Čínská propaganda proniká do českých „alternativních médií“ a skrze ně dále do společnosti. A působí stále profesionálněji. Na obsahové analýze zhruba 1500 textů z webů Sputnik, Aeronet a Parlamentní listy za roky 2019 – 2021 to dokazuje Asociace pro mezinárodní otázky.

Témat, která si čínská propaganda pečlivě hlídá a u nichž se snaží i v Česku prosadit svůj pohled, bylo a je několik: Tchaj-wan, demokratické protesty v Hongkongu, lidskoprávní situace v Sin-ťiangu, čínské investice v Evropě a problematika 5G sítí. V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině se ukazuje i to, že Čína dokáže rychle vyplňovat uvolněný dezinformační prostor.

„Čína se v dezinformacích šplhá po ruských zádech, učí se a využívá jeho metod. Rusko je teď možná trochu v informační defenzivě, ale o to více prostoru vyplňuje Čína, která i skrze svá média pomáhá posouvat dále i ruské narativy,“ říká Pavel Havlíček, analytik AMO.

Analýza ukázala právě i to, jak se přibližují cesty čínské a ruské propagandy. „Přestože čínské a ruské informační operace neprobíhají stejně, sledují jiné cíle a využívají jiné taktiky, je možné doložit jejich postupné sbližování. Například používají stejné kanály šíření zpráv a cílí na stejné publikum,“ upozorňuje studie AMO s názvem Kdopak to mluví? Pročínské narativy v českých alternativních médiích.

Nový český kontext

Zajímavým detailem je úzká spolupráce dvou oficiálních vládních propagandistických kanálů: Russia Today a China Today. „Čína se totiž nesnaží vymýšlet kolo. Buď si média přímo kupuje nebo se aktivně inspiruje a aplikuje vyzkoušené modely. Do budoucna se s čínskou propagandou budeme potýkat mnohem více i u nás,“ je přesvědčena Ivana Karásková, vedoucí projektu MapInfluenCE a analytička Asociace pro mezinárodní otázky.

„Už několik let pozorujeme trend, že čínská propaganda a dezinformace se prosazují v primárně prokremelských médiích. Platí to přinejmenším od doby koronaviru,“ konstatuje Karásková.

„Analyzovali jsme ta témata, která jsou pro Čínu citlivá. Dívali jsme se na žánry, podtémata, tvůrce agendy – zda šlo o politiky, novináře, akademiky, jaký byl sentiment článků. Významným zdrojem byl web Vaše věc, za nímž stojí bývalý premiér Jiří Paroubek. Jinak je ale přebírání v zásadě náhodné s velkým průřezem médií,“ shrnuje datová analytička projektu MapInfluenCE Veronika Blablová.

Asi nejsilnějším tématem spojeným s čínskými zájmy je český přístup k Tchaj-wanu. Tečkou za domněle nadstandardními vztahy s Pekingem byla – po krachu tuzemských investic CEFC – právě oficiální návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu. Tehdy čínský ministr zahraničí Wang I pohrozil, že Vystrčil za cestu „draze zaplatí“.

„Novým fenoménem je snaha doplňovat tato témata českým kontextem například tak, že se Tchaj-wan přirovnává k dění v Sudetech, situace v Hongkongu poněkud krkolomně k Pražskému jaru 1968. Těžko se pak říká, že je to ve skutečnosti čínská propaganda,“ podotýká analytik Pavel Havlíček.

Málo populární Čína

Pozice Číny je v Česku ztížena velmi nízkou tuzemskou popularitou „země draka“. „Čína je v průzkumech veřejného mínění vnímána nejhůře; to, že ji „má rádo“, deklaruje v průzkumech jen 17 % lidí,“ podotýká vedoucí mezinárodních projektů agentury STEM Nikola Hořejš.

Na druhé straně je ve vztahu k Číně mezi Čechy patrná jistá rozpolcenost. „Ukazuje se to na pocitu, že nám Čína ve zvládání covidu pomohla víc než EU. Jeden z důvodů českého odporu k zelenání ekonomiky je i to, že panuje přesvědčení, že Čína se na to vykašle a my na tom proděláme a Čína nás pak převálcuje,“ upozorňuje Hořejš.

Podle analytika AMO Petra Havlíčka se bude Čína snažit využít všechny možnosti, jak evropské a tedy i české veřejné mínění dále ovlivňovat. K využití se podle něj nabízí i poměrně široká základna dosud prorusky a konspiračně smýšlejících lidí: „Rusko je teď kvůli válce strašně toxické a Putin nepopulární, jenže tito antisystémově smýšlející lidé nikam nezmizí. A Čína pro ně může být nové téma.“

Text vychází z článku, který HlídacíPes.org připravil pro tištěný Týdeník Forum