Aleš Rozehnal: Nejen Koněv, ale i Napoleon. Stručná historie boření pomníků

Napsal/a Aleš Rozehnal 20. září 2019
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Diskuse kolem přesunu sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6 je často iracionální. Netýká se ani tak Koněva samotného, jako spíš vyjadřuje politické preference diskutujících. Boření pomníků má ovšem stejně dlouhou tradici jako pomníky samotné, píše Aleš Rozehnal.

Egyptskou královnu 18. dynastie Hatšepsut, která vláda v letech 1479-1458 před Kristem, chtěl vymazat z historie její nástupce Thutmose III. tak, že odstínil její jméno z vytesaných soch, které ji vyobrazovaly, což bylo usnadněno tím, že byla často zpodobňovaná jako muž.

Stejný osud potkal i známého faraona Tutanchámona. Obdobně i tyranský římský císař Domitianus žijící v prvním století po Kristu byl odsouzen po své smrti k zapomnění.

Recyklovaný Napoleon

Mistrovská bronzová socha papeže Julia II. v nadživotní velikosti umístěná v Bologni, jejímž autorem byl Michelangelo a jejíž tvorba mu zabrala více času než vysochání Davida, byla zničena dva roky po svém vytvoření, okamžitě poté, co papežovi odpůrci znovu dobyli město.

 

 

Jezdecká socha Jindřicha IV. Francouzského stojící v Paříži na Pont Neuf byla zničena v roce 1792, tedy krátce po vypuknutí revoluce. Po restauraci monarchie však byla znovu vytvořena, a to částečně z kovu sochy Napoleona, která stávala na vrcholku sloupu na náměstí Vendôme a která byla zničena v roce 1816.

Socha Napoleona na vrcholku sloupu předtím vystřídala sochu Ludvíka XIV. na koni. Již v roce 1840 byla tato Napoleonova socha vytvořena znovu a za doby vlády Napoleona III. byla vytvořena ještě jednou. Celý sloup byl stržen v roce 1871 v době Pařížské komuny a následně znova postaven.

Čelem k slunci

Bronzová socha Stalina z roku 1951 stojící v Budapešti byla v roce 1956 při maďarském povstání zničena tak, že po ní zůstaly jen generalissimovy boty, které se staly symbolem maďarského odporu.

Po pádu komunismu byly odstraněny tisíce soch Leninů a Marxů, i když jeden Marx byla loni vztyčen v Trevíru za přítomnosti tehdejšího předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Boření soch je však stále populární. V roce 2015 byla v turkmenském hlavním městě Ašchabadu stržena dvanáctimetrová pozlacená socha bývalého prezidenta Separmurata Nijazova, která sama stála na pomníku vysokém 75 metrů. Socha se otáčela tak, aby byl Nijazov vždy čelem k slunci.

Současný prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdymuhamedow ji nahradil pozlacenou jezdeckou sochou sebe samého stojící na mramorovém podstavci. Celý monument měří 64 metry. Otáčející se Nijazovova socha byla umístěna na předměstí.

Co na to turisté v Bologni?

V roce 2011 oponoval stržení monumentální sochy Vladimíra Iljiče Lenina, která byla největší ve střední Asii, vůdce tádžické komunistické strany Šabdolov slovy, že nikdo nemůže přepsat historii. Hluboce se však mýlil. Historie je přepisována, nově hodnocena a interpretována neustále.

Je mnohem snazší sochy bořit, než je tvořit. Všudypřítomné sochy Kim Ir-sena, Kim Čong-ila a Kim Čong-una, kterými je údajně zaplavena Severní Korea, zřejmě žádnou velkou uměleckou hodnotu nemají.

Naproti tomu třeba návštěvníkům Bologni by určitě nevadilo, pokud by městu dominovala Michelangelova socha papeže Julia, i když by se s jeho politikou neztotožňovali.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)