Jednání o prodloužení nouzového stavu ve sněmovně (únor 2021). Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Ivan Gabal: Špatný volební zákon přinese špatný parlament a špatnou vládu

Napsal/a Ivan Gabal 25. února 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

V pandemické krizi máme sklony upřednostňovat jednoduchá plošná řešení, a nejlépe direktivní válečnou metodou. Žijeme ovšem ve stále komplikovanějším světě, v kterém zjednodušená direktivní řešení nefungují, vyvolávají pocit omezení svobod a negativní reakce. Věci se tím dále zhoršují namísto opaku. Možná i proto prohráváme s covidem.

Nyní nám ještě hrozí, že si, důsledkem snahy o zjednodušení, naordinujeme i nevhodný volební zákon.

Váha volebního zákona tkví v tom, že na jeho základě vyberou občané 200 poslanců, díky nimž se ustaví většinová vláda, která spravuje stát, a vznikne Poslanecká sněmovna, která tvoří pravidla vládnutí (zákony) a hlídá vládu. Dobrý výběr poslanců a poslankyň není jen věcí rozumu a vkusu voličů, ale také mechanismu přeměny jejich hlasů do výběru poslanců a do složení Poslanecké sněmovny.

S dobrým zákonem a dobrou procedurou, máme šanci (nikoli jistotu) dobrat se k solidnímu parlamentu a tím i vládě. Špatným zákonem si tuto šanci prostě uzavřeme.

Co ale znamená dobrý parlament? Slovo dobrý zde nevyjadřuje jen vlastnosti poslanců a poslankyň, ale zejména soulad Poslanecké sněmovny se základem našeho parlamentního systému, kterým je Ústava České republiky.

 

 

Ta říká v čl. 18. (1), že „Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení.“ Složení Poslanecké sněmovny, na rozdíl od Senátu, který je volen většinovým systémem, znamená, že Poslanecká sněmovna má reprezentovat složení, strukturu, a tektoniku názorů občanů ve společnosti, zatímco Senát vyjadřuje jejich převažující nebo většinovou vůli.

A samozřejmě u Poslanecké sněmovny je pestrost společnosti reprezentována politickými stranami a jejich kandidátkami, zatímco v přímé volbě vybíráme konkrétní a jednotlivé kandidáty.

Spravovat zemi v proporčním politickém systému je jiné než vládnout na podkladě většiny. Dost lidí si asi řekne, proč jsme si v roce 1990 vybrali složitější proporční model pro správu země?

Reprezentativnost nebo moc k vládnutí?

Ústavní soud zrušil části volebního zákona proto, že deformovaly složení Poslanecké sněmovny vzhledem ke složení a názorům voličů. A také proto, že neměl hlas každého voliče alespoň přibližně stejnou váhu pro výběr poslanců. V některých volebních obvodech bylo totiž zapotřebí více voličů na jednoho poslance než v jiných; silnější strany potřebovaly na poslanecký mandát méně hlasů než malé strany.

Deformace reprezentativnosti byla výsledkem někdejší cílevědomé snahy velkých politických stran ODS a ČSSD usnadnit si získání většiny v Poslanecké sněmovně a tím i snadnější sestavení vlády s dostatečnou podporou poslanců. Snaha usnadnit si vládnutí šla podle Ústavního soudu na úkor schopnosti sněmovny reprezentovat voličské složení české společnosti, získání moci na úkor reprezentace voličů.

Politika v pluralitním prostředí je podmíněná schopností dohody s jinými názory, dokonce i uvnitř vládnoucí koalice, natož k opozici. Znamená brát v potaz variabilitu a strukturu názorů, nikoli jen názor vlastní. Spravovat zemi v proporčním politickém systému je jiné než vládnout na podkladě většiny.

Dost lidí si asi řekne, proč jsme si v roce 1990 vybrali složitější proporční model pro správu země?

Protože si tehdejší debatu dobře vybavuji, je odpověď jasná: po půlstoletí nadvlády jedné vládnoucí doktríny, nadřazující za války vládu nadřazené rasy, a po komunistickém převratu vládu jedné společenské třídy, strany a ideologie, byla na počátku obnovení demokracie upřednostněna otevřenost vůči názorové různorodosti a variabilitě společnosti.

Perspektivou do budoucna byla pluralita koalice, co největší reprezentace v parlamentu, na rozdíl od nadvlády většiny, jakkoli většiny demokraticky a svobodně zvolené.

Iniciační diskuse po pádu komunismu byla ovlivněna i obavami z přetrvávající síly komunistické strany oproti nezralosti a křehkosti nových politických uskupení. V upřednostnění proporčního systému byl i ohled na poněkud jinou dynamiku Slovenska v rámci Československa a komplikovaného systému federálních dvou komor sněmovny a národních parlamentů.

Nakonec bylo sice vítězství OF a VPN ve výsledku skoro většinové, ale právě tím byl položen základ pozdějšímu vnitřnímu štěpení i pozdějšímu tichému srozumění volebních vítězů voleb 1992, Klause s Mečiarem, o rozdělení Československa do vlastních privatizační hájemství Česka a Slovenska.

Předpokladem solidního výsledku musí být snaha zemi spravovat, a nikoli ovládnout s cílem vnucovat poraženým svou vůli. Pokud máme s něčím opravdu špatné zkušenosti, tak s přílišnou koncentrací moci do rukou skupin s pocitem vlastní vyvolenosti.

Jaký volební zákon dnes?

Pominula s hrozbou návratu vlády jedné strany potřeba proporční reprezentace struktury společnosti v Poslanecké sněmovně?

Podíváme-li se na některé nedávné volební děje s rysy většinového systému, můžeme dojít k závěru, že silná většinová rozhodnutí v dnešním komplexním světě nadělají více škody než užitku. Ať již je to příklad brexitu, nebo hluboké rozdělení americké společnosti volbou a vládou Donalda Trumpa, nebo i naše zkušenost s přímou volbou prezidenta a konfrontačním výkonem mandátu Miloše Zemana, kde jsou rozpory Hradu s parlamentem a vládou zásadní a těžko překlenutelné, a nezřídka ústavní.

Nelze nevidět, že rozhodování v systému 0 – 1, všechno nebo nic, je stále více znásilněním pestré společenské struktury. Řada vážných chyb stávajícího premiéra jeho singulárním rozhodováním ve vnitřní i zahraniční politice, je generována dominancí jeho politického hnutí v Poslanecké sněmovně, slabostí koaličních partnerů a podreprezentací opozice.

Zkušenosti tedy nabádají, aby nový volební zákon reprezentativitu výběru Poslanecké sněmovny spíše chránil, než oslaboval, natož destruoval. Zejména z tohoto důvodu lze označit za krajně nevhodný koncept vytvoření jednoho volebního obvodu z celé České republiky, který je další nevhodnou simplifikací struktury české společnosti.

Jednak a zejména vzhledem k územnímu členění, a to jak v historickém, ale i sociálním a kulturním smyslu. Jde o potřebu kodifikovat zvláštnosti Moravy, Slezska, ale neméně odlišnou situaci strukturálně historicky zatížených regionů jako Severočeský, Karlovarský nebo Moravskoslezský.

V neposlední řadě jde také o to, aby volič vyjádřil svou preferenci nejen v politickém a programovém smyslu, ale také vůči konkrétním osobnostem kandidátek a kandidátů v jejich regionálním ukotvení a spojení, které by jeden volební obvod zcela negoval.

S pocitem vlastní vyvolenosti

Konečně, na schopnosti reprezentativity stojí i synergie komunální, regionální a celostátní parlamentní reprezentace, ale i organizace agend jako je školství, zdravotnictví, organizace policie, justice a mnoha dalších veřejných služeb, které propojují konkrétní území s konkrétní veřejnou správou a samosprávou.

Dejme politické reprezentaci, která bude hledat dohodu nad novým volebním zákonem, možnost vstřebat základní tendence narůstající komplexnosti moderních společností v různorodých dimenzích, které by měla Poslanecká sněmovna reprezentovat a nikoli potlačovat.

Předpokladem solidního výsledku musí být snaha zemi spravovat, a nikoli ovládnout s cílem vnucovat poraženým svou vůli. Pokud máme s něčím opravdu špatné zkušenosti, pak je to s přílišnou koncentrací moci do rukou skupin s pocitem vlastní vyvolenosti a nadlidských schopností veřejné agendy řídit a ovládat bez komplikovaných koaličních dohod a opoziční parlamentní kontroly.

Přílišná zjednodušení a omezování plurality nakonec nepomáhají ani v manažerském, natož kulturním a demokratickém či právním smyslu, ba naopak.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)