Dukovany budou mnohem dražší, než vláda tvrdí, varuje britský expert. Projekt podle něj padne
Britové nemají obavy z jaderných elektráren kvůli jejich bezpečnosti nebo dopadům na životní prostředí, ale vadí jim vysoká cena za výrobu elektřiny. Přesně to hrozí i Česku, kde budou náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mnohem vyšší, než odhaduje česká vláda, a proto projekt nemá šanci uspět, tvrdí v rozhovoru pro server Euractiv profesor britské University of Greenwich a expert na energetiku Stephen Thomas.
Jaká je role jaderné energie v britském energetickém mixu?
Nyní tvoří zhruba 18 procent elektřiny, ale podíl se bude v následujících letech snižovat. Británie má za sebou sérii fiasek jaderných programů. Hinkley Point C (britská jaderná elektrárna ve výstavbě – pozn. red.) je jedním z pěti původně plánovaných jaderných projektů. Kromě Hinkley Pointu měly vzniknout další tři projekty, které ale kompletně zapadly pod stůl. Dalším je Sizewell C, na kterém se podílí Číňané. Společnost China General Nuclear ale loni pozastavila veškeré práce, takže se zřejmě zařadí na seznam neúspěšných. Původně chtěla britská vláda 16 gigawattů jaderné energie do roku 2030, zatím to však vypadá, že bude mít pouze tři gigawatty z Hinkley Point.
Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
V současné době máme v Británii osm reaktorů, sedm z nich ukončí provoz do roku 2030. V roce 2030 tedy budeme mít pouze jeden tlakovodní reaktor a dva reaktory v Hinkley Point, tedy pokud se skutečně dostaví. Jádro se tak bude podílet na výrobě naší elektřiny jen z 10 procent.
V Británii se hodně diskutovalo o novém modelu financování jádra. Můžete vysvětlit, o co jde?
Britská vláda přišla s novým modelem financování, protože EDF (francouzská energetická společnost zaměřená na výstavbu jaderných elektráren – pozn. red.) se blížila k bankrotu. EDF nemůže nadále investovat do Sizewell C částečně kvůli tomu, že hodně peněz nechala v projektu Hinkley Point C.
Aby britská vláda nalákala investory, rozhodla se pro model financování označovaný zkratkou RAB (regulated asset base), kdy projekt vlastní investoři, jako jsou například penzijní fondy. Investice by se jim za normálních okolností vrátila až po dostavbě, model RAB ale počítá s tím, že by investoři již v průběhu výstavby měli nárok na poplatky od samotných spotřebitelů energie. Otázkou je, jak vysoké by poplatky měly být a kdy by se mělo rozhodnout o jejich výši. Pokud mají odpovídat ceně investice, je to velmi rizikové, neboť většina jaderných projektů se nakonec silně prodraží.
Obávám se tedy, že systém financování nakonec dopadne právě na spotřebitele. Investice do jádra navíc pro některé penzijní fondy nemusí být přijatelná. Myslím tedy, že tento způsob financování bude nakonec smeten ze stolu. Z pohledu spotřebitelů je jen těžko přijatelné, aby začali platit za jadernou elektrárnu, ze které nevyužijí ani jeden kilowat.
Co si britská veřejnost o jaderných elektrárnách myslí? Má jejich výstavba podporu?
Když britská vláda oznámila dohodu ohledně financování Hinkley Point, veřejnost byla rozzuřená. Problém nebyl v tom, že se jedná o jadernou elektrárnu, ale ve vysokých nákladech. Britové tedy nemají obavy z jaderných elektráren kvůli jejich bezpečnosti nebo dopadům na životní prostředí, ale zkrátka proto, že jim vadí vysoká cena za výrobu elektřiny.
Série jaderných selhání
Pokud odhlédneme od Británie – máme v Evropě nějaké úspěšné jaderné projekty z posledních let?
Ne. V západní Evropě máme nyní dva projekty – ve Finsku a ve Francii – a zatím to vypadá, že hůře to s nimi dopadnout ani nemohlo. Mají mnohaleté zpoždění a čtyřnásobně vyšší rozpočet, než se původně očekávalo. Ve východní Evropě vidíme pokusy o nastartování jaderných projektů, například v Rumunsku, Bulharsku, Česku, Slovensku i Polsku. Předpokládám, že i tyto projekty nakonec padnou. Vždyť slovenské Mochovce se staví už 40 let. V pokročilé fázi je pouze Maďarsko a Bělorusko. Maďarský projekt sice nabral desetileté zpoždění, ale berou si na něj půjčku, takže očekávám, že ho chtějí dotáhnout do konce. Bělorusko je trochu záhadné, máme o tom projektu málo informací a otázkou je jeho kvalita.
Evropská komise by měla zveřejnit tzv. taxonomii a určit, zda je jádro čistým zdrojem energie, který nemá vážný negativní dopad na životní prostředí, či nikoli. Může tato taxonomie zamávat se způsobem financování jaderných projektů v Evropě?
Nemyslím si. Ekonomické problémy spojené s jadernou energií jsou hluboce zakořeněné v samotné podstatě jaderných elektráren, změna definice na to nemá vliv. Pokud Evropská komise zařadí jádro do kategorie čistých zdrojů, neznamená to, že bude okamžitě ekonomicky atraktivnější.
Podívejme se teď na české plány. Zdá se, že jediným dodavatelem reaktoru do nového bloku elektrárny v Dukovanech může být ruský Rosatom. Co si o této společnosti myslíte?
Rosatom je jedním z nejúspěšnějších prodejců reaktorů na světě. Pokud se podíváte na všechny reaktory na naší planetě, zhruba 80 procent z nich bude ruských. Jsou úspěšní. Podívejte se třeba na Turecko nebo Egypt. Tyto dvě země hovoří o jaderné elektrárně už 40 let, ale nedařilo se jim sehnat financování. Rusko jim nabídlo pomocnou ruku.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Pokud byste se mě zeptala, zda si myslím, že je Rosatom důvěryhodný… Neřekl bych, že jejich řízení kvality je na dobré úrovni. Je to ale těžké hodnotit, nemáme totiž z Ruska ani Běloruska moc informací. Na druhou stranu, vidíme, že reaktory postavené v sovětské éře, včetně českých Dukovan, jsou spolehlivými zdroji elektřiny.
Dukovany? Bez šance
Zůstaňme ještě u Česka a financování nového bloku v Dukovanech. Česká vláda chce výstavbu plně financovat ze státní kasy. Myslíte si, že je to rozumné?
Náklady spojené s výstavbou nových bloků Dukovan budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí (vláda odhaduje náklady na zhruba 150 miliard korun, experti z neziskových organizací na 250 miliard korun – pozn. red.). Myslím si proto, že projekt nemá šanci uspět a vláda by od něj měla ustoupit.
Předpokládal bych, že vůči projektu vznikne opozice i uvnitř samotné vlády. Stalo se to i v Británii. Zmíněný model financování RAB čelí kritice rezortu financí, protože to pro celou zemi znamená velké finanční závazky bez jasného konce.
Česko však vzhledem k tlakům na dekarbonizaci zřejmě nebude mít jinou možnost, než právě investice do jaderné energie. Podle české vlády tu nejsou vhodné podmínky k rozvoji obnovitelných zdrojů energie…
Dekarbonizace není snadná, ale jádro z ekonomického hlediska zkrátka nedává smysl. Předstírat, že jádro dodá Česku dostatek elektřiny, je jen ztrátou času. Vláda by se měla místo toho zaměřit na jiné možnosti, které jsou ekonomicky reálné. Jednou z možností je zlepšování energetické účinnosti.
Největším problémem při nahrazování fosilních paliv bude zajištění tepla v domácnostech, které jsou dnes závislé na uhlí nebo zemním plynu. Elektřina je velice drahá a lidé si nebudou moci dovolit platit účty za energie. Proto je zapotřebí razantně zvýšit energetickou účinnost, a tím snížit spotřebu domácností. Jádro nijak nepomůže, protože v současné době není k vytápění domácností vhodné.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Drahé energie: čím budeme topit, čím svítit? Zeleno-jaderná vize s meziplynem
Ivan Kytka: Země v jaderné pasti. Británie jako varování pro Česko?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
55 komentářů
Ekonomický výroba el. energie v JE je mimo realitu a různá tvrzení činitelů pracujících v jaderné energetice o jejich nezbytností jsou scestne. Nic není jednoduché a energetická soběstačnost patří mezi nejsložitější projekty budoucnosti. Český průmysl se bude muset změnit k méně energetický náročným a celé hospodářství ČR bude muset produkovat produkty s nejvyšší přidanou hodnotou, to je vize na více jak 50 let, víc času nebude.
U nás je výroba elektřiny z jádra nutnost, ať chceme nebo ne. Potřebujeme výkonné a stabilné zdroje. A elektřiny bude potřeba stále více, zejména v souvislosti s rozvojem elektromobility.
Nejen elektromobilita. Zákaz uhlí odstřelí teplárny, bezuhlíkovost i plyn. Domácnosti začnou topit a vařit na elektřinu. Jen toto sežere nějaké 2 – 3 Dukovany (odhad).
S OZE se to prostě nedá vyřešit, už proto, že stávající systémy akumulace jsou mnohonásobně dražší než JE (pokud bychom zálohovali to, co reálně potřebujeme když je slunce za mraky a nefouká vítr).
A takové akumulátorové centrum by v sobě mělo energii, odpovídající +- dvěma hirošimským atomovkám. A, na rozdíl od JE, by ji opravdu mohlo uvolnit v jedné velké explozi.
Ten expert má pravdu, pokud jde o velké problémy západních projektů.
Ale nechápu jeho skepsi, pokud jde o Dukovany. Cena 6 miliard EUR je cena dnešní. Jistě se mezitím zvýší. A čím delší doba uplyne k dokončení JE, tím bude cena vyšší.
Jadernou energetikou se zabývám po technické stránce, ale myslím si, že dnešní odhad ceny i časový rozvrh výstavby stanovené vládou jsou realistické a vycházejí z ceny a doby výstavby reaktorů v Rusku a v Číně.
Velký problém je ale politický: je jasné. že po odborné stránce je vítězem tendru Rosatom (zřejmě v nějakém konsorciu), velmi teoreticky i Čína s reaktprem Hualong One, který chtějí stavět Britové v Bradwellu. A to je pro naši opozici nezkousnutelné.
Ovšem, na otázku, kdo by měl Dukovany dostavět, našd opozice neodpoví. Westinghouse, francouzská EDF ani jihokorejská KHNP nejsou ani i v dost vzdálené budoucnosti nebudou schopny nabídnout něco použitelného.
Ruský reaktor není naštěstí neskousnutelný jen pro demokratickou opozici, ale i nedovolí si ho prosazovat ani Bureš, protože by to asi znamenalo otevřenou celostátní revoltu. Nechat si postavit vrcholně strategickou stavbu od země, která se aktivně snaží škodit zemím EU a destabilizovat je a používá k tomu veškeré prostředky hybridní války ve stylu bolševické kominterny, to můžou prosazovat jen vlastizrádci typu M. Zemana.
To je typický příspěvek hysterického rusofoba, který nemá o jaderné energetice ani potuchy. Mohu se zeptat, čí revoltu by ruský reaktor vyvolal? Odborníci i společenské organizace v Dukovanech tento projekt podporují.
Neměl jsem tušení, že mě nebo někoho jiného elektrárny v Dukovanech a v Temelíně nějak ohrožují.
Rosatom splňuje všechna odborná kritéria: technická, ekonomická i bezpečnostní. Spolehlivé jsou i dodávky jaderného paliva. Na projektech Rosatomu po celém světě se významně podílí asi dvacet našich firem. Rosatom nabízí i výhodné modely výstavby a financování, které prezentoval i v našem Parlamentu.
Rosatom nevadí Evropské unii, Finsku, Maďarsku, Indii, Číně, Bělorusku, Turecku, Egyptu, Bangladéši ani mnoha jiným zemím, kde se Rosatom podílí na budování jaderného odvětví.
Ptám se znovu: kdo by měl dostavovat JE Dukovany, když ne Rosatom se svými reaktory VVER-1200 resp. VVER-TOI ? Westinghouse, jihokorejská společnost KHNP ani francouzská společnost EDF v současné době a ani ve vzdálenější budoucnosti nemají, co vhodného nabídnout.
Takovou míru sebekritiky bych od tebe nečekal, hysterický volksrusáku nemající potuchy o jaderné energetice. Rosatom nesplňuje minimálně bezpečnostní kritéria (ani po 4 letech nebyl sto ve Finsku a Maďarsku dodat veškerou dokumentaci o bezpečnosti v průběhu stavby) ani finanční kritéra (Maďarsko nemá kontrolu nad financováním stavby, smlouva je pro něj téměř nevypověditelná a stavba bude mnohem dražší). V KHNP samozřejmě mají vhodné a odzkoušené projekty a na rozdíl od rusácka a francie se v EU ještě neznemožnili.
Ruských reaktorů toho typu, který se uvažuje pro dostavbu Dukovan nebo Temelína, je na světě několik desítek a žádný z nich neměl vážnější nehodu. Černobyl byl fabrika na plutonium se zcela odlišným typem reaktoru (aby v něm k té konverzi uranu na plutonium docházelo s co nejvyšší efektivitou).
Papíry zajímají jen negramotné byrokraty.
Jinými slovy logika je pro vás cizí slovo. Jak můžou negramoty zajímat papíry? Třeba v Bangladéši taky papíry nikoho nezajímají, jen občas dělníkům na hlavu spadne nějaká továrna. Co má společného černobyl s rusáckou neschopností dodržovat evropské normy, termíny a výši nákladů?
To Pavel:
Existuje funkční negramotnost – zná písmenka, ale nerozumí čtenému. To je u byrokratů vcelku norma.
Ta továrna zcela jistě nespadne kvůli tomu, že byl vyplněn špatně formulář 139/VII a byl dodán na oddělení D, místo oddělení C. A na druhé straně asi není problém postavit něco, co bude papírově zcela v pořádku, ale spadne to v momentě, kdy tomu sedne vlaštovka na komín (jako v grotesce s Laurelem a Hardym).
Takže tohle máte v diagnóze. Každopádně platí, že vaše fantasmagorie nic nemění na ruské neschopnosti dodržovat termíny, rozpočty a včas dokládat dokumentaci.
to pavel
Kolik bruselských formulářů vyplnili Matyáš z Arrasu a Petr Parléř?
Laskavě si uvědomte, že ty formuláře jsou naprosto bezcenné, slouží jen jako prostředek předstírání, že ta byrokracie k něčemu je (v reálu jen škodí) , případně jako nástroj korupce.
Jinými slovy, opět fantazírujete, tentokrát na téma co je či není bezcenné. Realitou je, že pokud si odmyslíme bruselskou byrokracii, je areva či westinghouse stejně efektivní jako rosatom. Naopak s Bruselskou byrokracií je rosatom stejně neefektivní jako areva či spíše jestě neefektivnější s ohledem, že narozdíl od arevy rosatom není schopen dodat ani dokumentaci. Areva měla potíže až s výběrem subdodavatelů, kteří by byli schopni stavět betonové konstrukce podle norem. (To rosatom teprve čeká.)
EU je obecně přeregulovaná (tj. ve stavu, kdy regulace přinášejí víc škody jak užitku). Od vstupu do ní jsme v podstatě nic nepostavili, protože EUronormy a EUroregulace. Odchod z ní, nebo aktivní podíl na likvidaci této organizace, by nám pomohly lépe, než snaha naplnit v principu nesplnitelné „normy“.
MMCH, v oblasti péče o mládež (a hlavně jejích rekreačních a podobných aktivit) bylo takto „přenormováno“ už za socialismu. Čistě za účelem likvidace Skauta, Junáka a podobných režimem neschválených organizací pro děti a mládež kriminalizací „nesplňováním norem“. Takže „EUronormy“ nejsou ve své podstatě nic, co bychom z minulého režimu neznali.
Pokud nechápete, že ty EUronormy jsou tu jen proto, aby stavebně impotentní Arevu a Westinghouse postrčily na úroveň stavebně vysoce potentního Rosatomu, pak je ovšem s vámi těžká domluva.
V podstatě by mělo stačit splnění norem IAEA. „Co nad to jest, od ďábla jest.“ A normy IAEA Rosatom bohatě splňuje.
Ano, s někým kdo žije ve fantazijním světě o „potentním rosatomu“ a blábolí cosi o Skautu, jako vy, se fakt nemá cenu bavit. Ale aspoň se s vámi jeden zasměje. To, že nechápete, že jste svými fantasmagoriemi pro srandu, to jen umocňuje. Realita je samozřejmě taková, že ten kdo hlavně doplatil na evropské regulace (nejen ve výstavbě JE ale i v podpoře tzv. oze), je areva. Tvrdit, že tyto jsou zde, aby Arevu „postrčily“ je víc než mimomísní a každopádně ideologické. Faktem zůstává, že v EU měli a mají jak Areva tak Rosatom stejné podmínky. A v těchto podmínkách Areva byla schopna dodat veškerou zákonem vyžadovanou dokumentaci. Rosatom toho schopen nebyl. Areva nabrala zpoždění až v okamžiku, kdy subdodavatelé nebyli schopni včas a v dostatečné kvalitě zhotovit betonové konstrukce. Rosatom nabral 4 roky zpoždění aniž se k nějakému stavění vůbec dostal. POkud by šlo o sport, areva vede na body. Mimo EU Areva svoje reaktory EPR staví stejně rychle jako rosatom vver. To jsou základní a nepopiratelná fakta. Pokud se pouštíte do odborné diskuze bez znalosti těchto fakt, nebo je dokonce popíráte, tak se akorát zesměšňujete.
to Pavel
Ono stačí spočítat, kolik reaktorů bezproblémově jede od Rosatomu a kolik od Arevy, a totéž udělat i s reaktory rozestavěnými.
Udělali to jiní a objektivní čísla vyznívají jednoznačně pro Rosatom.
Obávám se, že prosazování stavebně impotentních firem a házení klacků vlastně jediné v praxi použitelné firmě, Rosatomu, je jen strategie, jak vůbec zamezit tomu, aby se nějaké jaderné elektrárny postavily.
Protože v EU vládnou vymozkovanci, co si myslí, že solární panely dodávají energii i přes noc a větrníky i za bezvětří. A ucvrkávají blahem nad patentními ponožkami (to fakt existuje, nekecám), schopnými při chůzi utáhnout digitálky. Trojčlenka, kterou by si snadno spočetli, kolik energie by dalo, kdyby v takových ponožkách chodila celý den celá naše populace, je za horizontem jejich intelektuálních možností.
A kolik tedy bez problému jede od Arevy a kolik od Rosatomu? Nebo jste nic nepočítal a zase jen žvaníte z cesty? Pro info, když počítáme reaktory, jejichž stavba má problémy a invstoři nejsou schopni dodržovat termíny tak s přehledem vede rosatom. Dva reaktory v Hanhikivi a dva reaktory v Paksu se už měly 4 roky stavět, prozatím se nepostavilo nic. Další 4 reaktory vver 1200 už měly stát v elektrárně Kúdankulam a nestojí nic. Stavba má 10 let zpoždění. ANo, prosazovat stavebně impotentní rosatom je strategie jak nepostavit vůbec nic.
JE ve Finsku a Maďarsku bude stavět Rosatom s asistencí francouzských a německých firem, které budou dodával řídící systémy a podstatnou část sekundáru (turbína, generátor). Francouzi už jsou neschopní a přímo potřebují a uzavírají dohody s Rosatom. Obdobně německé firmy. Možná je Rosatom zachrání před krachem. No a do toho banda trolů v českém senátu a opozice a nevzdělanci , kteří by před 50 lety snad ani nevyšli z 9 třídy (dosud mám schovanou učebnici, kde jsme se v 9. třídě učili co je reaktor).
Všechny dosavadní reaktory v JE dukovany i v Temelíně jsou ruské provenience ( tedy jstli víte „jiri“, co je to provenience).
To je bohužel všeobecně rozšířený omyl. Žádný blok typu VVER mimo SSSR nestavěli Rusové, ale Škodovka. A naše bloky už vůbec ne.
Pletete si indrastrukturu s vlastním jaderným ostrovem.
Mimochodem: Ukrajinci chtějí dostavět Chmelnickou JE a říkají, že to dostaví naše Škoda JS. Ovšem, už neřeknou, že to nejpodstatnější dodají Rusové. To bude muset být dodávka přes nějakou účelově vytvořenou zápaní firmu stejně, jako se nyní provádí Rosatomem údržba existujících ukrajinských JE
Jen dokazuješ jak málo víš, mirku. ŠKoda JS vyráběla právě jaderný ostrov (tedy to „nejpodstatnější“) a nikoli „infrastrukturu“.
naprosto souhlasím
Nic „použitelného nenabídl“ rosatom ani v Maďarsku ani ve Finsku. Viz 4 roky zpoždění tam i tam. Stavět se mělo začít dávno, a rosatom zvládl akorát srovnat plac buldozerem.
Žábou na prameni je šílená bruselská byrokracie. Mimo EU by ty reaktory už stály a možná i jely.
Tak to byste měl orbánovi, doporučit nechť vystoupí z EU. Ovšem zároveň ho upozornit na to, že s nevypověditelnou smlouvou a přešvihnutými náklady a 4 letým zpožděním hned na začátku stavby si tím nijak nepomůže.
Vláda Maďarska má v plánu vyrábět elektřinu z 90% bezemisně v solárních a jad.elektrárnách. Obnovitelné zdroje mají ale své meze a nelze na ně až tak spoléhat, proto se bez jádra neobejdeme. Cílem maďarské vlády byla nová jaderná ekektrárna, aby dodavatel zajistil její financování a bezpečnost, aby bylo zaručeno, že JE bude ve vlastnictví státu, aby se do výstavby se mohly zapojit ve větší míře maďarské firmy a aby vyráběná elektřina byla konkurence schopná. Všechny tyto podmínky splnil jen ROSATOM. Toto řekl Zsolt Hárfás, maďarský jaderný inženýr, který se podílel na přípravě státní energetické koncepce v článku : JE Paks začne růst ještě letos… Hlavní událostí letošního roku by mělo být vydání stavebního povolení, které se očekává na podzim. Harfás
také zároveň dodává, že Maďarsko má už s raktory VVER dobré dlouhodobé zkušenosti…. to jen nakonec pro různé (petry) a PAVLY…
Pro josefy … co to má společného s tím, že rosatom není schopen plnit časový plán (stavět se nemělo začít „letos“ ale před čtyřmi roky), není schopen dodávat maďarskými zákony vyžadovanou dokumentaci, že maďarská vláda nemá vliv na rostoucí náklady rosatomu, atd. atp. ?
No co píše ten expert Hárfás, že není zpoždění. Teď na jaře je naplánováno zahájení zemních prací a začnou výkopové práce základové jámy pro první blok VVER-1200/III+. Příprava předání staveniště je věcí investora tj. státu. Můžeme se tedy k tomu vrátit třeba za rok, aby se vědělo co se udělalo ?
Josefe, tvoje srandovní dojmy o tom, který orbánův poskok šířící leda maďarskou vládní propagandu, je či není expert, nic nemění na tom, že stavět se mělo začít před 4 roky. Samozřejmě nemluvě o tom, že „stavět se na letos na jaře“ opravdu ale opravdu nezačne. A proč se nezačne stavět žáku josefe? No protože není vydáno stavební povolení. Poslední zprávy z jednání mezi maďary a rosatomem uváději, že POKUD vše půjde dobře mělo by toto být vydáno na podzim. Ovšem tomu věřit můžeme a nemusíme. Původně maďaři taky věřili, že jim rusáci dodají veškerou dokumentaci už v roce 2017, aby mohli vydat stavební povolení. Dosud se tak nestalo.
V roce 2017 nebylo známo ani stanovisku EU k podmínkám stavby, protože probíhalo jednání Maďarska s EU… Nemohlo být tedy vydáno už vůbec stavební povolení když se nevědělo jestli EU na stavbu „kývne“…
A to sis vycucal odkud, josef? Podmínky stavby jsou stanoveny maďarskou legislativou. Jediné k čemu se vyjadřuje EU, jestli případná státní podpora soukromému investorovi neporušuje tržní podmínky. (To byl jeden z důvodů toho proč si Maďarsko objednalo stavbu jako stát.) Realitou je, že v roce 2016 bylo podepsána smlouva s rosatomem, v roce 2017 mělo být vydáno stavební povolení (na základě dokumentace, kterou měl doručit rosatom, což dosud neudělal), stavět se mělo začít v 2018. Dosud nebylo vydáno ani stavební povolení – díky neschopnosti rosatomu plnit MAĎARSKÉ předpisy.
ale Maďarsko uvádí vydání stavebního povolení na podzim, takže do té doby se může „prskat“ na Rosatom, ale co potom až bude to povolení vydané… Pak bych ještě doporučoval tam vyjet na exkurzi naším Koudelkům, Řehkům, Fischerům, Hilscherům, Bartoškům a Bartuškům , a dalším a dalším…
Co to žvaníš, „uprskaný“ josefe? Maďarsko může vydat stavební povolení až v okamžiku kdy mu rosatom dodal veškerou potřebnou dokumentaci. Původně to mělo být už v roce 2017. A právě neschopnost rosatomu doložit dokumentaci dle maďarských zákonů způsobilo zpoždění vydání stavebního povolení (a zahájení prací) o několik let.
Pavel má pravdu. Rosatom není schopen dodat dokumentaci k získání povolení od finského ani maďarského dozoru. A také není schopen zajistit kontrolu kvality. Tohle s Bruselem nijak nesouvisí.
To jak „přepisuji“ v příspěvku pro Pavla, tak ten expert maďarský Hárfás, neuvádí, že by u nich byl problém s jaderným dozorem, když v tom článku píše, že Maďarsko má dobré dlouholeté zkušenosti s reaktory typu VVER. Čili pro méně chápavé : v dokumentaci to nebude…
Namáhal jsi vůbec přečíst článek, na který jsem odkazoval? Evidentně ne. Samozřejmě, že to JE v základní neschopnosti rosatomu dodat bezpečnostní dokumentaci.
Chápu, že při vaší nevzdělanosti jste nepostřehl, že v Maďarsku ani ve Finsku Rosatom ještě nedostal licenci ke stavbě. Ta se v obou případech očekává letos na podzim. EU souhlasila i s faktem, že pro Maďary byl Rosatom jediným uchazečem, který je schopen dodat požadovaný reaktor, takže ani tendr nebyl vyžadován. A souhlasila i s finančním rámcem. Tento proces v EU ale trval dlouho, pro nás by to mělo být poučení.
Jinde píšete „Co má společného černobyl s rusáckou neschopností dodržovat evropské normy, termíny a výši nákladů?“.
To je další ideologický výkřik hysteriků, kteří žádné odborné argumenty nemají.
1. Reaktory typu RBMK (černobylský reaktor) pracují spolehlivě stále, ale budou se postupně nahrazovat výkonnějšími a modernějšími reaktory VVER-1200 asi do r. 2025.
2. Reaktory VVER mají všechny potřebné evropské licemce, jinak by EU nedala k jejich výstavbě souhlas. A pokud jde o dohled EU nad jejich stavbou – všechny jsou pravidelně zkoumány IAEA a ENSREG.
3, Termíny stavby jsou velmi přijatelné – cca 5-7 let, záleží samozřejmě na stavu infrastruktury, zda jsou stavěny v oblasti, kde jsou zemětřesení apod.
4. Náklady na stavbu reaktoru v Bělorusku, v Turecku, v Bangladéši jsou pod veřejnou kontrolou. Rosatom nabízí velmi výhodné finanční podmínky. Třeba v Bělorusku Rosatom poskytl úvěr s úrokem 3,3 %, který Drábová považuje za vynikající. Jinde je to podobné. Své modely financování Rosatom představil i v našem Parlamentu.
Chápu, že při vaší nevzdělanosti jste nepostřehl, že v Maďarsku ani ve Finsku rosatom nedostal nikoli „licenci ke stavbě“ ale stavební povolení a nikoli kvůli neochotě nebo neschopnosti odpovědných národních orgánů nýbrž kvůli neschopnosti rosatomu doložit veškerou zákonem vyžadovanou dokumentaci. Nebýt této neschopnosti, mohl rosatom přikročit k druhému kroku a to, k prokazování neschopnosti v oblasti výběru subdodavatele pro stavbu potřebných budov. Třeba areva první krok ve Finsku zvládla bez problému a ztroskotala teprve při kroku druhém. Prozatím tedy vede na body.
To jste to maďarům nandal. To si za rámeček nedají. Ty „hysterické výkřiky bez argumentu“ pocházejí právě z Maďarska. Odhaduji, že toho o tom co se děje kolem Paksu ví asi stokrát tolik co vy. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/jak-nedostavovat-dukovany-madarsky-priklad-varuje/r~5c14ae08b6d611ea95caac1f6b220ee8/
Ad 1) Když už odpovídáte na jiné vlákno, tak se laskavě seznamte s celým vláknem, abyste se nemusel ztrapňovat pláčem na špatném hrobě a odpovídat tomu, kdo dané téma začal.
Ad 2) Ruská neschopnost dodržovat termíny, rozpočet a dodávat potřebnou dokumentaci jaksi nesouvisí s tím, kde byl jaký reaktor schválen.
Ad 3) Nepřijatelné je, aby za 4 roky, kdy se už mělo stavět, rosatom zvládnul akorát buldozerem srovnat plac.
Ad 4) A to máte odkud, že v totalitním Bělorusku a polototalitním Turecku je něco pod veřejnou kontrolou? Realitou je, že ani v Madarsku není rozpočet na stavbu pod veřejnou kontrolou. Výběrové řízení nebylo, smlouva je tajná. Fakticky není rozpočet ani pod kontrolou maďarské vlády.
Reaktory VVER žádné evropské licence nemají a to z prostého důvodu, že nic takového neexistuje. Stavbu nepovoluje EU, ale národní orgány pro dozor na jadernou bezpečností.
Jak jste na to přišel?
Všechny reaktory musí mít nějakou certifikaci. Musí odpovídat technickým a bezpečnostním požadavkům. Kromě národní certifikace je to i certifikace pro stavbu v jiných zemích. V Evropě je to záležitost EUR, v USA je to NRC.
Např. nyní probíhá v Británii proces certifikace čínského reaktoru HPR-1000 pro Bradwell v Essexu.
A pak se udělují licence pro vlastní provoz resp. pro prodloužení provozu.
Samozřejmě, že JE bude nakonec dražší, než je dnešní výpočet. I my všichni nakupujeme své životní potřeby, počínaje pitnou vodou, každým dalším rokem dráže a dráže. Proč by JE měla být výjimkou? Zvláště, když ji budou realizovat západní firmy. Vždyť to vidíme v marketech obchodních řetězců, vlastněných společnostmi se sídlem v Německu, Holandsku a jinde na západě, zdražují každým rokem a jimi prodávané zboží je v ČR dražší, než v zemích, kde žijí jejich vlastníci..
Tady všude je moře expertů na energetiku. To že ze státního rozpočtu teče do OZE každý rok asi 25 mld Kč a dalších 20 mld platíme v el. energii za asi 3% celkových dodávek obvykle v době kdy je nepotřebujeme a tak jen vytěsňujeme levnější zdroje nikomu z těchto radilů nevadí. Tedy uhlí ne, plyn ne, jádro ne tak co …?.. i pračlověk se hřál u ohně. Cesta do doby kamenné začíná těmi nejvyššími ideály…
Čína je naprostou světovou jedničkou v jádru i v OZE. Nyní buduje 16 reaktorů najednou, 39 je v plánu a 168 reaktorů je ve výhledu.
Proto je zajímavé, že přes svůj závazek k uhlíkové neutralitě k r. 2060 Čína loni uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 GW. To je více než trojnásobek kapacity uvedené nově do provozu ve zbytku světa. Zřejmě má k dispozici nějaké moderní hodně ekologické technologie.
Oheň není také dobrý. Jedině ebonitová tyč a liščí ohon, případně tření trubek k radiátorům.
Jistě, za to, co jsme na befél bruselu nacpali do OZE by stály Dukovany a byly by v pokročilém stádiu stavební práce buď na dostavbě Temelína nebo na nové JE. Když se prachy povinně splachují do WC, tak prostě chybí.
Cena energii poroste (za pár let to může být i o 100%), fosilní končí, FTE je nestabilní.(šíleně zatěžuje rozvodné sítě, hrozí a budou Blackauty) Nic lepšího jak jádro neexistuje, čím dříve tím lépe a levněji
Ano, cena el. energie poroste a myslím, že dost výrazně. V Evropě bude nedostatek velkých a stabilních zdrojů, zejména v okamžiku, kdy Německo odstaví své jaderné a pak i uhelné elektrárny. Plynové elektrárny jsou jen dočasné řešení a, podle mého názoru, těžko nahradí současné kapacity. Se současným německým vývozem elektřiny do některých zemí, třeba do Rakouska, bude konec.
S neschopným agentem burešem u koryta padne určitě. Tomu jde jen tahání trika. Když jde o to, kompetentně rozhodnout a vzít na sebe zodpovědnost za to rozhodnutí, tak se od něj žádné akce nedočkáme.
Pořád to bude míň,než 1 bilion kč,co se nasype celkem do podpory už stojících solárů v ČR.
Každopádně je v článku nesmysl. Ani náhodou není na světě 80% reaktorů ruských. Rychlým odhadem jich bude naopak méně než 20%. Informace by byla možná pravdivá, kdyby se jednalo o reaktory aktuálně připravované, zasmluvněné nebo ve výstavbě.
To máte pravdu. Ale kdybychom vzali do úvahy reaktory postavené v posledních třiceti letech, tak by bylo procento ještě vyšší.
V Rusku se staví šest reaktorů najednou. V Číně je ve výstavbě 16 reaktorů, 39 reaktorů je v plánu a 168 reaktorů ve výhledu.
Problém Západu je v tom, že nemá, co nabídnout nyní ani v dost vzdálené budoucnosti. Westinghouse zcela rezignoval na stavbu velkých reaktorů (i ty dva poslední stavěné ve Vogtle by nestavěl, kdyby se tam už tolik neproinvestovalo. Spoléhají na malé modulární reaktory, ty ale jsou a ještě dlouho budou jen na papíře a těžko mohou nahradit velké reaktory. Budou mít jen lokální význam. A série SMR vyjde podle dnešních odhadů dráž než jeden velký reaktor.
EDF má dlouhodobé potíže se stavbou reaktorů v Hinkley Pointu C, ve Finsku i ve Francii samotné. Jihokorejská KHNP těžko může něco vyvážet, když se Jižní Korea sama jaderné energie vzdává – některé projekty pozastavuje, některé stopla úplně.
Tvoje „úvahy“ jsou pro srandu, mirku. Odkud sis vycucal ty počty o „stavěných reaktorech v rusku“? V číně se se samozřejmě staví (a stojí) jak americké tak francouzské projekty, tak projekty, které číňani okopírovali podle západních vzorů a případně je zkombinovali. Westinghouse na nic nerezignoval, v USA se nestaví, protože elektřina je extrémně levná díky levnému plynu, Areva/Framatone v EU nemá o nic větší potíže (spíš menší) než rosatom, Jižní Korea od jádra neodstopila. To byla sólo akce zeleného aktivistického prezidenta, která byla vzápětí parlamentem zvrácena. Schopnosti KHNP ve výstavbě JE, to samozřejmě nijak neovlivnilo, atd. atp.
Bez ohledu na cokoli dalšího, buď budeme mít jaderné reaktory v dostatečném množství, nebo nebudeme moci, bez ohledu na jakékoli aktivistické bláboly, odstoupit od uhlí.
A faktem také je, že náhrada uhlí plynem je naprosto nesmyslná (smysl dává, pochopitelně, lidem, kteří k nám ten plyn dovážejí), protože celkový skleníkový efekt uhlí a plynu (realizovaný zčásti úniky metanu, jimž nelze zabránit) je prakticky stejný (rozdíl mezi odhady je menší než míra nejistot těch odhadů).