Čeští kritici korespondenční volby se ohánějí Rakouskem. Tam přitom volí poštou stále víc lidí
Čeští odpůrci zavedení korespondenční volby si jako jeden z údajně odstrašujících příkladů berou často Rakousko a rok 2016. Tehdejší 2. kolo rakouských prezidentských voleb se totiž muselo opakovat i kvůli formálním chybám při sčítání korespondenčních hlasů. Rozhodně však tyto volby nebyly zfalšované, jak v Česku tvrdí například SPD Tomia Okamury. V neděli budou Rakušané prezidenta volit znovu a obliba hlasování poštou u nich mezitím ještě vzrostla.
Když rakouský ústavní soud v červenci 2016 rozhodl o tom, že se 2. kolo prezidentských voleb, v němž nakonec i díky korespondenčním hlasům Alexander Van der Bellen těsně porazil Norberta Hofera, musí opakovat, například Tomio Okamura si to vyložil svérázně – jako důkaz volebního podvodu.
„Rakouské prezidentské volby byly zmanipulované a ústavní soud rozhodl, že se budou opakovat. Vyjadřuji v prvé řadě upřímnou soustrast probruselské lobby, které ani zfalšované korespondenční hlasy nepomohly k vítězství v rakouských prezidentských volbách,“ psal v roce 2016 Okamura na Facebooku a Hoferovi, jehož strana Svobodných je partnerskou partají SPD, přál v opakovaných volbách hodně štěstí.
To se nepodařilo a Van der Bellen porazil Norberta Hofera v opakované volbě jasně o sedm procent hlasů. Legenda v táboře „vlasteneckých“ stran o ukradeném volebním vítězství z první volby už ale byla na světě. Rakousko ostatně Tomio Okamura v debatě o zavedení korespondenční volby používá jako odstrašující příklad dodnes.
Soud: Žádné skutečné manipulace
Co na tom, že šéf rakouského ústavního soudu v roce 2016 naopak řekl, že žádný ze svědků, kteří se tehdy řízení zúčastnili, „nevnímal důkazy o skutečné manipulaci“. Čeští odpůrci korespondenční volby to vidí jinak, faktům navzdory.
„Také je problém, že nad tím lístkem ztratíte kontrolu během dopravy poštou. To vedlo k nepokojům v USA nebo se kvůli tomu opakovaly volby v Rakousku,“ tvrdil třeba letos poslanec za ANO Radek Vondráček. I Babišovo hnutí se staví proti korespondenční volbě.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Ani Vondráček však šest let staré rakouské události „nečetl“ správně. Ve skutečnosti volební komise ve 14 rakouských okrscích v roce 2016 porušily formální pravidla pro sčítání hlasů, například je začaly sčítat dřív než předepisuje zákon, nebo u sčítání nebyly jen oprávněné osoby.
Možné pochybnosti se dotkly asi 77 tisíc odevzdaných hlasů, náskok Van der Bellena na Hofera byl tehdy jen 30 tisíc hlasů. Ústavní soud chtěl proto zabránit jakýmkoli pochybnostem o volebním výsledků a nařídil rozhodující kolo voleb opakovat. Důkazy o manipulacích však, jak bylo zmíněno, nezjistil.
Pokud se rakouské volební komise tentokrát budou striktně držet volebních pravidel a vyvarují se výše zmíněných formálních pochybení – i s vědomím toho, že jakoukoli chybu znovu využijí populisté a označí ji za falšování voleb, nemělo by právoplatnost výsledku voleb nic ohrozit.
Že výrazná část hlasů dorazí poštou, je přitom už dopředu jisté. Počet korespondenčních hlasů lámal rekordy už v minulých letech, v parlamentních volbách v roce 2019 takto hlasovalo téměř 20 procent voličů a předloni v zemských volbách ve Vídni uprostřed covidové pandemie dokonce 44 procent voličů.
Bez Trumpa, migrantů i Brexitu
Van der Bellen, kterému v lednu bude už 79 let, se uchází i o druhý šestiletý mandát. A cestu k obhajobě si ničím „nekomplikuje“ – například se neúčastní žádných předvolebních debat s ostatními kandidáty. Těch je šest a v rakouských volbách hlavy státu jde o historicky nejvyšší počet. Mezi kandidáty však letos chybí těžká váha, která by byla pro úřadujícího prezidenta skutečným vyzyvatelem.
Oproti minulým volbám tak ty letošní připomínají plavbu klidnými vodami, jakkoli se to při pohledu na válku na Ukrajině, energetickou krizi a inflaci může zdát paradoxní.
Když Van der Bellen zvítězil poprvé, dozníval v Evropě ještě šok z referenda o Brexitu, čerstvě zvoleným prezidentem USA byl Donald Trump a v rakouských městech a vesnicích se ještě stále usazovaly desetitisíce uprchlíků, kteří dorazili při migrační vlně o rok dřív.
Související články
Prořídlý seznam přátel Tomia Okamury. Evropští populisté na svou velkou chvíli pořád čekají
Zemanův projev před krajany jako kouřová clona. Zakrývá schůzku s krajně pravicovým politikem
Průzkumy dávají Van der Bellenovi šanci zvítězit už v prvním kole voleb, ostatně i to je v případě obhajujících prezidentů v Rakousku obvyklé.
