Autor: Plantu

Jan Žabka: Humor a karikatura je záminka k diskuzi, ne k sekání hlav

Napsal/a Jan Žabka 21. října 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Tisíce Francouzů vyšly do ulic: reagovaly tím na vraždu učitele dějepisu, který při přednáškách ukazoval žákům karikatury Mohameda. Nejde zdaleka o první tragický útok v reakci na satiru s tematikou islámského proroka. A nejen Francie musí bojovat o svobodu slova, mezi jejíž nejryzejší formy patří právě náboženská a politická karikatura, jakkoli se to fanatikům zajídá.

Je to něco, co se příčí lidskému chápání: minulý pátek ve Francii útočník setnul hlavu učiteli dějepisu, který nedávno ve výuce ukázal karikatury Mohameda. Šlo tak o další útok, který souvisí s náboženskou satirou publikovanou v týdeníku Charlie Hebdo, ale nejen v něm.

#JeSuisProf

Boj karikaturistů s náboženským fanatismem má už přinejmenším patnáctiletou historii. Už v roce 2005 dánský deník Jyllands-Posten zveřejnil dvanáct karikatur proroka Mohammeda, na něž arabský svět reagoval bojkotem dánského, norského i francouzského zboží (karikatury byly přetištěny i v norských novinách Magazinet, později i ve francouzském či německém tisku), protesty, a dokonce vypálením dánského generálního konzulátu v Bejrútu.

Dvanáct karikaturistů, jejichž kresby původně Jyllands Posten publikoval, muselo žít v utajení a pod policejní ochranou.

O deset let později teroristé zaútočili na redakci Charlie Hebdo, kde zavraždili dvanáct lidí. Týdeník si totiž kromě zveřejnění karikatur z dílny dánské redakce také řadu let sám opakovaně utahoval z islámu.

Redakce Charlie Hebdo od té doby působí z utajeného sídla. Letos v září opět po pěti letech zveřejnila karikatury Mohameda, stejných dvanáct, jež v roce 2005 publikoval zmíněný dánský deník.

Jen o pár dnů později fanatik zaútočil v místech bývalé redakce časopisu: sekáčkem tam zranil dva lidi. Za dalších několik dní Francií otřásl případ zavražděného a dekapitovaného učitele.

Francouzi proti téhle hrůze, která se v jejich zemi děje v reakci na vyjádření svobodných názorů, o víkendu protestovali, odmítají omezování svobody slova i náboženskými fanatiky. Nelze nevidět, že francouzská společnost dlouhodobě čelí snaze narušit stabilitu jednoho z pilířů demokracie: názorovou svobodu, jejíž ryzí formou je i svobodný humor. „Strach nám nenaženete. Nebojíme se vás. Nerozdělíte nás. My jsme Francie,“ reagoval i francouzský premiér Jean Castex.

„Jeden z našich lidí byl zavražděn kvůli tomu, že učil o svobodě projevu, o svobodě věřit nebo nevěřit,“ vyjádřil znechucení prezident Emmanuel Macron s tím, že jde o útok na svobodu slova, za nímž stojí islámský terorismus.

Ještě před páteční vraždou se k obraně svobody slova dokonce spojila více než stovka francouzských médií, včetně těch největších. Podepsaly otevřený dopis iniciovaný redakcí Charlie Hebdo, aby vyjádřili znepokojení nad současnou situací: „Posledních pět let fanatici vraždí ženy a muže v naší zemi kvůli jejich původu nebo názorům. Novináři a karikaturisté byli zavražděni, protože svobodně psali a kreslili.“

Karikatury jako cesta k diskuzi

V této souvislosti je na místě připomenout i francouzskou Deklaraci práv člověka a občana z roku 1789, slova platná i po 231 letech: „Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem.“

Ve Francii a obecně v demokratickém světě založeném na názorové svobodě a sekularismu zkrátka nelze připustit, aby se lidé vraždili za jakýkoli humor, tedy ani za ten, který si utahuje z náboženství, jehož fanatickým stoupencům zjevně smysl pro nadsázku, ironii, natož humor nic neříká.

Dobře to vystihují zástupkyně francouzského sdružení Dessinez, Créez, Liberté, jež se zabývá mediálním a občanským vzděláváním: „Můžeme tvořit náboženské karikatury a přitom si zachovat respekt k věřícím. Můžeme se smát smrti, aniž bychom zesměšňovali mrtvé. Můžeme si taky utahovat z rasismu, a tak ho lépe odsoudit.“

Humor má sloužit k rozptýlení společnosti a vést k diskuzi a pluralitě názorů, ne k sekání hlav. Má společnosti a jedincům, kteří v ní žijí, nastavovat ono pověstné zrcadlo, ne vést k vystřílení redakce. My normálně smýšlející to víme, s jakýmikoli fanatiky je nutné si poradit dlouhodobým a kvalitním vzděláním, neústupným humorem, a v případě, že reakcí na humor a vzdělání je bezcitné vraždění, tak i silou. Protože tam už humor končí.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)