Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: se souhlasem Petra Zemánka
,

Černý květ našich dějin. Putování po stopách postoloprtského masakru

Na paměť a připomínku největšího poválečného masakru civilního obyvatelstva na českém území se ve čtvrtek 16. června vydala na cestu stovka studentů z Lounska a Prahy. V červnu 1945 právě v Postoloprtech na Lounsku soustředila československá armáda tisíce Němců a prokazatelně 763 z nich bez soudu zastřelila. Vzpomínkovou akci pořádal učitel pražského Gymnázia Jana Keplera a spolupracovník redakce HlídacíPes.org Petr Zemánek a sepsal o ní následující zprávu.

K realizaci Připomínkového pochodu Žatec-Stekník-Postoloprty oslovil Petr Zemánek žatecké a lounské gymnázium, pražské Gymnázium Paměti národa a své studenty z Gymnázia Jana Keplera. Byli však osloveni také novináři, vedení Paměti národa atd. S okamžitou vstřícností reagoval ředitel lounského gymnázia Mgr. Daniel Syrovátko a tamější učitel dějepisu Mgr. Zdeněk Zákutný. Žatecké gymnázium přes několikeré oslovení vůbec nereagovalo. „Přesto jsem věřil, že se někdo z Žatce přece jen zúčastní,“ píše Petr Zemánek.

Z Žatce do Postoloprt – 16. 6. 2022 – 18 km

V 9:30 hodin jsem se svými studenty autobusem dorazil do Žatce. Podívali jsme se obdivně na opravovanou synagogu a zamířili na Náměstí Svobody. Na jeho ploše před radnicí zrovna skotačili školáci pod vedením DJ. Měli jsme sraz u fontány a k mému překvapení se tu sešlo devadesát studentů z lounského gymnázia. Z žateckého gymnázia nedorazil nikdo.

Každý ze studentů si přinesl kolíček na prádlo a kousek kartonu, pak si vybral jedno jméno ze seznamu obětí postoloprtského a žateckého řádění československé armády (nejčastěji podle prvního písmene svého příjmení). Někdy převážilo i racionální rozhodnutí – šest studentů šlo pod svým vlastním příjmením (někteří s tušením, že jdou i za své předky, za svou rodinu). Asi deset dětí bylo přímo z Postoloprt. Sám jsem šel za manželé Zuckerovy (Anton a Antonie), kteří spáchali v zoufalství sebevraždu.

Před odchodem byla připomenuta podstata postoloprtského případu s tím, že jde o místo s největším počtem poválečných civilních obětí, tedy v době míru, že strůjcem byla československá armáda pod patronací sovětské tajné služby a navíc „hecována“ proklamacemi předních československých politiků.

Šli jsme přibližně po trase, kterou byli „žatečtí“ v červnu 1945 do Postoloprt vedeni, nejprve muži a pak i ženy. Cestou jsme míjeli pomník vděku Edvardu Benešovi a pomník volyňským samopalníkům. Ó, jak jsou paradoxní československé dějiny!

Po sedmi kilometrech pochodu byla první delší zastávka na zámku Stekníku. Když jsme se blížili k zámku, teprve jsem si uvědomil, kolik nás je a že jdou v tom horko samí mladí lidé se čtyřmi kantory. To bylo příjemné zjištění – nikdo totiž nereptal.

Na Stekníku nás uvítala paní kastelánka Jana Zajíčková, která nám z novodobé historie zámku připomněla i pálení dokumentů StB bývalým zaměstnancem zámku v devadesátých letech 20. století.

Naše cesta pokračovala přes Hradiště, Lišany do Levonické bažantnice. U Kříže z května 2010 bylo připomenuto jeho vztyčení jako příklad „občanské neposlušnosti“ s oficiálním připomenutím na postoloprtském hřbitově. Studentům bylo zdůrazněna myšlenka „mementa mori“ (místo dvou odhalených hrobů s více než 400 oběťmi) a „genia loci“. Studentům byl vysvětlen pojem „democida“ a nastíněn životní příběh JUDr. Bohumíra Bunži.

V Postoloprtské bažantnici. Foto: se souhlasem Petra Zemánka

Na místo masakru

Další zastávkou bylo prázdné místo po postoloprtských kasárnách. Zde byl připomenut hromadný hrob ve výkopu za školou a další již ztracené lokality bývalého školního hřiště, kasárenské zahrady a jímky a zejména místo poprav a mučení. Připomenuto bylo i to, že zbouráním kasáren byla likvidována nejen historická paměť místa poválečná, nýbrž i stopa po protinapoleonských dragounských kasárnách z roku 1813, místa, kde se chovali nejlepší vojenské koně rakouského mocnářství a Československé republiky, místa, kde se konaly jedny z nejtěžších jezdeckých vojenských soutěží.

Pokračovali jsme přes Postoloprty a dráhu do postoloprtské bažantnice, kde se během války nacházel u hřiště tábor pro židovské míšence. Ten po válce posloužil k likvidaci a mučení německého obyvatelstva, zejména z Postoloprt a okolí, československou armádou a místními nadšenci. Se svolením Lesů České republiky jsme pak vztyčili připomínkovou plechovou smaltovou desku („jako hraničník mezi Sudety a Protektorátem“) s připomínkou židovského a německého tábora.


Podívejte se na fotogalerii ze studentského pochodu

Foto: Vojtěch Michalák (se souhlasem autora)


Na závěr byly připomenuty ještě tři skutečnosti:

  1. podobnost postoloprtského případu se současnými událostmi, zejména na Ukrajině,
  2. oficiální smíření německého a francouzského prezidenta ve vyvražděné vesnici Oradoure sur Glane (10. 6. 1944) za účasti starce, který vyvražďování přežil s tím, že „my“ jsme se nikdy k takovému smíření např. v Lidicích neodhodlali,
  3. připomenuto „krnovské smíření“ na půdě židovské synagogy a kostela Sv. Martina, do něhož daroval přeživší německý chlapec (1945) sochu Panny Marie z Dachau jako jiskru smíření.

Když jsme se rozcházeli, zjistili jsme, že někteří studenti pověsili na větev naproti vztyčené pamětní desce své ceduličky se jmény těch, za které šli. Pověsil jsem tam i tu svou.

Moc děkuji panu učiteli Zdeňkovi Zákutnému za podporu (vyhlásil tento připomínkový pochod za každoroční akci) i všem zúčastněným studentům a nejvíce si vážím toho, že s námi šlo deset studentů z Postoloprt. To je pro mne ta nejlepší cesta ke katarzi.

Petr Zemánek, Točník, 17.-18.6. 2022
(Autor je kastelánem hradů Točník a Žebrák a učitelem na pražském Gymnáziu Jana Keplera.)


Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

35 komentářů

  1. pablo41 napsal:

    ….,.a ‚hrdinské činy‘ Jana Žižky, které se mimo jiné skládaly z nahnání žen a dětí v některých bavorských vesnicích do stodol a jejich vypálení se dodnes vykládají v českém školním dějepise jako ‚spanilé jízdy‘.

    • Vladimír Nahálka napsal:

      Dobrý den. Malé upřesnění. Spanilé jízdy se konaly v době kdy Jan Žižka už nežil.
      S pozdravem Vladimír Nahálka.

      • A. S. Pergill napsal:

        A ještě drobné upřesnění: Protivníci husitů se chovali naprosto stejně.
        A snad jedna upřesňující věc: Český král měl, pokud byl povolán k císaři, právo vypálit cestou sedm vesnic na jeho panstvích. A nebyl sám. Taková privilegia měli prakticky všichni významní činovníci říše, a to proto, aby je císař svolával jen v případě skutečně důležitých okolností. Je to ukázka toho, jak se tehdy hledělo na vesnický lid (a proti čemu ti husité bojovali).

        • Horymír napsal:

          Ona ta údajná zvěrstva,co páchali husité,se nijak zvlášť nelišila od chování protistran. Problém byl spíš v tom,že dovolovali vztáhnout ruku i na šlechtu a církevní představitele,což bylo něco nehorázného. Kmán a dovolí si vztáhnout ruku na vrchnost,která je tu od Boha! A protože Církev Svatá měla monopol na vzdělání,takže kronikáři byli mniši a jejich záznamy nelze označit za nezaujaté,tak to těm kacířům nandali aspoň na pergamenu,když už to nešlo na bojišti.

          • A. S. Pergill napsal:

            Ještě o víc než sto let později mohla A. Báthoryová umučit a vykrvit libovolné množství poddaných děvčat. Vaz jí zlomilo to, že když krev „sprostých poddaných“ nezabírala, začala pro své krvavé lázně chytat šlechtické dcerky.To už vedení uherského království netolerovalo.

