Jan Urban: Česká justice padá na dno. Kdo začne s nápravou?

Napsal/a Jan Urban 30. června 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Kauza Opencard a falšování výpovědí svědků v neprospěch obžalovaných je pouze jedním kamínkem, který vypadl z úhledné mozaiky české justice, která na sobě samé jinak nikdy „neshledává pochybení“. Jde o nehodu toho, co označujeme za „systém uvnitř systému“.

Připomeňme, že rutinní obžalovací mašinerie byla nečekaně narušena sebeobrannou reakcí obžalované Evy Vorlíčkové, sedm let nevěřícně pozorující, jak policie a státní zastupitelství v pevné shodě modelují příběh, který se nikdy nestal.

Bylo již popsáno, jak údajně nestranný a nezávislý soudce Alexander Sotolář podpořil invalidní obžalobu falsy svědeckých výpovědí. Jenže ono nejde jen o jednoho soudce, který až do konečného rozhodnutí o kárné žalobě nesmí do jednací síně vkročit.

Po skandálu další skandál 

Začíná to u policejního vyšetřování, neveřejné fáze procesu, jež je plně v rukou státního zastupitelství. Podezřelý o ní nemusí mít ani tušení a je-li pak obviněn, zpravidla nemůže ani nahlédnout do policejního spisu.

Férovost procesu je plně závislá jen na tom, zda dozorující státní zástupce respektuje zákon, jenž mu ukládá nestranně vyšetřit jak fakta, která obviněného usvědčují, tak fakta, která obvinění vyvracejí.

V kauze Opencard však státní zástupkyně začala od konce: obžalováním obviněných. Namísto fér vyšetřování konstruovala údajná fakta jen k tomuto – nezákonnému – cíli. O neexistujícím dozoru či dohledu v systému státního zastupitelství již řeč byla.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Soudní fáze je ta nejskandálnější. Soud sám za bílého dne vyslýchá svědky a protokoly poté – po skončení veřejného jednání – falšuje do opačného významu. Zatímco výpovědi samy obžalované zprošťují viny, jejich zfalšovaná protokolace je usvědčuje. A na základě těchto falz pak soudce obžalované odsoudí.

K protokolům – přepisům výslechů se obžalovaní dostanou až po měsících, další měsíce trvá srovnávání zvukového záznamu a přepisu. A tady je začátek konce systému zvyklého na to, že tisíce stran spisů, z nichž vychází, už nikdo znovu nezkoumá.

Odvolací soud na základě odvolání obžalovaných rozsudek zrušil a označil jednání soudce za nezákonné a uložil mu nápravu. A zde začíná ještě skandálnější fáze.

Soudce Sotolář opět „provedl“ (přečetl) své vlastní důkazy, to již víme. Jenže co na to přítomný státní zástupce? Již ví, že jde o falsa; vstane a na místě obviní soudce ze zneužití pravomoci? Ne, vstane a navrhne obžalované odsoudit. Stal se tím spolupachatelem.

Systém uvnitř systému

Mohl by se hájit tím, že nic protizákonného nepostřehl, ale tomu se prostě nedá věřit. I tak by na svém místě neměl co dělat. V soudní síni je odpovědným zástupcem státu vázaným zákonem; není a nesmí být znuděným asistentem nezákonné rutiny.

Kromě toho, že ministryně spravedlnosti podala na soudce Sotoláře kárný podnět, se nezdá, že by státní zastupitelství a justici věc vůbec zajímala. Zřejmě obvyklé „pochybení jednotlivce“, prostě chyba, jednotlivost, která se stává, že…

Jenže to nebyla chyba. Šlo o životy a svobodu nevinných lidí, šlo o zlý úmysl osob, nadaných mimořádnou pravomocí tuto pravomoc zneužít. Systém, který k tomu mlčí, ztrácí důvěru a legitimitu. A právní stát z důvěry svých občanů žije; bez ní je džunglí bezpráví.

Po zveřejnění případu Opencard se začaly objevovat další případy pražského městského soudu, a téhož soudce, které potvrzují ono strašlivé podezření, že jde o „systém uvnitř systému“.

Obžalovaný v jiné věci, jehož případ měl na stole také soudce Sotolář, podává námitky proti protokolaci svědeckých výpovědí dne 29. 10. 2014 odvolacímu soudu s přesnými detaily, s tím, že „podstatné výroky svědků, patrné ze záznamu, nekorespondují ani se záznamem, ani s rozsudkem“.

Vrchní soud rozhodl o povinnosti nápravy vadné protokolace, kterou soudce Sotolář ovšem odmítl provést. Poté Vrchní soud musel zrušit jeho odsuzující rozsudek usnesením ze dne 31. 3. 2016, kde konstatuje:

Vrchní soud v Praze na základě zjištění rozsáhlého nezákonného způsobu protokolování především výpovědí pro meritorní rozhodnutí významných svědků (…), který zde příkře odporoval povinnosti soudu prvního stupně výstižně vylíčit průběh svědeckých výpovědí, dospěl k závěru, že se u tohoto způsobu protokolování jedná o podstatnou vadu řízení, která s vysokou mírou pravděpodobnosti mohla mít vliv na správnost výroku o vině napadeného rozsudku, a proto rozhodl o zrušení napadeného rozsudku podle § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř.“

Nabyl potom takto odhalený soudce Sotolář obav? Nikoli. Rozsudkem Městského soudu v Praze z 10. 10. 2016, č. j. 40 T 7/2014 – 3323 byli obžalovaní …uznáni vinnými přečinem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Až odvolací soud po zevrubném zkoumání a zjištění nedostatku důkazů dne 30. 10. 2017 obžalované obžaloby zprostil.

Zase jenom jedno „pochybení“? Kolik pochybení je třeba, aby justice a státní zastupitelství procitly?

Statistika na prvním místě

Je snesitelné, aby opakované úmyslné zneužití jedné z nejdůležitějších pravomocí, svěřených společností a státem jedinci, bylo zase jen oním „pochybením“? Proč nikdo nezkoumá, kde byl státní zástupce, když soudce Sotolář zjevně opakovaně falšoval záznamy výpovědí?

Byl s vývojem případu spokojen? Neměl povinnost zahájit vyšetřování zjevného zneužití pravomoci soudcem? Jistěže měl. A když tuto povinnost porušil, nedopustil se on sám trestného jednání? Ovšemže se ho dopustil.

Jenomže je součástí systému, který vydává statistiky „úspěšnosti“ svých obžalob jako dobrý výsledek svého účinkování. Systému, který zneužívá důvěry veřejnosti, unavené korupcí ve veřejném životě tím, že ničí lidské osudy výměnou za statistiky, a systému, kde politické kauzy zpravidla končí trefou vedle.

A tak je jen v logice věci, že důvěryhodnost české justice se v posledních letech v mezinárodním srovnání propadá až na samé dno, až za tolik kritizované Polsko či Maďarsko. Důvěryhodnost soustavy státního zastupitelství či policie je na kvalitě justice přímo závislá. Kdo začne s nápravou?


Psáno jménem Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných SONS2017

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)