Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě města Buča, kde podle svědků spáchali ruští vojáci masakr civilistů. Foto: Profimedia

Jak dostat Putina do Haagu. Soudy už zločiny na Ukrajině řeší, na šéfa Kremlu ale dosáhnou těžko

Napsal/a Tereza Engelová 8. dubna 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Názor, že by se ruský prezident Vladimir Putin měl u „haagského soudu“ zodpovídat ze zločinů spáchaných Ruskem při invazi na Ukrajinu, ve veřejném prostoru zaznívá často. Chybí ale jasná odpověď, který soud by ho vlastně měl soudit. V Haagu jsou dva, kromě Mezinárodního trestního soudu také Mezinárodní soudní dvůr. Oba se už sice situací na Ukrajině zabývají, účinné páky na Rusko ale nemají a Kreml je zatím ignoruje.

České ministerstvo zahraničních věcí má za to, že by se událostmi na Ukrajině včetně vražd civilistů v Buči měl primárně zabývat Mezinárodní trestní soud (ICC), sídlící v Haagu.

„Mezinárodní trestní soud (ICC) může vykonávat jurisdikci v případě válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Ukrajině. Jurisdikci nemůže vykonávat pouze v případě zločinu agrese. Vyšetřování situace na Ukrajině ze strany ICC již bylo zahájeno a jeho výstupem může být rovněž obvinění ruského prezidenta či dalších osob za zločiny v jurisdikci tohoto soudu,“ vysvětluje pro HlídacíPes.org Michal Beneš z odboru komunikace ministerstva.

Putin v Haagu? Stěží

Mezinárodní trestní soud v Haagu vyšetřování událostí na Ukrajině zahájil počátkem března. Věc má ale háček. Ani Ukrajina, ani Rusko nejsou v současné době signatáři tzv. Římského statutu, tedy dokumentu, v němž se smluvní strany zavazují k respektování vyšetřování a rozsudku právě tohoto soudu.

Jak ale ve svém prohlášení vysvětluje prokurátor Karim A. A. Khan, který u Mezinárodního trestního soudu vyšetřování událostí na Ukrajině otevřel, v tomto případě by mělo stačit, že Ukrajina už dvakrát jurisdikci ICC přijala.

„Ukrajina není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, takže sama nemůže situaci předat mému úřadu. Dvakrát však využila výsady právně přijmout jurisdikci soudu nad údajnými zločiny podle Římského statutu, ke kterým došlo na jejím území, pokud by se ji soud rozhodl uplatňovat,“ napsal k případu prokurátor Khan. To by mělo podle stanov stačit, aby u soudu mohli případně stanout pachatelé válečných zločinů na ukrajinském území.

„Přezkoumal jsem závěry úřadu vyplývající z předběžného zkoumání situace na Ukrajině a potvrdil jsem, že existuje rozumný základ pro zahájení vyšetřování. Existuje rozumný důvod se domnívat, že na Ukrajině byly spáchány jak údajné válečné zločiny, tak zločiny proti lidskosti v souvislosti s událostmi, které již byly posouzeny během předběžného zkoumání Úřadem,“ dodává prokurátor Khan.

Ten chce v rámci vyšetřování zkoumat všechna obvinění z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy spáchaných kdekoli na území Ukrajiny, jakoukoliv osobou počínaje 21. listopadem 2013.

Může tedy před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stanout nakonec i sám Vladimir Putin? Podle odborníků na mezinárodní právo, které HlídacíPes.org oslovil, by to byl v tuto chvíli velmi komplikovaný proces. Mezinárodní trestní soud totiž může trestat pouze činy, které se podaří doložit důkazy jako v každém běžném trestním procesu. To znamená, že například za masakry v Buči by mohli být souzeni jen konkrétní pachatelé nebo velitelé, kteří k nim dali příkaz.

Že by se podařilo dokázat, že takový příkaz přišel z nejvyšších míst Kremlu, je spíše nepravděpodobné. A i kdyby se důkazy týkající se přímo osoby Vladimira Putina podařilo nashromáždit, nebylo by možné zatknout ho na území Ruska, které Římský statut neratifikovalo (dříve bylo jeho signatářem, nyní už není, pozn.red.).

Rusko ignoruje soud i rozsudek

Válku na Ukrajině ale řeší i druhý „haagský soud“, tedy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ). Ten rozhoduje o sporech mezi státy, a proto k němu podala žalobu na Rusko sama ukrajinská vláda. Odvolala se při tom na Úmluvu o předcházení a trestání zločinu genocidia, kterou v roce 1948 vydala OSN.

