Koruna už není bezpečný přístav, o přijetí eura se ale v Česku ani nemluví

Napsal/a Euractiv.cz 6. listopadu 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Koronavirová krize opět otevírá diskusi o stabilitě české koruny a možné cestě k přijetí společné evropské měny. Zatímco odborníci vstup do eurozóny doporučují, právě i s ohledem na probíhající krizi, vláda (i česká veřejnost) je k euru nadále skeptická.

Kurz české koruny se na jaře dramaticky propadl, důsledkem byl nárůst cen dováženého zboží, včetně potravin či elektroniky. Nyní se na síle měny odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky. „Koruna není žádný bezpečný přístav,“ nechal se slyšet prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v rámci on-line debaty uspořádané Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP).

Podle Prouzy je nejvyšší čas, aby Česká republika konečně zavedla euro, k čemuž se zavázala již při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Česká vláda je ale k přijetí společné evropské měny zatím skeptická.

Slováci jsou s eurem spokojení

Eurem se dnes platí v 19 evropských státech. V následujících dvou letech mají přibýt další dva členové EU – Chorvatsko a Bulharsko. Od vstupu do eurozóny je neodradila ani koronavirová krize. Naopak, od přijetí společné měny očekávají stabilitu, která je pro opětovné nastartování hospodářského růstu klíčová.


Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


„Euro je stabilní a relativně mladá měna, druhá nejsilnější na světě,“ vyzdvihl přínos společné měny slovenský europoslanec Ivan Štefanec (EPP). Euro prý navíc pomáhá držet na uzdě spotřebitelské ceny a inflaci.

Slováci eurem platí od roku 2009, přijali jej tedy v časech tehdejší hluboké ekonomické krize. Přestože lidé byli tehdy spíše proti, nyní jsou s eurem spokojeni.

„Zavedení eura znamená i lepší vyjednávací pozici v institucích EU,“ říká Štefanec, který dříve působil jako vládní zmocněnec pro zavedení eura na Slovensku.

Předsedové vlád zemí eurozóny se totiž tradičně setkávají v užším „euroklubu“ ještě před tím, než začne oficiální jednání celé sedmadvacítky. Stejně tak postupují i ministři financí, kteří důležitá rozhodnutí přijímají nejprve v omezeném kruhu.

Přijetím eura by tak i Česko zvýšilo v EU svou váhu. S tím souhlasí i Tomáš Prouza, podle nějž by ČR neměla u klíčových debat chybět, jako je tomu nyní.

Změní krize pozici ČR k euru?

Zatímco předchozí ekonomická krize z let 2008 a 2009 ukázala na nedostatky evropské ekonomiky, nyní je situace jiná. Poukázal na to Eoin Drea, analytik Wilfried Martens Centre for European Studies. „Koronavirová krize nám ukázala, že se eurozóna poučila ze svých chyb,“ uvedl irský expert.

Evropa je nyní podle něj vybavena mnohem lepšími nástroji, které jí mohou pomoct krizi ustát. Příkladem je nástroj SURE, skrze nějž EU půjčí členským státům peníze na programy zachování zaměstnanosti, tzv. kurzarbeity. O půjčku již požádala i česká vláda. Země EU se také dohodly na vytvoření záchranného fondu obnovy s rozpočtem 750 miliard eur.

Samotná krize by mohla mít vliv i na pozici ČR k EU obecně. Nervozita spojená s ekonomickým propadem totiž vedla všechny státy včetně ČR k tomu, aby se snažily nacházet společná řečení. „Víme, že krizi nepřekonáme sami,“ říká Štefanec.

Pro českou vládu ale možnost přijetí eura téma není. „V tuto chvíli nemáme ani datum plánovaného přijetí eura, je to přitom základní kámen,“ podotýká Ľudovít Bán, vedoucí Českého a mezinárodního úseku v Commerzbank Praha.

Případný vstup do eurozóny je výsostně politické téma. Podle převažujícího názoru účastníků debaty by politici neměli čekat na to, až se veřejnost začne k euru stavit pozitivně, měli by stanovit realistický termín pro vstup do eurozóny a následně nastartovat potřebné reformy či komunikační kampaně. Podobný postup úspěšně zvolili v minulosti na Slovensku.

S krizí přichází změna

Koronavirová krize sice zdaleka neodezněla, již nyní je však jasné, že se výrazně podepíše na Evropské unii jako takové. Příkladem je již zmíněný záchranný fond obnovy, který bude financován ze společné evropské půjčky. Zadlužení EU bylo přitom ještě do nedávna tabu.

„Krize ovlivní také architekturu eurozóny,“ podotkl v diskusi analytik Drea. V Bruselu podle něj opět ožije debata o budoucnosti bankovní unie nebo unie kapitálových trhů.

„Měli bychom se soustředit na unii kapitálových trhů a vytvořit panevropské finanční a obchodní prostředí, které je důležité pro malé a střední podniky a také pro menší země, jako je právě ČR,“ dodal Drea.

Pro ČR bude v následujících měsících klíčové opětovné rozproudění nejen tuzemské ekonomiky, ale právě i eurozóny. Drtivá většina, 85 % českého exportu, totiž směřuje právě do dalších evropských států, především těch platících eurem.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)