Mluvčí maďarské vlády pro zahraničí Zoltán Kovács
SZILARD KOSZTICSAK / EPA / Profimedia,

Orbánův „Ovčáček“: Západní noviny o nás lžou. Tvrdá opatření jsou potvrzením demokracie

ROZHOVOR. Zoltán Kovács je svéráznou mezinárodní celebritou. Mluvčí maďarské vlády pro zahraniční komunikaci je známý vehementní obhajobou premiéra Viktora Orbána i celého kabinetu. Západní média pravidelně obviňuje z předpojatosti, překrucování reality a podléhání vlivu George Sorose. Sám přitom získal doktorát z historie právě na „Sorosově“ univerzitě CEU.

Pro četnost svých výpadů proti novinářům je občas v Česku přirovnáván k mluvčímu prezidenta Miloše Zemana Jiřímu Ovčáčkovi. Společné mají oba i odmítání rozhovorů „znepřáteleným“ médiím, v případě Maďarska opozičním novinářům.

Pro HlídacíPes.org a pořad Reportéři ČT ale Kovács promluvil. Především o takzvaném koronavirovém zákoně, který maďarská opozice označila v narážce na nacistické Německo za „zmocňovací“.

Nejsme horší než ostatní

Jak hodnotíte dosavadní postup maďarské vlády v souvislosti s řešením koronavirové pandemie? Ze strany opozice zaznívá kritika pomalého začátku – premiér nejdřív tvrdil, že jde o virus, který zavlekli do Maďarska íránští studenti a šíří se jen mezi přistěhovaleckou komunitou.

Když se podíváte na statistiky související s koronavirem ve střední Evropě, vidíte, že Česko, Slovensko, Maďarsko – všechny tyto země přijaly za posledních několik týdnů velmi efektivní opatření.

Měli jsme všichni možnost sledovat, co se děje v Rakousku, v severní Itálii, v západní Evropě. Naše opatření byla správně načasovaná, efektivní a zatím fungují. Co se týká počtů lidí, které pandemie v Maďarsku zasáhla, počtu mrtvých, povedlo se nám určitě zabránit scénám, které jsme viděli napříč západní Evropou.

Autorka rozhovoru při skypovém interview se Zoltánem Kovácsem.

Počet obětí je v Maďarsku o něco vyšší než v České republice, zhruba o stovku. V čem se ale výrazněji lišíme, je počet testů. Zatímco v Česku jich bylo provedeno 280 tisíc, v Maďarsku je to kolem 90 tisíc. Proč tak málo? Chybí v Maďarsku testy, nebo je za tím jiný důvod?

O tom probíhá velká debata po celém světě. Kolik testů by se mělo provést, aby to odpovídalo okolnostem a požadavkům. Neudělali jsme počet testů, který by vyloženě vynikal, ale řídíme se požadavky Světové zdravotnické organizace (WHO) a věřím, že to je v současné chvíli dostačující.

Registrujeme všechny, kdo měli příznaky nemoci a nemoc prodělali. V porovnání se světem opět nijak nevyčníváme. Je velmi těžké vědecky odhadnout, jaký přesně systém by se měl použít v zemi velké jako Maďarsko, aby odhadl požadované počty. Všichni se snaží v rámci svých možností o to nejlepší.

Dne 30. března schválil maďarský parlament zákon, který umožňuje premiérovi činit důležitá rozhodnutí ohledně pandemie prostřednictvím dekretů, aniž je musí konzultovat s parlamentem. Opozice ho označila jako zmocňovací zákon, především proto, že nebylo stanoveno, do kdy opatření platí. Proč jste se rozhodli pro tuto formu? Asi jste museli tušit, že to ve světě vyvolá pobouřené reakce. Zároveň se kolem zákona vyskytlo plno nejasností, jako třeba, že jste rozpustili parlament. Jak to tedy je?

Podle maďarské ústavy může být vyhlášen stav nouze v případě boje s přírodní pohromou. Virus je přírodní katastrofa. Takže v tomto ohledu je vše v pořádku. Ústava dále říká, že nouzový stav může vláda vyhlásit na 15 dní a jak víte, parlament rozhodl dvoutřetinovou většinou, že tato lhůta může být prodloužena.

