Podle odhadů vlády budou letos v tuzemsku trávit dovolenou až dvě třetiny Čechů. Přeorientovat se na tuzemskou klientelu je pro cestovní ruch výzva, hledá se náhrada za úbytek zahraničních turistů v řádech desítek procent oproti loňsku. „Všechno se dá předělat a vymyslet jinak. I když se může zdát, že současná situace nemá východisko, protože cizinci teď nepřijedou,“ říká průvodkyně Michaela Efrati.

„Když začal Covid-19, tak jsem prakticky ze dne na den přišla o práci. A protože se obávám, že obnova zahraničního turistického ruchu může trvat klidně i dva roky, rozhodla jsem se přebudovat celý můj dosavadní byznys,“ popisuje Michaela Efrati, jak se vyrovnává s koronavirovou krizí, která turismus zasáhla velmi tvrdě. Věnovala se především turistům ze Spojených států a z Izraele. Své originální prohlídky propojovala kontextuálně s židovskou historií.

„Teď začínám budovat vše od nuly. Předělávám své prohlídky od základu, protože Češi jsou jinak informovaní než Američané. Nemusím jim například vysvětlovat, kdo byli Habsburkové nebo Jan Masaryk. Snažím se ale vymyslet nový program tak, aby byl právě pro českou klientelu zajímavý, takže jsem si připravila prohlídku o protektorátu a odboji a dokončuji přípravy na prohlídku postavenou na emancipaci a feminismu – Po stopách velkých žen,“ líčí kreativní průvodkyně, jak ji Covid-19 postavil před nové výzvy a jak se snaží v těžké situaci hledat hlavně pozitiva.

„Myslím, že zrovna průvodcování je profese, u které se to teď pročistí. Ti, co to dělat neměli, s průvodcováním přestanou. Přežije jen ten, kdo to dělá dobře,“ naráží Michaela Efrati na poměry v branži.

Praha přijde o desítky miliard

Michaela Efrati provází zahraniční turisty 13 let. Kvůli Covidu-19 musí začít od nuly.

„Kvůli lobbingu asijských cestovních kanceláří se z průvodcování stala deregulovaná živnost, takže průvodcovat mohl najednou kdokoliv. Dělali to i lidé, kteří nevěděli o historii ani o Praze nic. Nebylo výjimečné, že přijel třeba Španěl, který chtěl žít v Praze a nevěděl, co by dělal, tak začal po měsící průvodcovat,“ popisuje negativní stránky masového turismu, od kterého si teď česká metropole dává pauzu.

Jsou to ale právě Praha, Brno a Karlovy Vary, na které bude mít úbytek zahraničních turistů zásadní ekonomický dopad. Z průzkumu, který pro státní agenturu CzechTourism zpracovala společnost Economic Impact, vyplývá, že spotřeba spojená s cestovním ruchem se v Praze může propadnout téměř o 64 miliard korun. Ve srovnání s loňským rokem přijde turistický sektor hlavního města o více než třicet šest tisíc pracovních míst.

„50 % zaměstnanců jsme museli propustit a zbytek týmu je na technické dovolené. Nemáme pro ně naprosto žádnou práci,” potvrzuje nepříznivý stav Olivier Roman, spolumajitel DZK Travel, incomingové cestovní agentrury, která se specializuje na pořádání konferencí a akcí šitých na míru zahraničním klientům.

„Od 13. března jsme přišli o 100 % našich příjmů. Chvíli jsme přemýšleli o změně byznysmodelu a přenastavení na českou klientelu, ale nakonec jsme to zavrhli, protože to je úplně jiný obor,“ shrnuje.

Pomáhat jako v Rakousku

Jeho firma má pobočky ještě v Bratislavě, Budapešti, Bukurešti a ve Vídni. Právě rakouská pobočka je na tom ve srovnání s ostatními, především co se propouštění zaměstnanců týká, nejlépe. A to díky štědřejší pomoci ze strany rakouské vlády.

„V Rakousku dostali zaměstnanci 80 % platů, které zaplatil stát. To byl velký rozdíl například v porovnání s Prahou. Tady jsme museli dát zaměstnancům na technickém volnu 60 % jejich platu, ale z těch 60 % nám stát jako zaměstnavatelům pokryl jen 60 %, takže ve svém výsledku stát pokryl jen něco přes 30 % původního platu zaměstnanců. V Rakousku to bylo zmiňovaných 80 %. Navíc tam vláda jedná o možnosti, že pomoc turistickému průmyslu prodlouží až do konce roku,“ uvádí Olivier Roman.

Právě vládní pomoc podle něj nakonec asi rozhodne o tom, která z poboček jeho agentury krizové období překoná, a která nikoliv.

„Není to totiž jen koronavirus, ale i přicházející ekonomická krize, která turismus ovlivní. Už teď nás klienti žádají o přesun akcí na příklad z října až na další rok. Myslím, že se turistika obnoví až na jaře roku 2021,“ odhaduje Roman.

Průzkumy si na toto téma nechalo dělat i Ministerstvo pro místní rozvoj, které připravuje krizový akční plán na pomoc cestovnímu ruchu. Ten má letos a příští rok přispět k restartu celého odvětví. Plán bude založený na podpoře domácího cestovního ruchu, včetně silné podpory marketingových aktivit pro domácí a případně i příjezdový cestovní ruch.

„Připravujeme také úpravy Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech a jeho prodloužení do roku 2022,“ doplňuje Vilém Frček z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj.

Vouchery jako náhrada za cizince

Krátkodobou pomoc turismu podle Frčka řeší plošná vládní opatření na podporu podnikatelů, tedy programy typu COVID nebo ANTIVIRUS. Na podporu domácí turistiky chce vláda začít vydávat také poukazy. Ty by podle Frčka měly mezi Čechy podpořit poptávku po dovolené v tuzemsku.

„Dle realizovaných průzkumů není poměrně vysoké procento populace – cca 58 % respondentů – rozhodnuto, zda budou trávit dovolenou v Česku,“ vysvětluje Frček strategii vlády. Poukazy podle něj představují jeden z nejvýznamnějších nástrojů na zachování nabídky cestovního ruchu i zaměstnanosti v tomto sektoru v regionech.

„Dokládají to i závěry průzkumů, podle kterých by státní podpora motivovala cca 60 % nerozhodnutých respondentů  k účasti na dovolené v rámci ČR,“ komentuje nápad s vouchery. Kdo a za jakých podmínek by poukazy dostával, zatím ministerstvo řeší.

https://tourdata.cz/analyzy/navstevnost-huz-2016-2020/

Podle Českého statistického úřadu výrazný propad zaznamenaly hotely především v Praze (80 % zahraniční klientely) a v Karlovarském kraji (60 % zahraniční klientely). Za první čtvrtletí tohoto roku se podle ČSÚ celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních snížil v porovnání s loňským rokem o 22 %. Zahraničních turistů ubyla čtvrtina, domácích pětina.

Podle agentury CzechTourism je z hlavních zdrojových trhů nejvíce viditelná ztráta návštěvnosti z Itálie, Francie, USA, Jižní Koreje a Číny, kde se meziroční pokles pohyboval mezi 40 až 60 %.

„Z tohoto důvodu chceme poukazy cílit převážně do destinací závislých primárně na zahraniční klientele, ale také další atraktivní místa, která mají dlouhodobě potenciál a zároveň nevyužitou kapacitu. Současně chceme podpořit naše národní bohatství, tedy lázeňství,“ upřesňuje Vilém Frček zaměření plánovaného programu s tím, že vouchery by byly elektronické.

Částku v hodnotě 3-5 tisíc korun, kterou by prostřednictvím poukazu přispěl ubytovacím zařízením stát, je podle Frčka nutné považovat za investici do rozvoje cestovního ruchu, která bude mít dopad na HDP i zaměstnanost generovanou cestovním ruchem.

Prakticky se podle něj jedná o slevu, jejímž záměrem je, aby se lidé ubytovali v zařízení na tři dny a více a poměrnou část doplatili.