Bezmála čtyři stovky finančních úředníků, které státní správa od roku 2016 přijala či vyčlenila na správu elektronické evidence tržeb, se po „pandemickém vypnutí EET“ přesunuly především na kontrolu oprávněnosti čerpání covidové pomoci. Stát je propouštět nehodlá. Odejít má ale k letošnímu červnu sto lidí, kteří se věnovali vloni zrušené dani z nabytí nemovitých věcí.

Úředníci z oddělení EET tuzemských finančních úřadů se o práci bát nemusejí. I když od loňského března systém evidence tržeb nefunguje, respektive není pro podnikatele povinný, přesunuli se hlavně na administraci a kontrolu kompenzačních bonusů. I přesto, že i tato agenda časem skončí, státní správa s nimi nadále počítá.

„K 1. 4. 2021 nemá EET v popisu služební činnosti žádný zaměstnanec Finanční správy,“ potvrzuje mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Zuzana Mašátová.

Schillerová: EET bych znovu zavedla

„Zaměstnanci, kteří se věnovali EET, byli převedeni na řešení aktuálních neodkladných činností, spojených s řešením nastalé krize: zajištění kompenzačních bonusů, komunikace s veřejností prostřednictvím infolinek a podobně. Některým z nich byly rovněž přiděleny nově vzniklé agendy, například administrace paušální daně, podpora online finančního úřadu či obsluha infolinek Finanční správy pro veřejnost,“ dodává Mašátová.

Některé zaměstnance Finanční správy nadřízení vyslali do krajských hygienických stanic na pomoc s trasováním nemocných koronavirem. „Do trasování je do dnešní doby zapojeno 140 – 160 zaměstnanců Finanční správy denně,“ říká Mašátová.

Lidé najatí na EET zůstávají i proto, že ministryně Schillerová návrat i další rozšíření elektronické evidence tržeb nevzdává. Pokud by byla ministryní financí i po podzimních volbách, EET by prý obnovila.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„EET jsme kvůli pandemii na můj návrh vypnuli, a to až do roku 2022, protože je jasné, že se nestaráte o anglický trávník, když vám teče do střechy. Zajímavé je, že třetina lidí pořád eviduje, i když jsme to vypnuli. Systém jim vyhovuje, zvykli si na něj. Řada podnikatelů jej propojila s účetním programem, s daňovým programem a detailně vidí na každou korunu,“ řekla v rozhovoru pro Právo.

Podle dat GFŘ za první čtvrtletí 2021 však své údaje o tržbách v rámci EET nadále zasílá už jen 66 500 poplatníků.

Těch lidí se nevzdám

Finanční správa prošla od 1. dubna vnitřní reorganizací, mimo jiné právě kvůli pozastavené agendě EET, ale i kvůli tomu, že vláda vloni s účinností od loňského září zrušila daň z nabytí nemovité věci.

„V souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí bude k 30. 6. 2021 zrušeno 100 systemizovaných služebních míst,“ říká mluvčí Zuzana Mašátová s tím, že v roce 2022 a v roce 2023 je v souvislosti se zrušením této daně plánováno škrtnutí v součtu další 400 míst.

I tak se stále jedná jen o zlomek z celkového počtu zaměstnanců Finanční správy. Těch je v Česku aktuálně bezmála 15 tisíc, tomu odpovídají mzdové náklady ve výši 10,658 miliardy ročně.

Pokud by prý Finanční správa zaměstnance z agendy EET propustila, průměrné náklady na „propuštění úředníků v souladu s platnou legislativou by vycházely v průměru 749 tisíc korun na jednoho zaměstnance“. V součtu by šlo o 292 milionů korun. To ale Finanční správa v úmyslu nemá:

„Pracovníků, kteří dříve vykonávali agendu EET, se reorganizace rušením služebních míst nedotkne. Finanční správa nepředpokládá žádné snižování počtu zaměstnanců z důvodu pozastavení odkladu EET do 31.12.2022, protože systém nebyl zrušen.“

Více lidí, méně efektivity

Sama ministryně financí už před třemi lety slibovala, že státní aparát zeštíhlí. Nechala například proškrtat neobsazená tabulková místa, díky nimž si úřady a ministerstva přilepšují a peníze za ně rozdělují mezi reálné zaměstnance. Třeba v roce 2019 stát prý na těchto „mrtvých duších“ ušetřil tři miliardy korun. Jenže podle Nejvyššího kontrolního úřadu by se dalo skutečně důsledným vyškrtáním těchto pozic ušetřit násobně víc – až devět miliard korun.

Stát však nyní zaměstnává nejvíce lidí od roku 2013, kdy je ve vládě hnutí ANO spolu s ČSSD (v Sobotkově vládě ještě s KDU-ČSL). Původně pro stát pracovalo 413 595 osob, vloni to bylo asi 475 tisíc lidí.

Státní zaměstnanci (zahrnuje to nejen úředníky, ale i policisty, vojáky hasiče či učitele) v součtu na platech dostanou skoro 230 miliard ročně (v roce 2019 to bylo 209,5 miliardy, v roce 2015 jen 147,1 miliardy). Ve veřejném sektoru se také v posledních letech zvyšovaly platy více než mzdy u soukromníků.

Jak upozorňuje NKÚ, více úředníků zároveň neznamená lepší funkčnost státního aparátu. „Každoroční růst počtu zaměstnanců ve vládou regulované sféře a zvyšování výdajů na informační systémy nevede ke zvýšení efektivity vládního sektoru, ta naopak klesá,“ konstatuje ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2019 NKÚ.