    • petrph napsal:

      Tohle už se právě snad dneska ani v těch školách neučí.
      Jako ‚spanilé jízdy‘. se tomu říkalo od začátku – tohle ideologické označení používali sami husité – při šíření toho svého hnutí i do zahraničí.. Čili – jako historické označení by se to ti študáci naučit mohli–
      Ale že jsem teď díval přes rameno dceři, co je o tom husitství učí ve školách dneska, tak jsem zíral, prakticky nic.,
      „Postaru je tam naučili odříkávat seznam českých knížat a králů (ke každému jméno, data, pár řádek co se za nich ˇdělo“..(ala těžba stříbra, smlouva s tím a tím, takhle „profrčeli celé Přemyslovce a Lucemburky, když se naučili i Zikmunda a jeho následovníky, pak krátký úkrok zpět, na jednu hodinu, že bylo nějaké husitství (oddrmolit názvy a roky bitev), a, jdeme dál, ať do konce školního roku stihneme ještě první Habsburky
      :))
      Takže pak to záleží asi na panu učiteli, jak jim zorganizuje výlet a tam jim něco vysvětlí v podrobnostech…
      Kdyby s nimi jel třeba na Čapí hnízdo, tak se jim taky dostane patřičné ideologické osvěty..:)))

  2. A. S. Pergill napsal:

    Ano, v Postoloprtech se nacházel vyhlazovací tábor pro židovské míšence. Kolik jich tam zahynulo, není jasné, mohly to klidně být i desítky tisíc. Postoportští Němci se na těchto aktivitách jednoznačně podíleli, Měli také z existence tábora ekonomické benefity. Fungovali jako dozorci v tom lágru i dalšími navazujícími aktivitami. Kolik z nich bylo skutečně zlikvidováno, se neví. Sebevražda kvůli porážce ve válce a zhebnutí jejich milovaného fýrera rozhodně není „masakr“.
    Někdo by musel ten hrob vykopat a spočítat kostry, jinak jsou to jen žvásty Goebbelsových pohrobků (viz hromadný hrob u Pohořelic, v němž neleží žádné „oběti pochodu smrti“ – protože na něm nikdo nezemřel – ale pravděpodobně zajatí spojenečtí letci, zavraždění krátce před příchodem Rudé armády).

    Historie, bohužel, dává za pravdu „pachatelům“ těchto „masakrů“, protože kterého z německých zločinců se nepodařilo hned po válce chytit a zlikvidovat, ten měl vysokou pravděpodobnost, že vyvázne a za své zločiny nikdy potrestán nebude. Existují stovky až tisíce žádostí o vydání válečných zločinců německým státem, které posloužily Němcům jen jako informace, komu ze zločinců se má přednostně pomoci utéct nebo zmizet pod falešnou identitou.

    I to „německo – francouzské smíření“ je pochybné, protože pozůstalých po obětech se nikdo neptal.
    Navíc v případě těch Lidic se Němci (východní i západní) nestyděli přijmout do svých vojenských složek vrahy z Lidic (pokud se dožili konce války) a německý stát udělal vše proto, aby znemožnil nalezení Lidických dětí, unesených za účelem poněmčení. A řada z nich skutečně dohledána nebyla. I tyto aktivity jakékoli „smíření“ vylučují.

    • Richard Švehla napsal:

      Nádherná ukázka hnusného pokřiveného myšlení nacibolševiků.
      Ano, nacibolševici BYTOSTNĚ nenávidí pravdu a smíření („lásku“), neboť bez lži a nenávisti chřadnou, hynou.

      Připomeňme si vraždu, spáchanou našimi dobrými českými soudruhy, vraždu namířenou právě proti francouzsko-německému smíření:
      http://www.idnes.cz/zpravy/domaci/atentat-strasburk-tremeaud.A170515_110547_domaci_cen

      • Horymír napsal:

        Váš odkaz jsem si pozorně přečetl a nabyl jsem dojmu,že zde popsané domněnky a teorie vydáváte za nevyvratitelnou pravdu.
        Nezlobte se,ale Vaše pojetí pravdy (a lásky) odpovídá přísloví „kdo chce psa bíti,hůl si najde“.

