Po necelých dvou měsících protestů v Bělorusku tamní soudy odsuzují demonstranty k vysokým pokutám či k vězení. Režim prezidenta Alexandra Lukašenka používá i taktiku recyklace svědků, kteří u soudu pomáhají usvědčit účastníky demonstrací. Opozice mluví o stovkách politických vězňů, kteří jsou právě za mřížemi.

„Prohlášení jsou dobrá, jsou také důležitá, ale je zapotřebí velmi jasných systémových kroků na podporu občanské společnosti,“ vzkazuje do Bruselu jedna z klíčových tváří běloruské opozice, bývalý ministr kultury Pavel Latuško.

Podle Latuška, který nedávno navštívil i Prahu, je také potřeba, aby se Evropa neohlížela na pozici Ruska, které vyjádřilo oficiální podporu běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.

„Očekáváme, že Evropská unie vyhlásí, že od 5. listopadu v Bělorusku neexistuje legitimní vláda, neexistuje legitimní prezident, že v Bělorusku není žádný státník, který by jej zastupoval v Evropské unii,“ vypočítává.

Běloruská policie mezitím stále útočí na demonstranty slzným plynem a hromadně zatýká. Soudy je pak v rychlých procesech odsuzují k patnáctidennímu vězení nebo k zaplacení pokuty ve výši až 400 dolarů, tedy zhruba jednoho měsíčního platu v Bělorusku.

„Situace vypadá jako nevyhlášené stanné právo,“ popisuje pro HlídacíPes.org aktuální situaci v Bělorusku jeden z tamních novinářů, který kvůli obavám o bezpečnost nechce hovořit na jméno.

U soudů prý začala také fungovat nová taktika – opakované využívání svědků, kteří potvrzují účast obžalovaných na protestech.

„Svědčí policisté v maskách pod falešnými jmény. Nikdo zatím neotevřel otázku mučení a týrání zadržených opozičníků ze strany zastupitelů státu,“ říká novinář s tím, že úřady také zastrašují rodiče za účast dětí na demonstracích.

Nátlak na nezávislá média

Roste také tlak na média. Kromě zatýkání novinářů nejnověji ministerstvo informatiky pozastavilo i vydávání nezávislého online portálu Tut.by na dobu tří měsíců. Jeho šéfredaktorka Marina Zolotovová k tomu na na tiskové konferenci Běloruské asociace novinářů řekla:

„Jde o pokračování taktiky úřadů, kterou zvolily ke všem nezávislým médiím – tedy zcela vyčistit informační pole.“ Podle Zolotovové se však pozastavení online verze Tut.by nerovná vypnutí celého portálu.

Zatímco pokračuje nátlak státu na nezávislá média, ta státní straší obyvatele informacemi o naprostém krachu běloruské ekonomiky a propadu státu do chaosu v případě, že budou pokračovat demonstrace a do vedení se dostane běloruská opozice.

Ta už je však rozprášená. Část jejích představitelů sedí za mřížemi, zbytek utekl do zahraničí. Opoziční hnutí nemá konkrétního, jasného vůdce, několik jeho výrazných tváří se ale snaží sehnat podporu u evropských politiků. Prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská se v Litvě v úterý sešla s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který jí slíbil pomoc s vyjednáváním o propuštění běloruských politických vězňů.

Váhající Evropa

Zmiňovaný běloruský exministr kultury a odvolaný ředitel běloruského Národního divadla Pavel Latuško nedávno hledal podporu u českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Z váhavé reakce evropských politiků byl Latuško celkově zklamaný.

„Stejná Evropská unie, co nás po celá desetiletí učila demokracii, ve chvíli, kdy nastal rozhodující okamžik pro naši zemi, prakticky nezaujala absolutně jasný a jednoznačný postoj na podporu občanské společnosti v Bělorusku,“ říká pro HlídacíPes.org Latuško.

Pavel Latuško, člen běloruské opoziční Koordinační rady

Podle bývalého režimního politika, který se přidal k opozici pod vlivem dojmu z brutálních zásahů proti demonstrantům, nejde běloruské opozici ani tolik o finanční pomoc ze strany Evropy, jako spíše o politické nástroje, které může proti Lukašenkovu režimu uplatnit, například sankce proti konkrétním představitelům režimu a podobně.

„V běloruských věznicích je přes 250 politických vězňů. Proti tisícům lidí byly spáchány zločiny, ale nebylo zahájeno ani jedno trestní řízení s jejich pachateli. Sedm lidí zemřelo – o vyšetřování těchto zločinů musíme mluvit,“ požaduje Latuško.

Inteligence na útěku

Podle něj také hrozí, že z Běloruska v případě neúspěchu protestů odejde valná část inteligence.

„Nastane naprostá frustrace. Bělorusko bude odsouzeno k tomu, že lidé budou masově odcházet. Podle nejnovějších statistik již naši zemi opustilo 400 tisíc lidí a odcházejí ti nejchytřejší a nejtalentovanější, kteří se stěhují do Litvy a do Polska. Jsme prakticky odsouzeni ke stagnaci, k velmi hluboké stagnaci,“ varuje Latuško. Upozorňuje, že v současné situaci nepomůže ani případné vypsání nových voleb, protože by byly jen opakováním voleb z 9. srpna, které demonstranti považují za zmanipulované.

„Nejdříve je třeba obnovit právo, musí znovu začít fungovat ústava, která přestala platit, volební zákony, trestní a správní právo. Musí být propuštěni političtí vězni,“ říká Pavel Latuško s tím, že velkou roli při volebních manipulacích podle něj sehrála běloruská KGB.

„V každém podniku existuje kurátor – důstojník KGB, který navštěvuje vedoucí těchto organizací a zajímá se o to, jaké názory vyjadřují zaměstnanci. Píše udání, neustálá udání na jakýkoli projev jejich nesouhlasu, snaží se ovlivňovat občanské procesy,“ popisuje.

Podle něj představitelé KGB nutili okrskové komise k falšování výsledků voleb a místní úřady k tomu, aby to kryly. I z těchto důvodů běloruská opozice srpnové volby neuznává.

„KGB kontrolovala volební kampaň, nutila okrskové komise k falšování výsledků voleb a místní úřady, aby to schvalovaly a bránily pozorovatelům ve vstupu do volebních místností. To znamená, že KGB vedla celý tento systém potlačování disentu a pokračuje v tom i nadále,“ tvrdí Latuško.