Investor Brůna: Reálné znehodnocení peněz je až čtyřikrát větší, než se oficiálně říká
Peníze ztrácejí hodnotu mnohem rychleji, než se v Česku přiznává. Odhaduji, že reálná inflace je až čtyřikrát vyšší, než se udává. I proto střadatelé skoro až zběsile nakupují kdeco v nemovitostech a často na zdánlivě levný dluh. Důvodem vyšší inflace než té statistické (a velkého rizika hyperinflace) je nejen dopad pandemie, ale už před ní obrovská globální zadluženost, kdy centrální banky chrlily peníze nepodložené výkonem.
„Společenská nerovnost, zelená transformace a infrastrukturní problémy si vyžádají vysokou cenu ve formě inflace. Dny, kdy se věřilo, že může ekonomiku znovu oživit tvorba úvěrů prostřednictvím snižování ceny peněz, a kdy jsme spoléhali na bankovní systém a zaměřovali se jen na finanční stabilitu, jsou už za námi,“ shrnuje hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen.
Podle něho už nejde ani tak o udržení finančních stabilit, ale o udržení společenské rovnováhy. A lepí se to výrobou dalších a dalších peněz.
Objem hotovosti roste rychleji než inflace
„Novou mantrou je tisknout a utrácet, co to půjde, dokud se sazby a inflace drží nízko. Na první pohled se to může zdát snadné, ale mezi důsledky této politiky patří i riziko nekontrolované inflace,“ varuje Jakobsen.
Saxo Bank ve svém výhledu na 2. čtvrtletí 2021 doslova uvádí, že „svět je zaplavený kapitálem a vyčerpaný spekulacemi.“ Hmotný majetek bude podle Jakobsena vynášet víc než nehmotný.
To podle mě znamená, že z dlouhodobého hlediska spíše než než počítačová šifra nebo papírové zlato je jistější životní prostor čili půda v lokalitě zajímavé ať už dosahem k pracovním možnostem nebo naopak co nejblíže přírodě. Nebo drahé kovy, ale držet je fyzicky v ruce, ne mít jen cár papíru na jejich příslib.
Za pouhých deset let se objem hotovostních peněz v Česku zvětšil o více než 80 procent, vyplývá z údajů České národní banky. V roce 2010 činila hodnota všech bankovek a mincí v oběhu 391,7 miliard Kč, v roce 2020 vzrostla na 711,9 miliard Kč.
Přitom počet obyvatel roste jen mírně a navíc roste objem bezhotovostních transakcí. Za posledních deset let se bezhotovostní transakce ztrojnásobily v objemu a jejich počet vzrostl téměř pětinásobně. Dalo by se tedy předpokládat, že hotovostních peněz bude potřeba méně. Opak je pravdou. Jejich množství v oběhu výrazně roste, mnohem rychleji než oficiální inflace. Za posledních 10 let činí inflace za všechny roky 20 %, tempo růstu množství peněz v oběhu je více než čtyřnásobné oproti inflaci.
Jak rostla inflace a množství peněz v oběhu
| Rok | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| Inflace | 1,5% | 1,9% | 3,3% | 1,4% | 0,4% | 0,3% | 0,7% | 2,5% | 2,1% | 2,8% | 3,2% |
| Peníze v oběhu (mld. Kč) | 391,7 | 412 | 422,7 | 441,8 | 469,5 | 510,1 | 556,7 | 593,9 | 618,6 | 644,4 | 711,9 |
| Zdroj: Český statistiký úřad a ČNB |
I u oficiálně přiznávané inflace je patrné značné znehodnocení peněz. Koncem dekády se inflace udávaná Českým statistickým úřadem pohybovala nad 2 % ročně. Důsledky pandemie inflaci jen urychlily. Objem hotovostních peněz v oběhu vzrostl v roce 2020 o více než 10 % oproti předchozímu roku. Rozdávají se peníze bez produkce, stát se enormně zadlužil. Sice rostou průměrné mzdy, ale o to více se zdražuje.
Zajímavé je sledovat i další ukazatele. Minimální mzda dosahovala v roce 2010 výše 8 000 Kč, v lednu 2021 je však už 15 200 Kč. To je nárůst nějakých 90 % za 10 let. Myslíte, že se nízkopříjmovým skupinám obyvatel tak zvedla životní úroveň? Určitě ne. Ptám se sám sebe, proč si toho nikdo nevšimnul.
