Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Setkání lídrů nacionalistických stran v Miláně, 2019 (spolupředseda AfD Meuthen vzadu s rukama nad hlavou, Tomio Okamura zcela vpravo). Foto: Profimedia
,

Když se vlastenectví zvrhne v extremismus, ale politici jako Klaus či Okamura mu stále fandí

ANALÝZA. V německém Frankfurtu dnes začíná ostře sledovaný proces s bývalým elitním vojákem bundeswehru, který měl plánovat útoky na vysoce postavené politiky kvůli jejich postojům k migraci. Pod falešnou identitou syrského uprchlíka chtěl navíc vinu hodit právě na migranty. Případ Franca A. má k Česku blíž, než by se na první pohled zdálo. Ukazuje totiž, jak čeští populisté vědomě přehlížejí úzké kontakty svých německých partnerů s extremisty.

Franco A. byl podle informací deníku Die Tageszeitung aktivní mimo jiné v organizaci Jagsthausener Kreis, jejíhož setkání se v roce 2018 zúčastnil i český exprezident Václav Klaus. Pozvánku na akci v malém venkovském hotelu na rakousko-bavorském pomezí stranou vší pozornosti dostal i o rok později.

Jagsthausener Kreis je uzavřená skupina, která o sobě neprozrazuje téměř nic. Z několika málo veřejně dostupných zmínek o spolku lze vyčíst, že Jagsthausener Kreis býval během studené války ultrakonzervativní platformou pro setkávání armádních důstojníků, ekonomicky vlivných osobností a například novinářů, z nichž někteří byli agenty tajných služeb.

Jak už dříve upozornil HlídacíPes.org, v roce 2016 na setkání spolku vystoupil tehdejší spolupředseda AfD Alexander Gauland, mimochodem autor výroku, že „nacismus byl jen ptačím trusem na úspěšné, víc než tisícileté německé historii“.

My nepovažujeme lidi z vedení německé AfD za žádný nepřijatelný extrém. S panem Gaulandem se prezident Václav Klaus v minulosti opakovaně setkal a nikdy od něj žádné extremistické názory neslyšel,“ řekl předloni na dotaz redakce Petr Macinka z Institutu Václava Klause.

Vedle Gaulanda byl dalším avizovaným řečníkem stejného ročníku bývalý rakouský europoslanec a někdejší člen strany Svobodných Ewald Stadler – bývalý spolupracovník lídra rakouských pravicových populistů Jörga Haidera. Stadlerovi se pro nasazení, s jakým šéfa hájil, říkalo také „Haiderův dobrman“.

Trojici řečníků tehdy uzavíral Bruno Bandulet, německý publicista oblíbený v krajně pravicových kruzích a autor knihy Beuteland, kde mimo jiné tvrdí, že se poválečné Německo stalo obětí spojenců, kteří ho „zplundrovali“.

Institut Václava Klause ani tak v účasti exprezidenta na akci Jagsthausener Kreis problém neviděl.

To se asi už nedá srovnávat. Je to totéž, jako by měl být problém, když jsme byli na prezidentské návštěvě v bavorském Bayreuthu a obědvali v místním hotelu, kde jsme v pamětní knize našli podpis Hermanna Göringa,“ tvrdil tehdy Petr Macinka z Klausova institutu.

Taky nebyl žádný důvod lustrovat, jestli všichni hosté 300 let starého hotelu byli z dnešního politicky korektního pohledu vždy ‚přijatelní‘,“ vysvětlil.

Bystroň, česká spojka AfD

Napojení na extrémisty Václav Klaus dlouhodobě přehlíží. Za posledních několik let vystoupil na řadě akcí Alternativy pro Německo a svou podporu AfD vyjadřuje opakovaně.

Strana se však postupem času výrazně posunula – od partaje původně kritizující především euro a Evropskou unii směrem k pravicově-populistické opoziční síle, v níž posilují extremistické tendence. Kvůli nim ostatně AfD či její některé zemské organizace a politiky v uplynulých letech sledovala i německá kontrarozvědka. A sleduje stále.

AfD má programově i rétoricky v řadě ohledů blízko třeba k české Trikolóře či SPD – s hnutím Václava Klause mladšího chtěla po založení předloni i spolupracovat, se stranou Tomia Okamury je zase součástí stejné europarlamentní frakce. Stejně jako ony „brání normální svět“, bojuje proti takzvané covidové totalitě či homosexuální lobby, Sorosovi, migraci či genderismu.

Je tu však jeden podstatný rozdíl. Alternativa pro Německo má ve svých řadách dost osobností s extremistickou minulostí nebo kontakty na „živou“ krajně-pravicovou scénu. Důkazů je řada a nelze je nevidět: nejde jen o radikální a v současnosti formálně rozpuštěnou stranickou radikální frakci AfD „Křídlo“, ale i o osoby z krajně-pravicové scény mezi poslaneckými asistenty a spolupracovníky v řadách strany a další excesy.

Kvůli tomu všemu ostatně sledovala bavorská kontrarozvědka například i bývalého šéfa bavorské AfD, německého poslance českého původu Petra Bystroně. Ten se čas od času objeví i v českých médiích, málokdy (jako například v rozhovoru pro Deník N či v tomto duelu ve vysílání ČRo Plus) ale musí vztah své strany k extremistům skutečně vysvětlovat.

Obvyklejší je, že Bystroň dostane volný prostor pro své názory o tom, jak se Německo údajně kvůli migrantům či covidu řítí do propasti pod vládou Angely Merkelové (Parlamentní listy, únor 2021) či se v novinářských dotazech musí vypořádat jen s jednoduchou výzvou typu: „Jak moc AfD a její obraz na veřejnosti ovlivnily zprávy, že stranu monitorovala civilní kontrarozvědka Spolkový úřad pro ochranu ústavy kvůli podezření z pravicového extremismu?“ (MF Dnes, 14. května).

Make Europe Great Again. S Klausem

Letos v únoru německá média napsala, že jedna z Bystroňových spolupracovnic je podezřelá z nelegálního obchodu se zbraněmi. Podle policejních informací měla dotyčná přechodně ve svém bytě přechovávat i „válečnou zbraň“, byť se při domovní prohlídce nenašla. Žena také měla zprostředkovat kontakt s potenciálním kupcem zbraní v Bavorsku pro hlavního obviněného Alexandra R.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Nějaký čas s poslancem Bystroněm spolupracovala i Češka, která měla podle informací týdeníku Der Spiegel před několika lety kývnout na placenou spolupráci s bavorskou kontrarozvědkou. Ta údajně měla zájem o její zkušenosti z německých mešit.

Na Instagramu se mladá žena nechala fotit při střelbě z pistole a chlubila se výcvikem aktivních záloh Armády ČR. České ministerstvo obrany případ prověřilo: „Nezjistili jsme, že by dotyčná žena měla nějakou souvislost s Armádou ČR,“ řekl loni na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Petr Bystroň se zároveň nijak netají dlouhodobým obdivem k Václavu Klausovi, ve své nové knize „Make Europe Great Again“ ho zahrnul i do profilů výrazných evropských populistických politiků vedle Viktora Orbána, Marine Le Penové či Mattea Salviniho.

„Václava Klause si velice vážíme, dostává velký počet pozvánek na naše mítinky a sám si vybírá, které přijme. Momentálně je vše koronavirovými předpisy ztížené, ale jsem si jist, že jakmile se to trochu uvolní, zase ho přivítáme,“ řekl Bystroň v nedávném rozhovoru pro MF Dnes.

Extremismus Václavu Klausovi nevadí nejen v AfD, ale ani v rakouské straně Svobodných, kde je krajně pravicové křídlo rovněž silné a reprezentují ho například zástupci krajně nacionalistických buršáckých spolků. I Svobodní v minulosti zvali Klause na své akce.

Politická nekorektnost vs. extremismus

Výše uvedené příklady z Německa i Rakouska výmluvně ukazují, jak populismus přitahuje i zastánce extrémních názorů či násilí. Důkazem je i v úvodu zmíněný bývalý voják Franco A., který se zúčastnil jednání stejného „tajného spolku“ jako Václav Klaus – a podle svědků tam „čile diskutoval“.

Mezi cíle jeho útoků, které chtěl v Německu údajně spáchat pod falešnou identitou syrského uprchlíka, patřili i exministr spravedlnosti Heiko Maas či místopředsedkyně Bundestagu Claudia Rothová.

Shovívavost k extremismu u partnerů v zahraničí však neprojevuje jen český exprezident, ale například i hnutí SPD Tomia Okamury, které je spolu s AfD a Svobodnými členem stejné europarlamentní frakce Identita a demokracie. Okamurovci se spolu s ostatními snaží budovat image silné evropské rodiny vlasteneckých stran, extremismus či korupční skandály partnerských partají však zcela opomíjí.

Potvrdí to zřejmě i nadcházející měsíce, kdy Česko i Německo čekají důležité parlamentní volby. Pokud to koronavirová situace dovolí, je pravděpodobné, že AfD zkusí v kampani znovu jako hosta využít Václava Klause. A hnutí SPD – tak jako v minulosti už několikrát – pošle do Německa gratulaci AfD k jejímu volebnímu výsledku, ať už bude jakýkoli. A také bez ohledu na to, kolik pojítek německých „vlastenců“ s extremisty do té doby ještě vyplave na povrch.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře