Za 10 let „vydělaly“ české politické strany 547 miliónů eur. Kontrola utrácení chybí

Napsal/a Robert Břešťan 12. června 2015
FacebookTwitterPocketE-mail

Mezi lety 2003 a 2013 vykázaly všechny politické strany a hnutí v České republice v součtu příjmy v celkové výši 547 milionů eur, přes 15 miliard korun.

Je to jen o málo méně než politické strany v Polsku (tam získaly 560 milionů eur) a čtyřiapůlkrát více než politické strany na Slovensku (123 milionů eur).

Plyne to z mezinárodní studie tří nevládních organizací: Frank Bold ČR, Frank Bold Polsko a Slovak Governance Institute.

Na dozor v Česku čekáme

Podle analýzy měly české politické strany ve sledovaném období průměrný roční příjem 4,72 eur (125 Kč) na jednoho obyvatele, Polský průměr příjmů na jednoho obyvatele dosáhl výše 1,32 euro a slovenský 2,07 euro.

„Oproti Polsku a Slovensku navíc příjmy českých politických stran vykazují postupný vzestupný trend, který naznačuje, že se celkový objem financí používaný na kampaně a provoz stran v České republice v budoucnu bude i nadále zvyšovat,“ upozorňují autoři analýzy.

Příspěvky navíc – formou peněz na podporu stranických politických institutů – slibuje českým stranám i nový zákon o financování politických stran. V součtu má jít o dalších 45 miliónů ročně.

V českém prostředí na rozdíl od Slovenska a Polska neexistuje nezávislý dozorový orgán, který by dohlížel nad hospodařením politických stran a nezávislých kandidátů ve volbách.

Pravidla kampaní a jejich financování jsou oproti polskému a slovenskému systému velice obecná a za jejich porušení dosu nikdy nepdal žádná finanční sankce.

Limity nejsou všechno

Spoluautor analýzy, organizace Frank Bold, se v rámci projektu Rekonstrukce státu snaží prosadit mimo jiné právě regulaci financování volebních kampaní a vznik nezávislého orgánu dozorujícího strany.

„Bez efektivního dohledu nad kampaněmi a politickými stranami je zavedení jakýchkoliv limitů symbolické či kontraproduktivní,“ zdůrazňuje analýza.

Jak například ukázaly zkušenosti v Litvě a Estonsku, zákaz darů od právnických osob může vést ke zvýšenému výskytu „bílých koní“ mezi dárci z řad fyzických osob.

Na Slovensku byly limity výdajů na kampaň byly zavedeny v letech 1994 až 2005, ale i kvůli jejich nerealisticky nízké výši byly všemi stranami i kontrolním orgánem ignorovány.

Ve stejné situaci bylo v letech 1991 až 2011 i Polsko.

Příjmy stran v České republice, Polsku a na Slovensku v mil. € (celkem za 2003–2013)

Celkem příjmy

Dary

Státní příspěvky

Podnikání a jiné

Průměrný počet stran se státním příspěvkem za rok

Podíl darů na příjmech v %

Podíl státních příspěvků na příjmech

ČR

547

88

255

204

20.4

15.1

48.0

POL

559

125

316

118

7.6

18.2

61.7

SVK

123

8

90

25

8.3

6.6

68.6

Analýza upozorňuje, že:

  • Podíl státních příspěvků v rozpočtech českých stran (vycházející z volebních výsledků) a hnutí zdaleka převyšuje registrované dary, v průměru tvoří 48 % příjmů, dary tvoří 15 % příjmů.

  • 58 % všech státních příspěvků ve sledovaném období získaly dohromady ČSSD a ODS, 32 % si rozdělily KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a Věci veřejné.

  • Kontrola financí politických stran je nízká, u nezávislých kandidátů do Senátu téměř nulová, jak ukázaly příklady Tomia Okamury, Ivo Valenty nebo Jana Veleby, u kterých nelze dohledat zdroje financí na senátorské kampaně.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)