Robert Tempel na snímku z roku 2009. Foto: Profimedia

Justiční zápisník: Případ Roberta Tempela jako největší průšvih českých soudů

Napsal/a Robert Malecký 4. srpna 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Česká justice má konečně svůj první velký případ nespravedlivě odsouzeného člověka, který si mezitím stihl odpykat dvacet let ve vězení. Trochu to připomíná americký Innocence Project, kde už díky novým vědeckým metodám a revizím procesů opustily věznice stovky lidí. S případem Roberta Tempela mají teď české soudy plné ruce práce, a nejde jen o procesní stránku věci.

Tempel si odpykává doživotní trest za dvě vraždy, které se staly v roce 2001 na lesním parkovišti u Hruškové na Sokolovsku. Tempel tam podle rozsudku předal své oběti 400 tisíc korun za auto, které si údajně chtěl koupit. Následně měl muže zastřelit. Zasáhl údajně i druhého muže a poté jej bil do hlavy železnou tyčí s kusem betonu a montážním klíčem. Obě těla podle názoru obžaloby následující den zakopal na Chebsku.

Tempel se hájil tím, že vraždu nespáchal on, ale člověk přezdívaný Biftek, který byl také na místě činu a jenž později v kauze vystupoval jako klíčový svědek. Podle Tempela šlo v kauze o drogy a splacení dluhu. Byl to právě klíčový svědek, kdo dovedl policii na místo, kde byli zakopáni mrtví mladíci. Doživotí dostal Tempel jako souhrnný trest za vraždy a za dvě předchozí loupeže. Takto o věci referuje ČTK.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Minulý týden Ústavní soud nařídil Tempelovu kauzu znovu otevřít. Důvodem pro nové jednání bylo stanovisko štrasburského soudu pro lidská práva, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za „významné selhání justice“ při projednávání případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy a v tlaku odvolacího soudu na prvostupňový senát. Podle nálezu Ústavního soudu vrchní soud v podstatě sám hodnotil některé důkazy, třeba věrohodnost klíčového svědka, aniž je sám provedl.

Procesně není věc jednoduchá. Nachází se ve stavu nepravomocného zproštění, které vyřkl Krajský soud v Plzni. Následné doživotí, které Tempel dostal u Vrchního soudu v Praze, bylo zrušeno. Tempel je tedy v tuto chvíli nevinný a čeká ve věznici v Bělušicích na to, jak dopadne případné jednání o vazbě. Vrchní soud si vyžádal jeho spis, rozhodnuto by mělo být v řádu dnů.

Tolik samotné dění v případu. Širší souvislosti je nutné hledat právě třeba v USA, kde jsou díky Innocence projektům o čtvrt století napřed. Občas se úspěšné revize procesů nepřesně omezují jen na využití DNA a jiných vědeckých metod, jenže příčin nespravedlivých odsouzení bývá mnohem víc. A patří k nim velice často také selhání svědků nebo soudů při jejich výslechu. Což se zdá jako jedna z příčin nespravedlivého odsouzení v případu Roberta Tempela.

„V rámci Evropy musíme Američanům závidět. Národní projekty jsou s výjimkou Británie v začátcích, Evropská síť projektů nevina nebyla ještě právně ustanovena a počet úspěšných případů je také poměrně nízký,“ uvedl před časem pro HlídacíPes.org genetik a soudní znalec Daniel Vaněk, zakladatel české odnože Projektu Nevina. A dodal: „Kořenových příčin, jež vedou k odsouzení nevinného českého člověka, je hned několik. Kromě obsoletního znaleckého zákona a neexistujícího zákona o DNA je to omezená erudice orgánů činných v trestním řízení na poli moderních forenzních metod a v celé řadě případů nerespektované právo na spravedlivý proces.“

Právě porušení práva na spravedlivý proces je to, co štrasburský soud české justici vytkl.

Tempel jako vězeň svědomí?

V případu Roberta Tempela se významně angažoval Albert Žirovnický. Sám odsouzený vrah, který v českých věznicích strávil 18 let a proslul sepisováním žalob na český stát. Většinou kvůli podmínkám ve věznicích, pomáhal ale i spoluvězňům a jedním z nich byl Robert Tempel. Jeho úspěch u Ústavního soudu minulý týden komentoval emotivně:


Nenechme se těmi emocemi zmást. Robert Tempel samozřejmě není vězněm svědomí. Pokud bychom se podrželi definice, kterou ve své misi zakotvila Amnesty International, jde o „věznění, zadržování nebo jiné fyzické omezování jakékoli osoby z důvodu jeho nebo jejího politického, náboženského nebo jiného vědomého přesvědčení, nebo z důvodu jeho nebo jejího etnického původu, pohlaví, barvy pleti, jazyka, národního či sociálního původu, ekonomického postavení, rodu nebo jiného postavení“. Zjednodušeně se takovým lidem též říká političtí vězni.

A to Robert Tempel není. Aby nám ale pro komára neutekl velbloud. S Albertem Žirovnickým se lze shodnout v druhé části jeho tvrzení, kde mluví o největším právním průšvihu české justice. Koneckonců se můžeme opřít i o výrok ústavního soudce Tomáše Lichovníka, který připravoval nález Ústavního soudu z minulého týdne: „Vrchní soud v Praze napadeným usnesením výrazným způsobem popřel nejen základní zásady trestního procesu týkající se zejména důkazního břemene, ale též prolomil zákonná omezení postupu odvolacího soudu.“

To je silná káva. Pokud bychom si to měli představit nějak srozumitelně, v případu Roberta Tempela odvolací soud šíboval s věcí tak, aby dosáhl svého. Někde v pozadí tušíme odfláknutou práci policie a státního zastupitelství, které se soustředily na jednu verzi, aniž by nutně odpovídala skutečnosti. A to průšvih je.

Je teď na soudech, aby v konkrétní kauze Roberta Tempela zjednaly nápravu. Mimochodem nejnovější vývoj znamená, že na svobodě možná běhá nepotrestaný vrah. Druhá část bude složitější. Ukázalo se, že americká inspirace nemusí být pro Česko vzdálená. Je na čase začít se vážně ptát, zda je český justiční systém plně funkční a odolný vůči omylům.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)