Jiří Janíček - Wikimedia Commons, Karlovo náměstí - schody

Vodu by chtěl každý, jen když nebude u nich. Stát řeší, kde postavit přehrady

Napsal/a Robert Malecký 19. září 2015

Vodu by chtěli všichni, přehradu nechtějí nikde. Stát přitom počítá s pětašedesáti místy, kdy by mohly v budoucnu vzniknout. Aktuálně je zřejmé, že to nebude ve více než několika lokalitách. Plány ale vždy narazí na odpor místních obyvatel i ochránců přírody. Ty nepřesvědčilo ani letošní enormní sucho.

„Myšlenka není zapomenuta…“ hlásá slogan na internetových stránkách obce Čučice, ležící v okrese Brno-venkov nad údolím řeky Oslavy.

prehrada_cucice

Rozruch vzbudil státní podnik Povodí Moravy, který v srpnu vypsal veřejnou zakázku na zpracování „Technicko-ekonomické studie na realizaci vodního díla Čučice v údolí řeky Oslavy“. Pouhá zmínka o možné výstavbě budí v dotčených obcích pravidelně vlnu odporu. A nic na tom nezměnilo ani letošní extrémní sucho.

Samotný fakt, že česká krajina neumí zadržovat vodu, které je cyklicky buď příliš málo, nebo se naopak údolími valí v podobě povodní, zpochybňuje málokdo. „Pokud letošní zima nepřinese vydatné srážky, musíme se připravit na opravdu vážný problém,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Sucha se střídají s povodněmi

Právě ministerstvo zemědělství je spolugarantem tzv. Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod. V roce 2011 ho společně podepsali ministři zemědělství a životního prostředí Ivan Fuksa a Tomáš Chalupa. Zjednodušeně řečeno si stát tímto dokumentem blokuje 65 lokalit pro budoucí výstavbu přehrad pro situaci, kdy nebudou dostačovat přírodní zdroje vody.

Česká republika je jako „střecha Evropy“ zcela závislá na atmosférických srážkách. 96 procent vody, která na její území spadne, však odtéká. A vinou svažitého terénu často dost rychle.

Velké povodně Česko postihly od roku 1997 devětkrát, období většího sucha byla ve stejné době tři – v roce 2003, na jaře 2014 a letos v létě. Oba poslední roky byly zároveň chudé na množství sněhu a i dosavadní průběh srážek naznačuje, že důsledky se mohou ještě zhoršit. „Nepůjde jen o sucho zemědělské, ale hydrologické,“ varuje Hynek Jordán. Jde o stav, kdy jsou průtoky ve vodních tocích minimální, hladina podzemních vod klesá a nedoplňuje se.

Mluvte s námi, volají obce

Čučice jsou jedním z 65 míst, které mají tu „smůlu“, že si je stát vytypoval jako území vhodná k zadržování vody. Starosta Martin Jacko říká, že snahy o vybudování přehrady chápe. Vadí mu ale, že s obcí nikdo „z Prahy“ nekomunikuje.

„Informace se dozvídáme maximálně z úředních desek dotčených institucí nebo médií,“ říká starosta. Dodává, že „nekomunikativnost“ institucí jen přihrává zbytečným spekulacím a vyhroceným diskusím, které jsou založené na osobních pocitech jak zastánců přehrady, tak jejich odpůrců.


HlídacíPes.org připravil k tématu výstavby přehrad i reportáž pro TV Barrandov.

O tématu jsme psali i zde:

Petr Havel: Jak bojovat se suchem aneb Co je třeba změnit v českých lesích


Ale nejde přitom jen o přehrady. V červnu vláda schválila materiál pracovně nazvaný „Sucho-voda“, který ve větší míře počítá s výstavbou tzv. suchých poldrů. Jenže u nich je akumulační funkce minimální, fungují hlavně jako rezerva pro zalití v případě povodní.

Nezapomeňte na rybníky

Agrární analytik Petr Havel připomíná důležitou funkci rybníků. Za poslední dvě staletí jich na území dnešní ČR zaniklo kolem pěti tisíc s celkovou rozlohou přes 10 tisíc hektarů. Havel uvádí, že nejvíce rybníků zaniklo v regionech, které jsou dnes významně postiženy suchem – na jižní Moravě, ve východních Čechách a ve chmelařské oblasti v Podkrušnohoří.

„Rybníky samozřejmě nepředstavovaly jen zásobárny vody, ale také účelná opatření k omezení následků povodní,“ připomíná Havel.

Jako příklad uvádí největší český rybník Rožmberk, který běžně obsahuje kolem 6 milionů kubíků vody. Při povodni v roce 1890 ale dokázal zadržet 50 milionů kubíků, v roce 2002 se sice rozlil, ale udržel dokonce 70 milionů kubíků vody, a výrazně tak zpomalil přísun vody do vltavské kaskády.

Jak je stát daleko s přípravou přehrad

  • Mediálně nejznámějším a zároveň nejpokročilejším projektem je vodní dílo Nové Heřmínovy. Zde trvá striktní odpor samospráv. Nádrž by měla kromě akumulační funkce i ochraňovat před důsledkem povodní obce kolem řeky Opavy, včetně větších sídel jako Krnov a Opava.
  • Silné protesty provázejí hájení lokalit Stříbrné Hory (Borovský potok nedaleko Havlíčkova Brodu), Spačice (na řece Doubravě) a Plaveč (řeka Jevišovka).
  • Letos byla zahájena diskuse o nádržích u Hanušovic a Čučic. Pouhá zmínka o přípravě studie na posouzení možností posílit akumulaci v povodí Moravy vedla starosty z dotčených obcí k okamžité negativní reakci a prohlášení o zásadním nesouhlasu s úvahami tohoto druhu.
  • V původních plánech (Směrný vodohospodářský plán z roku 1975) bylo vytipováno 457 lokalit. Toto číslo bylo Plánem hlavních povodí v roce 2006 sníženo na 186, po zásahu MŽP a odporu nevládních organizací a samospráv zůstává v platném generelu 65 lokalit.

Podívejte se, kde stát blokuje území pro výstavbu přehrad

mapa 1

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies