Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Začínal s Babišem a ovládl Slovensko. Potomek carského důstojníka Alexej Beljajev

 -   - 

Beljajev Autor: Printscreen Motejlek.com

Je potomkem carského důstojníka, přítelem Roberta Fica, zná se s Vladimirem Putinem, začínal s Andrejem Babišem a ovládl strojírenství na Slovensku. Alexej Beljajev je známý jako spojka střední Evropy s Ruskem. Spojují se s ním však i podezření z napojení na podsvětí. HlídacíPes.org a server biztweet.eu mapovaly jeho byznys.

Dědeček Alexeje Beljajeva byl carský důstojník, který během revoluce uprchl z Ruska před bolševiky. Nakonec se usadil na východě tehdejšího Československa. Emigrantův syn si zde později našel slovenskou ženu. Té se v roce 1956 narodil Alexej Beljajev.

Start za komunismu

V současnosti jeden z nejvýznamnějších slovenských podnikatelů s majetkem odhadovaným dle posledních dostupných údajů na více než 200 milionů eur je spojkou Evropy a Ruské federace. Má na to ty nejlepší předpoklady. Mluví perfektně rusky a proslýchá se jeho známost s Vladimirem Putinem a slovenským premiérem Robertem Ficem.

Dnešní pozice Beljajeva ovšem není náhodou. Při poohlédnutí do minulosti je vidět, že jeho podnikání prorůstá slovenským a českým byznysem již od pádu bývalého režimu.

Lépe řečeno, počátky Beljajevova byznysu sahají ještě do socialistického režimu.

Jako jeden z manažerů státní firmy Petrimex měl skvělou příležitost rozvíjet jeho kontakty. Do té míry, že pro něj po pádu režimu nebylo tak těžké vybudovat si v zmateném transformujícím se podnikatelském prostředí pozici člověka, bez kterého obchod s některými zahraničními destinacemi prostě nejde.

Zajímavostí z období na přelomu osmdesátých a devadesátých let je napojení Beljajeva na Andreje Babiše. Skupina exmanagerů Petrimexu postupně transformovala státní firmy na soukromý byznys a za pomoci vzájemných půjček budovala dnešní impéria.

Jak upozornil týdeník Euro, Beljajev byl viditelný od podzimu 1990, kdy vznikla na Slovensku akciovka Contix a Beljajev v ní byl předsedou představenstva. Už po necelém roce však Beljajev z vedení firmy odešel a nahradili ho jiní exhráči Petrimexu. Management Petrimexu se v těchto letech rozděloval dle sektorů vlivu. Beljajev se vydal cestou budování impéria na Slovensku. „Začali jsme podnikat ve skupině lidí jako pan Babiš, Rakický. Dodnes jsme zůstali v kontaktě a setkáváme se. Rozešli jsme se v dobrém,“ uvedl pro motejlek.com Beljajev.

V roce 1992 Beljajev získal strojírny ZŤS Sabinov a později k nim připojil i slévárny v Hronci.

V roce 2000 byl Alexej Beljajev také v orgánech rakousko-slovenské akciovky Express Slovakia – mezinárodní přeprava. Té se dařilo díky zakázkám od státních drah.

Stroje a mafie

Absolutně nejvýznamnějším okamžikem byznysové kariéry Alexeja Beljajeva je ovšem ovládnutí popradské železniční a strojírenské společnosti Tatravagónka. Nešlo o lehké sousto. Firmu ovládali postavy spojované s podsvětím. Tělo jednoho z bývalých spolumajitelů Tatravagónky, uznávaného podnikatele a státního úředníka blízkého Vladimírovi Mečiarovi – Vladimíra Bachledy – bylo objeveno v horských lesích nedaleko obce Bystrá na středním Slovensku až v loni.

Bachleda zmizel těsně před tím, než se v Tatravagónce měnila majitelská struktura. Média to spojovaly právě se zájmem o jeho podíl v železniční společnosti. Slovenská média hodně spekulovala také o tom, za jakých okolností Alexej Beljajev Tatravagónku získal.

Převod sta procent společnosti z bývalých majitelů na Beljajevovu společnost Optifin Invest realizoval podnikatel ruského původu společně s další kontroverzní postavou slovenského byznysu Michalem Lazarem. Ten je známý byznysem se státem, ale také tím, že jej jeden z dokumentů Wikileaks označuje za člena podsvětí. Pro Motejlek TV Alexej Beljajev řekl, že převzetí Tatravagónky nabídli věřitelé firmy. Ta totiž v době, kdy dlužila miliardu korun odmítala na téma dluhů komunikovat. Vstupní investice Optifin Invest činila údajně 20 milionů eur.

Tatravagónka je dnes klíčovým hráčem evropského železničního byznysu. Vyrábí podvozky nejen pro slovenské státní společnosti – Železniční společnost Slovensko a Železniční společnost Cargo Slovakia – ale také velké klienty na východě. Spekuluje se o známostech Alexeja Beljajeva na nejvyšších místech v Rusku i se samotným Vladimirem Putinem.

I proto Tatravagónka dodává ruské státní železniční společnosti už deset let. Optifin Invest se spolupodílel také na výstavbě infrastruktury pro olympijské hry v Soči. Během olympiády Beljajev na vlastní náklady zařídil také takzvaný Slovenský dům, který sloužil pro prezentaci země během olympiády.

Zatímco stát odmítl zaplatit nájem 2,4 miliónu eur, které Rusové žádali, podnikatel zařídil prezentaci Slovenska přímo na železničním nádraží Adler v centru města a sám za Slováky pronájem zaplatil.

Sponzor Mečiara

Tatravagónka zaměstnává přibližně 2200 lidí. V roce 2010 pohltila také srbskou společnost Bratstvo. O dva roky později polovinu ruského závodu Transmaš. Ve stejné době ovládl Optifin invest maďarskou MMV, německou ELH Eisenbahnlaufwerke Halle GmbH & Co. KG a polskou Fabryka Wagónow Gniewczyna .

V roce 2014 dosáhla tržby ve výši 225,7 milionu eur, tedy téměř 61 miliard korun. Loni zas Tatravagónka spustila akvizici indického molochu Jupiter Wagons, kde hodlá ovládnout 26 procent akcií.

A v roce 2015 se začalo hovořit o zajímavém spojení s českým byznysem. O poloviční balík Tatravagónky má dle slovenských médií zájem zbrojař Jaroslav Strnad. Žádná ze stran ovšem jednání nepotvrdila.

Pravdou však zůstává, že Beljajev a Strnad již své síly spojili. Strnadova Excalibur Army ovládá společně s Optifin Invest Beljajeva a Michala Lazara společnost Dako CZ.

Tatravagónka ovšem není to jediné, na čem impérium Alexeja Beljajeva stojí. Od exministra hospodářství Ľudovíta Černáka Beljajev koupil další vagónky  firmy kolem trebišovské Vagónky a obsadil i Železniční opravny a strojírny Zvolen. Ty ovládá Optifin Invest s dalším údajným sponzorem vládní strany SMER – SD Vladimírem Poórem.

Se jménem Alexeje Beljajeva se už notoricky spojuje i politika. Už v počátcích byznysu neměl problém získávat úvěry od bank z ovládaných Mečiarovou vládou. Na oplátku jeho Optifin Invest patřil mezi štědré podporovatele HZDS. V roku 2007 daroval Beljajev straně Vladimíra Mečiara deset milionů korun. Média spekulovala, že Beljajevov peníze posílal rovněž jiných dárců. Legendární je příhoda, kdy do centrály HZDS přinesl v igelitce dar ve výši sedm milionů korun osmdesátiletý důchodce Rudolf Trávniček. Podle slovenských médií pocházely peníze z igelitky právě od Beljajeva.

Při studii Beljajeva a vztahu s HZDS rezonuje také kauza kolem jeho IT společnosti Columbex. Bratislavskou firmu vyšetřuje evropská protikorupční jednotka. V roce 2008 se totiž dostala ke státní zakázce přes podezřelý “nástěnkový tendr”. Tehdy kvůli podezření z manipulace zakázky padla hlava ministryně zemědělství Zdenky Kramplové právě z HZDS-LS (bývalé HZDS). Přesto, že případ stále vyšetřují, dostala v roce 2013 firma Columbex od ministra zemědělství Ficovy vlády Ľubomíra Jahnátka další zakázku na správu IT systémů státu.

Je to jen jeden ze signálů, který naznačuje, že po konci Mečiara v politice prošel Beljajev k sponzoringu vládního Smeru, který do značné míry pohltil struktury bývalé HZDS.

Columbex nebyla jedinou Beljajevovou firmou, která získala problematickou zakázku od Ficovy vlády. Aktuální kauzou je situace kolem společnosti Railway Casted Components. Firma za dotaci 9 milionů eur postavila závod ve východoslovenských Prakovcích.

Měla vyrábět podvozky pro železniční vagony ruských železnic. Už po pár měsících ovšem zkrachovala a dlužila lidem mzdy. Jak informoval biztweet.eu, navzdory krachu a nedodržení dotační smlouvy Beljajev dotaci dosud nevrátil a stát na něj ani nijak netlačí.

Člen „skupinky“

Společnost Železniční opravny a strojírny Zvolen opravují zařízení, vagony a koleje státních drah. Firma Express Slovakia pronajímá vozy státní přepravní společnosti Cargo a firma EBA likviduje nebezpečné odpady ministerstva obrany či atomových elektráren.

Některá média tvrdí, že za úspěchem Beljajevových firem jsou nadstandardní vztahy s premiérem Robertem Ficem. Časté setkání s premiérem je ostatně veřejným tajemstvím.

Podnikatel ostatně Fica chválí i veřejně za podporu, kterou dal jeho firmám. „Je třeba kvitovat lidi jako je premiér Robert Fico, se kterým se známe a který nám skutečně pomáhá rozvíjet byznys za hranicemi. To jisté se děje v Německu, kde kancléřka Merkelová chodí podporovat projekty Siemensu,“ uvedl v rozhovoru pro motejlek.com Alexej Beljajev.

V současnosti bojuje za prosazení napojení širokorozchodné kolejové dráhy z Ukrajiny až do Vídeně. Předběžně k tomu podepsal několik kontraktů na související byznys s Dmitrijem Medveděvem. Projekt, který schválila první Ficova vláda se ovšem za krátkého vládnutí Ivety Radičové utlumil a dosud nenabral druhý dech.

Za Dzurindovy vlády byl Beljajev součástí takzvané “skupinky”, která měla škodit státním zájmům a vyšetřovala ji tajná služba.

Loni se Alexej Beljajev stal prezidentem Svazu strojírenského průmyslu. Stojí tak v čele lobbistické skupiny, která se snaží pro strojírenské firmy vyjednat co nejlepší podnikatelské podmínky. Peníze z byznysu protékají k Beljajevovi nejčastěji přes firmy Optifin Invest.


 Pavučiny byznysu Alexeje Beljajeva

(za použití analytických nástrojů Tovek a Gnosus společnosti Bisnode, pro zvětšení klikněte na grafiku)

Beljajev 33

O autorovi

Autorem článku je Tomáš Lemešani

Komentáře

Komentářů (7)
  1. J.Němec napsal - dne 18.1.2016

    Toto je ta správná informace jak funguje svět politiky a propojení lidí jako Beljajev, Mečiar, Babiš, Fico,\Putin a podsvětí. Takto funguje reálná politika a zatím co policie vyšetřuje nějaké tří slušné poslance ODS za střet zájmů nebo se snaží rozbít kontrarozvědku přes kabelku nějaké bufetářky, jiní si v klidu vládnou a rostou jim tučná konta. To také vysvětluje proč si miliardářové kupují prodělečná média aby měli klid a průměrný volič žádné informace jak to chodí v reálu.

  2. český maloměšťák napsal - dne 18.1.2016

    Pokud nabyl dotyčný ekonomické své síly v rámci zákonů – je vše z pohledu parcipativní demokracie procedurálních forem v pořádku. Stejně je vše v pořádku i z hlediska právnického státu – pokud soudy nevyslovily opak.
    Jinak o paradoxu demokratického kapitalismu píše zajímavě Rebecca Fisher, ale také např. John McMurtry (ten neváhá přirovnat dnešní kolektivní zatmění mysli dokonce dobám Temného věku – středověku…a v něčem má skutečně pravdu, včetně již to téměř autocenzurního vědomí a podvědomí údajně to svobodných občanů).
    Včera na Wall Street Journal psali, že 62 nejbohatších lidí vlastní majetky zhruba stejné výše jako 3, 5 miliardy lidí představujících spodní polovinu , co se týče podílu na bohatství. Před rokem to muselo být 80 lidí, v roce 2010 388. Jak asi pak lze participovat na moci demokraticky, že….Vývoj pak poukazuje v tomto spíše na úpadek, což zaznívá nyní i v americké prezidentské kampani, kterážto ale je paradoxně velmi mnoho právě že o akceptaci faktu, že bez velkých peněz (tedy i bez závislosti na lidech, kteří je mají) je naprosto nemyslitelná.

  3. Petys napsal - dne 18.1.2016

    Typický východoevropský oligarcha jak vystřižený z Ruska – napojení na bývalé prominenty totalitního režimu, podsvětí i politiku a rovnou stát.
    Začínal nakupovat státní podniky s Babišem a dodnes dobře spolu vycházejí. To ilustruje jak asi Babiš vybudoval to své impérium jen díky svým všehoschopnostem.
    Oligarchie je možná nejvhodnější způsob vládnutí pro zaostalejší východoevropské země. Kde se to proboha zastaví?

    • český maloměšťák napsal - dne 18.1.2016

      Prakticky stejným způsobem se dostali k dnes již téměř nezměřitelné moci tkzv. robber barons, aktualně však to již delší dobu důstojní občané a někdy dokonce i loutkovodiči vlád v zemích tkzv. Západu. Nikdo jim již dnes nevytýká ty někdejší moresy.
      Dejte zdejšímu prostředí tak tři čtyři generace – a proběhně stejný legitimizační proces.
      Za čas tak ani nebudete vědět, z jakých původních zdrojů žije např. ta nevládní organizace, nebo ona nadace či tamten charitativní spolek.

      To je i odpověď na Vaši otázku – zastaví se to v určitém čase, ostatně Němcům dnes také málokdo vyčítá jejich zvěrstva, která prováděli ještě před necelými třemi generacemi, obrovská to zvěrstva.
      Jde o čas , dobrý muži, ten pohřbí mnoho mravních poklesků….ale samozřejmě i mravních nároků. A o peníze, of course, je třeba je použít vhodným způsobem a mít jich skutečně mnoho.

      Hezký den.

  4. Přemek napsal - dne 18.1.2016

    No, oligarchové nejsou specifickým fenoménem střední a východní Evropy, jak se někteří hůře vnímaví domnívají. Běljajev je tím, kdo se buď podřídí zájmům putinovské deolicharzice RF nebo si o Putina zlomí vaz. Pouhé bratříčkování se s politiky a zjevná korupce na obou stranách není nic, co by momentálně pokládalo na kolena USA, tam to má jiné dimenze. Takže jen tak oligarchicky dále a kolem RF bude nikoli vinou RF spousta zarostlé a neobydlené krajiny. O tom, že by se mělo s RF férově spolupracovat, o tom žádná.

  5. P.Pospíchal napsal - dne 18.1.2016

    Ověřujte si prosím informace, než je vypustíte do světa. Jednak máte překlep u firmy Oprtifin Invest – správně je Optifin Invest. A ta anglická firma Alliot Enterprises neexistuje už přes 5 let, byla zrušena v srpnu 2010. U té anglické firmy je nicméně zajímavé, že naposledy podali daňové přiznání roku 2005 a to ještě pozdě, takže firma musela od HMRC dostat pořádnou pokutu a pak už daňová přiznání nepodávali. To už je ale teď stejně passé, když firma už neexistuje.

    • Ondřej Neumann napsal - dne 19.1.2016

      Děkujeme za informaci. Překlep odstraněn. Informace o Alliot Enterprises jsme prozatím stáhli a dál zjišťujeme fakta.