Předseda Rady ČT Pavel Matocha. Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Chceme vidět stížnosti, píší lidé Radě ČT. Žádají informace, které předseda Matocha odmítl vydat

Napsal/a Vojtěch Berger 27. ledna 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Za posledních několik týdnů přibylo v Radě České televize několik žádostí podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Minimálně část z nich se týká stejné věci jako první žádost HlídacíPes.org, kterou Rada ČT v prosinci zamítla – zveřejnění obsahu stížností na Českou televizi, o kterých mluví nový šéf Rady Pavel Matocha.

To, že radní mají v současné době na stole osm žádostí o informace podle takzvaného „zákona 106“, potvrdil na dotaz HlídacíPes.org radní ČT Zdeněk Šarapatka, s tím, že ale nezná jejich obsah. Podle informací redakce se však minimálně část žádostí o informace obsahově podobá první žádosti HlídacíPes.org z loňska; žadatelé chtějí, aby Rada zveřejnila obsah stížností, které radní v posledních měsících projednali.

Předseda Rady ČT Pavel Matocha na dotaz redakce, kolik žádostí o informace Rada obdržela a čeho se týkají, neodpověděl.

HlídacíPes.org už v listopadu Radu České televize podle zákona požádal o poskytnutí plného znění stížností na Českou televizi, které radní projednali za poslední půlrok. Radní se po turbulencích s odvoláním své dozorčí komise a rezignací části vedení dostali k žádosti až v půlce prosince.

Musí, nebo nemusí?

I když redakce žádala pouze anonymizovanou podobu stížností, radní tehdy žádost zamítli s tím, že jde o důvěrnou korespondenci mezi stěžovateli a Radou. Nový předseda Pavel Matocha se při tom odvolal na právní posudek, který má podle něj dokazovat, že žádosti o informace podle zákona Rada vyřizovat vůbec nemusí.

„Podle tohoto posudku Rada ČT není povinným subjektem a žadatel se musí obrátit přímo na Českou televizi. To znamená, na ty žádosti, které přišly na Radu České televize s odkazem na zákon číslo 106, jsme odpovídali tak, že nejsme povinným subjektem,“ prohlásil na prosincovém zasedání Rady Matocha. To se podle informací redakce děje doteď, i v případě dalších žádostí, které na Radu mezitím dorazily.

Jak ovšem informoval HlídacíPes.org, ve zmíněném posudku stojí pravý opak. Tedy, že Rada ČT na žádosti podle infozákona odpovídat musí:

 

 

„Rada ČT je povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., avšak jiným povinným subjektem než je Česká televize. Rada ČT je povinným subjektem, který má podle zákona č. 106/1999 Sb. povinnost poskytovat informace vztahující se ke své působnosti. Tato působnost je vymezena v § 8 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb.), není však povinna (a ani oprávněna) poskytovat informace za Českou televizi, která je odlišným povinným subjektem,“ konstatuje dokument.

Ten si v roce 2015 zadal u Univerzity Karlovy tehdejší předseda Rady České televize, dnes jeden z radních Jaroslav Dědič. HlídacíPes.org posudek získal od Reného Kühna, dalšího z radních, který byl do loňského listopadu, kdy rezignoval, předsedou Rady ČT.

Kühn chtěl původně už na prvním letošním zasedání Rady od předsedy Pavla Matochy slyšet vysvětlení, proč posudek interpretuje zcela opačně, respektive Kühnovými slovy „vylhaně“.

Dotaz sice padl, jenže už nebyl nikdo, kdo by ho zodpověděl. Předseda Matocha totiž jednání Rady v jeho průběhu opustil. Kühn chce věc řešit znovu na středečním zasedání Rady.

Záplava stížností

Ještě předtím, než se stal předsedou Rady, Pavel Matocha tvrdil, že většina kritiky České televize směřuje na čtyři její známé novinářské tváře:

To je vlastně pár pořadů a novinářů nebo kvazinovinářů v ČT, kteří tam vystupují a v očích významné části české populace tu televizi vlastně poškozují. Teď tady nebudu říkat z hlavy vymyšlená čísla, ale určitě nadpoloviční většina všech stížností, které nám na některé pořady České televize chodí, se bude týkat čtyř osobností nebo redaktorů České televize. To je Wollner, Fridrichová, Moravec a Železný,“ řekl Matocha loni na podzim ve vysílání slovenského internetového rádia Slobodný vysielač.

Právě Matocha loni v říjnu prosadil, aby si u Rady mohl stěžovat každý, kdo pošle podepsaný e-mail. Tím se výrazně snížil práh pro podání stížnosti (v e-mailu už není potřeba udávat plnou poštovní adresu) a naopak se extrémně zvýšil počet stížností, které Rada eviduje a musí na ně odpovídat.

Neobvykle vysoký je i současný počet žádostí o informace, které má Rada ČT na stole: Žádosti na základě zákona 106 jsou Radě ČT adresovány spíše výjimečně,“ řekl ještě loni v prosinci redakci HlídacíPes.org ředitel korporátních vztahů a komunikace ČT Vít Kolář. Aktuálně je těchto žádostí osm.

Rada ČT v prosinci sice na základě Matochových argumentů zveřejnění textu stížností zamítla, ne všichni radní to ale vidí stejně.

Osobně nevidím důvod, proč by Rada ČT neměla poskytnout jakoukoli informaci, která se týká její agendy, zástupcům veřejnosti nebo médiím, pokud jí to umožňují zákonná pravidla. Informace o obsahu stížností projednávaných Radou ČT mezi takové informace řadím,“ konstatuje radní René Kühn.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)