Několik velkých čínských sociálních sítí se v posledních týdnech přidalo k boji proti tzv. „historickému nihilismu“. Kdo popírá historické zásluhy komunistické strany a jejích revolučních hrdinů nebo třeba upozorňuje na komičnost propagandy, která je oslavuje, musí v Číně počítat i s vězením nebo vysokou pokutou.

Historickým nihilismem se v kontextu čínského režimu myslí popírání objektivních zákonitostí dějin, jak je chápe marxistický historický materialismus.

Sítě jako Weibo, Douban, Toutiao nebo čínská varianta TikToku Douyin proti historickému nihilismu začaly brojit krátce poté, co šéf hlavního internetového regulačního úřadu, Čínské státní internetové a informační správy (ČSIIS), 20. dubna v novinách Study Times publikoval článek vyzývající k většímu usměrňování názorů na internetu, včetně potírání historického nihilismu.

Stejný úřad tento pojem přesněji popsal loni, když zveřejnil seznam deseti „fám“, jejichž šíření by se měli internetoví uživatelé vyvarovat. Mezi ně patří například zpochybňování oficiálně udávané délky tzv. Dlouhého pochodu či autentičnosti deníku vzorného vojáka Lej Fenga, jehož obraz se stal během Kulturní revoluce symbolem oddanosti Mao Ce-tungovi.

Text Tobiáše Lipolda vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Mikroblogová síť Weibo vydala prohlášení s výzvou uživatelům, aby na síť přidávali pozitivní obsah a nahlašovali případné projevy historického nihilismu, načež po inspekci smazala přes tři tisíce „dějinně citlivých“ příspěvků.

K obdobným krokům se kromě Douyinu a Toutiao přidala i síť Douban, která byla donedávna považována za poslední místo na čínském internetu, kde bylo možné do jisté míry vyjadřovat liberálnější názory. Douban původně sloužil jako zájmová síť pro fanoušky filmů či literatury a roky se jí dařilo vyhýbat přílišné komercializaci i zájmu cenzorů. V červnu letošního roku se ale již dostala do hledáčku ČSIIS, která momentálně dohlíží na její „nápravu“.

Neopakovat sovětské chyby

Pojem historický nihilismus není v Číně novinkou, jeho význam ale výrazně vzrostl v posledních letech, kdy se stranické dějiny staly jedním z ústředních témat politického života. To bylo patrné zejména loni, kdy se před 100. výročím založení komunistické strany Číny rozjela kampaň ke studiu stranických dějin.

Ta vyvrcholila přijetím nové rezoluce k dějinám strany, dokumentem navazujícím na obdobné rezoluce z let 1945 a 1981, který v dějinném kontextu vyzdvihuje „novou éru socialismu s čínskými rysy“ prezidenta Si Ťin-pchinga nad období vlády jeho předchůdců.

V rámci vnitrostranické vzdělávací kampaně bojující proti historickému nihilismu vznikl dokumentární film „Historický nihilismus a kolaps Sovětského svazu“. Čínští komunisté často používají rozpad SSSR jako odstrašující příklad a snaží se z jeho chyb poučit ve strachu, že Čínu by mohl čekat stejný osud. Nově vzniklý film pak sovětský úpadek dává do souvislosti s odklonem od správného výkladu dějin.

Dokument vyzdvihuje Stalina, zlehčuje jeho zodpovědnost za hladomory a popírá existenci masových čistek. Zároveň se v duchu čínsko-sovětské ideologické roztržky vymezuje vůči Chruščovově destalinizaci jakožto prapůvodnímu projevu historického nihilismu. Gorbačov na něj posléze navázal svým zahráváním si s kapitalismem, čímž pád SSSR dokonal.

Film naopak vychvaluje současný ruský Putinův režim za jeho snahu „správně“ pracovat s historií. V Číně i Rusku propaganda pracuje s válečnými mýty, jejichž zpochybňování úřady tvrdě trestají. Mezi největší prohřešky pak patří zlehčování činů válečných hrdinů, které je v Rusku i v Číně trestné, v Číně konkrétně od roku 2018, kdy byl přijat zákon na ochranu hrdinů a mučedníků.

Popcorn? Raději zmrzlé brambory

Konkrétní příklad užití zákona o mučednících k potírání historického nihilismu ukazuje nedávný případ bývalého novináře Luo Čchang-pchinga, který byl 5. května kvůli svým komentářům k autenticitě válečného filmu Jezero Čchang-ťin odsouzen k sedmi měsícům vězení za údajné urážení válečných hrdinů.

Film vzniklý na objednávku Oddělení propagandy ÚV KS Číny vypráví o hrdinství čínských vojáků Lidové dobrovolnické armády, kteří během korejské války u jezera Čchang-ťin v extrémních mrazech čelili armádě vedené OSN, aby jich pak několik desítek tisíc mrazům i cizí armádě podlehlo. Film oslavující oddanost „mučedníků“ své vlasti se promítal během oslav stého výročí založení strany a stal se hitem čínských nacionalistů, z nichž někteří při promítání jedli zmrzlé brambory, aby se více vcítili do role hrdinů na plátně. Jezero Čchang-ťin je aktuálně vůbec nejvýdělečnější čínský film.

I když se z filmu stal trhák, Luo Čchang-pching na sociální sítích několikrát zpochybňoval jeho historickou autenticitu a upozorňoval na jeho jistou komičnost, která je u čínských propagandistických filmů častá. Největší rozruch způsobil jeho komentář ke scéně, kde umrzlí čínští vojáci stojí stále s puškami v boji zatímco jim americký generál Oliver P. Smith salutuje za jejich odhodlání. Vojákům bojujícím u Čchang-ťinu se v běžně říká „rota ledových soch“, ale Luo vojáky v této scéně označil za „rotu idiotských soch“, čímž chtěl upozornit na absurdnost scény.

Luo Čchang-pching v minulosti zastával pozici zástupce šéfredaktora vlivného časopisu Cchaj-ťing a byl považován za jednoho z nejvýznamnějších čínských investigativních novinářů. Za svou práci získal v roce 2013 cenu za integritu organizace Transparency International. Kromě trestu odnětí svobody na sedm měsíců bude muset Luo za urážení mučedníků zaplatit pokutu 80 tisíc jüanů „Památníku války proti americké agresi a pomoci Koreji ve městě Tan-tung“ a vydat veřejnou omluvu.