Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Dobrá nebo špatná zpráva? Česko zůstává v globální konkurenceschopnosti na 31. místě

 - 

industryindustry” Autor: Yossi Gurvitz

ANALÝZA. V letošním roce Světové ekonomické fórum porovnávalo data ze 138 ekonomik světa. Česká republika se stejně jako před rokem umístila na 31. místě. Je to dobrá, nebo špatná zpráva? 

Světové ekonomické fórum (WEF) vydává od roku 1979 zprávu (Global Competitiveness Report; GCR), ve které porovnává makroekonomickou konkurenceschopnost států na základě multikriteriálního indexu, zpracovaného na základě vlastní metodiky.

Celkový index konkurenceschopnosti je určen podle kritérií, která jsou roztříděna do 12 tematických pilířů. Použitá vstupní data jsou tvrdá (např. informace o inflaci, HDP nebo počtech studentů), převažují však data měkká, zjišťována na základě dotazníkového šetření mezi manažery, působícími v dané zemi.

Dotazníkové šetření pro WEF v České republice zajišťuje Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze a Česká manažerská asociace.


Zpráva Světového ekonomického fóra a navazující studie týkající se Česka byla diskutována na konferenci 

„Konkurenceschopnost ČR 2017: Digitální společnost“.

HlídacíPes.org je mediálním partnerem konference.

Záštitu převzal premiér Bohuslav Sobotka.


Umístění České republiky

V letošním roce WEF porovnával data ze 138 ekonomik světa. Česká republika se stejně jako v loňském roce umístila na 31. místě.

Oproti loňskému roku, kdy ČR zaznamenala posun o 6 příček směrem vzhůru, poukazuje pouhé udržení stávajícího stavu na stagnaci konvergence konkurenceschopnosti české ekonomiky k vyspělým západním státům.

Je však zároveň nutné zdůraznit, že 31. místo je vyrovnáním nejlepších výsledků z let 09-10 a 15-16, které ČR dosáhla od doby, kdy WEF citelně upravil metodiku výpočtu hlavního indexu.

Zároveň došlo k mírnému zlepšení absolutní hodnoty indexu konkurenceschopnosti ze 4,69 na 4,72 (maximální hodnota je 7, vedoucí Švýcarsko vykazuje hodnotu 5,81).

ČR je tímto podle metodiky WEF 13. nejkonkurenceschopnější ekonomikou EU, nachází se mimo jiné před zeměmi PIGS, ostatními státy V4, Maltou nebo Kyprem. Z nových členských států EU je konkurenceschopnější pouze Estonsko (30. místo).

Nejlepšího umístění v mezinárodním srovnání dosáhla Česká republika v pilířích makroekonomické prostředí (19. na světě), základní školství (25), vyšší vzdělání (27) a finanční trhy (27).

Relativně nejslabší je naopak ČR v kategoriích instituce (54), velikost trhu (46) a efektivita trhu práce (44).


K tématu čtěte též:

Rozhovor Mühlfeit – Bartoš: Digitalizace světa? Tohle je stále jen začátek

Pavel Kysilka: Dopad digitalizace? Český zázrak se může po 25 letech zadrhnout

Český stát se bojí digitálně otevřít. Technologie táhnou mladí


Krátkodobé změny

Oproti minulému období (2015-2016) došlo ke zlepšení u nadpoloviční většiny pilířů.

Zlepšila se zejména vyspělost finančních trhů, technologická připravenost a vyšší vzdělání.

Ke zhoršení došlo zejména u makroekonomického prostředí, velikosti trhu a inovací.

Vyspělost podnikatelského prostředí zůstala na loňské úrovni. (Velikost změn u jednotlivých pilířů dosahuje relativně nízkých hodnot, což znesnadňuje hledání konkrétních příčin jednotlivých změn.)

Meziroční zhoršení české inovační kapacity z převažující části vysvětluje nedostatek vědců a inženýrů.

K dalšímu zhoršení došlo u kooperace průmyslu s výzkumnou sférou a vládních nákupů hi-tech produktů.

ČR si naopak polepšila v počtu podaných patentových žádostí, výdajích firem na výzkum a vývoj, popř. v kvalitě vědecko-výzkumných institucí.

Dlouhodobé trendy

Největší vliv na zlepšení konkurenceschopnosti ČR v dlouhém období měl pilíř technologická připravenost, následovaný infrastrukturou a makroekonomickým prostředím. Technologická připravenost zahrnuje subpilíře, zkoumající např. dostupnost moderních teorií, přímé zahraniční investice a transfer technologií do domácí ekonomiky nebo kvalitu a dostupnost internetu.

Infrastruktura zahrnuje kromě dopravní infrastruktury také vybavenost mobilními telefony a kvalitu dodávek elektřiny. Makroekonomické prostředí obsahuje tvrdá data, jako je inflace, hrubé národní úspory nebo vládní zadlužení.

V dlouhém období Česká republika nejvíce ztrácí v inovacích a vyspělosti podnikatelského prostředí.

Tyto pilíře však mají pro ČR, jakožto zemi zařazenou do kategorie nejvyspělejších ekonomik tažených inovacemi, nejvyšší váhu. Podstatný podíl na zhoršení představuje také pilíř efektivita trhu práce, který zahrnuje údaje o flexibilitě při stanovování mezd, vlivu zdanění práce, nebo regulaci najímání a propouštění zaměstnanců.

Porovnání s EU-15

Za (aritmetickým) průměrem výsledků zemí EU15 Česká republika zaostává, a to stále především v klíčových pilířích inovace a vyspělost podnikatelského prostředí. Ani aktuální vývoj bohužel nenasvědčuje, že by se tyto slabiny podařilo v dohledné době odstranit.

Menší vliv mají pilíře instituce (ty představují mimo jiné názory na efektivitu státní správy, míru korupce nebo také na etiku firem) a infrastruktura (tam je ČR silná v kvalitě železnic nebo dodávek elektřiny, méně už například v kvalitě silnic a přístavů). Česká republika naopak poráží průměr zemí EU15 v pilířích makroekonomické prostředí a finanční trhy.

Po dvou letech, ve kterých ČR poměrně rychle doháněla průměr zemí EU-15, se v letošním roce konvergence zastavila.

Z hlediska rozdílu se stále nedaří ani dorovnat zatím nejlepší výsledek, který ČR vykázala v roce 2009-2010.

Autor: analytický tým Fakulty mezinárodních vztahů VŠE

O autorovi

Autorem článku je -pes-