    • pablo41 napsal:

      Ano, lumpárny se děly, ale na obou stranách a na celém světě ! Proto je záhodno, aby se lidé pokoušeli usmiřovat, Pergille

      • A. S. Pergill napsal:

        Skutečné usmíření ovšem znamená reflexi toho, co zločinci (v tomto případě jednoznačně Němci) napáchali. V Německu taková reflexe neproběhla, maximálně pár předstíraček. Běžní Němci jsou dodnes přesvědčeni o tom, že se Židy i okupovanými národy zacházeli tak, že v jejich dějinách nebylo období, kdy se měli lépe.
        Německo aktivně bránilo vydávání válečných zločinců k vyšetření, soudu a potrestání, v podstatě až do doby, kdy to přestalo být aktuální (= do jejich smrti). S finančními kompenzacemi lidem, uneseným na otrocké práce v tom jejich „rajchu“ také čekali až na dobu, kdy už naprostá většina z nich bude po smrti.
        Autor není nic jiného než takový moderní quisling.

        • Manitius napsal:

          Naštěstí takových nesmiřitelných, jako jste vy, Pergille, zbylo od války už jen málo.

          • A. S. Pergill napsal:

            Netěšte se, Němci se velice silně starají o to, aby „vstali noví bojovníci“. Ta jejich ekologie je v podstatě substituentem nacismu a zcela jistě povede v celé EU k narůstání protiněmeckých nálad. Jak to udělal ten nacismus a jeho provádění v praxi.

      • A. S. Pergill napsal:

        Lumpárny se jistě dějí. Problém je, že ty německé lumpárny byly dány systémem, který Němci zavedli, zatímco ty „naše“ byly dány reakcí na tento systém a jím spáchané zločiny. A to je naprosto neporovnatelné. Snahy o zlehčení těch německých lumpáren umělým nadhodnocováním těch jiných (zdaleka ne jen těch našich) nelze považovat za nic jiného, než za snahu v těch lumpárnách pokračovat.

  3. wenkovan napsal:

    Jo, lidičky, probírání se historií není čtením pro slabé žaludky.

  4. Richard Švehla napsal:

    Ach, ty hnojné hromady tupé nenávisti, jež sklidí pan Zemánek, za připomenutí pravdy…
    Ale rodí se naděje, v lidech jako je on a jeho studenti. Naděje, že Češi se jednou, snad, stanou evropským národem.
    Já se toho nedožiju, mohu jen snít o chvíli, kdy český a německý prezident společně položí věnce v Postoloprtech či Horních Moštěnicích. A pak se v Lidicích zúčastní ekumenické bohoslužby v novém kostele, o jehož výstavbě se dosud jen velmi nesměle mluví.

    Připomeňme si, že původní lidický kostel zničili němečtí národní socialisté, a čeští nacibolševici, po válce zakládající tzv. nové Lidice, místo nenáviděného kostela postavili typický nacibolševický „svatostánek“ – fotbalový stadion.

    Mimochodem: O čem asi svědčí české mediální ticho kolem jednoho z nejlepších polistopadových projektů – stálé výstavy „Naši Němci“? Viz http://www.collegiumbohemicum.cz/

    • A. S. Pergill napsal:

      Možná proto, že to nejlepší, co se s těmi Němci dalo udělat, bylo jejich vysídlení. Nikdy v historii nebyli pro tuto zem a její obyvatele přínosem.

  5. Sam napsal:

    Velitel generál Spaniel vydal rozkaz: „Vyčistěte prostor! Dobrý Němec je mrtvý Němec. Čím méně jich zůstane živých, tím méně se jich dostane přes hranice, tím méně budeme mít nepřátel.“

    • A. S. Pergill napsal:

      To, že dobrý Němec je pouze ten zakopaný dva metry pod zemí, jsem slyšel od pána, který prodělal koncentrák a byl pár dní před plánovaným termínem likvidace zachráněn příjezdem amerických tanků (z čehož měl potom kádrové problémy 🙂

  6. petrph napsal:

    Tedy a bohužel, ono už uspořádat školní výlet „po stopách masakrů předminulého režimu“ (stalo se prosím ještě před komunisty), se mi zdá podivný, a pořád nemůžu pochopit co a proč vlastně mají ty děti ve dnešních školách nejen tedy učit, ale i vychovávat.

    Ovšem ona je tu ještě druhá rovina, totiž samotná prezentovaná fakta o onom masakru., o kterém se „naprosto jistě píše že „..československá armáda tisíce Němců a prokazatelně 763 z nich bez soudu zastřelila.“.. Prokazatelně?

    Když se tedy podíváme na ta fakta, tak zjistíme, že probíhalo dvojí vyšetřování onoho případu. První, už v roce 1947 (ještě před Únorem 1948), kde byly vykopány ostatky mrtvých, a byla shromážděna řada nepřímých svědectví.
    Ale kdo byli viníci, kteří vojáci konkrétně popravovali, ale dokonce ani kdo (by) dal rozkaz k popravám těch 700 lidí (navíc, některé prameny hovoří o mnohem větších číslech) se tehdy nezjistilo. Fajn, přijměme tézi že ti zlí předkomunisté to utajili..(Mimochodem, v podobném případu masakru na Švédských šancích, se i tehdy podařilo vyšetřit a odhalit viníky, poměrně snadno…)
    Co je ale podstatné, ono se konalo i druhé vyšetřování, naprosto oficiálně, naší policií se konalo v letech 2006–2009. A tehdy to udělali opravdu do hloubky, a zcela nezávisle.. Jenomže se jim podařilo prokázat vinu pouze za několik oddělených případů lidí, kteří byli popraveni za konkrétní obvinění (nebudu to tapetovat, lze snadno najít – lze se shodnout, že i oni byli popraveni neprávem). Ale kdo (by) dal příkaz k příkazu pobití ca 700 německých civilistů (a znovu, některé prameny hovoří až o dvou tisících), natož aby se dokázalo, kteří konkrétní vojáci tehdy zabíjeli ..(ty seznamy tam umístěných vojáků se jistě dají najít),…kupodivu ani toto vyšetřování neprokázalo…
    Ale poměrně zajímavé je sledovat titulky a články v dnešních médiích i s jejich titulky a poměrně brutálními podrobnostmi, které nemá potvrzené.

    To jenom taková poznámka, aby si člověk uvědomil, že každá generace si vytváří svoje legendy a svoje (nepotvrzené) výklady předešlých , takže i ten současný boj proti fake news má dosti omezený rozsah, a jen zas a jak kdo potřebuje…

    Mimochodem, pokud by se tedy někdo ptal, kdo ty Němce mohl postřílet, na tom místě krom armády tehdy operovaly proslulé RG – revoluční gardy, kterým se taky říkalo rabovací – a o jejich činnosti se taky mnoho nepíše, – jenomže to by se i to policejní vyšetřování zase muselo dělat úplně od začátku..
    A než by si to přežvýkala média (vyznala se ideologicky, kdo s kým a proti) komu , a jak o tom mají korektně psát, aby někoho neurazila, trvalo by to další dekádu..Tak snad zase příště..

    • A. S. Pergill napsal:

      Vidím jako obrovský problém ono volání po korektním soudu. Když se to dovede do důsledků, tak prakticky žádný soud nad německými (či nacistickými) zločinci nebyl korektní. To se týká i soudu nad K. H. Frankem u nás, ale, abychom v tom nebyli sami, i tribunálu v Norimberku nebo soudu nad A. Eichmannem v Izraeli (mj. by ho musel řádně fungující soud pustit, protože byl před něj dotažen za použití kriminálních aktivit). A i naprosté většiny soudů nad „menšími rybami“, až po to teatrální odsouzení „pátých kol od vozu“ režimem Merkelové někdy v minulé dekádě. Ti lidé zpravidla neporušili žádný v daném čase a místě platný zákon a zpravidla ani nebyli řádně usvědčeni.
      Tím netvrdím, že němečtí, potažmo nacističtí, zločinci neměli být potrestáni.Zcela jistě potrestáni být měli, a to ještě v daleko větší míře, než se stalo. Ale rozhodnutí o tom nemělo vzniknout v jakési parodii či blasfemii na řádný soudní proces. Protože opravdu řádný soudní proces jaksi nebyl, z mnoha důvodů, možný – od onoho NULLUM CRIMEN SINE LEGE až po absenci svědků v naprosté většině případů.
      Pan Renčín kdysi nakreslil krásný vtip: V pozadí klasická „bitva na bodáky“, v popředí Sherlock Holmes s dýmkou a lupou za pomoci Dr. Watsona studuje vojáka, propíchnutého bajonetem. Obávám se, že tento vtip nádherně ukazuje neaplikovatelnost klasických policejních a soudních postupů na válečné zločiny, a zejména ty masové.

      • petrph napsal:

        Je to trochu o něčem jiném. . Nikoliv “ nullum crimen sine lege“, ale „lex retro non agit“.. popřípadě ex post facto.
        V případě nacistického Německá tu byl zločinný režim, který si sám „stvořil“ zločinecké zákony, podle kterých mohl masově vraždit lidi.

        A pokud tedy jemu loajální lidé (úředníci, důstojníci, vojáci dozorci, policisté, soudci, ale i udavači) jednali v souladu s tímto zákonem, tak dle čistého výkladu práva, by tím měli být chráněni i do budoucna, když by se i takový zločinný režim a jeho zákony později zrušily..
        A v čem je výhoda toho principu, že sám připouští, že v mimořádných případech může být porušen.
        Ale právě toto si musí ten následující režim zodpovědět svým občanům – zda porušit a potrestat buď ANO (protože vinni a za jejich mimořádné zločiny) , nebo zda (protože čisté právo) NE.
        Možná jako příklad, J.F.Kennedy ve své knize Profily odvahy věnuje poslední kapitolu postavě senátora Roberta A. Tafta, který si právě touto – teoretickou obhajobou nacistických zločinců zničil politickou karieru a šanci kandidovat na místo prezidenta USA,.
        Lapidárně řečeno, tohle už mu Američané jako „spravedlnost“ nezbaštili…“

        No a když mluvíme o kreslených vtipech, moc krásný taky byl, – a je to sotva pár let jak Spravedlnost ( ta socha s klapkami na očích ) nedokáže jak je slepá, ani najít dveře u jednoho našeho soudu a rozbije si ksicht o kandelábr před ním.:)))

        • A. S. Pergill napsal:

          Díky za doplnění.
          Já jen vycházím z toho, že právo prostě není adekvátním nástrojem na řešení takové situace, kdy je zločincem celý stát. A v podstatě to poškodilo euroamerické právo až do současné doby. A výsledkem tohoto pojetí „řešení“ bylo i nepotrestání naprosté většiny zločinců z minulého režimu. Neměl být žádný samet, ale tisíce šibenic.

          • petrph napsal:

            No právě o to jde, a což potvrzuje co jsem napsal výše. Že Náš polistopadový režim se rozhodl
            (společně s Občanem Havlem) že „princip „lex retro non agit“. neporuší a proto komunistické zločince zpětně trestat nebude.
            S tím že co i ještě soudit šlo (protože ani ty bolševické zákony nepovolovaly bití, mučení a vraždy), ještě formálně „dodělaly“ naše soudy, takže se nepodařilo odsoudit skoro nikoho. Úctu a respekt lidí ke spravedlnosti a režimu to jistě ovlivnilo..

          • A. S. Pergill napsal:

            Tady vůbec nejde o nějaké „porušení“. To se vůbec přes justici nemělo pasírovat. Ani v případě nacistů, ani v případě minulého režimu.

  7. A. S. Pergill napsal:

    Myslím, že učitelé ve větších městech, kde už to mají, by měli se školáky dělat pochody po oněch mosazných destičkách, připomínající některé z těch statisíců lidi, které Němci odvlekli z jejich domovů a zavraždili. O mnoha z těchto lidí jsou dostupné podrobnější informace, po některých se jmenují i ulice.

    A pachatelé těchto zločinů byli potrestáni prakticky jen tehdy, když padli do rukou odbojářů hned po válce, jakmile se jim podařilo zmizet, byli vysmátí.

  8. A. S. Pergill napsal:

    Tatínek byl účastník Pražského povstání. Paradoxně mu to asi zachránilo život, protože v době, kdy bojoval na barikádě na Starém Městě vytahali Němci z domů Na zelené lišce lidi a na ulici je postříleli. Naprosto bezdůvodně, ti lidé se dokonce ani toho povstání neúčastnili. ČT po „Velké sametové“ pak vydával fotky těch zavražděných Čechů za „Němce, zavražděné Čechy“. Což tatínek poznal mj. proto, že mezi těmi zavražděnými byli jeho známí (nicméně ty fotky pořídili povstalci jako dokumentaci německých zločinů). Od té doby se na ČT nedíval a já taky ne.

  9. Horymír napsal:

    Dle nekorektního textu na tabuli se v  Postoloprtské bažantnici se nacházel blíže nespecifikovaný tábor pro židovské míšence. Byl to tábor koncentrační, vyhlazovací, pracovní, rekreační ,ozdravný či snad tábor školy v přírodě? Byl to snad tábor připravující židovské míšence na přežití v drsných podmínkách? To z cedule není jasné!
    Jak ale známe Nacisty, kteří záhadně zmizeli v květnu 1945 (dnešní mládež už si je asi ani neumí spojit s Němci),tak se v tom táboře moc dobře nežilo. Zjišťoval někdo,kolik lidí zemřelo v tomto táboře před jeho osvobozením? Jsou ti nešťastní vykopaní mrtví opravdu Němci a ne uvěznění židovští míšenci? Pokud vyloučíme,že ona československá jednotka byla složena výhradně ze zabijáků,sadistů a masových vrahů,tak by zde vylíčený masakr Němců musel mít nějaký důvod ! Možná ti vojáci objevili takové skutečnosti,že se rozhodli vzít soud do svých rukou a trestající spravedlnost zajistit hned,tady a teď.
    Tímto samozřejmě nechci žádný zločin,který se zde stal. Jen by mě zajímalo,zda se skutečně vše stalo tak,jak to líčí ona dvoujazyčná tabule,nebo zda skutečnost není poněkud jiná. Zda přinejmenším část nevinných obětí zvůle československých vojáků,nejsou mrtví z koncentračního tábora pro židovské míšence a část jejich dozorci a vrazi,na které kápla ona zmiňovaná československá jednotka.

    • A. S. Pergill napsal:

      Byl to naprosto jednoznačně vyhlazovací tábor.

      • petrph napsal:

        Nikoliv nutně vyhlazovací tábor. Jak se dá najít, zrovna v případě tohoto to byl tábor pracovní, lidé byli odtamtud vozeni na vojenské stavby v okolí.
        Nicméně, a jak se tak prohrabávám internetem, historické studie a výpovědi pamětníků. Ono toho tam bylo v okolí Postoloprt mnohem víc. Jednak, poblíž byly zajatecké tábory, pak přes okolí táhly pochody smrti, potom, jak se dá dočíst, „9.května 1945 dorazila do Postoloprt Rudá armáda, která zde nějakou dobu působila, než předala správu místním revolučním gardám, a přišedší čs. armádě.. No, obávám se že mrtvých v zemi tam bylo dost a dost.

        A že to vyšetřování a odkrývání mrtvých se konalo až v roce 1947 (je otázka nakolik odborně) – zda by tedy dokázalo rozlišit mrtvé, pobité až čs.armádou, od mrtvých kteří tam mohli ležet o několik týdnů či měsíců déle…

        • A. S. Pergill napsal:

          Ty „pracovní“ tábory byly v podstatě zařízení na fyzickou likvidaci prací. Navíc byla naprostá většina vězňů na konci války pobita jako nežádoucí svědkové toho, co se tam vyrábělo. To se snad týkalo i části válečných zajatců.

    • A. S. Pergill napsal:

      Jinak takové tabule si platí Němci, kteří by ještě dnes volili Hitlera, kdyby mohli.

      • Horymír napsal:

        Taky mě už napadlo,že to uvádění dějin na pravou míru se nápadně podobá výplodům obskurního „historika“ Kristlíka,jehož úchvatné „práce“ vydávají pouze naši milí bývalí spoluobčané.

        • A. S. Pergill napsal:

          Mimochodem, hlasování o největšího Němce museli zfalšovat, aby nevyhrál Hitler. U nás ho (tj. o největšího Čecha) zfalšovali taky, aby nevyhrál Jára Cimrman. Myslím, že to perfektně ilustruje rozdíl mezi námi a Němci.

  10. A. S. Pergill napsal:

    Četl jsem zajímavou úvahu na téma, že Českoslovenští Němci (sudetští i vnitrozemští) byli více vinni rozpoutáním války než Němci z „říše“, protože měli v demokratickém státě přístup k pravdivým informacím o nacismu, zatímco ti v „říši“ byli pod monopolem goebbelsovské propagandy. Dává to smysl a i zdůvodnění toho, že se s nimi nejednalo v rukavičkách.

Přidávání komentářů není povoleno