„Mezinárodní soudní dvůr nemá pravomoc soudit osoby obviněné z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti. Vzhledem k tomu, že nejde o trestní soud, nemá státního zástupce schopného zahájit řízení,“ popisuje mantinely Mezinárodního soudního dvora jeho mediální oddělení.

Ukrajina Rusko obvinila z páchání genocidy a ICJ jí dal za pravdu. Alespoň v předběžném opatření. To vydal 16. března. Rusku v něm nařídil okamžité zastavení jeho „zvláštní vojenské operace“, jak Kreml invazi na Ukrajinu nazývá. Zároveň má Moskva zařídit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz.

Rusko ale přelíčení Mezinárodního soudního dvora ignorovalo, neposlalo k němu ani své zástupce. Stejně tak ignoruje samotné rozhodnutí ICJ, které je pro členské státy OSN závazné. To znovu ukazuje na problém vymahatelnosti práva, na který OSN naráží v případech, kdy se některý z členských států rozhodne jednat v rozporu s jejími pravidly. Mezinárodní soudní dvůr může podat stížnost před Radu bezpečnosti OSN. V níovšem Rusko právo veta.

Genocida? Zatím opatrně

„Signatářské země potvrzují, že genocida, ať spáchaná v době míru nebo války, je podle mezinárodního práva zločinem, kterému se zavazují zabránit a trestat ho,“ vysvětluje sir Geoffrey Nice, proč se politici oficiálně vyhýbají používání slova genocida. Foto: T. Engelová

Události páchané ruskými vojáky na Ukrajině už jako genocidu označily i další země, i když zatím opatrně. Například britský premiér Boris Johnson ve středu řekl, že chování ruských vojáků vůči civilistům v Buči i jinde na Ukrajině se nezdá být příliš daleko od genocidy. Slovní obrat „příliš daleko“ zřejmě nezvolil náhodně.

Podle britského advokáta sira Geofreyho Nice se politici používání slova genocida záměrně vyhýbají: „Ve chvíli, kdy jedna země obviní jinou z páchání genocidy, měla by podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy okamžitě jednat a páchání genocidy zastavit,“ řekl Geoffrey Nice během nedávné přednášky pro studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Šestasedmdesátiletý britský advokát má s obdobnými případy bohaté zkušenosti. U Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii vedl stíhání Slobodana Miloševiče. Naposledy také lidový tribunál, který shledal Čínskou lidovou republiku vinnou z páchání genocidy a zločinů proti lidskosti na etniku Ujgurů.

„Kolikrát si myslíte, že některý ze států nebo bránících stran vyřknul od roku 1951 oficiálně obvinění, že jiný stát páchá genocidu?,“ ptal se advokát Nice pražských studentů práv. „Ani jednou,“ odpověděl si sám. „Stát, který by to deklaroval, má podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia vydané OSN v roce 1948, okamžitě jednat a genocidě předcházet nebo ji okamžitě trestat. Proto se používání slova genocida státy vyhýbají,“ vysvětlil Geoffrey Nice.

Co říká mezinárodní úmluva

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia z 9. prosince 1948 označuje genocidu za zločin podle mezinárodního práva. V jejím úvodu se píše, že genocida se příčí duchu a cílům Organizace spojených národů: „U vědomí, že genocidium způsobilo lidstvu ve všech obdobích dějin veliké ztráty a v přesvědčení, že k osvobození lidstva od tak odporné metly je nezbytná mezinárodní spolupráce, dohodli se signatáři na těchto ustanoveních,“ stojí v textu.

Článek I zavazuje signatáře zabraňovat a trestat genocidu, ať už páchanou v době míru nebo války. Článek II pak specifikuje, co pod pojem genocida spadá. „Genocidiem se rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou,“ píše se v úmluvě.

Genocidou tak podle ní není jen vraždění členů národních, etnických či rasových skupin, ale také jejich tělesné či duševní mrzačení, zavedení opatření, která by jejím členům bránila v rození dětí, nebo převádění už narozených dětí do jiné skupiny. Úmluva zmiňuje také životní podmínky, které nesmí být omezeny do té míry, že by vedly k částečnému nebo úplnému fyzickému zničení členů národa, etnika, rasy nebo náboženské skupiny. Trestné není podle Úmluvy jen páchání genocidy, ale také podněcování k ní nebo pokusy o její páchání.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)