Příjezd do obce Lošany je zatím spíše pro terénní vůz – silnice jsou zde po stavbě kanalizace zatím ještě neopravené; ve zchátralém stavu je i historická tvrz na okraji obce. To kontrastuje s tím, jak se za poslední čtyři roky podařilo opravit zbylou část původního statku rodiny generála Josefa Mašína, který se v Lošanech na Kolínsku narodil. Nově se zde právě dnes otevírá Památník tří odbojů. Připomínat bude jak život generála Mašína, tak i činnost odbojové skupiny bratří Mašínů, jež dodnes ve společnosti budí kontroverze.

Rodinný statek získala Zdena Mašínová, sestra Josefa a Ctirada Mašína, a dcera generála Josefa Mašína, zpět do svého vlastnictví až v roce 2018, po téměř třiceti letech od pádu komunistického režimu. Předkové rodiny na statku přitom hospodařili už od 17. století.

Nyní, o čtyři roky později, se podařilo dotáhnout do konce záměr přeměnit místo na připomínku jak slavného protinacistického odbojáře Josefa Mašína, tak osudu jeho rodiny v době komunismu. Včetně ozbrojeného odporu skupiny, která se po roce 1948 utvořila kolem bratří Mašínů.

Místo uchování paměti

„Cílem bylo vytvořit a provozovat na tomto místě veřejně přístupný Památník tří odbojů a jeho prostřednictvím uchovat památku a odkaz genmjr. Josefa Mašína a jeho rodiny, která přinesla ve 20. století velké osobní oběti v boji za vlast, svobodu a demokracii,“ vysvětluje historik Petr Blažek, který historickou expozici připravil.

„Měli jsme ze začátku strach, jestli budeme mít co vystavovat, protože většina větších předmětů rodiny Mašínových se nedochovala. Nakonec ale máme k dispozici i předměty, které jsou skutečně mimořádné,“ slibuje Blažek.

Na místě rodné světnice generála Josefa Mašína byl vysazen strom moruše. Foto: Robert Břešťan

Přístupný má být symbolický památník vzniklý na místě Mašínova rodného domu, přilehlý dvůr a zahrada a také historická expozice, která je umístěna v bývalé hospodářské budově statku.

Památník bude počínaje dnešním dnem zdarma otevřen veřejnosti, provozovat jej bude Regionální muzeum v Kolíně; práce na památníku ale i nadále pokračují, trvá i veřejná sbírka, kde lidé mohou záměr finančně podpořit.

„Myšlenka památníku tří odbojů reaguje na mimořádnou situaci, kdy celou moderní historii Československé i České republiky lze číst prostřednictvím osudů jedné selské rodiny a jejích souputníků. Památník chápeme jako místo uchování paměti připomínající nejenom podmínky vzniku a života tří odbojů, ale i jejich souvislosti a integritu,“ představuje projekt text na webu Mašínůvstatek.cz.

Pozvání na dnešní slavnostní otevření přijali předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, předseda Vlády ČR Petr Fiala a ministryně obrany ČR Jana Černochová. Součástí akce bude i veřejná debata se Zdenou Mašínovou.

V souvislosti s otevřením Památníku tří odbojů, spolu s faktem, že z českého parlamentu po loňských volbách vypadla komunistická strana, se spekulovalo o tom, že by do Česka mohl poprvé od svého dramatického útěku do Berlína přijet Josef Mašín, poslední žijící člen odbojové skupiny. Organizátoři akce však jeho účast nijak neavizují.

Rok bratří Mašínů

Letošní rok je ve vztahu k rodině Mašínových zajímavý nejen díky dnešnímu otevření památníku – na konci června totiž Ministerstvo obrany poprvé od roku 1989 vydalo osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu čtyřem členům skupiny bratří Mašínů: Ctiradu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi a Zbyňku Janatovi. V minulosti bylo toto ocenění vydáno již Zdence Mašínové starší a Vladimíru Hradcovi, který skupinu vyzbrojoval.

Již v únoru 2008 však při své tehdejší návštěvě USA předal čestnou plaketu předsedy vlády (nejde o oficiální státní vyznamenání, pozn. red.) bratrům Mašínům tehdejší premiér Mirek Topolánek. V Praze pak medaili předal i Milanu Paumerovi.

Dne 7. září 1947 byl vedle brány statku v Lošanech odhalen pomník Josefa Mašína. V březnu 1955 jej komunisté nechali odstranit. Od roku 2004 se zde vždy v září koná pietní vzpomínka na Josefa Mašína. Foto: Robert Břešťan

Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky pak Josefu Mašínovi udělil tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra – ceremonie se odehrála v září 2011 v Clevelandu v rámci pohřbu Ctirada Mašína.

Přestože politicky je jméno Mašínů stále citlivé téma, ve veřejném prostoru je více památníků připomínajících jejich činy, či šířeji rodinu Mašínových a jejich přátel, než veřejnost obvykle tuší.

Již v roce 1991 byla na budově generálního štábu v Praze-Dejvicích odhalena pamětní deska generálu Heliodoru Píkovi a spolu s ní druhá dedikovaná dalším popraveným vojákům z povolání. Je mezi nimi i Ctibor Novák, strýc bratrů Mašínů, který byla za účast v jejich odbojové skupině v květnu 1955 popraven.

Symbolický hrob Zdeny Mašínové dala zhotovit v roce 1994 její dcera Zdena Mašínová ml. Mramorová deska je součástí Čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. V rámci pohřebiště jsou připomenuta i jména dalších popravených v souvislosti se skupinou bratří Mašínů: Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák.

V roce 2007 například vznikla skrytá připomínka Ctirada Mašína. Dřevěná socha Politický vězeň v obci Rejvíz u Jeseníku odkazuje obecně na oběti komunistického režimu, nese ale vězeňské číslo Ctirada Mašína – A07159.

Pamětní deska člena skupiny, Milana Paumera, který s bratry Mašíny byť těžce zraněn dorazil až do Berlína, byla odhalena v Poděbradech 6. října 2012. Do desky je zalita nábojnice s nápisem Berlín 31.10.1953.

Jak také připomíná publikace „Pamětní místa na komunistický režim v České republice“, v roce 1970 – k 25. výročí vzniku SNB – komunisté odhalili pamětní desky dvěma příslušníkům SNB usmrceným členy skupiny bratří Mašínů – Oldřichu Kašíkovi v Chlumci nad Cidlinou a Jaroslavu Honzátkovi v Čelákovicích. Bez zajímavosti není, že na třetí oběť, zaměstnance národního podniku Kovolis Josefa Rošického, se s oficiální připomínkou v té době (a ani později) nedostalo.

Zatímco v Chlumci zůstala pamětní deska zachována, v Čelákovicích byla v roce 1994 uložena do místního muzea, odkud si ji pro výroční pietní akty půjčovala tamní komunistická buňka. V roce 2016 se deska vrátila na původní místo. Právě násilná smrt těchto mužů je hlavním důvodem, proč pohled na činy bratří Mašínů i po desítkách let rozděluje českou společnost.