Z českého pohledu je zajímavá i Van der Bellenova budoucí spolupráce s novým českým prezidentem nebo prezidentkou, který (případně která) vzejde z voleb na začátku příštího roku. S Milošem Zemanem si rozuměl maximálně v tom, že oba byli silní kuřáci. Zeman i směrem k Rakousku vytrvale lobboval za projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, což Van der Bellenovi coby bývalému šéfovi strany Zelených příliš dobře neznělo.
Proruské experimenty? Raději ne
Zeman navíc ve volbách v roce 2016 otevřeně podpořil Van der Bellenova protikandidáta Norberta Hofera a přijal ho i na Pražském hradě. Zemanovi, vzhledem k jeho prezidentskému stylu, také nepochybně konvenoval Hoferův výrok v předvolební debatě, kdy s odkazem na „testování hranic“ pravomocí prezidenta v případě svého zvolení prohlásil: „Budete se ještě divit, co všechno je možné.“
Rakušané se v následujících skutečně nakonec divili, „co všechno je možné“, i když úplně jinak, než jak to Norbert Hofer myslel. V roce 2019 smetla rakouskou vládu i s Hoferovou stranou Svobodných kauza Ibiza.
Související články
S Okamurou jsme v kontaktu. Jednat s Rusy jsem ale na jaře odmítl, říká poslanec německé AfD
Německý deník Süddeutsche Zeitung a magazín Der Spiegel tehdy zveřejnily video, na kterém tehdejší rakouský vicekancléř a šéf Svobodných Heinz-Christian Strache vypadal jako korupčník.
Strache totiž na nahrávce z vily na španělském ostrově Ibiza nabízel údajné příbuzné ruského oligarchy například lukrativní státní zakázky výměnou za finanční nebo mediální podporu jeho strany před volbami. I když šlo o past a bohatá Ruska nebyla tím, za koho se vydávala, Strache na videu působil dojmem, že by za vítězství ve volbách Rakousko klidně prodal i do ruské sféry vlivu.
Ostatně, Rusko velmi okrajově promluvilo i do letošní prezidentské kampaně. To když jeden z kandidátů-outsiderů Michael Brunner za stranu MFG (vznikla jako strana sdružující odpůrce očkování proti covidu, pozn. red.) vzkázal, že jeho první cesta v případě zvolení by vedla právě do Ruska.
Podle průzkumů se ale zdá, že Rakušané po podobných experimentech vůbec netouží. A že v Hofburgu, vídeňském sídle prezidenta, zůstane i dalších šest let vše při starém.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
19 komentářů
Bohužel, a že zrovna na HP, kde je řada článků o boji proti fake news a konspiracím , nepochopili, jakým jediným způsobem se proti nim bojovat. A tím je tedy posilování důvěry občanů ve fungování vlastního režimu, Tudíž, z tohoto hlediska
1. Rakouský ústavní soud rozhodl o zrušení a opakování voleb, právě proto aby tím „zabránil jakýmkoli pochybnostem o výsledcích voleb“. Naprosto správně.!!
2) Naopak, pokud by chtěl rakouský ÚS rozhodnout o zrušení voleb z důvodu prokázané manipulace, bylo by to vlastně nesplnitelný úkol, který by rovněž tu důvěru lidí snížil. Protože, jak dobře víme, vyšetřování trestných činů trvá řadu měsíců až let – a že i soudní řízení potom další řadu let. A navíc je postaveno na presumpci neviny .
A co je podstatné, jak je uvedeno dále, „..Pokud se rakouské volební komise tentokrát budou striktně držet volebních pravidel a vyvarují se výše zmíněných formálních pochybení “ – což ale předem nelze garantovat. Skutečně se může stávat, že se příště zase ozvou další stížnosti, a že rakouský ˇUS (pokud bude mít dostatek moudrosti) ty volby zase bude rušit. Čímž (a vo to go) tedy zabrání vlivu oněch fake news a konspiracím.. tedy – těch předešlých voleb.
Bohužel, je zde druhotný vliv, že častější nařizování opakování voleb vždycky zase vzbuzuje další nedůvěru občanů..
No, pokud jsme došli až sem, tak zjistíme, že pro nás je to nejlepší řešení pro nás, vůbec žádné korespondenční volby nepovolovat. Jestli je někomu zatěžko si dojít do volební místnosti, tak ať nevolí vůbec. Že o tom o tom tak přemýšlím, i pro ty naše občany v zahraničí udělat nějaký speciální režim. Že mne tak napadá, když korespondenčně (ale pouze pro ně), tak by si museli tu odesílanou obálku se svým jménem potvrdit u místního notáře???
Občani, žijící trvale v zahraničí, by neměli mít volební právo, stejně jako každý, kdo je placen z veřejných peněz.
Widláci by rovněž neměli mít volební právo.
Docela razantně by mohlo ovlivnit volby, pokud by podmínkou účasti na hlasování bylo spočítání jednoduchého příkladu na trojčlenku.
