Na konkrétní odůvodnění, proč mezinárodní investiční arbitráž v Londýně rozhodla, že má Česká republika zaplatit firmě Diag Human skoro 16 miliard korun, si veřejnost bude muset ještě nějaký čas počkat. Text nálezu zůstává zatím neveřejný, ministerstvo financí jej i přes žádost na základě zákona o svobodném přístupu k informacím odmítlo poskytnout. Redakce HlídacíPes.org se přesto pokusila zmapovat některé argumenty, jež arbitry k závěru vedly.

Podle právního zástupce Diag Human Jana Kalvody lze postup státu proti firmě Josefa Šťávy popsat jako „mocenské postupy, nátlak na druhou stranu sporu, nátlak na rozhodce, korupční dohody s rozhodci“.

Samo ministerstvo financí připouští, že rozhodci došli k závěru, že Česká republika porušila dohodu o ochraně investic tím, že „zneužila svoji svrchovanou moc a zasahovala do průběhu předchozí obchodní arbitráže ve snaze dosáhnout jejího příznivého výsledku“.

„Jednalo se o období průběhu obchodní arbitráže včetně řízení o přezkumu konečného nálezu z roku 2008 (tj. období 1996-2014). Konkrétněji šlo dle tribunálu o jednání Ministerstva zdravotnictví, Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, Poslanecké sněmovny, tehdejšího předsedy vlády v r. 2003, Policie ČR a českých soudů,“ upřesnil na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ministerstva Filip Běhal.

Nebudeme poskytovat informace

Jakkoli jde spíše o obecné teze odkazující na dosud nezveřejněný text arbitrážního rozhodnutí (k žádosti o zveřejnění nálezu viz níže, pozn. red.), zajímavá je zmínka o předsedovi vlády v roce 2003. Tím byl Vladimír Špidla, který ovšem tehdy prosazoval smírné řešení sporu s Diag Human včetně možnosti vyplacení odškodného.

„Rozhodčí tribunál v nálezu došel k závěru, že jednání tehdejšího předsedy vlády bylo jedním z těch jednání, kterými Česká republika zneužila svoji svrchovanou pravomoc s cílem dosáhnout příznivého výsledku v předchozí obchodní arbitráži a v konečném důsledku tak porušila příslušnou dohodu o ochraně investic,“ tvrdí ministerstvo financí.

Sám Špidla se tomu, že by měl v odůvodnění verdiktu takto figurovat, podivuje. „Těžko to můžu komentovat, protože nález jsem nečetl, ale je to podivné. Byl jsme to já, kdo se snažil spor nějakým způsobem ukončit. Moje chování bylo vždy vedené tím, že jsem se rozhodoval a postupoval v rámci pravidel,“ reagoval pro HlídacíPes.org.

Za bezmála dvacet let, jež uplynuly od chvíle, kdy Vladimír Špidla vládní post opustil, se nároky Diag Human zvýšily o miliardy. Požadavek firmy u mezinárodní investiční arbitráž zněl na 52 miliard korun, rozhodnutí z 18. května požadavkům vyhovělo jen částečně: suma, již by mělo Česko vyplatit, se blíží 16 miliardám korun. Z toho zhruba 12 miliard představují úroky z prodlení, které se každý den zvyšují o dalších 1,3 milionu korun.

I když se s vysokým nárůstem dluhu o úroky může pojit i trestní odpovědnost konkrétních osob, zástupci státu zatím odmítají řešit to, zda někdo v letitém sporu s Diag Human svou činností, či naopak nečinností, způsobil státu škodu. „Odmítáme spekulovat o výsledku tohoto řízení a navazujících skutečnostech,“ říká mluvčí Běhal s tím, že Vrchní soud v Londýně ještě může celý arbitrážní „nález zrušit, případně zrušit jen jeho část a spor zaslat zpět tribunálu k novému rozhodnutí“.

Zástupci Diag Human v minulosti opakovaně – s poukazem na příslušné paragrafy občanského zákoníku či na dřívější verdikty Nejvyššího soudu – tvrdili, že Česká republika mohla úročení dávno zastavit například tím, že by stát požadovanou sumu složil do soudní úschovy. To ale ministerstvo financí rozporuje.

„Co se týče možnosti zastavení úročení na základě jednostranného jednání, jednostranné jednání spočívající ve složení částky u soudu by nemělo za důsledek zastavení narůstání úroků. Hypoteticky by zastavení úročení šlo sjednat dohodou obou stran sporu, taková dohoda však nebyla dosud se společností Diag Human uzavřena,“ říká mluvčí Filip Běhal.

„K možnému jednání se společností Diag Human a panem Šťávou však nebudeme poskytovat informace. Jak je obecně zvykem, jednání o případném mimosoudním ukončení sporu jsou důvěrná a neposkytují se o nich informace až do doby jejich ukončení,“ dodává.

S dotazy, zda ve věci možného vyrovnání vede se státem nějaké debaty, HlídacíPes.org oslovil i Josefa Šťávu. Ten na zaslaný e-mail do termínu vydání tohoto textu neodpověděl. „Diag Human nyní nebude stanovisko Ministerstva financí nijak komentovat,“ reagoval následně právník Diag Human Jan Kalvoda.

Podle britského práva

Na otázku, jak konkrétně stát ve sporu s Diag Human podle přesvědčení arbitrů pochybil, by nejlépe odpověděla sama příslušná pasáž nálezu; zneužívání moci státu ve sporu se soukromým subjektem se údajně věnuje takřka na sto stránkách.

Do detailů se zatím nepouštějí ani zástupci firmy Josefa Šťávy. „Mluvíme vlastně o kriminálním jednání představitelů státu. Žaloba předložila množství důkazů v tomto směru a všechny byly před tribunálem provedeny. Nález není veřejný, tedy nemohu jej komentovat. Jen doufám, že všichni členové vlády si jej důkladně prostudovali,“ upozornil už krátce po zveřejnění informace o výsledcích arbitráže český právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda.

HlídacíPes.org požádal ministerstvo financí na základě informačního zákona o kompletní znění verdiktu. Výsledkem ale bylo zamítavé stanovisko s odůvodněním, že „povinné subjekty neposkytují informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků“.

„Požadovaný rozhodčí nález, jenž bude posuzován Vrchním soudem v Londýně, nelze v tuto chvíli žadateli poskytnout, neboť řízení v dané věci stále probíhá a zpřístupnitelnost daného rozhodčího nálezu se bude odvíjet od průběhu tohoto soudního řízení,“ reagovala Kancelář státního tajemníka Ministerstva financí s tím, že „lze předpokládat, že v pozdější fázi soudního řízení se předmětný rozhodčí nález stane veřejně přístupným podle britských právních předpisů“.

Ministerstvo financí podalo návrh na zrušení rozhodčího nálezu k Vrchnímu soudu v Londýně dne 15. června 2022. Ústní jednání ve věci dosud nařízeno nebylo.