Vítěz voleb Petr Fiala stoupá po schodech v Ústřední vojenské nemocnici na návštěvu za prezidentem Zemanem. Foto: Rusinova Maria/ CNC/ Profimedia

Jan Urban: Jedno volební vítězství nad „Zemanobabišem“ nestačí

Napsal/a Jan Urban 25. listopadu 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Fotografie ze zdvořilostní návštěvy slovenské prezidentky a jeden servilní televizní rozhovor, obojí pořízeno před několika dny v nemocničním pokoji Ústřední vojenské nemocnice, prozradily nečekaně hodně o psychickém i fyzickém zdraví prezidenta Miloše Zemana, stejně jako o schopnostech jeho spolupracovníků. Určitě víc, než by si přáli.

Mnohým se možná budou následující postřehy zdát nedůležité, jenomže opak je v politice pravdou.

Když minulý týden americký prezident Joe Biden musel podstoupit vyšetření, které nebylo možné provést bez anestezie, převzala všechny prezidentské pravomoci na zhruba sedmdesát minut viceprezidentka Kamala Harrisová. Americká média i veřejnost o tom byly vzápětí a plně informovány.

O stavu českého prezidenta, kterého soudě podle fotografií přivezli do nemocnice dost možná v bezvědomí, jsme týdny nesměli vědět vůbec nic. Imaginární vrchní velitel však podle oficiálních vyjádření spolupracovníků všechno skvěle zvládal a navíc mu moc chutnaly buchty a klobásy… Aby se pak ukázalo, že to byla lež – a nic se nestalo.

Tohle, že je prezident jako dřív?

Přijmout nejvyšší ústavní činitelku nám nejbližší země Slovenské republiky v županu, zpod kterého čouhají kalhoty od pyžama, prozrazuje nejenom osobnostní neúctu za hranicí buranství, ale i to, že lidé zodpovídající za protokol spolu s nejbližšími osobními asistenty už nezvládnou prezidenta přimět ani k tak nesložitému úkonu jako je oblečení kalhot před státní návštěvou.

Zkouším si představit, s jakými pocity by občané České republiky přistupovali k tomu, kdyby hlavu českého státu přijala v pyžamu a pantoflích třeba německá kancléřka.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


O den později, při rozhovoru s premiérem v demisi Andrejem Babišem, už sice prezidentské pyžamo nahradily alespoň kalhoty od obleku, ale tmavomodrý župan zůstal. Jak složité může být pro spolupracujícího pacienta obléknout si sako? Tomuhle se říká, že „prezident už je jako dřív?“

Pozdější rozhovor s moderátorem Reyem Korantengem z TV Nova předvedl milionu a osmi stům tisícům diváků zase prezidenta s démonicky neupravenými a týdny neostříhanými vlasy. Tolik k vnějšímu vzhledu.

Hradem objednané televizní vystoupení mělo jediný smysl: připomenout, že pro Miloše Zemana nepřichází žádná změna v úvahu. Jeho přesvědčení, že jako prezident je jediným oprávněným vykladačem ústavy, zůstalo neotřesitelné, byť ho sdílí už jen jeho nejbližší spolupracovníci a zavázaní souputníci.

Stále vnímá sám sebe jako nedotknutelnou a neomylnou existenci, která prostě nemůže chybovat. Za stejně nedotknutelné považuje i svoje vyvolené spolupracovníky. Zeman označil Vratislava Mynáře, usvědčeného lháře, vyšetřovaného navíc pro podezření hned z několika trestných činů, za „skvělého úředníka a kromě toho mého dobrého přítele“. A tím pro něj debata skončila.

Strach Zemanova okolí

Prezident málo důrazného moderátora sepsul a v rozporu s pravdou tvrdil, že už „na otázku ohledně kancléře odpověděl“, zdůraznil, že se jedná o „bulvární téma“, kterým nemá cenu „ztrácet čas“. Na jeho výrok „Nesmíte také věřit všemu, co novináři napíší, když většinou píší o věcech, kterým vůbec nerozumí“ Koranteng vůbec nedokázal zareagovat. Stačilo přitom, kdyby v té chvíli přečetl několik otevřeně nepravdivých informací, které Vratislav Mynář veřejnosti i politickým představitelům v předchozích týdnech poskytoval.

Miloš Zeman je viditelně nemocný člověk, který se chová jakoby nebyl součástí jakéhokoliv ústavou vymezeného pořádku a systému kontroly. Jakoby stál nad vším pořádkem a ostatní lidé v politice se museli před jeho géniem sklánět a poslouchat. Jak napsáno – je to nemocný člověk. Až dosud mu to procházelo, protože všechny vlády od roku 2013 buď sám skládal (Jiří Rusnok), nebo ovládal mocenským vydíráním jejich premiérů (Sobotka, Babiš) a dosazováním jemu oddaných ministrů.

S tím je konec. Zůstane nechtěnou zásluhou Andreje Babiše, že donutil roztříštěnou a dlouho podceňovanou opozici hledat společnou řeč. Ale stejně důležité je připomenout, že až do okamžiku volebního vítězství se v opozičních stranách vůči prezidentovi nenašel konzistentní hlas kritiky.

Alarmující varování senátora Pavla Fischera a jím vedeného bezpečnostního výboru Senátu, který už v červnu navrhoval prezidentovo alespoň dočasné odstavení od výkonu funkce podle ústavního článku 66, se politické strany, především ODS a Piráti, před volbami neodvážily vyslyšet.

Dnes už se konfrontaci s Milošem Zemanem vyhnout nemohou. Stále není jasné, jestli si uvědomují, že prezident nechce vyjednávat. Jako vždy chce jenom důkaz podřízenosti a potvrzení svých nepsaných privilegií. Půjde tedy o všechno.

Prezidentovo okolí už chápe, že nadcházející střet může být jejich poslední bitvou. Koalice si musí uvědomit, že jedno volební vítězství nad „Zemanobabišem“ nestačí. Pro rehabilitaci ústavnosti a demokracie v České republice těch vítězství nad „starými pořádky“ musí přijít mnohem víc. Říká se tomu zodpovědnost.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)