ROZHOVOR. Z Frankfurtu a Vídně už se vrátily první autobusy s desítkami Čechů, kteří uvízli na tamních letištích. Další speciální spoj vysílá ministerstvo zahraničí do Anglie i dalších zemí. Jsou ale oblasti, odkud je nyní návrat domů prakticky nemožný.

„Kontaktují nás lidé například i ze subsaharské Afriky, kteří teď nemají, jak se dostat zpět, protože jim letecká společnost opakovaně ruší let,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ještě tento týden podle něj vláda vyšle autobusy pro české občany například do Británie, do Francie, Španělska a do Slovinska.

Máte přehled, kolik je aktuálně v zahraničí Čechů, kteří se snaží vrátit domů?

Mluvíme o více než deseti tisících lidech, kteří se dostali do problémů kvůli rušení letů, kvůli komplikacím v dopravě. Úplně přesný přehled nemáme, protože počet lidí, kteří jsou na cestách, je vyšší, než je počet těch, jež máme registrované v systému Drozd.

Vypravujete autobusy z Vídně, z Frankfurtu… Tyhle destinace jste vybrali s ohledem na to, kam se teď nejčastěji létá, když se lidé snaží dostat do Evropy?

Největší komplikace způsobuje rušení návazných letů právě z těch bližších letišť jako je Frankfurt, Mnichov a Vídeň. Proto už od víkendu na tato letiště ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem a s ministerstvem vnitra posíláme autobusy – jednou až dvakrát denně, tak, aby lidé, kterým byl zrušen návazný spoj do Prahy, se dostali zpátky do Česka. Řešíme ale i situaci občanů v jiných zemích. Naše ambasády v tuto chvíli vytvářejí seznamy. Dnes (v pondělí, pozn. red.) odjíždějí dva autobusy do Velké Británie, kde na letišti v Londýně zůstala bez návazného spojení řada našich občanů a není k dispozici ani autobusová doprava.

Dá se říct, odkud je teď návrat asi nejkomplikovanější? Zaznamenal jsem, že hodně obtížný je návrat z USA…

Ve vztahu ke Spojeným státům je to dáno počtem našich občanů, kteří jsou na jejich území. Ale komplikace nastávají skutečně po celém světě. Kontaktují nás lidé například i ze subsaharské Afriky, kteří teď nemají, jak se dostat zpět, protože jim letecká společnost opakovaně ruší let. Řešíme to i s našimi evropskými partnery, jestli bychom si nemohli nějakým způsobem vypomoct.

Ještě tento týden proběhne několik repatriačních výjezdů ve spolupráci s českými dopravci například do Francie, do Španělska, do Slovinska, kam bychom rádi přidali lidi, kteří se dostali do problémů v Chorvatsku. Pro všechny tyto osoby platí, že následně musí do karantény.

Jak teď fungují české ambasády v zahraničí s ohledem na koronavirus? Mají nějaký zvláštní režim, home office, nebo jsou naopak tak vytížené, že některé musíte posilovat?

Konzulární linky jsou skutečně přetížené. Posílili jsme je jak tady na ústředí v Praze, tak i na ambasádách. Na konzulárních odděleních teď často vypomáhají lidé z jiných úseků. Opatření přijímáme s ohledem na situaci v dané zemi, řada činností ambasád je v tuto chvíli utlumena. Například se nepřijímají různé žádosti, hlavní je teď konzulární pomoc našim občanům, kteří jsou v nouzi. Každému, kdo má problém někde na cestách, se snažíme pomoct dostat se zpátky do Česka.

Zastavil se i diplomatický provoz? Tedy žádné výjezdy ven, žádné zahraniční návštěvy v Praze?

V tuto chvíli se ruší naprostá většina všech cest. Zůstávají v podstatě pouze ty, které jsou nutné k posílení konzulárních pracovišť, nebo právě s ohledem na pomoc Čechům uvízlým v zahraničí. Sám jsem tento týden zrušil zahraniční cestu do Chorvatska, rušíme i některé dlouho plánované akce v Praze. Počátkem dubna mělo proběhnout tradiční zasedání zemí V4 a Východního partnerství na úrovni ministrů zahraničních věcí, místo toho se pokusíme zorganizovat aspoň videokonferenci.

S ohledem na mimořádná opatření na ministerstvu dnes neprobíhají žádné větší akce, pouze pravidelná činnost, a řeší se hlavně pomoc občanům v zahraničí. Kromě toho mluvíme i s českými podniky a snažíme se jim radit, jak postupovat, když se dostanou do problémů ohledně exportu, ale jinak se další aktivity omezily na minimum.

Jak se díváte na kritiku Bruselu, která zaznívá i od některých českých politiků, že málo jedná, málo koordinuje, že by měl dělat víc?

Je dobré vědět, že tato oblast není v kompetencích evropských institucí. Bezpečnost a zdravotnictví, to je čistě národní kompetence. V některých oblastech by Evropská unie mohla být aktivnější, zároveň je ale potřeba říct, že EU už nyní řeší ekonomické dopady epidemie koronaviru. Uvolnila první část prostředků, aby se snížily dopady na evropské hospodářství.

Není to vlastně ukázka toho, že národní státy mají pořád významné pravomoci a že kritika „všemocnosti Bruselu“ není na místě?

Je to ukázka toho, že se stále celá řada oblastí řeší na úrovni členských států, řada věcí je stále ryze v národní kompetenci. Možná je do budoucna téma posílení koordinace v některých situacích. Jak jsem už zmínil, v tuto chvíli řešíme koordinaci konzulární pomoci v odlehlejších oblastech světa s našimi evropskými partnery. Rád bych, abychom si mohli navzájem pomoct při návratu našich občanů do Evropy, zejména, když jde třeba o jednoho dva lidi, kteří se ze vzdálené destinace nemohou dostat zpět. Státy, které tam mají mnohem více občanů, by v tom mohly pomoct.