Reklama
Facebook: Andrej Babiš, zdroj

Lepší vtip na Twitteru než názor odborníka. Proč Babiš v marketingu válcuje ostatní

Napsal/a Karel Křivan 14. června 2018

Média byla dlouho zprostředkovatelem mezi politiky a veřejností. Politici to respektovali a naučili se s médii „pracovat“. Veřejnost četla, poslouchala a sledovala, co jim vládci skrze média říkají. To se ale v posledních letech zásadně změnilo. Ikonickým příkladem je americký prezident Donald Trump a jeho twitterová smršť. „Českým Trumpem“ je pak v tomhle ohledu bezesporu Andrej Babiš.

Novináři kdysi ovládali jakýsi vchod z politiky k veřejnosti. Pouštěli to, co považovali za důležité, zajímavé a smysluplné.

Pravda, někdy něco uniklo i mimo tuto mediální bránu, ale neměla-li taková informace mediální posvěcení, zapadla v příkopě pod hradbami. Voliči věřili, že novináři vědí víc než oni, mají hlubší vhled do událostí, více informací.

To vše skončilo s příchodem sociálních sítí. Těžko říct, zda současný nástup nepolitiků je výsledkem rozšíření Facebooku a Twitteru nebo naopak nové způsoby komunikace umožnily jen rychleji, díky mezi lidmi již existujícím pochybnostem, smést mediálně-politickou idylku. Přikláním se k tomu druhému.

Novodobí „krysaři“

Dalším významným důvodem nástupu politiků, kterým si současný mediální mainstream navykl říkat populisté, je zaspání těch, kteří rozhodují. Vznikla tu nadnárodní elita, která si nevšimla, že není následována většinou obyvatel.

Politici, důležití úředníci, lidé z akademické sféry, aktivističtí umělci a také novináři řešili problémy, které se vůbec nedotýkaly běžného života většiny lidí. Tvůrci veřejného mínění jaksi automaticky počítali s tím, že ostatní je budou následovat. Jenže jejich diskuse většinu nezajímaly.


Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci Babiš. Vůdce pro 21. století.

Text je aktualizovanou ukázkou z této publikace. 


Dokud ta většina neměla možnost zjistit, že je většinou, vše zůstávalo na dně lahve veřejného mínění. Jenže sociální sítě tuto lahev odšpuntovaly. A lidé objevili, že se svými názory nejsou sami. Novodobí „krysaři“ měli volné pole pro svoji muziku. A především spoustu připravených posluchačů.

Současný politik tak již nemusí spolupracovat s médii. Je-li dostatečně výrazný v názorech a rezonují-li jeho myšlenky s míněním a pocity veřejnosti, dokáže ji oslovit sám přímo.

Hradby, které vybudovala média kolem voličů, padly a mediální brány ztratily smysl. Asi jako když nové zbraně v 19. století udělaly z městských opevnění místo strategických staveb historické památky.

Není čas se zamyslet

Informace se valí na lidi bez zpracování, bez souvislostí a hlavně neustále. Šikovný youtuber má dnes více diváků než je prodej dříve významného deníku. Z médií se stala zábava, protože ta prodává. A především vznikají média nová, žánry dosud nepoznané a tudíž oblíbené a sledované.

Místo komentáře pár znaků na Twitteru, místo reportáže minutová videokřeč teenegera na některé ze sítí. Není čas se zamyslet, protože ne zítra, ale za pár hodin budou homepage zpravodajských webů plné nových událostí. Že se za čtrnáct dní ukáže, že to video vůbec nebylo z té války, kterou tak emotivně ovlivnilo? Je již pozdě.

Tisíce sdílení udělaly své. Máme novou válku, nová videa a nové fake news. A do tohoto změněného, nepopsaného a nesrozumitelného chaosu přicházejí volby. Politici a strany s nabídkou, která se vůbec nehodí ke způsobům, kterými volič konzumuje informace.

Komunikační anarchie smetla jednu důležitou autoritu ještě nedávné minulosti – odborníky. Lidi, kteří pomáhali novinářům vysvětlovat svět a udržovat ho za starými hradbami veřejného mínění. A najednou jeden dobře trefený vtip na síti může odstřelit kdejaký expertní názor.

Přidáme-li k tomu, jak se třeba ekonomičtí experti mýlili před a během nedávné světové ekonomické krize, nedivme se, že vliv elit na mínění mnohých klesl na úroveň nesmyslů poručíka Duba, který vydával zničené rakouské zbraně za zabavené ruské.

Hraje se už jiná hra

Politický marketing se ještě nenaučil pracovat v nové situaci. Média nejsou tím, čím byla. Většina společnosti nesdílí klíčové problémy elit. Jednodušší cestou k voličským hlasům je negace systému, a ne jeho rekonstrukce. A jsme u úspěchu politiků – populistů.

Nevěří-li tým strategii svého trenéra, nehraje dobře. Nehraje-li tým dobře, lidé přestanou chodit na fotbal. Tradiční strany a politici dlouho spoléhaly na dosud fungující způsob oslovování voličů. A nejednou se objeví někdo, kdo nerespektuje vůbec nic. Někdo, kdo si všimne, že se hraje už úplně jiná hra a začne se podle toho chovat.

Převedeno do technologie politického marketingu – přestane brát média jako toho, kdo zprostředkovává jeho myšlenky voličům. Ale začne na svůj profil na sociálních sítích točit vlastní „televizi“. Co by před deseti lety bylo vysmíváno jako amatérské, je nyní in.

Žádný štáb, žádný profesionální kameraman, ale roztřesená ruka s mobilním telefonem. Stejně jako když se rodinka točí na pláži či na chatě. A nějaký ten komentář ve smyslu, že média lžou a proto on k nám promlouvá napřímo. A lidé sledují, lajkují a sdílejí. „Táto, ten člověk má pravdu.“

Ono vlastně nejde o nic jiného než o starou dobrou kontaktní kampaň. Jen ti prozíraví si všimli, že kontakt s voličem nemusí již probíhat pouze u v chodu do metra či před nádražím, ale na síti. Výhodou takto vedené kampaně také je, že hned zjistíte, co lidi zajímá, a co ne. Podle počtu lajků a sdílení tak upravujete svoje další statusy.

Zatímco billboardy vytvoříte, vylepíte a je na měsíc nezměnitelně hotovo, zde můžete opouštět názory během minut. Schopnost reagovat na nálady voličů bude to nejdůležitější, co rozhodne volby současnosti.

Význam tradičních médií samozřejmě nelze podceňovat. Jen se na televizní debatu dívá již jinak připravený volič než před pár lety. Navíc nesleduje pouze  televizní obrazovku, ale také diskusi o ní na „svém“ Facebooku. Opět tedy nečeká, jak mu ji budou interpretovat experti ve studiu, ale dávno má desítky interpretací díky přátelům na svém profilu.

Čím více kanálů dokáží tedy volební týmy ovládnout a oslovit, tím lépe pro ně. A na rychlosti záleží, to především.

Znervóznit soupeře

V politickém marketingu bylo vždy důležité být viděn tam, kde jsou voliči. Ještě nedávno to znamenalo být v televizních zprávách v hlavních vysílacích časech, v ranním rozhlasovém vysílání a na titulních stránkách deníků. Dnes je takových míst mnohem víc. A jsou vzájemně propojená.

Navíc volič může do té diskuse vstupovat. Reaguje na tweet známého novináře, píše na facebookový profil své nebo konkurenční politické strany, provokuje nebo naopak pomáhá.

Stratégové politického PR se tak musí učit ovládat nejen komunikaci směrem k voličům, ale také odhadovat jejich možnou reakci a pracovat s ní.

Negativní kampaň již neznamená jen upozorňovat na hrozby v případě vítězství konkurenta, ale přímo vstupovat do jeho prostoru a tam svoje myšlenky šířit. Snažíte se soupeře zaměstnat u něj doma, znervóznět ho, zesměšnit.

Takový způsob vedení volební kampaně samozřejmě nahrává těm, kteří dokáží být slušně řečeno názorově flexibilní. Téma, které přitáhne pozornost, nemusí být vůbec důležité pro zemi a její budoucnost. Jen momentálně trápí dost lidí a vy si toho všimnete první.

Mediální mainstream vás sice označí za populistu, ale vám to jen pomůže, protože elity obyčejným lidem nerozumí, že. Ony jim opravdu nerozumí, ale byla někdy doba, kdy jim skutečně rozuměly?

Jak propojit „bubliny“

Populární je psát, že každý žijeme v sociální bublině. Ty bubliny ale nejsou nepropustné. Klíčová otázka současného politického marketingu je, kterak jednotlivé bubliny propojit tak, aby různé skupiny přijaly vaše myšlenky.

Opět je to jen staré hledání společného zájmu co největšího množství lidí. Ignorování takového zájmu nevyhrávalo volby před Facebookem a nevyhraje je samozřejmě ani nyní. Nevymlouvejme se na populisty. Ti existovali vždy. Lidé nakonec upřednostní toho, kdo jim navrhne řešení vážných problémů.

Mnoho obyčejných lidí si opět myslí, že vládci jsou „ti jiní“. Logicky tedy naslouchají těm, kteří říkají, že oni nemají s vládci vůbec nic společného.

Starý politický marketing, který vyráběl politiky jako boysbandy, narazil do zdi. Nové možnosti komunikace ukázaly lidem, že král je nahý. Ti se již nechtějí spokojit s novými šaty pro starého krále, ale chtějí nového.

Populisté to pochopili, tradiční strany dosud hledají spíše nové krejčí než nové politiky. Současné volby vyhrává osobnost lídra kandidátky. Většina českých tradičních stran to dosud nepochopila. Proto mají problém.

14 komentářů

  1. Jaroslav Novotný napsal:

    Opakuji,marketéři typu Prchal budou nakonec souzeni za kolaboraci,jsou to lidé bez jakéhokoliv hodnotového ukotveni,kteří kdykoliv pracují proti svému národu a ve svých kancelářích se smějí lidem ,které oblbli.Nezapomenme na ta jména a přemýšlejme o tom.Však lidé jako H.Goring,A.Eichman či R.Hess se hájili slovy,že pouze poslouchali a dělali si svoji práci.

  2. Tondach napsal:

    I ten výraz „tradiční strany“ je Babišův výmysl….tedy asi Prchalův! A jak se to uchytilo! Přestože tradiční strany jsou u nás jen dvě. KDU ČSL a ČSSD…. všechny ostatní vznikly až po „sametu“! To je snad nějaká tradice?

    • Jaroslav Novotný napsal:

      Problém je v tom,že celou dobu po listopadu 89 existovala nepsaná dohoda,že se nebude používat na voliče neuromarketing.Slovenský estébák pod vlivem svých narůstajících dluhů naopak založil svůj politický vzestup pouze na neuromarketingových strategiich.Je potřeba pracovat na nalezení autentických ČESKÝCH politiků,kteří se mu vysmějí .Velkou nadějí je situace kdy 80% lidí do 25 let estébáka nesnáší..

  3. Tomáš napsal:

    Sociální sítě jsou plodem, ale i pohonem dnešní zrychlené doby. Demokraté se za pomoci sociálních sítí dál demokratizují, radikálové se radikalizují. V roce 2011 sociální sítě rozhýbaly Arabské jaro, Majdan ,…. Spousta lidí prostřednictvím sociálních sítí získala dojem, že přeci jen mohou pohnout světem. Politik na sociálních sítích si v podstatě nemůže dopřávat luxusu neformální konverzace , stejně nevíte, zda jde o autentické vyjádření, nebo produkt politikova PR týmu. Nesouhlasím z titulkem, že „Lepší vtip na Twitteru než názor odborníka „, protože vtípky na sociálních sítích jsou pro politiky nebezpečné. Připomenu jen komentář pod soukromým postem na Facebooku“ Pes neumřel…“ Já bych řekl „kdo chce psa bít…“ Na Facebooku nebo Twitteru u nás hnutí ANO drtí průzkumy veřejného mínění a s„lajky“ např. Facebooku je mezi ostatními stranami na prvním místě. TOP 09 patří druhé místo , ale v předvolebních průzkumech potácí těsně nad 5% hranicí volitelnosti. Nebo před volbou prezidenta byl Facebook (dílo jeho „fan klubu“) plný Karla. Facebook projevil obrovskou synergií, postavila se za něj i mnohá média, osobnosti a hlavně řada jednotlivců. Výsledek znáte, protože zatím je klíčová „jen“ v určitých věkových skupinách. Budoucnost je komercializace sociálních sítí, tak jak budou nabývat na významu. Lži mají stejnou hodnotu jako pravda, záleží jen na tom, jak rychle se rozšíří. Přesto všechno „demokracie znamená diskuzi“. Skupinová polarizace na sítích neničí pouze diskuzi, ale i schopnost rozumného kompromisu.

  4. Petr Kaminsky napsal:

    1) Elity nerozumi problemum vetsiny? A populiste jim rozumi? Navic ta vetsina ani nedokaze rozlisit skutecne problemy. Odbornici aspon prichazeli s resenimi. Populiste prichazeji s tim, co lide chteji slyset. 2) Ja bych treba TV vubec nepodcenoval. I pres ni se da delat PR. Treba takovy Babis – pul roku bez duvery jezdi po republice a „maka“. TV o tom prubezne informuje. Takze Babis si dela permanentni kampan za nase penize (koncesionarske poplatky). Ponecham stranou, ze misto „makani“ by se mel snazit o vyjednavani podpory vetsinove vlady a vysvetlovani svych rozhodnuti v parlamente (interpelace bez ucasti clenu vlady). Navic je rozdil „makat“ a „rikat ze makam“. 3) Obrovske plus novinaru oproti soc. sitim vidim v informacni hodnote sdeleni. Zatimco v novinach se jedna (vetsinou) o overovane informace, to co se vali ze soc. siti nema skoro zadnou informacni hodnotu. Vetsinou emoce, lzi a PR. Nejjednodussi je Facebook/Twitter/Youtube apod. proste nepouzivat. Zni to neuveritelne, ale jde to. 4) Ale nejvetsi problem vidim ve vzdelani. (Ta vzyvana) vetsina neumi rozlisit pravdu od lzi. Staci se podivat na volebni vysledek – 1,5 mil. dutych hlav voli stranu (hnuti), ktera nema zadny program, jen tvrdi, ze to bude delat lip nez ti pred nima. 5) Skutecneho politika od populisty rozeznate snadno – neboji se udelat rozhodnuti, ktere neni popularni ale nutne. Uz predchozi (Sobotkovu) vladu jsem povazoval za vladu PR, ale ta Babisova bude jeste horsi. Posledni vlada, ktera dokazala delat potrebne veci, byla Necasova. Po 10 letech diskuzi se odhodlala zavest duchodovou reformu (tzv. 2. pilir). Bohuzel ucast nebyla povinna, takze ji Sobotka hned zariznul. Misto toho tady mame soutez, kdo vic zvedne duchody a vymysli nejobskurnejsi opatreni (jizdne zdarma, ktere nikdo nechce a nepotrebuje).

    • Tomáš napsal:

      Nechci vyvracet vše co jste napsal , ale vezmu to od konce. Evropská komise vyčlenila začátkem března 12 milionů eur na to, aby Evropané, kteří letos dovrší 18 let získali zdarma jízdenku Interrail. Starobní důchod je srovnatelným měřítkem pro porovnávání naší životní úrovně s ostatními zeměmi Evropské unie. Výše důchodu je přímo úměrná výši příjmů v produktivních letech a při zohlednění rozdílné kupní síly v jednotlivých zemích skončilo Česko dokonce čtvrté od konce. Podstatou kapitalismu a demokracie je možnost zlepšit si vlastní pílí svůj osud. Postupně bych se dostal až na začátek jak elity ovládají populismus. Západní badatelé populismu často upozorňují, že má na demokracii pozitivní dopad. Signalizuje elitám, že jejich schopnost reprezentovat občany je ohrožena.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Až Vám bude 65 let, nebo možná spíš více (pokud se toho věku vůbec dožijete), bude i Vás zajímat „kdo víc zvedne důchody“ a dokonce možná i i to, kdo nejen vymyslí, ale hlavně zrealizuje, i ta „nejobskurnejsi opatreni (jizdne zdarma, ktere nikdo nechce a nepotrebuje)“, protože i Vám bude každá koruna dobrá a jízdné zdarma se rázem stane potřebné.

      • PM napsal:

        Až mě bude 65, což není až tak daleká budoucnost. Nevěřím, že se ze mne mávnutím proutku stane zlý nesnášenlivý sobec, volící populisty nebo Zemana. Mám totiž svoje děti a vnoučata moc rád, a naslouchám i jejich názorům, a tyto porovnávám se svou životní zkušeností, a dost často dospěji k závěru, že ti mladí zase tak špatní nejsou. Ale kdo ví, možná za 5 let úplně zblbnu, a stane se ze mě ten nejchytřejší, jako váš prezident.
        Budu pálit velké spodní prádlo, to je už opravdu konec soudnosti. Proboha ten člověk je úplně mimo a dělá nám strašnou ostudu.

        • Weber napsal:

          >naslouchám i jejich názorům, a tyto porovnávám .. …<, ale kuš!, děti nemají starosti, přátele a včetně vnuků nemají počítače, mobily, fejsbúk, twiter a jiné vymoženosti komunikace se světem rázně odmítají, že mají čas, kromě povinností, informovat svoje starší příbuzné o svých názorech, tužbách a pocitech? Nebo jen o tom sníte a v nás ostatních budíte neférově závist?

          • PM napsal:

            Upřímně…, je mi vás líto.
            A omlouvám se za ta vnoučata, ta ještě světonázor nemají :-).
            Papat, vylučovat, poslouchat pohádky a hrát si. Ale názory vlastních dětí, opravdu znám. Babiše, Zemana, Okamuru ani komunisty opravdu nevolili. Ale máte pravdu, že rozmluvit vlastní děti určité úsilí vyžaduje. Ale zatím se mi to občas podaří. Závist tím budit nemohu a nechci.

        • nováček napsal:

          Snad Vám budou bohové příznivě nakloněni a ta hrůza co potkala Miloše Zemana, Vás nepotká.
          Je to od přírody velice milosrdné, že si tu svou hrůzu ten Miloš Zeman neuvědomuje; je to něco jako jakási verze retrográdní amnézie, člověk netuší že zblbl a připadá si úplně normální, ač okolí zcela jasně zaznamenává jeho nenormální chování.

          • PM napsal:

            Něco je ale velmi špatně, Co všechno se tedy ještě může stát, než tu ostudu někdo zastaví. Musí se to dopravní letadlo opravdu zřítit, než se potvrdí, že pilot byl mstivý duševně poškozený alkoholik.

  5. Jan K napsal:

    Babiš rozhodně není český Trump, ti dva mají pramálo společného. Jedině to, že se Babiš nazývá „podnikatelem“ a má mnoho peněz. To je ale všechno, co mají společného. Babiš obchází zákony, zatímco Trump chce ústavnost a zákonnost. Naopak, kdo je americký Babiš byla kandidátka Clinton, ale s tím rozdílem, že měla a stále vlastně má svého „manžela“ jako partnera. Je to taký povedený páreček jako Bonnie a Clyde. Vraždili, loupili, ale jinak, jak je v této době obvyklé.

    Co je to za módu to nasazování Trumpovi psí hlavy?

  6. petph napsal:

    Víte – obávam se že tomu tak není – a že realita je naprosto opačná..
    Především -ptám se – řekněme že nevím. Je to skutečně tak, jak popsáno v článku, že by skutečně většina lidí sledovala přímo a stále aktuální příspěvky svých politiků na Twitteru?
    Můj názor je, že tomu tak není…- na to totiž většina lidí nemá ani čas. A přece se k nim obsahy těch příspěvků dostanou a ovlivňují (nějak) jejich myšlení? Je to paradoxní – přes dnešní klasická média… To je totiž bohužel právě slabina toho co se píše v článku v úvodu „..Novináři kdysi ovládali jakýsi vchod z politiky k veřejnosti. Pouštěli to, co považovali za důležité, (zajímavé?) a smysluplné.“… Jenomže – bohužel, „pouze toto “ dnes ani většina masových médiích (dokonce ani veřejnoprávních) neumí a ani nechce. Z řady příčin – samotné by se tím připravovala o většinu diváků.. Jak zde často píši . jako „veřejnoprávní“ TV by u nás stačila pouze ČT24 – pro to skutečně „důležité a smysluplné v naší politice by to úplně stačilo…
    Takže – co v poměrně velkém počtu dělají dnešní masová média, aby si zvýšili vlastní sledovanost? Inu – co asi, sama sledují ty „nepodstatné a propagandistické “ příspěvky politiků na Twitteru a jiných sociálních sítích. A ty pak předávají – se svým komentářem svých divákům. Samozřejmě že je pravda – jak uvedeno v článku většina těch příspěvků politiků na Twitteru nemá delší časovou důležitost a platnost (natož správnost)- jenže právě to ani většina ostatních médiích nepotřebují, i pro ně je přece důležité zavalovat své diváky co největším počtem šokujících a překvapivých zpráv…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies