ZÁPISKY Z ČESKÉHO KARABACHU. Občas se mě někdo zeptá, proč jsem pořád tady u nás, v těch Kotěhůlkách, proč si nesbalím raneček a nejdu někam, kde to žije a swinguje a vůbec někam mezi lidi… no. A já to svedu na to, že se mi líbí na samotě, ale tak trochu u toho kecám, protože, i když se to nezdá, když tudy třeba jenom projíždíte, nebo se (nedej bože) jenom díváte na zprávy, tady lze narazit jednak na spoustu zajímavých příběhů a osudů, ale taky na tak neuvěřitelné a inspirativní lidi, že by mi, kdybych šel jinam, bolestně chyběli.

Letos na podzim jsem byl hostem v krajském městě Ústí nad Labem, a když jsem se chtěl pokochat pohledem na hrad Střekov, všiml jsem si na Labi něčeho divného. Na dálku nevidím moc dobře, ale protože jsem měl cestou nějaké focení, vytáhl jsem teleobjektiv a celou scénu vyfotografoval a zanalyzoval.

Po řece plul Vinnetou? Ano. Po řece plul na kánoi Vinnetou!

A pak mi to došlo.

Vloni touto dobou (dohledal jsem přesné datum: 10. 12. 2021) zveřejnilo ústecké muzeum zprávu, že chystá projekt Poklad na stříbrném Labi, který se zaměří na osvětu a vzdělávání v oblasti zlepšování stavu životního prostředí, a to konkrétně (jedinečných) ekosystémů údolí Labe. Botanička ústeckého muzea Ladislava Filipiová tehdy uvedla: „Vydáme terénní deník, tedy zápisky přírodovědce z bádání v terénu, který přinese návštěvníkům základní informace, ale poskytne jim i prostor pro vlastní zápisky a jejich záznam.“ Ale hlavně jsme se dozvěděli, že průvodcem zájemcům budou právě pánové Vinnetou a Old Shatterhand.

Proč právě oni?

Modří už vědí, ostatním to objasnil historik muzea Martin Krsek: „Duchovní otec nejznámějšího indiánského návštěvníka Karel May pobýval v roce 1897 v Brné a nezkrocenost labského údolí ho inspirovala při tvorbě jeho románů. Severní Ameriku v té době ještě neznal, navštívil ji až o mnoho let později. Takže jeho hrdinové divokého západu jsou tu vlastně doma a my se zkusíme podívat na místní realitu jejich očima.“

A teď, skoro přesně po roce se právě tato část projektu dostává do finále. Bylo natočeno pět epizod „vzdělávacích grotesek“, které se postupně věnují pěti tématům. Kamenům a geologii, lesům, stepím, vodě a invazivním rostlinám a živočichům.

Podívejte se na fotogalerii

Zatímco ještě na úvodní tiskové konferenci vystupoval v roli Vinnetoua Martin Krsek, do filmu byli obsazeni skuteční herci – Dan Dittrich jako Vinnetou a Jiří Maryško. Je to dobrá volba, protože oba tito muži jsou jednak velcí romantici, zároveň je jejich vztah k údolí Labe ryzí a nefalšovaný, takže jim lze věřit každé slovo.

Podle informací, které bylo možné zjistit, se na konečném vyznění jednotlivých epizod shodli jak filmaři, tak i (což je nejdůležitější) i přírodovědci, kteří na projektu pracovali po odborné stránce.

Ukázka ze scénáře. Repro se souhlasem Muzea města Ústí nad Labem

Sám jsem nejvíce zvědav, jak se Vinnetou a Old Shatterhand vyrovnají s návrhem výstavby labských jezů a jestli třeba bude promítání jejich nejnovějších epizod povoleno i pár metrů po proudu Labe v Děčíně, kde v nedávných volbách zvítězili příznivci tohoto drsného způsobu regulace řeky…

Premiéra všech pěti epizod je naplánovaná na přelom ledna a února příštího roku, následovat bude i tematická výstava, vydání oněch již zmiňovaných terénních deníků, spuštění speciálního webu a množství přednášek.

Jako fanda na Old Shatterhanda, Vinnetoua, ale i na labské údolí se už nemůžu dočkat, tak si zatím prolistuju pár mayovek, aby mi to rychleji uteklo.

A to je zatím všechno.

Domluvil jsem. Howgh.

Autor textu, Marek Douša, je publicista a kreslíř. Jeho obrázky znají čtenáři časopisu Reflex nebo magazínu Sorry. Žije ve Velkém Šenově ve Šluknovském výběžku, odkud podniká výpady po severních Čechách, převážně za kulturou. Jím spravované weby naseveru.net a vybezek.eu mapují dění ve výběžku, kterému kvůli jeho odlehlosti či zapomenutosti místní občas přezdívají Náhorní Karabach.

Projekt „Příliš vzdálené Česko“ vzniká s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.