu a opozice byla proti. Kabinet zřejmě počítal s tím, že se nakonec prodloužení nouzového stavu „nějak zařídí“, vyjednávání s opozicí nechal na poslední chvíli a nic nenabídl. Naopak, spíše to vypadalo, že opozici uráží, a ta mu to s radostí oplatila a nouzový stav odmítla.
Část opozičních poslanců přitom argumentovala tím, že se nic neděje, že boj proti pandemii převezmou krajští hejtmani, kteří vyhlásí stav nebezpečí a vydají vlastní nařízení. Jenže pak začala část hejtmanů tvrdit, že nemají dostatečné pravomoci a chtějí požádat vládu, aby vyhlásila nouzový stav. Přitom není jisté, zda opravdu lze takto použít stav nebezpečí a zda lze okamžitě po odmítnutí prodloužení nouzového stavu poslanci vyhlásit nový na žádost hejtmanů. Zda cokoliv z toho bude skutečně platit podle práva.

• Lidové noviny, Martin Zvěřina: ​Sněmovní noty

„Menšinová vláda vedená Andrejem Babišem podcenila situaci a ve sněmovně si nedokázala na poslední chvíli vyjednat podporu pro prodloužení stavu nouze. Je to její velká prohra. Týdny a měsíce přezírání opozice přinesly očekávaný výsledek. Poslanci přebírají iniciativu. Zjevný je převažující názor ve sněmovně, že epidemie bude lépe řiditelná z krajské úrovně bez stavu nouze. U řečnického pultu dokonce padlo, že se na to hejtmani třesou. Možná se třesou, ale nikoli na to, jak na ně padne větší odpovědnost za epidemii.“

• Právo, sociolog Jan Keller: Opozice zachraňuje vládu

„V situaci, kdy už to s vládou začínalo vypadat bledě, přispěchaly jí na pomoc zcela nezištně všechny opoziční strany. Zrušením nouzového stavu ji do značné míry zbavily zodpovědnosti za další vývoj situace. Přenesly ji na kraje a hejtmany. Opozice vládě pomohla, i když musela dobře vědět, že tím hejtmany (většina z nich je z opozičních stran) vlastně obětuje. Nemají v rukou nástroje srovnatelné se stavem nouze.
Často zmiňovaný stav nebezpečí by ani neměli vyhlašovat, neboť ten se týká jen situací, kdy „intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu“. Což evidentně není případ světové pandemie. Déšť soudních žalob, který se na hejtmany snese, může snadno nabýt rozsahu přírodní katastrofy.“

• Právo, politolog Lukáš Jelínek: ​Hvězdná hodina

„Nastala hvězdná hodina hejtmanů. Mají příležitost prokázat, o kolik racionálněji uvažují ve srovnání s poslanci. Zatímco osazenstvo malostranských paláců svoji odpovědnost neumí pochopit a vyžívá se v kladení předvolebních pastí, politici pohybující se mnohem blíž občanům rizikovou situaci, v níž se nacházíme, vnímají podstatně citlivěji.“

• Právo, Josef Koukal: ​Konstruktivně

„Ve chvíli, kdy nemocnice kolabují, virus mutuje, nakažených přibývá a dodavatelé vakcín jsou nespolehliví, měla prý vláda nechat zavírání rizikových provozů a začít předkládat koncepce a strategie. Místo vyhlášení nouzového stavu, nejdostupnějšího prostředku k zajištění zásob zdravotnického materiálu a zavedení plošných opatření, měla hledat jiné legislativní cesty. Vláda prý úmyslně straší lidi. Osmnáct tisíc obětí je málo? Opozice naopak nepřehání, když prohlašuje, že kabinet chce prodlužovat nouzový stav snad do konce světa.“

• Hospodářské noviny, Julie Hrstková: Lhářům ve vládě se těžko věří i pravda​

Vláda má stále větší a větší problémy najít podporu pro prodloužení stavu nouze. V parlamentu hledá jen těžko a veřejně se ozvali jen hejtmani za ODS, kteří vyzvali poslance k „nalezení řešení“. Je jim totiž jasné, že bez nouzového stavu se jejich špatná situace ještě zhorší. Přesto je nechuť k prodloužení nouzového stavu pochopitelná. Protože spousta argumentů, které padají z úst členů vlády, prostě nejsou pravda.“

Skupina 3. Lze to i bez nouzového stavu

Bohužel nejmenší skupinu tvoří komentáře a analýzy rozebírající i podstatu: je pro úspěšný boj s koronavirem nutný nouzový stav, nebo se to dá zvládnout i v jiném legislativním režimu? Takovém, který tak fatálně nedopadá na občanské svobody, majetky i psychiku obyvatel České republiky.

• Info.cz, právník Jakub Blažek: Konec nouzového stavu = bezzubá vláda? Rozhodně ne!

„Premiér Andrej Babiš tedy neříká pravdu, pokud tvrdí, že s koncem nouzového stavu nemůže s epidemií účinně bojovat. Státní aparát má mnoho nástrojů, jak šíření nemoci bránit. Pouze bude muset svá rozhodnutí pečlivěji odůvodňovat a bude podroben větší kontrole ze strany soudní moci. Státní aparát nepochybně disponuje řadou odborníků, kteří tento úkol zvládnou, jen je bude muset Andrej Babiš více využívat. Zároveň bude muset více spolupracovat s hejtmany, na něž nyní řada pravomocí přejde, pokud vyhlásí stav nebezpečí, jak avizovali. Sice se to nemusí Andreji Babišovi líbit, ale pokud se této nové situaci nepodřídí, bude za šíření epidemie odpovědný on a jeho vláda a nikoliv opozice, jak se snaží nyní veřejnosti namluvit.“

• Forum24.cz, právník Aleš Rozehnal: Vládní cynismus. Babiš veřejnosti zamlčuje, že nouzový stav nepotřebuje

„I přes výše uvedené Andrej Babiš veřejnosti zamlčuje, že i bez vyhlášení nouzového stavu je možné přijímat opatření, která mohou být možná ještě účinnější než plošná opatření podle krizového zákona. Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice mohou totiž zakazovat nebo nařizovat činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku nebo vyčleňovat lůžka ve zdravotnických zařízeních, byť tyto zásahy nemohou být tak invazivní do práv a svobod občanů jako opatření přijímaná podle krizového zákona. K vynucení svých opatření ale může jak ministerstvo zdravotnictví, tak krajské hygienické stanice využívat Policii České republiky. Stejně tak tvrzení ministra vnitra Jana Hamáčka, že bez nouzového stavu nebude možné poskytovat krajům například plicní ventilátory nebo lůžka ze Státních hmotných rezerv, je naprosto falešné. Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy totiž celkem jasně stanoví, že pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u ústředního správního úřadu, a pokud ho tento nemůže zajistit, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob.“ 

• Lidové noviny, Zbyněk Petráček: ​I bez stavu nouze

„V česko-německém srovnávání jsou jistě háčky, dané už federální strukturou Německa. Ale v zásadě platí toto: Německo sází na infekční zákon a hledání politického konsenzu, alespoň mezi kancléřkou a zeměmi. Česko rok sázelo na stav nouze coby jediné možné a trvalé řešení, aniž by poctivě hledalo alternativu či politický konsenzus. I toto zrcadlí epidemická čísla.“

• DeníkN.cz, Jan Moláček: Zopakujme si násobilku – kdo chce vládnout, musí si umět vyjednat podporu. I Babiš

„Vláda se snaží nouzový stav prezentovat jako jedinou možnou obranu před koronavirem. Něco jako hasicí přístroj nebo záchranný člun. Když hoří nebo se potápí loď, mají všichni povinnost hasit nebo spouštět čluny. Názorové rozdíly nehrají roli. Jenomže nouzový stav není sám o sobě žádný záchranný člun, o čemž se Česko bohužel už pět měsíců velmi bolestně přesvědčuje. Záleží na tom, k čemu vláda využije rozsáhlé pravomoci, které jí dává, jak chytře nastaví parametry mimořádných opatření a nakolik projeví solidaritu s těmi, na koho dopadnou. O tom všem je její povinnost s opozicí diskutovat, chce-li od ní podporu.“

• ​Forum24.cz, Jiří Sezemský: Vláda maskuje svoje selhání arogancí, hysterickým strašením lidí a šířením dezinformací

„Ve skutečnosti má vláda i bez nouzového stavu celou řadu zákonných nástrojů, jak prosazovat protiepidemická opatření. Ovšem cíleněji a promyšleněji, což je pro ni jistě vzhledem k jejím schopnostem reputační problém.“

• Deník.cz, Kateřina Perknerová: Kdo komu lže do kapsy

„Vláda ovšem nepochopila, že problémem není legislativní rámec, v němž se pohybujeme s letní přestávkou 200 dní. Skutečným jádrem pudla je, jak ministři tento mimořádný nástroj využívají. A stále stoupající čísla nakažených i mrtvých dokazují, že špatně. Nevládní politická scéna jim vyčítá, že ani kaskáda zákazů a omezení nevede ke kýženému cíli. Místo aby premiér a jeho náměstci trpělivě jednali s předsedy parlamentních stran, šmahem odmítají jejich návrhy.“

Nelichotivým konstatováním pro tuzemské komentátory je pak fakt, že dva z šesti článků této skupiny sepsali právníci.