Generální ředitel ČT Petr Dvořák. Foto: DAN MATERNA / MAFRA / Profimedia

Evropa si začíná všímat už i české mediální krize. Zatím řešila hlavně Polsko s Maďarskem

Napsal/a Vojtěch Berger 23. března 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Když nejznámější rakouský televizní moderátor Armin Wolf včera klikl na ikonku „retweet“, možná tím udělal velkou službu České televizi. Dál do světa tím poslal krátký, německy psaný text o tom, že v Česku právě probíhá boj o politické obsazení Rady ČT. Wolfa na Twitteru sleduje skoro půl milionu lidí a i díky němu se z ostřelování tuzemských veřejnoprávních médií zaslouženě stane možná i celoevropské téma.

Velmi zjednodušeně řečeno je Armin Wolf takový rakouský Václav Moravec, byť na rozdíl od českého moderátora vysílá až pozdě večer. Publicistický pořad ZiB 2 (Zeit im Bild 2) rakouské veřejnoprávní televize ORF moderuje už skoro 20 let a je pojmem nejen v osmimilionovém Rakousku, ale i v desetkrát větším Německu – a dlužno říct, že i daleko za jeho hranicemi.

Mezinárodní uznání sklidil Wolf před třemi lety za skoro hodinové, ostrým stylem vedené interview s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Renomovaný magazín Politico tehdy také Wolfa zařadil mezi 28 osobností, které mají klíčový vliv „na utváření světa, ve kterém žijeme“. Rakouský moderátor skončil na 11. příčce.

Vídeňské studio, odkud Wolf léta vysílá, sice není daleko od Česka, ale co s tím vším má společného Česká televize?

Padouši a Čaputová

Západní Evropa – včetně Německa s Rakouskem – má dlouhodobě problém rozlišovat nuance událostí v regionu kolem Česka.

Postupně se zde z pohledu západoevropských médií vynořilo několik postav, zpravidla negativních, kolem kterých je možné většinu středoevropských příběhů postavit. Za Maďarsko je to Viktor Orbán, za Polsko Jaroslav Kaczyński, za Česko Andrej Babiš a v poslední době i slovinský premiér Janez Janša, který vede otevřenou válku s nezávislými médii včetně veřejnoprávních.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Seznam středoevropských „padouchů“ doplnila před dvěma lety – ovšem jako jejich pozitivní protipól – ještě slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Zpravodajství světových médií se na Slovensku soustředilo hlavně na důsledky vraždy novináře Jána Kuciaka, právě včetně nástupu nových politiků typu Čaputové.

Zcela stranou zájmu ale zůstaly politické tlaky a postupný úpadek veřejnoprávních médií na Slovensku, tak zevrubně popsaný evropskými novináři v polském a maďarském případě.

Podobné je to i s Českem – zahraniční média se už sice naučila příběh o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, o jeho byznysovém impériu, na které bere dotace, když sám spoluurčuje a upravuje pravidla pro jejich čerpání, či o demonstracích Milionu chvilek. O tom, že v Česku už několik let probíhá postupný útok na nezávislost obou hlavních veřejnoprávních médií, se však v cizině až na výjimky dočíst nedalo. Až doteď.

Zachránit, co se dá

Autor tohoto textu dostal v uplynulých dvou letech na téma „co se to v těch vašich médiích děje?“ ze zahraničí celou řadu otázek. Ptaly se různé evropské novinářské organizace a dokonce i jedna klíčová ambasáda. Vznikají mezinárodní analýzy mediálního prostředí, z Prahy do evropských metropolí se posílají monitoringy a reporty o tuzemské politice i médiích. Ovšem naléhavost zpráv z autoritářského Maďarska zatím popis situace v Česku zdaleka neměl, byť následky mohou být stejně fatální.

Nyní se to může změnit. Pět novinářských organizací z Evropy poslalo včera dopis českým poslancům, a servítky si v něm zrovna neberou. Z výsledku volby dvanácti finalistů kandidujících do Rady ČT je podle nich zřejmé, že „politická loajalita převažovala nad odborností a nezávislostí, co se týká kritérií výběru“.


Foto: HlídacíPes.org


Celý dopis pěti novinářských organizací českým poslancům kvůli Radě ČT si můžete přečíst ZDE


Už po zvolení tří nových členů Rady loni v květnu podle signatářů dopisu došlo k tomu, že Radu již „nelze považovat za nestrannou, ani reprezentující široké spektrum významných regionálních, politických, sociálních a kulturních proudů, jak je nařízeno zákonem“.

Otevřeně píší o politizaci Rady ČT: „Vede v čím dál větší míře k politicky motivovaným aktivitám, jako odvolání všech členů dozorčí komise Rady ČT v listopadu, nebo zjevná snaha o nátlak a odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka. To, že se toto děje před parlamentními volbami, které se uskuteční letos na podzim, vyvolává zásadní otázky ohledně motivu těchto kroků,“ konstatují v apelu na poslance, s tím, že právě parlament to může zastavit.

Podobně to pojmenoval i server Euractiv, který dění v Evropské unii popisuje v řadě jazykových mutací, ve zmíněném včera publikovaném textu v němčině, který zaujal i moderátorskou veřejnoprávní superstar v Rakousku Armina Wolfa. Už titulek byl jasný: „Nezávislost veřejnoprávní televize v Česku v ohrožení?“

 

 

Text popisuje odvolání dozorčí komise Rady ČT loni v listopadu, chystanou volbu nových radních, kritický postoj dvanácti finalistů volby k současnému vedení televize i pravděpodobnost, že se Rada v novém složení pokusí ředitele Petra Dvořáka odvolat. „Dělám si o Českou televizi starost,“ cituje text českou eurokomisařku Věru Jourovou.

Jinými slovy, nic, co už by nebylo stokrát popsáno v češtině v tuzemských médiích. Ale tentokrát konečně i ve verzi srozumitelné pro západoevropské publikum. A s jasným poselstvím, že situace v České televizi (a rozhlase) je stejně naléhavá jako byla před časem ta v Polsku nebo Maďarsku.

S jedním podstatným rozdílem – ještě je snad možné, i díky zahraničnímu tlaku a pozornosti, ovládnutí veřejnoprávních médií politiky v Česku zabránit.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)