Evropská unie pomohla členským zemím v boji s první vlnou koronavirové pandemie, a to navzdory svým omezeným pravomocím. Vyplývá to z předběžného hodnocení Evropského účetního dvora. Bez společného postupu EU by členské státy měly například složitější cestu k informacím o covidu i k samotné vakcíně proti nemoci. I tak má unie pořád co zlepšovat.

Omezení vývozu zdravotnických materiálů, společné nákupy roušek a dalšího zdravotnického materiálu a také finance z unijního rozpočtu na výzkum a vývoj testů, léčby i protikoronavirových vakcín. To jsou hlavní nástroje, jimiž EU v první polovině loňského roku pomáhala členským státům řešit koronavirovou pandemii.

Na reakci EU se unijní auditoři zblízka podívali ve své zvláštní zprávě zveřejněné tento týden.

Text Pavly Hosnedlové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Unijní země si díky spolupráci snadněji vyměňovaly informace nebo posuzovaly zdravotní rizika. Důležité při tom bylo Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), které podrobně sleduje epidemiologickou situaci v jednotlivých členských státech, hodnotí rizika a spolupracuje s dalšími podobnými centry napříč světem. ECDC rovněž během krize poskytovalo každodenní aktualizace a týdenní přehledy vývoje situace.

Výměnu zkušeností s průběhem zdravotnické krize umožňoval Výbor pro zdravotní bezpečnost. Evropská léková agentura monitorovala nedostatky léčiv, diskutovala o vývoji vakcíny se 40 firmami nebo přímo hodnotila léky a připravované vakcíny.

Miliardy i pro Česko

Dohromady EU do krizových opatření investovala do června 2020 zhruba 4,5 miliardy eur. Mimořádné prostředky plynuly například z nástroje rescEU, podpůrné iniciativy pro reakci na krizi, Fondu solidarity nebo výzkumného programu Horizont. Část nevyužitých prostředků byla uvolněna také z kohezních fondů.

Sedm členských států (Itálie, Francie, Litva, Polsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko) v první polovině roku 2020 využilo rozvolněných pravidel a 860 milionů eur z kohezních fondů nasměrovalo do boje proti covidu-19. O podporu z evropského Fondu solidarity zase požádalo 19 členských států včetně Česka.

Evropská komise také díky financím z programu Horizont 2020 podpořila desítky výzkumných projektů zaměřených na covid-19, například právě na vývoj vakcíny. Prostřednictvím Evropské inovační rady pak Komise podpořila 72 společností, které pracovaly na inovativních protikoronavirových opatřeních.

Díky investici ve výši 1,5 miliardy eur se podařilo uzavřít předběžné dohody s firmami, které již v první polovině loňského roku zahájily vývoj nové vakcíny. Komise tak mohla podpořit technologie, které jsou pro vývoj očkovací látky nezbytné.

Kromě pozitivních dopadů fiskálních stimulů (jako je udržení pracovních míst i životaschopnosti podniků) ale vnitrostátní protipandemická opatření také zvýšila rozpočtové schodky zemí a veřejné zadlužení.

„Opatření členských států v reakci na krizi zachránila pracovní místa a podniky, avšak nevyhnutelně vedla k rostoucím rozpočtovým schodkům. Vidíme riziko, že to v budoucích letech omezí hospodářské sbližování,“ varovala už loni členka Evropského účetního dvora Ildikó Gáll-Pelczová.

Příště ještě lépe

EU také členským zemím pomohla s veřejnými zakázkami na nákup ochranných prostředků a vytvoření jejich zásobníku na horší časy. Prostřednictvím společných nákupů bylo pořízeno 5,5 milionu roušek, milion rukavic, 55 ventilátorů a různá laboratorní vybavení. Členské státy ale vybavení nakupovaly spíše po vlastní ose.

Z pondělní zprávy auditorů nicméně vyplynulo, že EU i členské státy musí svou reakci na podobné zdravotní krize ještě dále zlepšit. Hodnocení ukázalo hned několik nedostatků. Podle unijních auditorů by měla EU vytvořit vhodný rámec pro přeshraniční zdravotní hrozby a zlepšit dodávky potřebného vybavení.

Sdílení relevantních dat od členských států loni na jaře rovněž vázlo. S tím se potýkalo zejména středisko ECDC. Do budoucna proto audit doporučuje větší digitalizaci dat a menší vliv lidského faktoru na jejich sběr.

Jak si EU v boji proti covidu vedla ve druhé polovině roku 2020, a tedy při dalších vlnách koronavirové pandemie, bude předmětem dalšího hodnocení unijních auditorů.