Není to na neurčito, jak mnozí tvrdili, ale potrvá to, dokud pandemie neskončí, a parlament může tento stav ukončit, respektive může ukončit legalizaci výjimečných opatření. Takže parlament funguje a je to něco, co jsme chtěli rozhodně udržet. Takže vše je v souladu se stavem nouze.

Jaká nouzová opatření jste už uplatnili?

Nouzová opatření se týkala svobody pohybu, omezení sociálních kontaktů. Nebyli jsme v našich nařízeních tak přísní jako například v Rakousku nebo u vás v České republice. Takže námi zavedená opatření jsou volnější, nic není uzavřeno na dobu neurčitou, nic není uzavřeno s výjimkou větších společenských událostí.

Shromažďování větších počtů lidí je omezeno i ve zbytku západní Evropy. V našem případě se jedná o flexibilní systém, kdy každý týden monitorujeme situaci a podle aktuálního stavu rozhodujeme, jaká opatření zavedeme, nebo naopak uvolníme. Ale kromě těchto obecných opatření, která jsou uplatňována na celonárodní úrovni, necháváme velké rozhodovací pravomoci na obecní úrovni, na starostech, protože ti vědí nejlépe, co je v jejich komunitě potřeba. Takže například o svátcích, na Velikonoce, mohli zavést zpřísněný režim na lokální úrovni.

Armáda firmám „pomáhá“

Vím, že starostové si mohli vzít k ruce armádu a policii. Některé menší obce se na Velikonoce zcela uzavřely, mimo stálé obyvatele do nich nesměl nikdo vstoupit. Proč jste se rozhodli nasadit ve velkém armádu?

Velikonoce byly zjevně zvláštní příležitostí. Dlouhý víkend, hodně lidí cestuje, zvlášť v Maďarsku. Bylo nutné, abychom ten pohyb omezili a zabránili šíření nákazy.

Vojáci ale převzali vedení i 140 strategických podniků a některých nemocnic. To už z pohledu demokratické země vypadá zvláštně. Proč museli ředitelé podniků přibrat do vedení armádu?

Řešíme tu pandemii. Zatím nikdo nezná samotnou povahu koronaviru. Zejména v prvních týdnech jsme byli v západní Evropě svědky mimořádných scén. Po celé Evropě byla zavedena mimořádná opatření ohledně kritické infrastruktury.

Nejsem si vědoma jediné členské země EU, kde by do vedení podniků museli přibrat vojáky.

Opakuji. Ani Maďarsko, ani Česká republika, ani Evropa se s podobnou situací nikdy nesetkaly. Pokud by pandemie vyřadila z práce příliš mnoho lidí v sektoru kritické infrastruktury, a ta by přestala fungovat, ocitl by se stát v nejistotě. Tak je asi možné pochopit, proč jsme nasadili armádu a policii, aby těmto firmám pomohly v jejich práci.

Nejde o přebírání vedení, jde spíše o pomoc s udržováním jejich chodu. A také je to pojistka pro případ, že by se v těchto sektorech stalo něco mimořádného. Zajišťujeme tak, aby byly za pomoci armády schopné pokračovat v práci a ve výrobě.

Při našem mapování situace v Maďarsku lidé přístup vlády vesměs chválili, jako zcela nedostatečnou ale kritizovali pomoc vlády podnikatelům a lidem, kteří přišli kvůli koronaviru o práci. Jaká opatření jste přijali na pomoc například malým podnikům či podnikatelům, aby nezkrachovali?

Finanční pomoc jsme naplánovali do tří fází. Druhé fáze jsme už dosáhli a jedná se o největší pomoc v historii země, v miliardách forintů, tak musíme postupovat opatrně. Naše filozofie se velmi liší od toho, co jsme viděli jinde ve světě, kde zvolili cestu uvolnění podpory a peněz zdarma pro všechny.

My věříme, že finanční stabilitu země i jednotlivců je možné zajistit pouze prostřednictvím zaměstnanosti. To je také důvod, proč se naše opatření soustředí především na ochranu pracovních míst. Nebo, pokud pracovní místa zmizí, chceme vytvořit stejný počet míst, o která nás pandemie připravila. Nová místa chceme vytvořit i pomocí evropských programů.

Nečtěte západní noviny

Premiér Orbán přitom v maďarských médiích opakuje, jak Evropská unie Maďarsku nic nedává. V případě aktuálního záchranného balíčku evropských veřejných investic na zmírnění následků koronavirové pandemie získají Maďaři 5,6 miliardy eur. Dvakrát víc než například Itálie, která má mnohem více obětí. Co tedy od Evropské unie čekáte?

Očekáváme spolupráci, která pomůže všem členským státům unie. Brusel zareagoval pozdě, evropské instituce nebyly na pandemii připraveny. Ve skutečnosti už o situaci měly povědomí, ale jejich opatření a reakce byla zpočátku opožděná. A to je ten problém. Budeme o tom muset mluvit, později.

Zároveň však existují spolehlivé zdroje, jak materiální, tak finanční, které mohou být členským zemím poskytnuty. Takže nesnažte se jménem Bruselu politikařit, pomozte nám nebo členským státům včetně středoevropských zemí a západoevropských zemí použít dostupné zdroje tak, abychom je co nejúčelněji využili podle podle našich potřeb a schopností.

Pojďme se ještě vrátit ke koronavirovému zákonu, který právě v Bruselu vyvolal velmi ostré reakce. Bývalý premiér Itálie Matteo Renzi napsal: „Po tom, co Orbán udělal, musí Evropská unie jednat a přinutit ho změnit názor. Nebo prostě vyhodit Maďarsko z unie.“ Předseda Evropské lidové strany Donald Tusk vyjádřil pochybnosti, že opatření přijatá v souvislosti s nouzovým stavem jsou jen na dobu neurčitou. Deník The Washington Post napsal, že koronavirus zabil svou první demokracii. Máte dojem, že by Brusel nebo západní média vyrukovala s tak ostrou kritikou, kdyby nic z toho nebyla pravda?

Krok za krokem. Pokud chcete vědět, co se opravdu děje v této zemi, nečtěte The Wall Street Journal nebo západní liberální noviny, protože ty o dění v Maďarsku lžou. Několik týdnů po celém světě koluje lež, že nová nouzová opatření potlačují v Maďarsku demokracii. Nikoliv. Jsou potvrzením demokracie. O jejich zavedení se vedla tvrdá politická debata, odhlasovaly je dvě třetiny poslanců.

Není to na dobu neurčitou, jak mnozí tvrdí. Je to jen na dobu trvání pandemie, parlament je pak může zrušit. Parlament dál funguje.

Za posledních deset let jsme ze strany západních evropských států v podstatě politicky lynčováni. Důkazem dvojího politického metru je, že nouzový stav a opatření přijala v souvislosti s koronavirem i řada západoevropských zemí. Maďarsko si nevybralo o nic míň legitimní cestu než jiné státy jinde na světě.

Kritici ale argumentují tím, že nouzový stav může trvat měsíce i léta, protože v případě potřeby se pandemií dají nazývat i třeba ekonomická opatření, která budou následovat, nebo další hrozící vlna nákazy. Navíc zazněly obavy, že se nový zákon dá používat proti nepohodlným novinářům, které je teď možné za šíření „nepravdivých zpráv“ v souvislosti s koronavirem poslat až na pět let za mříže.

Opozice volá po našem stíhání, protože my vládneme, my řídíme vládu. V rámci toho zákona není ani slovo, že by se jakýmkoli způsobem zaměřoval na novináře. Nicméně bohužel jsme zaznamenali jednotlivce a dokonce organizace, které roznášely lživé zprávy o povaze viru, jeho šíření, o tom, jak je nebezpečný. A nejedná se o maďarský jev. Je to evropský fenomén.

Podívejte se, jak šéfka Evropské komise a další vyzývali k boji s falešnými zprávami o koronaviru. V mimořádných časech potřebujete mimořádná opatření k boji proti těm, kteří se pokoušejí nastolit chaos nebo šířit nepravdivé informace tváří v tvář přijatým ochranným opatřením.