Já jsem na trojčlenku chyběl, proto volím Trikolóru.
Wenkovane, obávám se, že intuitivně volíte tak, jako ti, co ji znají. Jinak trojčlenka se ve školách už dávno nevyučuje, patří mezi tajná a mystická fakta, známá jen Zasvěcencům 🙂
MMCH, argumentace tím, že v Rakousku korespondenčně volí stále více lidí, se dá hezky odbít oním „Když Pepíčku Franta skočí z okna, skočíš taky?“, jak se občas ptávaly učitelky chlapečků, co svá alotria sváděli na příklad těch druhých.
Další aspekt tohoto problému je ten, že Rakušané nemají autentickou zkušenost s totalitou (jen s nacismem, a to je pro ně „dávno“, zatímco nás od totality dělí pouhých 33 roků, takže ji máme v daleko čerstvější paměti), a tudíž daleko více nedůvěřujeme státním autoritám. A současná vláda navíc dělá vše pro to, aby tu nedůvěru posílila u těch, co ji mají, a vyvolala u těch, co jí dosud důvěřovali.
Praxe ukazuje, že volby se daji ovlivňovat i jinými způsoby a to nejen ty korespondenční. Opozice ukazuje svou hloupost. Pitomio a Bureš nemají argumenty, jenom torpédují cokoliv.
To torpédování prováděla současná vládní koalice když byla v opozici naprosto stejně, pokud ne hůř. Okamura navrhl převzetí systému stropování cen energií z jiných států EU, který dosáhne nižších cen a neleze tolik do peněz.
Může mi autor říct, proč se tedy vlastně musí za plentu ?
Tak ono obecně, je to relikt z polistopadového období ala „nejsme jako oni“. Byla to prostě změna oproti komunismu kdy sice byly formální volby, ale lidi mohli volit jen jednoho určenýho kandidáta. A taky ten volební lístek dostali až ve volební místnosti přímo od komise, a hned před ní ho vložit do urny.
Když se někdo chtěl zdekovat za plentu a tam aspoň škrtat, byl ihned tím rozpoznanej a evidovanej jako protistátní živel.. a s tima se režim nemazlil
Tudíž a proto dnes volební zákon říká že za plentu musej všichni, aby komis nic nepoznala.. Ono by to mělo fungovat i s tou korespondenční volbou, antož tam má fungovat systém dvojité obálky. Když ty obálky příjdou z pošty, tak komis rozlepí akurát ty vnější, kde jsou údaje o voliči (aby si mohl odškrtnout že volil), zatím co ty vnitřní s hlasovacím lístkem strčej do bedny a rozlepujou a sčítaj až po ukončení hlasováni , zcela anonymně, jako ty z volební místnosti
1. Tajná volba je atributem demokracie.
2. Ani systém dvojích obálek nezajistí, že tu vnitřní obálku naplnil volič dle své vůle, což je další atribut svobodných a demokratických voleb. Že mu třeba nebylo vyhrožováno ztrátou zaměstnání nebo jinými postihy, když tam nedá ten správný lístek. A dá se to kontrolovat a prokázat mnohem hůř než kupčení s hlasy, které občas vidíme i u nás (ale vidíme tyto pokusy právě proto, že volby s osobní účastí jsou transparentnější, a tudíž i bezpečnější).
3. A to už ani nemluvě o subsystémech korespondenčních a jiných distančních voleb, které umožňují hlasovat podvodníkům za lidi, kteří nejsou s to volit (třeba leží na smrtelné posteli, nebo jsou to „myšáci“ na práškách), ale jsou na volebních seznamech. Případně, tam, kde se volební seznamy nečistí, hlasovat za mrtvé (což se dělo při posledních presidentských volbách v některých státech USA, kde hlasovala spousta lidí 100 let věku, víc, než kolik jich v těch státech podle oficiálních statistik mají).
Jo, jen tak z hlavy se dá vymyslet řada způsobů jak se to dá oblafnout. Tím spíš by bylo vhodný, udržet ten systém v minimálním rozsahu, kdo chce volit, ať si dojde s občankou do volební místnosti.
Cokoliv dalšího, co si navíc politici upletou podle sebe, už bude krajně nedůvěryhodný..
To nezajistí ani tajná volba.
Jistěže samotná tajná volba demokracii nezajistí, ale bez ní demokracie nemůže být.
A pokud chce někdo opravdu výrazně ovlivnit klasické volby, musel by mít obšancovánu spoustu volebních komisí, zatímco u korespondenční mu stačí pár poštovních úředníků. A prokáže se to daleko hůř.
V případě Rakouska není způsob volby podstatný, Rakušané jsou konzervativní, nechtějí změny, takže od roku 1945 volí socialisty a lidovce, prezidentem chtějí mít zkušeného politika, nikoli sexbombu.
Ovšem, to se jim moc nevyplatilo, protože si vámi jmenované strany „propachtovaly stát“ a zavedly naprostou megakorupci. Určitá nestabilita, kdy politik „neví dne ani hodiny“ je proti tomu docela účinný lék.
Věřím jen těm volbám, které si sám zmanipuluji. To je důvod korespondenční volby.
Výstižné.