Démoni války. Spravedlnost trvá dlouho, ale nakonec dojde i na nedotknutelné
RECENZE. Stačí málo a sousedé v jedné vesnici, kteří spolu ještě nedávno hráli třeba fotbal, se stanou nepřáteli na život a na smrt. Doslova. Pro vzedmutí vlny nenávisti stačí „ve správnou chvíli“ třeba vypustit lživou informaci. Potvrzují to historické zkušenosti či třeba 90. léta a válka v bývalé Jugoslávii. S tou současnou na Ukrajině má leccos společné – utrpení i vraždy civilistů a také snahu o potrestání pachatelů. Jakkoli dlouho to může trvat.
Z Prahy je to do chorvatského Vukovaru autem nějakých 800 kilometrů, zhruba osm hodin jízdy. Prakticky stejně daleko je to třeba do ukrajinského Lvova, města sice vzdáleného od válečné fronty, ale na jehož civilní cíle také dopadají ruské rakety.
Další stovky kilometrů směrem na východ, u Kyjeva, je vesnice Buča – obrázky mrtvých civilistů, postřílených a umučených ruskými vojáky, se staly jedním ze symbolů hrůzy současné ruské agrese proti Ukrajině.
Není pochyb o tom, že jde o vraždy, zločiny proti lidskosti. A jsou i další paragrafy mezinárodního práva: porušení ženevských úmluv, porušení zákonů a zvyklostí války, přestože se Kreml stále ještě snaží tvářit, že vlastně žádnou válku nevede.
Chorvatský Vukovar v úvodu nebyl zmíněn náhodou. Dává příklad i naději, že i tyhle vraždy budou jednou potrestány, třeba před speciálním mezinárodním soudem pro ruské zločiny na Ukrajině, za jehož zřízení se zasazuje i česká diplomacie.
Rychlý rozpad společnosti
Komplikovanou cestu ke spravedlnosti za válečné zločiny, konkrétně za vraždění chorvatských civilistů Srby u Vukovaru v listopadu 1991, důkladně popisuje kniha Vladimíra Dzuro, českého policisty, dnes šéfa kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku, Vyšetřovatel: Démoni balkánské války a světská spravedlnost.
Kniha se – k překvapení samotného autora, avšak po zásluze – stala bestsellerem a dobře se prodává i ve své anglické verzi. Popisuje především náročné vyšetřování hromadné vraždy 265 lidí srbskými polovojenskými jednotkami, kdy se experti a vyšetřovatelé na místo dostali až s odstupem čtyř let.
Přelomem pro celé působení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii bylo zadržení jednoho z pachatelů masakru na Ovčaře, někdejšího starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviče.
- Foto: se svolením Grada
- Foto: se svolením Grada
- Foto: se svolením Grada
- Foto: se svolením Grada
Autoři: Vladimír Dzuro, Jan Kužník, Zdeněk Ležák, Jakub Dušek
Vydalo nakladatelství Grada
Šlo o prvního zatčeného válečného zločince od konce druhé světové války a byl u toho osobně právě český vyšetřovatel Vladimír Dzuro.
Nově tento příběh – svými okolnostmi bohužel stále aktuální – vyšel v nakladatelství Grada v komiksovém zpracování. Těžké téma tak otevírá širokému publiku, kresby Jakuba Duška jsou působivé, emotivní, vizuálně silné, čtenáře do děje snadno vtáhnou. Zároveň ale kniha pracuje s fakty, stručně, jasně, srozumitelně, navzdory stísněnému prostoru „komiksových bublin“.
Komiksovému zpracování Démonů balkánské války není co vytknout. Naopak. Kromě toho, že je to obrazově i textově do detailů dotažená práce, nutí i k přemýšlení. Třeba o tom, jak snadno se zdánlivě soudržná společnost rozpadne a začne vraždění a etnické čistky a jak k rozdmýchávání nenávisti lze využívat služebná média a falešné zprávy.
Až vybuchne první granát
Pominout nelze ani stručné úvodní a závěrečné texty, které celý komiksový příběh rámují. Sami autoři komiksu v nich pracují s paralelou mezi „tehdy“ v Chorvatsku (doplňme, že válečné zločiny se odehrávaly i v Bosně a v Srbsku) a „nyní“ v Rusku, respektive na Ukrajině.
„Téma války a vyšetřování válečných zločinů je v Evropě bohužel stále velmi aktuální. Život v míru se nám často zdá být jen otřepanou frází z propagačních letáků politických stran, ale platí to jen do doby, než v našem sousedství vybuchne první granát, shoří nám dům se vším, co jsme měli, včetně fotografií a vzpomínek, a naši nejmilejší skončí v masovém hrobě. Jako se to stalo na farmě Ovčara v Chorvatsku v listopadu 1991,“ píše například Vladimír Dzuro.
Příběh je to silný a má i další přesahy: vzkazuje i do současného světa, že spravedlnost jednou přijde a dosáhne i na ty, kdo se ve své době jevili jako nedotknutelní.
Jako ve své době srbský prezident Slobodan Miloševič (zatčen v dubnu 2001, v březnu 2006 zemřel ve vězení v Scheveningenu na infarkt) či vůdce bosenských Srbů, balkánský řezník, Radovan Karadžič (odsouzený na doživotí v březnu 2019). A jako dnes ruský prezident Vladimir Putin.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Čtení na dobrou noc z vaší knihovny: Nacismus nejen pro děti
Z generála vojínem. Jan Syrový, zrádce národa a dlouhá cesta ke spravedlnosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Problém je, že Rusko není Srbsko. Pokud Putin padne doma rukama opozice či pučistů, nebude koho do Haagu vozit. Pokud zůstane u moci, má dost prostředků na to, aby Haag dopadl podobně jako Hirošima.
A na východě Ukrajiny na Donbasu byly vražděni lidé od roku 2014.,…. To se taky počítá?
Tos trefil mirdo. RUsáčtí „dovolenkáři“ a „separatisté“ se slušnou gáží z kremlu, kteří do té doby viděli Ukrajinu leda z rychlíku na Ukrajině vraždili už od roku 2014.
Nepochopitelný zámysl EU pod taktovkou USA na Ukrajině. Putinovo selhání jako profesionála tajných služeb v informacích o Ukrajině, vyústilo do situace ,která je na Ukrajině.Má to pokračování, selhání profesora politologie, takto premiéra Fialy v bezprecedentní angažovanosti v konfliktu na Ukrajině o ostatních nemá cenu mluvit.Konflikt na Ukrajině zasahuje i do rozporů v Pravoslaví a to je složitý problém,který tento konflikt ,může přeorientovat do náboženské války,To je prodloužení konfliktu Ruska na Ukrajině bez jakéhokoliv řešení.Některé západní země už tuší hlubinu tohoto močálu,ale jen lavírují, Turecko jej využívá ve svůj prospěch .USA budou couvat a tak zůstává VB ,která je již prakticky v nevyhlášené námořní válce s Ruskem po útocích na NDIa NSIIa potopení křižniku Moskva a útoku na Kerčský most. Nastává zimní období konfliktu,které může přispět k prodloužení konfliktu na několik roků.Kdo to chtěl. to se budou muset vyměnit kompletně vládnoucí garnitury v celé EU, aby se tento konflikt řešil mírem nebo příměřím.“Nezvykejte si na válku“ ,řekl papež František ,pokračuje válěčná operace na Ukrajině dál.Svět jde po jiné trajektorii, jak se ukazuje na MS v Kataru.
No fajn, dejme tomu, že jste založením pacifista. Ale jaké řešení byste pro tuto chvíli navrhoval, aby bylo účinné, pokud možno dlouhodobé a zároveň bylo odstrašujícím příkladem jakémukoliv dalšímu politikovi (politikům) typu Putina?
Jinými slovy velmi snadno pochopitelné blábolení a věštění z rusáckého lógru. Snaha vlézt mezi puťkovy půlky šířením evidentních nesmyslů a propagandy je zde evidentní a při tom směšně neefektivní.
No, popišme si to na příkladu první světové války – která měla na začátku podobný průběh, německé armády se velice rychle dostaly do centra Francie, vlastně až skoro k Paříži, ale tam byly ve tvrdé zákopové válce zastaveny. Jenomže ta brutální válka, s miliony mrtvých trvala další 4 roky. A byla ukončena, a uvádí se to zcela otevřeně, vyčerpáním obou stran. Nejen vojenským, ale hlavně ekonomickým.
Němci, i když byli ke konci vytlačováni z území Francie, se stále pokoušeli o další protiofenzívy, a stále umírali desítky tisíc lidí a byly stále ohromné materiální ztráty. Na to aby je státy Dohody (i s USA) porazily tak že by došly do Berlína, neměly dostatek sil (stejně jako USA ve druhé světové válce nedokázalo takto okupovat a porazit Japonsko).
Čili ta na závěr dojednaná dohoda o o ukončení bojů, byl spíše politický než vojenský úspěch..To už nerozhodovali generálové, ale diplomaté a politici. Z vlastních zájmů, aby se nevzbouřili občané proti nim.
Ono je to trochu složitější: Spojenci pochopitelně měli na to, aby Německo porazili, nebo nechali vymřít hladem. Američané v podstatě v té době přicházeli na to, jak se vlastně válčí, a jak se řeší průšvihy s tím spojené (např. první várka Americké legie přijela do Evropy promořená pohlavními chorobami a místo na frontu museli vojáčci do lazaretů). Jen se začali děsit socialistických revolucí, které ale stejně přišly. A tak potřebovali udržet německý stát na takové úrovni, aby si s nimi dokázal poradit (což se do jisté míry i stalo).
Bohužel, a o tom píši, oni do konce té války na žádný lepší způsob nepřišli. Pořád to bylo jenom hnát pěchotu přes otevřený terén proti kulometům a dělům. S ohromnými ztrátami tisíců mužů na každém kilometru. Tímto způsobem až do Berlína dojít nemohli, další takové ztráty už by si svým občanům nezodpověděli.
S tím závěrem souhlas, jak jsem psal, v závěru už o výsledku války nerozhodovali generálové, ale diplomaté – a ti se s těmi německými museli dohodnou na nějakých předběžných podmínkách ukončení bojů. Mimochodem a hlavně se tedy dohodli a ujistili, že tehdy ještě nebudou němečtí politici mezinárodně souzeni, i když válečné zločiny se děly už tenkrát..
Německu docházelo vše. Stačilo jen staticky držet frontu (zlikvidovali poslední pokus o průlom a na nic dalšího už Němci prostě nemeli lidi ani vybavení pro ně) a Němci by přes zimu pomřeli hladem. Už tak řádil v některých oblastech Německa i Rakouska – Uherska hladomor.
no nektere komentare, co tu jsou a dokola jako kolovratek opakuji putinovy lzi o tom, proc valci na vychode ukrajiny, ted uz na cele, uz od roku 2014, nejsou k smichu, ale ukazuji zabednenost casti nasi populace a nachylnost hltat lzi s kremlu i s navijakem. pravda je ta, ze ruska agrese trva uz od roku 2014, letos se to akorat ukazalo v plne nahote a je stale brutalnejsi. diktator putler se pred soud nejspis nedostane, tak ho budou muset sejmout rusove sami, jestli se k tomu nekdy odhodlaji.dokud tam vetsine nedojde, ze neni jen nepritelem nasim, ale vsech svobodmyslnych a slusnych rusu, tak to lepsi nebude. kdo podporuje vraha putina, je nepritelem nasim a je jedno, jake je narodnosti. dokud nebudeme otevrenou podporu kremelskeho zlocince trestat, nikam se neposuneme..zatim je to slabota ale ono to jednou pretece, to je jiste, desitky tisic mrtvych mobiku uz budou mit svou vahu a stale pribyvaji
Ondřeji,
po válce podporovala Hitlera a spol. naprostá většina Němců, a to v Německu vládl jen 12 let. Rusko nikdy nezažilo demokracii, jen jakýsi (ne zcela povedený) pokus o osvícenský absolutismus za Alexandra II. V Rusku, pokud se ho tedy podaří porazit, bude nutno postupovat velmi citlivě a opatrně. Čehož, obávám se, západní „liberální demokraté“ (kteří nejsou ani pro svobodu, ani pro demokracii) schopni nejsou.
Současný konflikt na Ukrajině,který eskaloval v 2/2022 prez.Putin speciální válečnou operací Ruska na Ukrajině.Armáda Ukrajiny byla dlouhodobě od r.2014 cvičena a vyzbrojována zeměmi NATO.Prezident Putin byl při OH v Soči zaskočen převratem na Majdanu,nucen zasáhnou,tak jako USA zasahovaly všude jinde po světe naposled v Afganistanu ,to už jela vojenská mašinerie NATO na plné obrátky.Sankce a politický nátlak na Rusko nestačil ,jednání nebyla možná a situace dospěla až do této válečné operace,která bez uzavření míru ,nebo příměří nemá a nemůže mít vliv na získání zabraných území Ukrajiny a jejich vyklizení Ruskem .To není expediční válečná operace USA obdobná válce Iránu a Iráku a obsazení Kuvajtu a Iraku a Afganistánu.Jde o složitý geopolitický problém dělení Ruska,které jsou realizovány eskalací konfliktu na Ukrajině s obou stran.Rusko nemá rozdány dobré karty,ale destabilizovat Rusko jen za cenu ziskání jej pod vliv Západu je scestný a povede jen ke konfrontaci s Činou a to si musí EU rozmyslet na které straně konfliktu chce stát,Pacifické pnutí mezi USA a Cinou je realitou ,ale vyhánět čerta dáblem a dostat do konfliktu EU s ČÍnou na Urale s tím ,že se uvolní Pacifk pro strýčka Sama je děsivá vize pro svět při dělení ekonomických zdrojů světa, Evropa musí zůstat svým pánem a i tak to bude složité. mnoho zemí bude mít problém.