Chvála paní Jourové

Podle odpůrců koronavirového zákona se také jeho prostřednictvím, tedy bez schválení parlamentem, budou řešit i další kontroverzní normy, jako třeba současný návrh zákona, který transsexuálům oficiálně zakazuje změnu pohlaví nebo „utajený režim“ čínsko-maďarského projektu stavby železnice z Budapešti na Balkán.

Za prvé projekt trati z Budapešti do Bělehradu nemá nic společného s pandemií koronaviru. Je to projekt, který běží posledních téměř pět let. Ano, skutečně je to velký projekt, za stovky miliard forintů, takže vás asi nepřekvapí, že nějaká forma utajení je z hlediska byznysu nezbytná. Nicméně to, co vyžaduje čínská strana, nepřekračuje hranice transparentnosti dané Evropskou unií. Jinak dekrety řeší jen otázky spojené s pandemií.

Evropská unie Maďarsko navzdory kritice i hrozbám sankcemi zatím nikdy nepotrestala. I v případě koronavirového zákona nakonec po týdnech zkoumání místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová oznámila, že zatím žádný vydaný dekret nebyl v rozporu s právy a principy Evropské unie. Co na to prohlášení říkáte?

Že jde ze strany paní Jourové konečně o velmi střízlivý a zdravý přístup. A že je to velmi osvěžující hlas mezi všemi obviněními a falešnými zprávami, které jsme o naší zemi slyšeli. Jak říkáme od počátku: My jsme otevřeni různým druhům spolupráce a rozhovorům s evropskými agenturami. To, co nepotřebujeme, jsou dvojí normy.


Rozhovor vznikl v rámci přípravy reportáže Nakažená demokracie pořadu Reportéři ČT.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. nováček napsal:

    Dobré.

  2. Petr Kaminsky napsal:

    1) Pani Engelova, ten Skype-call jste delala z domova? Proc mate rousku? To ji mate doma nasazenou cely den? 2) Presne jako u nas – zachranovat mista. Pritom bez zachrany tech firem ta mista zaniknou. Jak chteji vytvorit nova mista? Narizenim? Takze Gulasovy socialismus v. 2.0? 3) Uplne vidim, jak (neznali) vojaci nastupuji za (kvalifikovane) delniky, kteri budou v karantene. 4) Asi neni nahoda, ze se Madaru zastala zrovna Jourova (ANO). To ze ma na starosti dodrzovani zakonnosti, je klasicky „kozel zahradnikem“. 5) Takhle v psanem rozhovoru to neni tak zrejme, ale nazivo p. Kovacs pusobi dost jinak. Je to zdatny manipulator. Agresivita z nej leze vsemi otvory. 6) Celkove to co se deje v Madarsku, je takovy predobraz, jak to bude vypadat u nas, az bude mit ANO v parlamente 2/3 mandatu. ANO, muze byt jeste hur.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      O moc hůře nebude, pokud ANOfert bude následovat Maďarsko a nebude následovat třeba USA. Jak to tam v Maďarsku vypadá jste popsal, jak to vypadá v USA popsalo zpravodajství CNN (na Primě i v češtině). Co mají oproti Maďarsku, třeba v USA ? Mimo jiné na příklad toto : 20% dětí v USA hladoví, desítky milionů občanů USA je závislá na potravinových poukázkách vlády, nezaměstnanost je kolem přes 15% a stále roste, údajně proto, že v USA lze snadněji dát zaměstnanci výpověď, než třeba v ČR, epidemiolog Bílého domu, tedy prezidenta státu, se nakazil nemocí civid-19 a mnoho dalšího. Stačí ten výčet k rozhodování jak dál, zda podle Maďarska, nebo podle světového lídra?

      • ČERT napsal:

        Tak já myslím, a bez ohledu na ten citovaný The Wall Street Journal, že tady ani nejde o kritiku ze strany USA jako cizí velmoci, ale o kritiku (a tedy bez ohledu na to, jak co zvládají západněji položené evropské země) ze strany EU jako nadnárodní organizace, jíž je Maďarsko podřízeno/jejíž je součástí. Toť jen konstatování…

Přidávání komentářů není povoleno