Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Známe velké evropské plány s energetikou. Vzniknout má celoevropský regulátor

 -   - 

2712985768_a663364225_zCreative Commons LicenseThe Night Lights of Europe (as seen from space)” Autor: woodleywonderworks

Bude to velký a ambiciózní plán, až ho tuto středu místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič oficiálně představí. Potrvá dlouho než se uskuteční a vznikne kvůli němu spousta přetahování o peníze i pravomoci. Například proto, že jedním z důsledků může být i vznik celoevropského regulátora pro trh s energií.

Server EurActiv.cz, který pro HlídacíPes.org připravuje rubriku Bruselská setba, získal návrh podoby evropské energetické unie, jež by se od finálním dokumentu již neměl lišit.

Co má vlastně energetická unie být

Energetická unie má být prostor, který stvrdí to, co je dávno jasné: pro evropské země je nejlepší, aby sdílely své zdroje energie a energetickou infrastrukturu tak, aby bylo energie dost, byla levná a zbytečně kvůli ní netrpělo životní prostředí.

Energetická unie má Evropě zajistit i větší energetickou bezpečnost. Nejde v ní ale „jen“ o to, aby se evropská města nemusela potýkat s blackouty a domácnosti s vysokými účty za elektřinu, či o stavbu nových plynovodů.

Státy by podle návrhu například měly vždycky přemýšlet o tom, jestli nemohou své potíže vyřešit zvyšováním energetické účinnosti, jíž dává Evropská komise prioritu. V jádru energetické unie má místo i snižování emisí skleníkových plynů a ambice stát se jedničkou ve využívání obnovitelných zdrojů energie. To všechno bude stát spoustu peněz i politického úsilí, aby ambiciózní projekt neskončil fiaskem.

Vybíráme několik bodů z textu návrhu:

1. EU chce levný plyn z celého světa

Zemní plyn je pro EU klíčová surovina mj. proto, že se dá v energetickém mixu dobře kombinovat s obnovitelnými zdroji a je čistější než uhlí. Jenže v dovozu závisí skoro z celé jedné třetiny na Rusku. Chce proto usilovat třeba o dodávky ze Střední Asie, které by mohly přitékat Jižním plynovým koridorem.

Hru o suroviny zásadně mění zkapalněný zemní plyn (LNG). Ten je ale dražší než plyn z trubek a více než do EU ho importéři vozí do Asie, která je ochotna platit víc. Když se ale bude globální trh s LNG rozvíjet, ceny půjdou dolů.

Komise proto chystá evropskou strategii, která bude zahrnovat i výstavbu potřebné infrastruktury. Platit by se částečně mohla například z Junckerova investičního balíčku.

EU má být také jednotnější navenek. Energetické firmy by se mohly dobrovolně účastnit společného nákupu plynu, pokud budou mít pocit, že jim to ve vztahu k dodavatelům pomůže.

Evropskou pozici by mohlo posílit i další opatření: Komise chce mít kontrolu nad smlouvami, které členské státy uzavírají se třetími zeměmi. Zvlášť Rusko by tak mělo ztratit prostor pro vytváření nátlaku na jednotlivé členy Unie.

2. EU potřebuje, aby fungoval trh s elektřinou

Obnovitelné zdroje vtrhly do evropské energetiky a výrazně tlačí dolů ceny silové elektřiny. Kvůli dotacím se ale zvyšují účty konečným spotřebitelům. Navíc elektřinu vyrábí nepředvídatelně. Nárazová zvýšení produkce zatěžují přenosovou síť, která zatím na přechod k moderním technologiím není připravena.

Komise proto už na konci letošního roku nebo začátku toho příštího navrhne novou legislativu, která to má změnit. Posílit se má přeshraniční spolupráce a důraz se bude klást na zapojení chytrých technologií, jako jsou měřáky v domácnostech a spotřebiče, které umí reagovat na aktuální výrobu elektřiny.

Do budoucna chce Komise zabránit tomu, aby na trhu vznikaly překážky kvůli rozdílným přístupům ke státní podpoře. Veškerá podpora obnovitelným zdrojům by se měla řídit novými evropskými pravidly. Ta se vztahují třeba i na případy, kdy stát platí tradičním výrobcům energie za udržování dostupné produkční kapacity.

3. EU může mít nadnárodního energetického regulátora

Vznik energetické unie jako reakce na ukrajinskou krizi připomíná vznik bankovní unie v reakci na krizi ekonomickou. A podobně jako v bankovní oblasti by i v energetice mohl vzniknout jednotný regulátor.

Od roku 2011 v EU funguje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), která sídlí ve slovinské Lublani. ACER pomáhá národním regulátorům s přeshraničními otázkami a aktuálně jim může poskytovat pouze doporučení – rozhodovat o něčem může jen v případě, že si to národní regulátoři přejí.

To by se mělo změnit a ACER by měla získat nové pravomoci, které z ní udělají skutečného nadnárodního energetického regulátora. K přezkumu jejích dosavadních pravomocí by se měla Komise podle návrhu dostat už na konci letošního roku

Autorka je redaktorkou EurActiv.cz.

O autorovi

Autorem článku je Adéla Denková

Komentáře

Komentářů (2)
  1. J: Nemec napsal - dne 24.2.2015

    Stále nechápu, kde bere EU svůj optimismus, že se nerozpadne. Například nejde zároveň budovat energetiku a platit revolucionáře v Řecku. Věřím,že i pan Foldyna z ČSSD by vyměnil kravatu za rozhalenku.

  2. Taoiseach napsal - dne 25.2.2015

    Podle EurActiv by ACER měla hlídat i dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 40 % zvýšením podílu obnovitelných zdrojů a zvýšením energetické účinnosti, což jsou zatím věci na úrovni jednotlivých členských států nezávazné. Tentýž EurActiv cituje studiii
    http://www.euractiv.fr/sections/energie/le-solaire-pourrait-couter-moins-cher-que-le-charbon-ou-le-gaz-dici-2025-312374
    podle které do elektřina ze solárních zdrojů měla být do deseti let levnější než z uhlí nebo z plynu. Takže opatrný optimismus je namístě.