ANALÝZA. Když v polovině listopadu poslanci hlasovali o novém zákonu o evidenci skutečných majitelů, psalo se o tom, že „sněmovna odstranila ze zákona pasáž, která by zamžila střet zájmů Andreje Babiše“. Jenže to vypadá, že „mlžit“ půjde bez potíží dále, nejen v případě Agrofertu.

Podle závěrů auditu Evropské komise o střetu zájmů Andreje Babiše je současný český premiér i nadále ovládající osobou a uživatelem konečných výhod firem holdingu Agrofert. Naopak Agrofert i Andrej Babiš opakují, že od chvíle, kdy Babiš v roce 2017 vložil své firmy do dvou svěřenských fondů, mezi nimi již vazba není a premiér holding nijak nekontroluje.

Podle toho, jak znějí pravidla evropské směrnice a teze nově přijatého českého zákona o evidenci skutečných majitelů, by se ale jméno Andreje Babiše v evidenci skutečných majitelů mělo u firmy Agrofert objevit. Zda to tak bude, je však nejisté.

Důležité je, kdo profituje

Akciové společnosti a další firmy mají povinnost vkládat do evidence informace o svých skutečných majitelích již od roku 2017. Nově však mezi ty, kdo musí dokládat své konečné majitele, patří i svěřenské fondy. Nejde při tom jen o to, kdo je zapsán v jejich struktuře, ale o to, ke komu směřuje benefit.

„Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem,“ definuje to nový zákon o evidenci skutečných majitelů (vychází z nařízení evropské směrnice proti praní špinavých peněz).

Tuhle definici skutečného majitele minulý týden na setkání se senátory z Komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů finanční správy potvrdil náměstek Ministerstva spravedlnosti pro legislativní sekci Michal Franěk:

„Musí se jít v řetězení zpětně k někomu, koho označíme za skutečného majitele. V řadě firem je to zcela jasné, u jiných se musí jít trochu dál, aby tam byli uvedeni i ti, kdo mají benefit, který nemusí spočívat jen v tom, že mají vlastnický podíl. Směrnice AML (mezinárodní zkratka pro opatření proti praní špinavých peněz, pozn. red.) říká, že se to nemá omezovat jen na formální vlastnictví a na akciovou strukturu, ale na skutečné majitelství, na skutečné benefity.“

To ale stále nutně neznamená, že bychom v české evidenci našli ve vztahu k firmám z Agrofertu jméno premiéra Andreje Babiše. Zatím především proto, že stávající evidence je neveřejná. Přístup do ní mají nyní výhradně „osoby a subjekty, které mají povinnost podle zákona proti praní špinavých peněz provádět kontrolu svých klientů“, dále policie a úřady, které rozhodují o přidělení dotací či zadavatelé veřejných zakázek. To se má s novým zákonem od ledna 2021 změnit a evidence bude v určitém rozsahu veřejná.

Jenže údaje, jež firmy do evidence zapíší, záleží v podstatě jen na nich. Na to, že pravdivost evidence skutečných majitelů v podstatě nelze vymáhat, upozorňuje vedoucí analytik Transparency International Milan Eibl: „Sankční mechanismy se uplatní jen tehdy, když není žádný zápis, ale ne když zápis je, ale není třeba pravdivý.“

Pravdivost dat nebudou rejstříkové soudy aktivně kontrolovat, podle Ministerstva spravedlnosti budou v této věci jednat pouze na „kvalifikovaný podnět profesionála, který předloží argumenty, proč jsou podle něj údaje v evidenci nesprávné.“

Sankce – pokuta až 500 tisíc korun – pak může být udělena jen pokud firma ani po výzvě skutečné majitele nezapíše, nebo tak neučiní poté, co rejstříkový soud původní informace vymazal jako nesprávné.

„Evidenci a její relevanci vnímám jako problematickou, protože nemusí obsahovat spolehlivé informace. I když je to lepší než nic,“ podotýká senátor za Piráty Lukáš Wagenknecht, který stálé senátní komisi pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků předsedá.

Babiš na Slovensku a v Británii

Sotva byl zákon přijat, vznikly i proto pozměňovací návrhy. Ty sepsali senátoři Tomáš Goláň a zmíněný Lukáš Wagenknecht. „Původně byly odmítnuté, ale ministryně Schillerová nám slíbila, že je nyní vláda podpoří,“ říká Goláň. Pozměňovací návrhy mají být načteny k zákonu o rozpočtových pravidlech a k zákonu o zadávání veřejných zakázek.

Jde v nich mimo jiné o to, aby poskytovatel nesměl vyplatit dotaci ani její část, pokud v evidenci zjistí některé nesrovnalosti. Tou může být například i nesoulad s údaji „v obdobné zahraniční evidenci skutečných majitelů“.

Právě tato změna by se pak mohla týkat bezprostředně Andreje Babiše. Toho totiž jako faktickou ovládající osobu Agrofertu na rozdíl od českého rejstříku uváděly obdobné evidence na Slovensku nebo ve Velké Británii.

Na druhé straně (jak ukazuje grafika níže) i veřejně přístupná data z českého obchodního rejstříku Andreje Babiše identifikují u řady českých a slovenských firem včetně Agrofertu jednoznačně jako „uživatele konečných výhod“.

Co to bude znamenat pro čerpání evropských dotací ze strany holdingu Agrofert, ukáže čas a rozhodnutí příslušných českých úřadů a ministerstev. Kupříkladu senátor Lukáš Wagenknecht je přesvědčen, že s ohledem na střet zájmů Andreje Babiše a na to, že je stále ovládající osobou, Agrofert na žádné dotace nárok nemá. „V podstatě je to teď ale tak, že úředníci mohou poskytovat dotace Agrofertu jen proto, že se podívají do evidence a zjistí, že tam jako majitel není uveden pan premiér,“ říká Wagenknecht.