Ujgurské děti, Sin-ťiang, Foto: Profimedia

Koncentrační tábory, o kterých Peking nemluví. Číňané zkoušejí obcházet internetovou cenzuru

Napsal/a Sinopsis 3. března 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Na počátku února přinesla BBC zprávu o systematickém znásilňování v detenčních zařízeních v čínském Sin-ťiangu, podloženou výpověďmi zadržených žen a strážkyň. Jedná se o zatím poslední zprávu z řady dalších odhalujících mučení, nucenou práci a politickou indoktrinaci v táborech. Podobné reportáže povzbuzují i běžné Číňany, aby se k Sin-ťiangu vyjádřili – byť zatím opatrně a v náznacích, které projdou internetovou cenzurou.

To, co Čína dělá Ujgurům a dalším etnikům v Sin-ťiangu, je genocida a zločin proti lidskosti, vzkázaly USA v poslední den funkce bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Nový šéf americké diplomacie Antony Blinken z kabinetu Joea Bidena pak tuto pozici potvrdil. USA se tak staly první zemí, která takto tvrdě odsoudila perzekuci převážně muslimských obyvatel čínské provincie Sin-ťiang, přestože prozatím pouze politickým gestem bez konkrétních následků. Později se se stejným prohlášením přidaly také Kanada a Nizozemsko.

Velký bratr i v obýváku

Perzekuce obyvatelstva v Sin-ťiangu však překročila hranice táborů a věznic a zasahuje celou společnost na všech úrovních. Podrobně různé aspekty útlaku zkoumá ASPI (Australský institut pro strategickou politiku) ve svém projektu The Xinjiang Data Project.

V jednotlivých zprávách mapuje rozsah a systém detenčních zařízení, systematické ničení hmotných náboženských a kulturních památek, masové sledování obyvatel, napojení státního aparátu na nucené práce, nucené sterilizace či snahu o naprostou změnu způsobu života včetně takových detailů jako jsou zařízení obývacích místností či složení stravy. Cílem tohoto experimentu má být proměna kulturní identity a národního sebeuvědomění celého etnika.

Počátky tvrdých represí sahají do roku 2014 a vychází z kampaně „transformace skrze vzdělání“ a „deradikalizace náboženství”. Vláda tvrdí, že takto v Sin-ťiangu bojuje proti separatismu, extremismu a terorismu.

Situace se prudce zhoršila po roce 2017, kdy vláda začala s masivní výstavbou detenčních zařízení, o nichž tvrdí, že se jedná o vzdělávací a rekvalifikační centra. Občané, kteří se dopustili přestupků, se v nich podle úřadů učí čínský jazyk, zákony i praktické dovednosti.

Avšak zanedlouho po jejich zřízení začaly na veřejnost pronikat zprávy očitých svědků a rodinných příslušníků o mučení, nucené ideologické převýchově. Odhady hovoří o více jak milionu zadržených obyvatel. Mezi „přestupky“ patří taková provinění jako telefonický kontakt s příbuznými v cizině, studium v zahraničí, pravidelné modlitby v mešitě, nošení šátků a udržování si plnovousů či přiliš „extremistická“ islámská jména dětí. Zatýkáni jsou významní intelektuálové, vědci či umělci.

Ideologická převýchova probíhá v různých podobách i mimo tábory v podobě „domácích návštěv“. Stranické kádry jsou posílány přímo do rodin po celém Sin-ťiangu, aby zajistily „společenskou stabilitu“. Někteří zde pak po nějakou dobu zůstávají a sbírají informace a podávají zprávy o názorech, chování a náboženské aktivitě hostitelské rodiny.

„Mizející“ rodiče

Zatímco v západních médiích se pravidelně objevují zprávy ze Sin-ťiangu, v Číně státní cenzoři úspěšně brání tomu, aby se jakákoliv zmínka o reálné situaci v této oblasti dostala do domácích médií. Obvinění Západu pak oficiální místa odmítají s tím, že se jedná o protičínskou nepřátelskou kampaň, a tvrdí, že obyvatelé Sin-ťiangu žijí „šťastný život ve stabilním prostředí“.

Navzdory cenzuře a domácí propagandě si však čínští uživatelé internetu nacházejí cesty, jak se k situaci v Sin-ťiangu vyjádřit. Jedním ze způsobů jsou reakce na zprávy zahraničních médií. Po vydání zprávy BBC v čínském jazyce publikovalo několik odvážlivců na Weibo (čínské verzi sociální sítě Twitter) solidární komentáře.

Uživatelé Twitteru @big_ear_cat a @Chinese4Uyghurs pak screenshoty těchto komentářů sdíleli na svých účtech. Příspěvky nemluví o situaci otevřeně. Prostřednictvím náznaků však upozorňují například na oddělování dětí od rodičů, kteří jsou pravděpodobně zadrženi v některém z detenčních zařízení:


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Během ‚Charitativního dne dvou devítek‘ (každoroční akce pořádaná okolo 9.9. nadací čínské firmy Tencent, pozn. red.) v roce 2018 uspořádala organizace sbírku s názvem ‚S láskou společně – pro děti v Kašgaru‘. V inzerátu stálo: V Kašgaru nemá kvůli zvláštním okolnostem mnoho dětí školního věku po svém boku rodiče nebo jiné příbuzné. Pouze škola tak na ně může dohlédnout a postarat se o ně, stávají se tak „studenty internátních škol“.

Je možné, že tyto „zvláštní okolnosti“ potvrzují situaci, o které se nesmí mluvit. Mnoho přátel sbírku sdílelo na svém účtu. Stejného dne Tencent tuto sbírku zrušil. K situaci „sirotků“ a „mizejících“ lidí se vyjadřovaly i další komentáře:

„Můj spolužák byl dobrovolný učitel v Sin-ťiangu a viděl rodinné záznamy místních studentů. Ve škole se také dozvěděli, proč je v oblasti nedostatek lidského kapitálu a proč jsou v malém městě s tak nízkou výrobní kapacitou tak vysoké životní náklady. To vše se veřejně řešilo na poradě ve zmíněné škole.“

Nebo: „V roce 2017 jsme spolu s přáteli darovali několik zásilek plen a krému na opruzeniny dětskému centru v I-li v Sin-ťiangu. Centrum bylo později uzavřeno. Děti se měly vrátit domů. Mnozí z nich byly sirotci. Nevím, co se s nimi stalo.“

A dále: „Když jim nepomůžeme, ty děti ztratí své životy, vzdělání a budoucnost. Ale pokud se ozveme, tak zmizí ten jednotný, stabilní, bohatý, klidný, krásný a skvělý obraz Sin-ťiangu. Kdo je schopen zaplatit takovou cenu!“

Srovnání s nacismem

Uživatelé internetu upozorňují na současnou realitu v Sin-ťiangu také prostřednictvím odkazů na druhou světovou válku. Na Weibo se například objevila fotka z koncentračního táboru Buchenwald, kam krátce po osvobození přivedli spojenci německé občany z okolí, kteří nevěřili tomu, co se za ostnatými dráty dělo. I pod fotkou se lidé nepřímým způsobem vyjadřovali k situaci v autonomní oblasti a vyjadřovali svou lítost:

„…Nemohu svůj zármutek srovnávat s bolestí, kterou cítí ten, kdo sem přidal původní příspěvek. Nemohu však také cynicky zavírat oči před realitou. Moje bolest má dva zdroje, trápím se kvůli obětem i kvůli nám, Chanům. Skutečně jsme se stali stejně zlými jako ti, kteří páchali před sto lety zločiny na nás?“

Či další komentář: „Možná jen sám nechci, aby to byla pravda. Bolí mě, když si pomyslím, že se s lidmi může zacházet tak krutě.“

Platforma Weibo je tvrdě cenzurovaná a mnohým z těch, kteří se k Sin-ťiangu vyjadřovali, úřady zablokovaly účty. Uživatelé proto hledají další místa, kde by mohli vyjádřit své názory. V tomto roce jej na krátký čas jej našli v aplikaci Clubhouse, která umožňuje v reálném čase diskutovat o různých tématech ve virtuálních místnostech.

Počátkem února tak na Clubhouse začaly vznikat místnosti jako například „Jsou v Sin-ťiangu koncentrační tábory?“. Moderátory těchto místností se stali nejrůznější aktivisté, novináři, lidé se zkušenostmi s represivním systémem v Ujgursku, ale i mnozí další.

Příliš nudné, zakažme to

Jedním z nich byl i Halmurat Harri, v současnosti doktor ve Finsku, jehož rodiče byli také uvězněni. Mnohahodinovou debatu o situaci v autonomní oblasti popsal jako „nabitou emocemi“ a „šokující“. Zdůraznil především to, že mnozí Číňané, kteří nepochází z této oblasti, byli poprvé konfrontováni s tím, co se v ní děje:

„Poprvé jsem slyšel … že někdo čínsky mluvící říká: ‚Jsem Číňan národnosti Chan a je mi to tak líto. Soucítím s nimi‘ … Toto jsem poslouchal přes hodinu, stále dokola, od mnohých Číňanů z celého světa.“

V aplikaci se otevřeně probírala mnohá další témata, která jsou v pevninské Číně silně cenzurována, například hongkongské protesty či vztah s Tchaj-wanem. Reakce čínských úřadů byla předvídatelná. V propagandistickém plátku Global Times vyšel 8. února článek citující některé čínské uživatele této aplikace.

Ti si stěžovali především na to, že politické debaty zde byly „jednostranné“, a proto „nudné“, obvinění pak podle nich „postrádala důkazy“. Téhož dne byla platforma Clubhouse v Číně zakázána.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)