Český pivař objevuje svět. Nebo lépe řečeno druhy piva, které nejsou součástí zdejšího hlavního proudu. A pivovary, hlavně ty malé, se mu snaží vyjít vstříc. Nese to s sebou i problémy. Platná vyhláška rozděluje pivo na tři základní kategorie – piva stolní, výčepní, ležáky, speciály a portery. To už nestačí – a připravuje se proto její novelizace. 

Nedostatečnost současné zákonné úpravy je vidět na příkladu porterů, tedy tmavých piv se stupňovitostí vyšší než 18 procent. Automaticky do této kategorie „spadne“ jakékoli takto silné tmavé pivo, i když ve skutečnosti o porter vůbec nejde.

„Uvaříte devatenáctku, dvacítku stout a chtě nechtě ho musíte nazvat porter, protože legislativa nic jiného nezná,“ říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Ležák? Ano, ale osmička z Polska

Před časem se v českých supermarketech prodával ležák, které překvapoval poměrem cena/slibovaný výkon. Lager za cenu kolem osmi korun, no nekupte to. Šlo o matení spotřebitele, využívající skulinu mezi platnou legislativou a českými zvyklostmi. Dovážel se z Polska a podle zákona skutečně šlo o ležák, i když měřeno procentem extraktu původní mladiny šlo o osmičku. Tedy pivo čepované dřív třeba v hutích.

HlídacíPes.org připravil k tématu označování piva i reportáž pro TV Barrandov.

Čtěte také:

Český pivař chce hořké pivo a nenechá se opít slogany o jemné chuti, říká prezident svazu minipivovarů

Český spotřebitel by pod pojmem lager intuitivně hledal pivo někde kolem dvanáctky. I to by měla nová kategorizace odstranit. Pro silnější ležáky by měla být zavedena mezinárodně srozumitelná kategorie premium lager.

Pšeničák přísně vzato není pivo

Návrh má podporu svazu minipivovarů. Právě ty se s nejasnostmi potýkají nejvíc. Na českých trh přinášejí kromě chuťově výraznějších ležáků často i piva speciální, která není podle platné úpravy jak označovat.

Změny by se měly dotknout především označování způsobu výroby. Český pivař by se tak měl učit pojmy jako spodní a svrchní kvašení, nebo dokonce kvašení spontánní, což je i ve světových podmínkách pivo ne zcela obvyklé.

V nové kategorizaci by mělo být místo i pro označení surovin, z nichž se pivo vaří. Vynutila si to třeba obliba pšeničných piv, ale ochutnat se už dají i piva žitná nebo rýžová. „Současná legislativa také vůbec nepostihuje oblast pšeničných piv, která by se vlastně oficiálně ani neměla pivy nazývat, a kromě toho neupravuje množství použitého sladu, takže pšeničné pivo může být vyrobeno doslova z několika zrn pšenice,“ píše na serveru Vitalia.cz agrární analytik Petr Havel.

Čeká se ostré vyjednávání

Zatím spíš zdrženlivě se k novele, který by měla platit od roku 2017, staví velké pivovary. „Skupině Heineken nepřísluší komentovat legislativní záměry ve stádiu přípravy. Jako výrobce piva tyto aktivity řešíme ve spolupráci s Českým svazem pivovarů a sladoven,“ říká mluvčí Heinekenu Jiří Hauptmann.

Analytik Havel k tomu dodává, že předmětem kritiky může být přílišná liberalizace podmínek pro výrobu piva. „Podle dosavadních úvah by se totiž pivo mohlo vyrábět ze sladovaných i nesladovaných obilovin, v budoucích kategoriích piv se kromě míchaných nápojů a nealkoholických piv počítá s kategoriemi spodně kvašená piva, svrchně kvašená piva a spontánně kvašená piva, a je tak otázkou, zdali si pod uvedenými pojmy spotřebitel vždy představí to, co si představit má,“ varuje Petr Havel.