Tom Merton / Caia Image / Profimedia,

Budoucnost průmyslu v EU: Důraz na malé a střední firmy, hraje se o statisíce pracovních míst

Napsal/a Euractiv.cz 13. března 2020

Průmysl v rámci Evropské unie představuje 20 procent celkové přidané hodnoty EU a zaměstnává asi 35 milionů lidí. Dvě ze tří pracovních míst v Unii pak vytvářejí malé a střední podniky. Právě na jejich podporu se zaměřuje nová průmyslová strategie představená Evropskou komisí.

Mezi navrhovanými opatřeními je například i rozšíření programu Erasmus pro mladé podnikatele nebo snadnější přístup podniků na burzovní trh skrze fond pro primární veřejnou nabídku akcií malých a středních podniků v rámci programu InvestEU.

Vzniknout má také mechanismus na podporu posílení fondů rizikového kapitálu a navýšení soukromých investic, který by pomáhal podnikům s vysokým růstovým potenciálem. Podpory se dočkají i podnikatelky, Komise totiž chce podnítit investice do společností a fondů vedených ženami.

„Startupové národy“

Osvědčené postupy pro urychlení růstu malých a středních podniků, i těch začínajících, budou sdíleny v podobě zvláštního evropského standardu (Komise jej v návrzích označuje jako „standard EU pro startupové národy“), který bude definovat, jaké podmínky by měl stát vytvořit, aby se na jeho území dařilo startupům a mohl se počítat mezi tzv. startupové národy.

Protože se Unie chce stát do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem a digitálním a inovačním lídrem, strategie předpokládá tzv. „dvojí transformaci“ evropského průmyslu – zelenou a digitální.


Text Anety Zachové a Kateřiny Zichové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Jednak, aby byla činnost evropského průmyslu v souladu s cílem unijní klimatické neutrality do roku 2050 a jednak, aby se stal evropský průmysl modernějším a schopným čelit výzvám dnešní doby. Taková transformace předpokládá nové produkty, služby i obchodní modely a podle Komise budou klíčem k úspěchu inovace.

Komise také hodlá analyzovat rizika a potřeby průmyslových ekosystémů. S tím jí od letošního září pomůže průmyslové fórum složené ze zástupců průmyslu, sociálních partnerů, výzkumných pracovníků, ale i členských států a unijních orgánů. Každý rok pak Komise uspořádá pro dotčené aktéry Dny průmyslu.

Vzniknout mají i „aliance“ sdružující investory s vládním i nevládním sektorem. Aliance budou vznikat pro specifické oblasti, příkladem je již existující bateriová aliance. Komise už tento týden také načrtla obrysy nové vodíkové aliance a očekává se vytvoření podobného formátu i pro mikroelektroniku, plasty nebo cloudová úložiště.

Co konkrétního nové průmyslová strategie přináší?

Právo na opravu rozbitého zboží

Průmysl bude hrát v „zelené transformaci“ evropského kontinentu klíčovou roli a netýká se to pouze energeticky náročných sektorů. Dekarbonizace odvětví závislých na uhlí sice zůstává prioritou, svou roli v transformaci ale sehrají veškeré průmyslové dodavatelské řetězce.

K dosažení vytyčených klimatických cílů je nutné, aby evropský průmysl snížil svou uhlíkovou stopu a vyvinul nové čisté technologie a obchodní modely. Klíčem k úspěchu je pak udržitelná výroba. Příležitost spatřuje Komise například v „čisté“ výrobě oceli nebo ve využití vodíku.

Aby mohl evropský průmysl přicházet s alternativními řešeními, bude mu k dispozici podporu z tzv. Inovačního fondu (EU Emissions Trading System Innovation Fund), který by měl financovat rozsáhlé inovační projekty. Pomoc poputuje také do průmyslových regionů, a to prostřednictvím Mechanismu spravedlivé transformace, který Komise představila letos v lednu. Těmto regionům se také dostane technické a poradenské podpory prostřednictvím Platformy pro spravedlivou transformaci.

Transformace promění také oblast mobility. Cílem by mělo být vytvoření standardů, které takovou mobilitu, jež bude samozřejmě také bezpečná a přístupná, zajistí.

Ruku v ruce s ozeleňováním průmyslu jde i cirkulární ekonomika. Evropská komise trvá na tom, že „starý model výroby produktů, které použijeme a poté vyhodíme, musíme opustit“. Podle strategie má model cirkulární ekonomiky potenciál přinést do roku 2030 do EU 700 tisíc nových pracovních míst.

Zde je klíčem k úspěchu udržitelnost. V plánu jsou iniciativy týkající se elektroniky či regulace týkající se udržitelnosti baterií.

Komise se také zaměří na spotřebitele. Ti by měli mít přístup k důvěryhodným a relevantním informacím ohledně udržitelnosti produktů. Komise chce také předložit návrh posilující jejich práva, například právo na opravu zakoupených výrobků.

Důraz na malé a střední podniky

V rámci průmyslové strategie se do centra pozornosti dostaly malé a střední podniky. Těch je v Evropě 25 milionů, představují 50 procent evropského HDP a tvoří dvě třetiny pracovních míst. Komise má v plánu významně posílit jejich postavení, aby dvojí transformaci zvládly.

Na základě dílčí Strategie pro malé a střední podniky chce Evropská komise podniky podpořit zejména na cestě k udržitelnosti a digitalizaci. Například prostřednictvím poradců pro udržitelnost nebo skrze rozšíření center digitální transformace do každého regionu, která by měla podnikům pomoci se začleněním digitálních inovací. Podniky budou podpořeny i finančně, konkrétně ze strany Evropské rady pro inovace (ERI), která uvolní 300 milionů eur na podporu průlomových zelených inovací.

Kromě toho má v plánu Komise malým a středním podnikům ulevit a snížit regulační a finanční překážky, které jim podnikání nebo rozšiřování činnosti nejen na jednotném trhu komplikují. Téměř 80 procent z nich totiž zápolí s přílišnou administrativou, jen 10 procent vnějšího financování evropských malých a středních podniků pochází z kapitálových trhů a pouze 11 procent podniků v Evropě považuje vlastní kapitál za udržitelnou možnost financování.

V budoucnu by tak tyto podniky neměly na jednotném trhu narážet na administrativní překážky a měly by mít přístup k financování, které by pokrylo potřebné zelené a digitální investice.

„Dnešní návrhy ze strany Evropské komise vnímám v tomto ohledu jako první výkop, ale máme před sebou ještě dlouhou cestu,“ komentovala plán na podporu malých a středních podniků ve zveřejněné strategii europoslankyně za ANO Martina Dlabajová.

Skeptická je naopak Evropská asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambers): „Největší brzdou pro rozvoj kapacit malých a středních podniků je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Na unijní i národní úrovni se v této oblasti musí udělat více,“ uvedla asociace.

Na vytvoření standardu bude Komise spolupracovat s členskými státy. Koordinaci mezi unijními zeměmi, ale i mezi regionálními orgány, bude v Unii zajišťovat vysoký zmocněnec pro malé a střední podniky. Mimo to by se měl zasadit o to, aby byla pozice těchto podniků dostatečně reflektována v právních předpisech EU.

Propojený a digitální jednotný trh

Přístup k jednotnému vnitřnímu trhu patří mezi největší výhody pramenící z členství v EU. Většina podniků ve členských státech totiž vyváží své výrobky či služby právě do zemí EU. Díky propojení evropských trhů navíc vzniklo 56 milionů pracovních míst.

Vnitřní trh však stále nebyl dokončen. Stěžuje si na to až 70 procent evropských firem, které při svém obchodování čelí překážkám. Pokud by se odstranily, podle Evropské komise by objem trhu se zbožím v EU vzrostl ze 183 miliard eur na 269 miliard eur ročně. K tomu by se připojilo dalších 338 miliard eur z oblasti služeb.

Komise ve snaze odbourat zbývající překážky představila akční plán. Zaměřuje se v něm na zvýšení povědomí o pravidlech vnitřního trhu a na zlepšení jejich transpozice a implementace v členských státech. Právě chybný nebo rozdílný způsob přijetí evropských pravidel vytváří podle Komise na trhu rozpory.

Vnitřní trh by měl v budoucnu také lépe řešit neshody obchodujících subjektů napříč hranicemi, a to i díky novým informačním systémům a dalším technologiím. Postupem času by se měl opírat o digitální technologie, k čemuž by mu měla pomoci i digitalizace státní správy. Vnitřní trh by se měl navíc rozšířit o tzv. pátou svobodu a umožnit volný pohyb neosobních dat napříč členskými státy.

Komise dokonce navrhuje založit speciální tým, který by na vnitřní trh dohlížel a pomáhal firmám bourat stávající překážky. Pokud tedy některé členské státy neplní pravidla vnitřního trhu, je zřejmé, že Evropská komise si na ně brzy posvítí.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno