Veškeré hnědé a černé uhlí, stejně jako ropa, zemní plyn, ale i písek, vápenec a další nerostné suroviny, které se v Česku těží, patří státu. A ten za ně chce od těžařů nově více peněz. Z chystaného desetinásobného zvýšení úhrad se stal jen dvojnásobek. A to jen u některých surovin.

Například ministr životního prostředí Richard Brabec původně otevřeně mluvil o tom, že by se odvody firem měly zvýšit až desetinásobně. „Můj cíl je zvýšit tuto úhradu a dostat ji do obcí, které by z těžby měly více profitovat. Více peněz by měl dostávat i kraj,“ opakovaně zmínil Brabec, podle nějž Česko kvůli nízkým odvodům za vytěžené suroviny za posledních dvacet let přišlo přinejmenším o sto miliard korun. Poplatky se firmám nezvedly od roku 1992.

Jistota dvojnásobku

Původní představa prezentovaná například i ministrem financí Andrejem Babišem počítala také až s desetinásobném zvýšení úhrad za hnědé uhlí a s výnosy pro státu kolem tří miliard ročně. „Je nezbytné, aby nerostné bohatství České republiky bylo ohodnoceno skutečně spravedlivě. Nemůžeme si dovolit takto netransparentní systém,“ zlobil se před necelým rokem Babiš. Realita je ale jiná. Alespoň podle návrhu novely horního zákona, který má v pondělí schvalovat vláda.

„Toto zvýšení se ukázalo jako neakceptovatelné a ohrožující ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost těžebního sektoru,“ stojí v důvodové zprávě z dílny ministerstva průmyslu. Návrh novely je proto nakonec výrazně mírnější. Platby se mají zvednout zhruba dvojnásobně; týkat se mají především povrchové těžby hnědého uhlí. Výjimku totiž dostalo černé uhlí, hnědé uhlí dobývané hlubinně, radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, kde vláda zvýšení plateb nenavrhuje.

Změní se i poměr, v jakém si stát dělí výnosy s obcemi dotčenými těžbou. Doposud byl poměr 75 % pro obce a 25 % pro stát. Nyní se poměr obrací ve prospěch státního rozpočtu: 38 % výnosu připadne obcím a 62 % státu.

Svaz měst a obcí trvá na tom, aby poměr rozdělení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet zůstal jako dnes. Ministerstvo průmyslu, jež návrh předkládá, ale nemíní ustoupit. Namítá, že díky dvojnásobnému zvýšení poplatků obce v součtu nepřijdou zkrátka.

„Celkový výnos z úhrad z vydobytých nerostů má být 1,02 miliardy korun. Příjmy obcí mají zachovány na úrovni roku 2013, tedy zhruba 447 milionů, příjmy státního rozpočtu by činily cca 576 mil Kč,“ vypočítává důvodová zpráva.

Dvacet let nejnižší platba

Novela má napravit i situaci, kdy sice zákon určuje povinný poplatek obcím jako náhradu za dobývací prostor v rozmezí 100 – 1000 korun za hektar (podle charakteru těžby a dopadu na životní prostředí), ale nikdy už nevznikla vyhláška, která by platby přesně určovala.

Výsledkem je, že těžařské firmy po celých dvacet let platí nejnižší možnou částku – 100 korun za hektar. Podle vlády by si díky jasné úpravě výše těchto plateb obce ročně měly polepšit o 86 milionů – ze současných 14 milionů na cca 100 milionů ročně.

Těžařským firmám se náklady v součtu zvýší o 512 milionů korun, odhaduje důvodová zpráva. Do konečných cen hnědého uhlí pro spotřebitele (především elektrárny a teplárny) se podle těžebních firem v nejbližších letech nepromítne. Drtivá většina dodávek je totiž vázána dlouhodobými smlouvami s pevnou cenou.

„Na druhé straně však tento fakt zvyšuje riziko, že těžební organizace budou zvýšení úhrad kompenzovat snahou o snížení svých provozních výdajů, což by především znamenalo redukci počtu zaměstnanců. Při původně uvažovaném desetinásobném zvýšení úhrad za hnědé uhlí dobývané povrchovým způsobem by toto riziko bylo zcela reálné, navrhované dvojnásobné zvýšení však považuje navrhovatel za únosné pro těžební organizace i z hlediska udržení dosavadního počtu zaměstnanců,“ konstatuje v důvodové zprávě ministerstvo průmyslu.