Odpověď je jednoduchá: ekonomové a analytici komentují meziroční změny HDP, inflace a dalších makroekonomických veličin. Zatím se však nenašel nikdo, kdo by se na problematiku inflace podíval s nadhledem a také v delší časové řadě, například za období deseti let. Ve skutečnosti se zde ale už dlouho páchá Velká inflační loupež. Jedině tak jde snadno umazávat dluhy veřejných financí.
Co je inflace, jak se měří?
Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (je jich zhruba tisíc) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (respektive význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností.
Pojďme porovnat spotřebitelské koše v roce 2020 a v roce 2012 (údaj z roku 2010 už není na stránkách Českého statistického úřadu k dispozici):
Spotřebitelský koš ČSÚ
| Název | Rok 2020 | Rok 2012 |
| Potraviny a nealkoholické nápoje | 18% | 15% |
| Alkoholické nápoje a tabák | 9% | 10% |
| Odívání a obuv | 4% | 4% |
| Bydlení, voda, energie, paliva | 25% | 28% |
| Bytové vybavení, zaříjení domácnosti, opravy | 6% | 6% |
| Zdraví | 2% | 2% |
| Doprava | 12% | 11% |
| Pošty a telekomunikace | 3% | 4% |
| Rekreace a kultura | 9% | 9% |
| Vzdělávání | 1% | 1% |
| Stravování a ubytování | 6% | 5% |
| Ostatní zboží a služby | 6% | 7% |
| Celkem | 100% | 100% |
Ďábel je v detailu
Je ale otázkou, jak tento spotřební koš odpovídá našim skutečným výdajům. Podle mého v něm nejsou dostatečně zastoupeny ceny bydlení a nemovitostí. Enormně zdražujících se nemovitostí. Pojďme se tedy na bydlení podívat blíže. Podle Českého statistického úřadu vzrostly ceny bytů v České republice za deset let o 64,3 procenta, což odpovídá roční inflaci přes 6 procent.
To jsou oficiální údaje ČSÚ, z dat realitního portálu RealityMIX však vyplývá, že v Praze vzrostla za poslední dekádu průměrná cena bytu o 98 %, v Brně dokonce o 114 %, a Ostravany stojí nákup bytu v průměru o 60 % více než před deseti lety. Obdobně jsou na tom také ceny pronájmů. Bydlení je největší položkou spotřebního koše, tvoří téměř čtvrtinu výdajů. Ruku na srdce, je čtvrtina dostatečná pro většinu z nás? Pokud by bydlení mělo větší váhu ve spotřebním koši, byla by i celková inflace vyšší.
Ponořme se ale hlouběji do spotřebního koše. Na položku bydlení se podíváme ještě pod větším drobnohledem. Podle Českého statistického úřadu tvoří 25 % našich celkových výdajů, konkrétně se skládá z:
| Nájemné z bytu | 4% |
| Imputované nájemné za bydlení (náklady vlastnického bydlení) | 10% |
| Běžná údržba a drobné opravy bytu | 1% |
| Ostatní služby související s bydlením (vodné, stočné, odvoz odpadu) | 2% |
| Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva | 8% |
| Celkem | 25% |
Bydlet lze buď v nájmu nebo ve vlastním. Výdaje na nájmy tvoří podle Českého statistického úřadu čtyři procenta veškerých výdajů našich občanů. Výdaje na bydlení ve vlastním tvoří deset procent výdajů. Podle mě je tato položka nedostatečně zastoupena.
Pokud připustíme, že ceny bytů a nájemné se za deset let zdvojnásobily, inflace na těchto položkách by byla 10 % ročně a výrazně by tedy zvedla oficiální inflaci. Tím, že jim byla přiřazena menší váha, ale tolik neškodí.
Na druhou stranu energie a služby související s bydlením – jejich cena za 10 let příliš nevzrostla – tvoří ve spotřebním koši 11 %, což skoro odpovídá výši nájmům z bytu a výdaje na vlastní bydlení.
Pokud se ale podíváte na splátku své hypotéky nebo na vyúčtování nájmu, určitě nebudou mít položky energií a služeb stejnou výši jako nájemné nebo splátka hypotéky. Tím, že se ve spotřebním koši nadhodnotila váha energií, uměle se opět snižuje oficiálně udávaná inflace.
Ceny potravin
Nákup, za který jsem v Makru nedávno platila něco přes dva tisíce korun, teď stojí tři tisíce,“ všímá si třeba zakladatelka společnosti Finance pro radost Marcela Hrubošová. A právě potraviny jsou druhou největší položkou spotřebního koše: tvoří téměř pětinu našich výdajů.
Spotřební koš, jak jsme řekli, obsahuje více než tisíc položek, více než čtvrtina z nich je obsažena právě v položce potravin a nealkoholických nápojů. Na vlastní peněžence si u této položky tedy nejjednodušeji každý zkontroluje, jak skutečně ceny rostou. U položek, za které utrácím já, je to určitě více než 20% nárůst za deset let.
Dovolím si proto vlastní odhad: reálné znehodnocení peněz je podle mě až čtyřikrát větší, než se oficiálně udává.
Jak jsem dokázal výše, nejvíce je to patrné v nemovitostech. Ale vidět je to i u cen potravin, služeb, alkoholu a tabákových výrobků. Krabička cigaret Marlboro stála 85 Kč v roce 2010, v roce 2020 stála už 119 korun, to je růst o 40 %. Za neřest se platí, to je dobře. Ceny ale rozhodně rostou všeobecně více než o ta dvě, tři procenta, jak se neustále uvádí.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
53 komentářů
Babisova vláda nechává po svém vládnutí obrovskou zátěž ve všech strukturách, chybí pouze válečný stav. Je axiomem, že p. BABIŠ už nebude po volbách premiérem, ale bylo by to velmi zjednodusujici, kdyby neunesl odpovědnost a nepracoval pro nápravu toho co se stalo za jeho vlády, to je prima zodpovědnost. Ne na premierskem postu, ale jako řadový ministr koaliční vlady, která vznikne po volbách. Byl na můstku a manevroval a bude vyhodnoceno jak.
tato desna nezodpovedna a nekompetentni vlada po sobe zanecha spalenou a vydrancovanou zemi..je to v podstate zlocin, navic krizi..hlavne ze holdingu se dari skvele. kez by sel bures pred radny soud a do teplaku, nepochybne si to zaslouzi, ale moc tomu neverim..
No nevím, ten váš popis sedí na všechny vlády a co si budem nalhávat, kdyby existovala přímá odpovědnost členů vlády, tak máme pozavírané všechny naše bývalé ministry – včetně 7denní Peak za tu personální rošádu na MO co stihla za těch pár dní.
Nevím jestli ti anti Burešovci jsou tak naivní, že chyby vidí jen u něj a úplně zapomínaj na mnohem větší průsery jeho předchůdců. Btw. Čapí hnízdo nebo tu Penam linku nepovažuji za průser, bo to je špatně nastavený systém dotací – podívejte se kolem. Každý ho jen zneužívá – od Zelených úspor, přes opravu funkčních cest, dotace na soukromé hotely, bazény, předržené cyklostezky, hřiště. Tzn. že obecně i Agrofert dělá jen to, co se mu systém umožňuje. A ruku na srdce dělal by to z nás každý, kdyby měl tu možnost.
Morálka vám asi nic neříká
A co má morálka společného s trestní zodpovědností? Nic. Kdyby se měl odsoudit každý politik (i nepolitik) za nedostatek morálky, no to by v republice moc lidi na svobodě nezůstalo… Takže nemíchat jablka a hrušky – jak se to s oblibou dělává u lidových (rozuměj pavlačových) soudců… 🙂
Souhlasim
kecy v klecy, nikdo to nedotahl s korupci tak daleko – uchvatil si stat pro sebe a slouzi jeho soukromym zajmum, neprosto se ignoruje zjevny stret zajmu a jeho zneuzivani, coz je trestne, ale verim, ze az bude hydra odriznuta, tak se vse zacne vysetrovat, jeste se budeme divit, co se tady dela za prasarny…a pojede t oaz do konce, fuj!
Morálka a zodpovědnost Vám nic neříkají?
evidentně o ekonomice nic nevíte…
haha, a co vite vy? velke kulove, netusite ani, co jsou mandatorni a kvazimandatorni vydaje a kam se az dostaly, jak ted porostou naklady na obsluhu dluhove sluzby..proc uz pred covidem mirily rozpocity do kelu..ted se to jen urychlilo a blizi se kolaps penzjniho systemu, navi mame silene slozite a zastarele rozlozeni dani..jsme republika naopak..diky socanum a buresovi vse prozrali nebo rozkradli
Dle vašeho komentu to tu zřejmě bylo Před Babišem vše zalité sluncem a pokladny byly nadité k prasknutí… 🙂 Když už chcete dělat propagandu komukoliv, tak nejdříve uveďte, co konstruktivního, co by v době pandemie zabránilo zvýšení zadlužení, navrhl kdokoliv z opozice (a hezky jmenovitě kdo, kdy a co navrhoval). Odpovím si sám – nikdo nic nenavrhoval, jen z tepla ústraní zněla zcela nekonstruktivní kritika. 🙂
naprostý souhlas!!! ale co můžeme dělat když to ostatní nevidí a nechají se koupit za málo – třeba koblihu nebo zvýšení důchodu?!
Dekuji Vam pane za clanek.
Ale co pisete je nesrovnatelne, jendoduse nelze z celeho spotrebnoho kose vybrat nekolik polozek u kterych je narust ceny vysoky a pouzit je jako priklad. Vami publikovany text pouze v obecne rovine vysvetluje ekonomicke terminy, ale jeho vypovidajici stranka je nulova.
Uvedte prosim dukaz k Vasemu tvrzeni na matematickem modelu a pak lze klidne sve teze rozvadejte.
Dekuji
V clanku je to pekne vysvetlene, spotrebni kos neobsahuje zasadni polozky a ceny nemovitosti jsou jedna znejdulezitejsich polozek jejichz cena stoupala neumerne. Tudiz inflace neodpovida realite a je daleko vetsi, toto je celosvetovy problem.
Jenže s těmi cenami nemovitostí to není tak jednoznačné. Především, jedná se o PRUMĚRNÝ spotřebitelský koš. Tzn. spousta lidí už bydlí ve vlastním, jenom část lidí splácí hypotéku nebo je v nájmu. Hypotékaři jsou úplně mimo, nikde není stanoveno, že občan musí vlastnit byt, jinak nebydlí. To je investice, a ty stejně jako zlato nebo akcie v koši nejsou vůbec. Takže se řeší ceny nájmů, a to v průměrné výši, které odpovídají poměru vlastní – nájem. Kdo splácí hypo, tak je mimo. Je to investor a je to jeho problém. Proto ty úvahy v článku jsou úplně zcestné, stejně jako pan „investor“ je slušný mimoň a vůbec nechápe slovo průměr a statistika a celý proces měření inflace. Každý má samozřejmě jiný spotřebitelský koš, a mladí lidé kteří řeší bydlení po česku – chtějí být ve vlastním, tak mají inflaci diametrálně jinou než důchodci.
Rád bych, aby někdo detailněji prozkoumal metodiku výpočtu inflace – mě se spíše nezdá, jaké produkty do koše patří – nelze např. srovnávat cenu eidamu před 10 lety a dnes – to co se dneska vyrábí má už tak mizernou kvalitu že se to nedá žrát.
Jinak samozřejmě v každé době finančních nejistot rostou ceny aktiv – a vzhledem ke směšné dani z nemovitostí – i nemovitosti. To však nemusí být navždy. Dneska lidi skupují každou cihlu, aniž by věděli, jaká je reálná (rozumná) cena nemovitostí, nebo jaká jsou rizika do budoucna (konsolidace financí – vyšší daně, euro, demografie, likvidace naší ekonomika maďarským STBákem, ..), ale to ukáže čas. Ne nadarmo vznikla fůra exekutorských firem po roce 2009 – tzn předchozímu realitnímu šílenství. Ale ať si to lidi vyžerou.
Vytváření peněz také nekoreluje s inflací – viz minulá dekáda v eurozóně, pořád bojovali s deflací a tisklo se taky. Inflace závisí nejen na množství, ale i na rychlosti oběhu peněz. Vyspělé státy však bojují s problémy, že už není moc co nakupovat, tak nám cpou elektrická auta, vyšší emisní normy a další nesmysly. Je však nutná spíš reogranizace profesí (tzn. dělník ze škodovky na zedníka – řemeslnící naprosto zoufale chybí), tomu však v současné úvěrové expanzi nejde dojít.
Rejpale, neřeš detaily. Podstatná informace je ta, že reálná inflace se pohybuje okolo 8-10%. Dělal jsem si analýzu svého spotřebního koše a vyšla mi 8,75%. Takže ano.
Rejpale, neřeš detaily = nemysli. Tvoje krédo. Uvedl jsi svůj spotřební koš. Míra inflace spotřebitelského koše (spotřební věci nikoliv investice) je průměrná. Pro mě to vychází, tj. i když bydlím sám ve 3+1 tak náklady na bydlení jsou asi 12 procent. Kdybysme tu byli dva tak je to tak 7 procent. A růst cen bydlení se mě vůbec nijak nedotkl, jen se tím bavím. A protože poměr vlastní/nájem/hypo je cca 60/20/20 tak po odečtení investorů je to asi 75/25, tak je logické že to v průměrném koši není zohledněno v takové výši. Gratuluji k členství ve skupině nevzdělaných ignorantů adorujících poplašné články psané lidmi, které problematice vůbec nerozumí.
jo ještě doplním, 7 procent by bylo jenom v případě, kdy bych ji živil. Pokud taky přispěje, tak náklady na bydlení jsou *píp*. To je kouzlo statistiky a průměrů. Neměl bys podle sebe soudit všechny.
Největší tunel je ten, že už peníze nejsou pokryty zlatem a banky si dělají co chtějí. Tohle musí skončit ! Vím, je to tak skoro všude a to není dobře. Jednou musí peníze skončit, jiná cesta nebude možná.
Jinak, pro každého zájemce o rozumnou informaci o inflaci si doporučuji kromě množství peněz v oběhu na časovou osu v grafu v článku vynést i míru zadlužení. Byli jsme ekonomika s nízkou mírou zadlužení, a tak všechny populistické vlády rozdávaly na dluh co se dalo, ale také rostlo zadlužení (včetně objemu peněz). S občasnými faily v podobě Kalouska, co se snažil dluh umírnit tak, aby jeho tempo růstu dluhu bylo takové, aby nám vůbec ještě někdo chtěl půjčit. Ale už se blížíme dluhovému stropu, kdy bez zvýšení daní a konsolidace to nepůjde (nojo, nemáme FED co skutečně tiskne a ty dluhy jsou zahraniční). Sazby se zvýší a nastane bída. Takže lidi s vysokými očekáváními (hypotékami na předražené nemovitosti) ohledně inflace skončí u exekutora. Chtělo by si to nastudovat něco o finančních agregátech, tj. nevěřit že všechny „vytištěné“ peníze budou v oběhu, a uvědomit si slova, které pronáší každý investiční poradce – „Úspěch v letech minulých nezajišťuje úspěch v letech budoucích“. Ale třeba vývoj let budoucích změní ten fakt, že Češi mají nejmenší finanční gramotnost v Evropě…
Naopak, článek velmi trefně poukazuje na logické nedostatky při výpočtu inflace a vahách jednotlivých kategorií. Určitě by se dal do poměru dát například průměrný plat vůči průměrnému nájmu. Případně průměrný plat vůči ceně nové nemovitosti, respektive její měsíční amortizaci, ale nevidím to jako nutnost.
Inflace je počítána tak, jak je, protože to centrálním bankám a vládám vyhovuje, nemusí se totiž zvedat úrokové sazby. Jediné řešení „krize“ vidí v dalším okrádání těch, co pracují, na úkor těch, kteří vlastní.
Souhlasím s autorem především s podhodnocením nákladů na bydlení. Nájem běžného bytu v Praze se pohybuje mezi 20 – 30 tisíci (podobně i hypotéky – cena je dnes 95 tisíc za metr čtvereční – tedy za 3+1 okolo 7 mil.) + energie + náklady na údržbu. Ale i kdybych vzal jen těch 20 tisíc – rozhodně to není 25% příjmu, protože ani v Praze není průměrný příjem 80 tisíc (udává se 42 tisíc hrubého). Přitom náklady na údržbu, kam patří i rekonstrukce se mohou pohybovat v řádu milionů (vlastní zkušenost – zatím to stálo cca 1,4 mil a to ještě není vše hotovo).
Konečně jste kapli božskou. Co s tím hodláte dělat??? Jedním slovem jste ve sračkách a jediná možnost je Zaručený nepodmíněný příjem. Teď ještě to šikovně podat… .
Zaručený nepodmíněný příjem je cesta do pekel
Odpovím vám a zaroveń i těm dalším slabším jedincům bez urážky. Odkud se vezmou peníze to přeci NIKOHO(rozumného) nezajímá. Kapitalismus má tendenci na samozničení. To můžeme pozorovat jak poslední dobou pod miliardařemi hoři půda. 23.02.21r spadl polský miliardař, 07.03.21r spadl francouzký miliárdař,27.03 i ten náš a všechny s vertulníkém. Že bychom je zasevaly aby jsme měly dobrou úrodu miliardařu??? Všímejte si té pravidelnosti, rozmezí 2-3 týdny. Jsem zvědava na to kdo nám zase z miliardařu do konce dubna „spadne „??? Mimochodem evoluční teorie Karla Maxe a Engelse nám to zevrubně popsaly o co gou??? Stroje na peníze začínají se BOUŘIT a to je jen ZAČATEK!!!
Tento sen o zarucenem nepodminenem prijmu je na urovni komunistickeho hesla, kazdy podle svych moznosti, kazdemu podle jeho potreb.
Vsude, kde to zatim zkusili, tak to odpiskali pro nefunkcnost.
Funkce penez je pomerne jednoducha a to ocenovani vzacnosti zdroju. Pokud budou centralni banky vyrabet penize jak na bezicim pasu, bude to znamenat, ze penize ztraceji na hodnote, tj. zbozi a sluzby se budou prodavat za vyssi nominalni hodnotu, ale to neznamena, ze zbozi a sluzeb bude vice.
Uplne puvodne byla inflace pocitana jako narust mnozstvi penez v obehu.
Kdyz se nasledne ukazalo (na zaklade vyrabeni penez z niceho), ze takto vycislena inflace vypada hrozne, zavedly se spotrebni kose tak, aby se vysledne procento inflace snizilo.
Takze clanek celkem hezky popisuje, jak vlastne to znehodnoceni penez (inflace) vypada ve skutecnosti oproti deklarovanemu cislu CNB.
ZNP nie je agendou ľavice ale pravice a síce z dôvodu aby sa spoločnosť nerozpadla. Všetky referendá o ZNP vypísali pravicové vlády. Zatiaľ funguje na Aľjaške.
*
Priemyselná revolúcia 4.0 vyvíja plazivý tlak a prinesie bod zlomu.
*
„Buržoázia … je neschopná panovať, pretože nie je schopná zabezpečiť svojmu otrokovi živobytie ani len v rámci jeho otroctva, pretože ho nevyhnutne necháva klesať do postavenia, v ktorom ho sama musí živiť, namiesto toho, aby ju on živil.“
Marx, Komunistický manifest
Na Aljašce není žádný ZNP, ale dividenda. Občanům je přidělena část zisku z ropy (a nově tuším i z dalších zdrojů, ale to není tolik podstatné).
https://en.wikipedia.org/wiki/Alaska_Permanent_Fund
Aktuálně jde o 1000 USD, ovšem ročně, což představuje asi 1/72 ročního mediánového platu.
https://www.averagesalarysurvey.com/alaska
A kde na ten váš nepodmíněný příjem vezmete? Z další inflace?
Yanis Varoufakis (bývalý grécky minister financií) predstavil svoje videnie nového nápadu, ktorý obchádza európske krajiny – nepodmienený príjem. Podľa jeho názoru by sa mal tento príjem financovať zo ziskov veľkých korporácií, ktorá zarábajú vďaka činnosti všetkých.
„Nesúhlasíme s tým, že by to malo byť financované z daní. (…) Skutočným problémom je, že teraz máme konglomeráty, ktorým patrí celý trh. A ich kapitál je produkovaný vami aj mnou.“
?
Milá zlatá…
podle voličů A.B. je teď tak dobře a krásně, že lepší už to ani nemůže být.
Ono jde totiž o to , že tahle banda potirá a klečí na malých a středních živnostníků a to se těmto jednoduchým lidem a státním zaměstnancům velice líbí.
A proto budoz zřejmě po volbách nějaké ty nepokoje….
Mimochodem, v čem je určité riziko, je v úvodní větě „..až zběsile nakupují kdeco v nemovitostech a často na zdánlivě levný dluh. “ Ono totiž, jestli má někdo skutečně volné peníze, o kterých ví, že je nebude delší dobu potřebovat, tak ať si je investuje, líp nebo hůř. (a taky nechá si v tom poradit, líp nebo hůř).
Jenomže horší je to v tom „zdánlivě levný dluh“ – s tím totiž musí počítat, že pokud by se pak dostal nečekaně do horší ekonomické situace (což za dnešní covid doby poměrně běžně). tak na ty splátky úvěru rozhodně mít nebude, a tím pádem příjde o všechno…
„přijde o všechno“ jen úplný tydlitýt. Pokud nejste schopen splácet, banka s vámi obvykle má reálnou snahu situaci řešit (snížení splátky apod.). Jen samozřejmě nesmíte hrát mrtvého brouka. Vždycky můžete nemovitost (i s hypotékou !) prodat. Vzhledem k tomu, že poslední roky se cena bytů v Praze zhodnocovala 10% ročně, tak prodáte za víc než jste koupil – tedy investované peníze (splátky) se vám výrazně zhodnotily. A vzhledem k masivnímu převisu poptávky, kupce dlouho hledat nebudete.
Kolik Vám bere vlada z příjmu :
Z vyplaty si vlada bere kolem 40 % – takže vám zbyde 60 %
Z tech 60% co vám zbyde vám vlada při nakupu čehokoliv vezme další 20% ( DPH )
K tomu je treba si uvedomit že ke každemu palivu alkoholu tabaku je dan 51% spotřební tuším se jmnuje a ta zdražuje každý litr paliva o cca 24 Kč – o to je dražší doprava a tedy každe zboží co opet kupujete.
Pak mame dan silnični….dan dalniční….dan ze psů….dan z uhlí…dan z elektroniky…dan z televize …dan z nemovitosti…obcas nejaka ta pokutečka ….jo dan z parkovani…na co jsem zapomnel ? A když to vezmete kedno po druhem – vlada vam vezme 75 % vašeho přijmu …..tak co libí ?
Nelíbí, ale ještě budeme nejspíš se slzou v oku vzpomínat na těch krásných 75%, až budou příští vlády nuceny konsolidovat ten bordel, který dnešní establishment nazývá státním rozpočtem. Pokud budou příští vládu ovládat socialisté, zavedou patrně vysoké korporátní daně. To se nakonec stejně obloukem dotkne především obyčejných lidí. Pokud to budou spravovat „kapitalisté,“ zavedou patrně vyšší běžné daně a ořežou sociální programy, jak to jen půjde. A to se opět dotkne především obyčejných lidí s nižšími příjmy.
Ať to tedy bude jakkoli, zase tu sekeru zaplatí především střední a nižší vrstva. Jako ostatně vždy 🙁
Přidal bych poplatky státním úřadům. Za cokoliv – stavební povolení (5 až 30tis Kč), ohlášení drobné stavby 1000Kč, výpisy ze státních rejstříků a konverze na Czech pointu, poplatky na Katastru. Mohl bych popsat několik stránek poplatky státu. 75% je optimistický odhad. Nevím jak vy, ale já si nikdy nic dražšího než český stát nepořídil.
Je to neuvěřitelné, o co všechno nás vláda obere. Ale za co se pak kupují Mercedesy, kterých tady jezdí víc na 100 000 obyvatel než v Německu, za co se létá na týdenní dovolené do Karibiku, na Seychely, do Thajska a bůhví kam jěště, několikrát do roka, když vláda kasíruje od každého 75% jeho příjmu? Co jste měl z počtů? Nebo jsou ty Mercedesy a dovolené ve srovnání s příjmy, skutečně tak levné?
No většina těch „Mercedesů“ jsou staré plečky přitažené ze západní Evropy. Leckdy vypadají jako nové, ale jenom navenek.
Co se nových vozů týká, velká část je nakupována jako firemní auta a díky odpisům z daní si raději větší firmy pořídí každých 5-8 let nová auta, což je vyjde v podstatě levněji, než udržovat starý vozový park. Pokud si vygooglíte průměrné stáří soukromých automobilů v ČR, zjistíte, že jsme na tom (počítáme-li se do západní Evropy) asi nejhůře ze všech západních států. Takže těch „Mercedesů“ (beru to jako synonymum nového drahého auta) tady zase tolik není. Alespoň ne mezi fyzickými osobami.
Čímž nechci říct, že zde žijeme v bídě. To rozhodně ne, máme se jako prasata v žitě, alespoň zatím.
Jen si myslím, že naše daňové zatížení je zásadně neúměrné tomu, co nám za to stát poskytuje.
nad čím tady lidi brečíte to nevíte že základní funkce a princip kapitalismu je okrást a podvést – kdy menšina všehoschopných diktuje a okrádá většinu – chtěli jsme to máme to – takže dobro došly
Ono to začíná hlouběji. Všechno se odvíjí od toho, že jsme odmítli Euro a dali jsme našim politikům a bankéřům možnost znehodnocovat korunu. A tak to dělají až se z nich kouří. Inflace, kurz koruny, úrokové sazby, všechno jsou to spojité nádoby. Jak tu někdo napsal, pokračuje zvýhodnění těch co vlastní na úkor těch co pracují. Já dodám, že ještě výraznější je zvýhodnění eurových vlastníků, na úkor pracujících za koruny. Bohužel, dokud těm co pracují nedojde, že když dostanou za svou práci zaplaceno papírky, které jim ti co vlastní a ovládají v zápětí znehodnotí a udělají z nich opět chudinu Evropy, nezmění se nic. Sem nás dostal finanční nacionalizmus.
To je přece logické. Pokud ve velkém liju do ekonomiky peníze ( kvantitativní uvolňování ECB ) a současně jsou úroky blízké nule, tak potom se finance akumulují u těch, co berou nejvíce a kteří taky nejsnáze dosáhnou na půjčky , protože pro ně není problém ručit. No a protože každý může sedět jen na jedné židli a sní pouze jeden oběd. / jasně, kvalita může být jiná, ale podstatu chápeme – i ti co mají hodně, tak mají běžnou spotřebu omezenou nějakým stropem /. No a tak se u těch bohatších akumuluje volný kapitál a co s ním, že ?
Má ležet ve strožoku ? Dáte jej do nejistých akcií v dnešní době ? Do fondů ? Do bitcoinu ? Nemovitost je jistota. Pozemky taky. Takže jejich ceny navzdory pandemii neklesají, ale rostou. Takže ti bohatší vyšponují jejich ceny tak, že ti chudší na ně nedosáhnou. Zajímavé bude sledovat kdy a jak tohle celé „kvantitativní“ divadlo skončí. To, že vlády / ve jménu udržitelnosti EURA s ohledem na zadluženost jihu EU a taky s ohledem na zachování sociálního smíru v době pandemie / lijou do ekonomik šílené ( prázdné, nekryté ) peníze, tak paradoxně právě ten sociální smír nabourávají. Ti chudší to ( jako vždy ) odskáčou nejvíce.
No, ale cesta do pekel budiž dlážděna dobrými úmysly…. S kapitalismem nemá tohle společného už prakticky nic.
Pane, máte naprostou pravdu. Ve všem, co píšete.
Byla by jednoduchá cesta z toho celosvětovětového problému, všichni zaplatit hned své dluhy, okamžitě. To by najednou bylo hmotného majetku!
Před pár měsíci ODS s populisty uzákonili každoroční 100 miliardovou sekeru do státního rozpočtu SNÍŽENÍM DANÍ…a teď DANĚ budou muset ZVYŠOVAT
To snížení daní je jenom dobře ! Čím míň peněz budou ti státní darmožrouti mít k dispozici, tím líp !!
Daně se zvyšovat nemusí, stačí polovinu těch darmožroutů vyházet, zavést školné a platby u doktora a zrušit milión nepotřebných státních institucí.
Stát má zajistit pouze ochranu svých občanů, základní vzdělání, základní zdravotní péči a eventuálně strategickou energetickou a dopravní infrastrukturu.
Na vše ostatní je tu MasterCard….
Docela by mne zajímalo, jak z nárůstu cen o necelých 65 % za 10 let dostal meziroční inflaci přes 6 %. Pokud jsem dobře počítal, tak to je jen těsně nad 5 %. A podobně i další převody mezi 10letým rozdílem cen a průměrnou meziroční inflací…
…jak je vidět v česká bruselská gubernie má mnoho profesionálních odborníků a znalců všech profesí
Všimla jsem si snahy spousty vzdělanců na oblbovaní lidi. I když to ještě jednodusší jedincí nepochopí tak i tak rizkujete OTEVŘENOU AGRESI. Ale JE TO VAŠE VOLBA takže děj se vůle boží!!!
Článek je strašná slátanina. Vypadá to, že ho psali dva lidé na pokračování. Samozřejmě, že má pravdu pán co píše pod“ Rejpal“. Ceny bytů a ostatních nemovitostí do spotřebního koše nepatří. To by tam potom mohly patřit také starožitnosti, zlato,obrazy. Vše jsou investice. Ty se mohou a nemusí pořizovat.
Novináři sdělují lidem svá ekonomická moudra a neznají ani základní názvosloví.
Paní ekonomka nakupující v Makru, kdy je rozdíl v nákupu cca tisíc korun používá termín „nedávno“. Pak urážíte občany, že jsou ekonomicky negramotní…
Je to smutné, že poplašné články jsou jedniné co dnes umí media vyprodukovat.
A skoro to vypadá, že z nás chtějí vytáhnout poslední peníze, aby se nám náhodou inflací „neznehodnotily“, takových článků bude jen přibývat. Všichni musíme být zadlužení nebo na hraně s příjmy a výdaji, abychom lépe poslouchali ty,co nám na úrok půjčí a budou tak určovat náš další život.
Vláda o tom jistě také dost ví, proč ECB nabízí postkomunistickým státům tuto pomoc, at už ji potřebujíí nebo ne. Stejně ji dostanou.
Ten článek je plný chyb, autor se tváří, že objevil Ameriku, ale vyhodili by ho za to už v prváku na VŠE. Množství peněz v ekonomice nejde porovnávat pouze s inflací. Což takové HDP? A co obrátka peněz? Položka bydlení je celkem vysoká. 4% nájemné neznamená 4% náklady na nájem, je nutné je sečíst s inputovanými. Ne každý má hypotéku, ne každý platí nájem. Lidi taky bydlí spolu, ne každý bydlí sám v bytě. Nelze z růstu cen dlouhodobého statku, jako jsou nemovitosti, automaticky dovozovat běžnou inflaci. Jestli je autor investor, tak good luck. Stratég je asi jako já chirurg.. 😀