Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Investor Brůna: Reálné znehodnocení peněz je až čtyřikrát větší, než se oficiálně říká

Peníze ztrácejí hodnotu mnohem rychleji, než se v Česku přiznává. Odhaduji, že reálná inflace je až čtyřikrát vyšší, než se udává. I proto střadatelé skoro až zběsile nakupují kdeco v nemovitostech a často na zdánlivě levný dluh. Důvodem vyšší inflace než té statistické (a velkého rizika hyperinflace) je nejen dopad pandemie, ale už před ní obrovská globální zadluženost, kdy centrální banky chrlily peníze nepodložené výkonem.

„Společenská nerovnost, zelená transformace a infrastrukturní problémy si vyžádají vysokou cenu ve formě inflace. Dny, kdy se věřilo, že může ekonomiku znovu oživit tvorba úvěrů prostřednictvím snižování ceny peněz, a kdy jsme spoléhali na bankovní systém a zaměřovali se jen na finanční stabilitu, jsou už za námi,“ shrnuje hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen.

Podle něho už nejde ani tak o udržení finančních stabilit, ale o udržení společenské rovnováhy. A lepí se to výrobou dalších a dalších peněz.

Objem hotovosti roste rychleji než inflace

„Novou mantrou je tisknout a utrácet, co to půjde, dokud se sazby a inflace drží nízko. Na první pohled se to může zdát snadné, ale mezi důsledky této politiky patří i riziko nekontrolované inflace,“ varuje Jakobsen.

Saxo Bank ve svém výhledu na 2. čtvrtletí 2021 doslova uvádí, že „svět je zaplavený kapitálem a vyčerpaný spekulacemi.“ Hmotný majetek bude podle Jakobsena vynášet víc než nehmotný.

To podle mě znamená, že z dlouhodobého hlediska spíše než než počítačová šifra nebo papírové zlato je jistější životní prostor čili půda v lokalitě zajímavé ať už dosahem k pracovním možnostem nebo naopak co nejblíže přírodě. Nebo drahé kovy, ale držet je fyzicky v ruce, ne mít jen cár papíru na jejich příslib.

Za pouhých deset let se objem hotovostních peněz v Česku zvětšil o více než 80 procent, vyplývá z údajů České národní banky. V roce 2010 činila hodnota všech bankovek a mincí v oběhu 391,7 miliard Kč, v roce 2020 vzrostla na 711,9 miliard Kč.

Přitom počet obyvatel roste jen mírně a navíc roste objem bezhotovostních transakcí. Za posledních deset let se bezhotovostní transakce ztrojnásobily v objemu a jejich počet vzrostl téměř pětinásobně. Dalo by se tedy předpokládat, že hotovostních peněz bude potřeba méně. Opak je pravdou. Jejich množství v oběhu výrazně roste, mnohem rychleji než oficiální inflace. Za posledních 10 let činí inflace za všechny roky 20 %, tempo růstu množství peněz v oběhu je více než čtyřnásobné oproti inflaci.


Jak rostla inflace a množství peněz v oběhu

Rok20102011201220132014201520162017201820192020
Inflace1,5%1,9%3,3%1,4%0,4%0,3%0,7%2,5%2,1%2,8%3,2%
Peníze v oběhu (mld. Kč)391,7412422,7441,8469,5510,1556,7593,9618,6644,4711,9
Zdroj: Český statistiký úřad a ČNB

 


I u oficiálně přiznávané inflace je patrné značné znehodnocení peněz. Koncem dekády se inflace udávaná Českým statistickým úřadem pohybovala nad 2 % ročně. Důsledky pandemie inflaci jen urychlily. Objem hotovostních peněz v oběhu vzrostl v roce 2020 o více než 10 % oproti předchozímu roku. Rozdávají se peníze bez produkce, stát se enormně zadlužil. Sice rostou průměrné mzdy, ale o to více se zdražuje.

Zajímavé je sledovat i další ukazatele. Minimální mzda dosahovala v roce 2010 výše 8 000 Kč, v lednu 2021 je však už 15 200 Kč. To je nárůst nějakých 90 % za 10 let. Myslíte, že se nízkopříjmovým skupinám obyvatel tak zvedla životní úroveň? Určitě ne. Ptám se sám sebe, proč si toho nikdo nevšimnul.

Odpověď je jednoduchá: ekonomové a analytici komentují meziroční změny HDP, inflace a dalších makroekonomických veličin. Zatím se však nenašel nikdo, kdo by se na problematiku inflace podíval s nadhledem a také v delší časové řadě, například za období deseti let. Ve skutečnosti se zde ale už dlouho páchá Velká inflační loupež. Jedině tak jde snadno umazávat dluhy veřejných financí.

Co je inflace, jak se měří?

Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (je jich zhruba tisíc) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (respektive význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností.

Pojďme porovnat spotřebitelské koše v roce 2020 a v roce 2012 (údaj z roku 2010 už není na stránkách Českého statistického úřadu k dispozici):


Spotřebitelský koš ČSÚ

NázevRok 2020Rok 2012
Potraviny a nealkoholické nápoje18%15%
Alkoholické nápoje a tabák9%10%
Odívání a obuv4%4%
Bydlení, voda, energie, paliva25%28%
Bytové vybavení, zaříjení domácnosti, opravy6%6%
Zdraví2%2%
Doprava12%11%
Pošty a telekomunikace3%4%
Rekreace a kultura9%9%
Vzdělávání1%1%
Stravování a ubytování6%5%
Ostatní zboží a služby6%7%
Celkem100%100%

Ďábel je v detailu

Je ale otázkou, jak tento spotřební koš odpovídá našim skutečným výdajům. Podle mého v něm nejsou dostatečně zastoupeny ceny bydlení a nemovitostí. Enormně zdražujících se nemovitostí. Pojďme se tedy na bydlení podívat blíže. Podle Českého statistického úřadu vzrostly ceny bytů v České republice za deset let o 64,3 procenta, což odpovídá roční inflaci přes 6 procent.

To jsou oficiální údaje ČSÚ, z dat realitního portálu RealityMIX však vyplývá, že v Praze vzrostla za poslední dekádu průměrná cena bytu o 98 %, v Brně dokonce o 114 %, a Ostravany stojí nákup bytu v průměru o 60 % více než před deseti lety. Obdobně jsou na tom také ceny pronájmů. Bydlení je největší položkou spotřebního koše, tvoří téměř čtvrtinu výdajů. Ruku na srdce, je čtvrtina dostatečná pro většinu z nás? Pokud by bydlení mělo větší váhu ve spotřebním koši, byla by i celková inflace vyšší.

Ponořme se ale hlouběji do spotřebního koše. Na položku bydlení se podíváme ještě pod větším drobnohledem. Podle Českého statistického úřadu tvoří 25 % našich celkových výdajů, konkrétně se skládá z:

Nájemné z bytu4%
Imputované nájemné za bydlení (náklady vlastnického bydlení)10%
Běžná údržba a drobné opravy bytu1%
Ostatní služby související s bydlením (vodné, stočné, odvoz odpadu)2%
Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva8%
Celkem25%

Bydlet lze buď v nájmu nebo ve vlastním. Výdaje na nájmy tvoří podle Českého statistického úřadu čtyři procenta veškerých výdajů našich občanů. Výdaje na bydlení ve vlastním tvoří deset procent výdajů. Podle mě je tato položka nedostatečně zastoupena.

Pokud připustíme, že ceny bytů a nájemné se za deset let zdvojnásobily, inflace na těchto položkách by byla 10 % ročně a výrazně by tedy zvedla oficiální inflaci. Tím, že jim byla přiřazena menší váha, ale tolik neškodí.

Na druhou stranu energie a služby související s bydlením – jejich cena za 10 let příliš nevzrostla – tvoří ve spotřebním koši 11 %, což skoro odpovídá výši nájmům z bytu a výdaje na vlastní bydlení.

Pokud se ale podíváte na splátku své hypotéky nebo na vyúčtování nájmu, určitě nebudou mít položky energií a služeb stejnou výši jako nájemné nebo splátka hypotéky. Tím, že se ve spotřebním koši nadhodnotila váha energií, uměle se opět snižuje oficiálně udávaná inflace.

Ceny potravin

Nákup, za který jsem v Makru nedávno platila něco přes dva tisíce korun, teď stojí tři tisíce,“ všímá si třeba zakladatelka společnosti Finance pro radost Marcela Hrubošová. A právě potraviny jsou druhou největší položkou spotřebního koše: tvoří téměř pětinu našich výdajů.

Spotřební koš, jak jsme řekli, obsahuje více než tisíc položek, více než čtvrtina z nich je obsažena právě v položce potravin a nealkoholických nápojů. Na vlastní peněžence si u této položky tedy nejjednodušeji každý zkontroluje, jak skutečně ceny rostou. U položek, za které utrácím já, je to určitě více než 20% nárůst za deset let.

Dovolím si proto vlastní odhad: reálné znehodnocení peněz je podle mě až čtyřikrát větší, než se oficiálně udává.

Jak jsem dokázal výše, nejvíce je to patrné v nemovitostech. Ale vidět je to i u cen potravin, služeb, alkoholu a tabákových výrobků. Krabička cigaret Marlboro stála 85 Kč v roce 2010, v roce 2020 stála už 119 korun, to je růst o 40 %. Za neřest se platí, to je dobře. Ceny ale rozhodně rostou všeobecně více než o ta dvě, tři procenta, jak se neustále uvádí.


Autor je stratég a investor

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře