Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Vražda u rumburského rybníka: Plošný sběr DNA, jaký tu ještě nebyl

 - 

2162804590_cbbb11b0e0_zKnow your futur for only 999$ with DNA test _DDC6259.JPG” Autor: thierry ehrmann

Byla to velká policejní sláva. Severočeská kriminálka minulou středu oznámila, že po půl roce chytila a obvinila vraha od rumburského rybníka.

Mladou ženu, nalezenou po dvoudenním hledání pod hromadou větví, měl muž znásilnit a zavraždit loni koncem června. Policie dlouho tápala a podezřelého nakonec našla pomocí dosud nevídaného plošného sběru vzorků DNA, který se týkal 1500 mužů. To je víc než dvojnásobek počtu vzorků, které policie při plošném screeningu odebrala v podobném, mediálně známém případu vraždy u Kmetiněvsi před 11 lety.

Odebereme to plošně

Nasazení takto širokého screeningu se jeví jako vysoce účinná kriminalistická metoda, která ovšem nemá pevné ukotvení v zákonech. Není tak například dáno, u jakých trestných činů k ní policie smí sáhnout, v jaké situaci – například až pokud selžou ostatní metody a policie nemá třeba rok jiné výsledky – nebo jaké je postavení lidí, kteří by odběr odmítli. A jako takovou ji kritizuje například advokát a člen prezidia Unie obhájců Václav Vlk.

„Zákonná úprava tak jak je, i s přihlédnutím k judikatuře ESLP, judikatuře evropské, totiž vychází z toho, že je zcela vyřešeno uchovávání sebraných vzorků DNA, nakládání s nimi, možnost odstraňování těchto vzorků a způsob nakládání s těmito vzorky ze strany zodpovědné autority, nejlépe soudu. Domnívám se, že způsob, který policie zvolila, je nepřípustný,“ říká advokát.

Naráží na deficit v českém právním řádu, kdy zcela chybí zákon o DNA a jejím využívání ve forenzní praxi. Policie se pohybuje v právním vakuu, kdy si v podstatě může dělat, co se jí zlíbí.I ze slov samotných kriminalistů je zřejmé, že si uvědomují, že na jak tenkém ledě se pohybují.

Děkujeme všem, kdo se nechali zastrašit

„Já jsem rád, že i ti občani Rumburka, že nám vyšli vstříc a nedělali nám zbytečné problémy,“ nechal se minulou středu na tiskové konferenci slyšet šéf vyšetřovacího týmu Alexander Fuč. Hodně to vypovídá o zákonném rámci, ve kterém se policie pohybovala.

Ještě v říjnu totiž policie vypouštěla varování. Hrozila, že pokud někdo, o kom bude policie přesvědčena, že byl na místě činu, odmítne vzorek DNA poskytnout, vystavuje se riziku vysoké pokuty. “V případě odmítnutí je zkoumána důvodnost tohoto odmítnutí, kdy bezdůvodné odmítnutí může znamenat udělení pořádkové pokuty podle trestního řádu, a to až 50.000 korun,” řekla počátkem října ústecká policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

Je to ve srovnání s kmetiněveským případem další významný posun. Tehdy totiž policii pomohli místní muži, kteří se rozhodli vzorky odevzdávat dobrovolně, aby z obyvatel obce sňali podezření. Vedle tlaku „dobrovolnosti“ (nedáš vzorek, jsi podezřelý, což v malé obci platí dvojnásob) teď v Rumburku policie přidala i pohrůžku pořádkovou pokutou.

Za pozornost stojí i „vytipovaný“ okruh lidí, kterých se na severu Čech plošný odběr týkal. Ještě v říjnu policie nechtěla specifikovat, podle jakého klíče kriminalisté vybírají. “Z taktického hlediska se policie k této otázce nebude vyjadřovat,” řekla tehdy Hyšplerová. Teď, po zadržení podezřelého, vyšel klíč najevo. Byli to prostě všichni. Konkrétně všichni muži ve věku 18 až 35 let s bydlištěm v Rumburku.

Salámová metoda v kriminalistice

Posun policejního apetitu ve vztahu k občanským svobodám je vidět jak na bobtnání počtu odebraných vzorků, tak na ústupu od dobrovolnosti, ať už si o ní v kmetiněveském případě myslíme cokoli, směrem k povinnosti. Policie mimořádnost použitých prostředků obhajuje naprostou výjimečností vraždy.

Advokát Vlk ovšem varuje, že se právě vzhledem k neexistenci pravidel může policie kdykoli k těmto prostředkům obrátit i v případě méně závažných trestných činů, třeba u znásilnění nebo loupeží. Nebo jinak – nic jí v tom nebrání a nenutí ji důsledně sledovat „klasické“ stopy, když má k dispozici rychlou a spolehlivou metodu, Národní databázi vzorků DNA a společnost ochotnou tolerovat plošné sběry.

„Salámová metoda, kdy nejdříve přistoupíme ke sběru u vraždy, pak postupně u znásilnění, až dojdeme nakonec k dopravním nehodám, vede k velkému plošnému odběru a k absolutní totalitní společnosti. Nejsem rozhodně právní filozof, ale domnívám se, že soukromí a svrchovanost jedince mají vždy přednost před partikulárním zájmem na objasnění jedné věci, jednoho trestného činu,“ varuje advokát Vlk.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký