Foto: se svolením Grada

Démoni války. Spravedlnost trvá dlouho, ale nakonec dojde i na nedotknutelné

Napsal/a Robert Břešťan 24. listopadu 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

RECENZE. Stačí málo a sousedé v jedné vesnici, kteří spolu ještě nedávno hráli třeba fotbal, se stanou nepřáteli na život a na smrt. Doslova. Pro vzedmutí vlny nenávisti stačí „ve správnou chvíli“ třeba vypustit lživou informaci. Potvrzují to historické zkušenosti či třeba 90. léta a válka v bývalé Jugoslávii. S tou současnou na Ukrajině má leccos společné – utrpení i vraždy civilistů a také snahu o potrestání pachatelů. Jakkoli dlouho to může trvat.

Z Prahy je to do chorvatského Vukovaru autem nějakých 800 kilometrů, zhruba osm hodin jízdy. Prakticky stejně daleko je to třeba do ukrajinského Lvova, města sice vzdáleného od válečné fronty, ale na jehož civilní cíle také dopadají ruské rakety.

Další stovky kilometrů směrem na východ, u Kyjeva, je vesnice Buča – obrázky mrtvých civilistů, postřílených a umučených ruskými vojáky, se staly jedním ze symbolů hrůzy současné ruské agrese proti Ukrajině.

Není pochyb o tom, že jde o vraždy, zločiny proti lidskosti. A jsou i další paragrafy mezinárodního práva: porušení ženevských úmluv, porušení zákonů a zvyklostí války, přestože se Kreml stále ještě snaží tvářit, že vlastně žádnou válku nevede.

Chorvatský Vukovar v úvodu nebyl zmíněn náhodou. Dává příklad i naději, že i tyhle vraždy budou jednou potrestány, třeba před speciálním mezinárodním soudem pro ruské zločiny na Ukrajině, za jehož zřízení se zasazuje i česká diplomacie.

Rychlý rozpad společnosti

Komplikovanou cestu ke spravedlnosti za válečné zločiny, konkrétně za vraždění chorvatských civilistů Srby u Vukovaru v listopadu 1991, důkladně popisuje kniha Vladimíra Dzuro, českého policisty, dnes šéfa kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku, Vyšetřovatel: Démoni balkánské války a světská spravedlnost.

Kniha se – k překvapení samotného autora, avšak po zásluze – stala bestsellerem a dobře se prodává i ve své anglické verzi. Popisuje především náročné vyšetřování hromadné vraždy 265 lidí srbskými polovojenskými jednotkami, kdy se experti a vyšetřovatelé na místo dostali až s odstupem čtyř let.

Přelomem pro celé působení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii bylo zadržení jednoho z pachatelů masakru na Ovčaře, někdejšího starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviče.


Démoni balkánské války

Autoři: Vladimír Dzuro, Jan Kužník, Zdeněk Ležák, Jakub Dušek
Vydalo nakladatelství Grada


Šlo o prvního zatčeného válečného zločince od konce druhé světové války a byl u toho osobně právě český vyšetřovatel Vladimír Dzuro.

Nově tento příběhsvými okolnostmi bohužel stále aktuálnívyšel v nakladatelství Grada v komiksovém zpracování. Těžké téma tak otevírá širokému publiku, kresby Jakuba Duška jsou působivé, emotivní, vizuálně silné, čtenáře do děje snadno vtáhnou. Zároveň ale kniha pracuje s fakty, stručně, jasně, srozumitelně, navzdory stísněnému prostoru „komiksových bublin“.

Komiksovému zpracování Démonů balkánské války není co vytknout. Naopak. Kromě toho, že je to obrazově i textově do detailů dotažená práce, nutí i k přemýšlení. Třeba o tom, jak snadno se zdánlivě soudržná společnost rozpadne a začne vraždění a etnické čistky a jak k rozdmýchávání nenávisti lze využívat služebná média a falešné zprávy.

Až vybuchne první granát

Pominout nelze ani stručné úvodní a závěrečné texty, které celý komiksový příběh rámují. Sami autoři komiksu v nich pracují s paralelou mezi „tehdy“ v Chorvatsku (doplňme, že válečné zločiny se odehrávaly i v Bosně a v Srbsku) a „nyní“ v Rusku, respektive na Ukrajině.

„Téma války a vyšetřování válečných zločinů je v Evropě bohužel stále velmi aktuální. Život v míru se nám často zdá být jen otřepanou frází z propagačních letáků politických stran, ale platí to jen do doby, než v našem sousedství vybuchne první granát, shoří nám dům se vším, co jsme měli, včetně fotografií a vzpomínek, a naši nejmilejší skončí v masovém hrobě. Jako se to stalo na farmě Ovčara v Chorvatsku v listopadu 1991,“ píše například Vladimír Dzuro.

Příběh je to silný a má i další přesahy: vzkazuje i do současného světa, že spravedlnost jednou přijde a dosáhne i na ty, kdo se ve své době jevili jako nedotknutelní.

Jako ve své době srbský prezident Slobodan Miloševič (zatčen v dubnu 2001, v březnu 2006 zemřel ve vězení v Scheveningenu na infarkt) či vůdce bosenských Srbů, balkánský řezník, Radovan Karadžič (odsouzený na doživotí v březnu 2019). A jako dnes ruský prezident Vladimir Putin.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)