Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Viceguvernér ČNB Hampl: Nemám strach o Ameriku ani o Británii, ale spíše o nás

 -   - 

5663707106_61c43819a0_z Zdroj Autor: Chris Piascik via Foter.com / CC BY-NC-ND

Opakovaně dostávám otázku, kde by asi tak mohl vzniknout plán na reformu současného peněžního systému. Pochopitelně se nejvíc ptají ti, kteří mají z jakýchkoli důvodů potíž s politikou centrálních bank vyspělého světa po roce 2008.

Nesouhlasím sice, že peněžní systém vůbec potřebuje od základu změnit, zafungoval totiž až obdivuhodně dobře, odpovídám ale stále stejně. Má-li přijít v této oblasti něco zásadně nového, s velkou pravděpodobností to přijde odněkud z anglosaského světa. Tak jako už tolik a tolik dekád.

Naše mentální nastavení

Většina podstatných abstraktních i konkrétních prvků dnešního i předchozích peněžních systémů – od platebních karet a telefonního bankovnictví po pojištění vkladů a inflační cílování – a též intelektuální inspirace k nim, měly své rodiště v některé z anglosaských zemí.

Koneckonců neplatí to jen v mém oboru. Stolní počítače pro každého, tablety, smartphony či sociální sítě – to všechno, co bereme už jako samozřejmé, přišlo jako nápad z anglosaského světa. Nesčetné další příklady z oblasti masové kultury a zábavy, stravování, podnikání či práva nechť si laskavý čtenář doplní sám.

Určitě bude existovat přehršle teorií, proč tomu tak je. Ale ze své vlastní zkušenosti bych řekl, že tím hlavním rozdílem Anglosasů třeba oproti nám kontinentálním Evropanům je jiné myšlení či mentální „nastavení“.

V anglicky mluvícím světě je mnohem běžnější pragmatismus, zdravý rozum a nedogmatismus. Snaha prakticky vyřešit konkrétní otázku dne. Vzít si čistý bílý papír a zkusit bez předsudku vytvořit úplně z nuly, z ničeho, řešení.

Jeden můj vážený kolega z Bruselu tvrdí, že v dnešní EU již existují pouze dvě země, kde to dokážou: Velká Británie a Francie. O první EU nenávratně přišla a ta druhá často kreslí na ten bílý papír dosti zvláštní věci. Všichni ostatní jen papouškují, opakují, opisují či jedou v nějakých zaběhaných stereotypech.

Dogmata a stereotypy

Američan i Brit přemýšlejí o tom, kam se na každé křižovatce vydat. Němci a Rakušané jedou rutinně a do zblbnutí tam, kam jezdili vždy. Když se jezdilo vždy doprava, pojede se zase. A opačně.

Dotahují chůzi po zvolené stezce poslušně do důsledků. Pozitivních, ale i tragických. Koneckonců stále opakuji, že Němci nikdy nedělají malé chyby. Češi jsou v tomhle bohužel trochu podobní. Dělají povětšinou buď jen to, co dělali dřív, případně to, co se dělá jinde.

Jen jsou proti Němcům méně ukáznění a více improvizují. Ale v jádru se to neliší. Koneckonců příliš velká kreativita se v konzervativních zemích po zásluze trestá.

Nové přichází zvnějšku, ne zevnitř. A tento stav světa se bezmyšlenkovitě bere jako samozřejmý. Proto si třeba nedělám iluze, že by další firma typu Apple vznikla v kontinentální Evropě.

Winston Churchill, zřetelný to dědic a též představitel pragmatických tradic své země, kdysi prohlásil o svých větších anglosaských partnerech za velkou louží: Američané vždy udělají tu správnou věc, poté co nejprve vyčerpají všechny ostatní možnosti.

I když je to sarkasmus, v němž je navíc troška pohrdání, je v něm také jasná naděje. Nakonec se udělá ta správná věc!

Proto nemám ani na chvíli strach o Ameriku. S Trumpem či bez něj. Ani o Británii. V čím dál těžších geopolitických časech mám mnohem větší strach o nás, co jsme si tady v kontinentální Evropě zbyli, se všemi svými dogmaty a stereotypy a bez schopnosti něco vymyslet.


Text byl publikován ve slovenském časopise Týždeň, publikujeme s laskavým svolením redakce i autora.

O autorovi

Autorem článku je Mojmír Hampl

Autor je viceguvernér České národní banky.

Komentáře

Komentářů (5)
  1. Baron napsal - dne 20.2.2017

    Moudry to muz, rozumi Americe:-)

  2. Němec napsal - dne 20.2.2017

    Pan Hampl se velmi mílí. EU je velmi dobrý projekt, USA se rozdělila, a Británie se začíná rozpadat. Navíc Evropané nikomu neukradli zemi jako Američané.

  3. petrph napsal - dne 21.2.2017

    Ale no tak. Otázka “kde by asi tak mohl vzniknout plán na reformu současného peněžního systému” vůbec nemá smysl, protože jak ukazuje i nedávná historie, prakticky každá vláda v každém státě se snaží nějakou reformou financí řešit vlastní špatný stav státních financí. Takovou primární reformou peněžního systému je nepochybně měnová reforma sama o sobě – tedy politicky nařízená změna hodnoty platné měny (resp.vůbec zrušení stávající měny a nahrazení jinou, s omezenou možností konverze).
    Popřípadě, takovou reformou by třeba bylo zavedení čistě elektronické měny typu bitcoin. Ovšem – tedy plně pod kontrolou státu – a rovněž s nařízenými omězeními (a kurzem) při konverzi staré měny.
    A řada dalších a podobných.
    Ergo, nespoléhal bych se vůbec na to, že v USA (či jinde), udělají politici “správnou věc” pro všechny – spíše naopak by to chtělo analyzovat, koho (které společenské skupiny) taková peněžní reforma postihne, a kdo na ní naopak vydělá

  4. Josef napsal - dne 23.2.2017

    Víceguvernér ČNB p.Hampl má obavy o zbylé v kontinentální Evropě. Skoro čtyřleté oslabování vlastní měny ČNB je unikátní jev v celém světě .Švýcarsko vzdalo intervence proti šv. franku po roce. Ono se chodí tak dlouho pro vodu ,až se ucho utrhne,tak praví lidová moudrost. Změnou prez. v USA se dalo mnoho věcí do pohybu,které asi ČNB špatně anlyzuje ,nebo nechce přiznat ,že šlápla vedle.Koupit eura za bilión korun,když euro trvale oslabuje a k tomu prodávat české zlato,to jsou úchylky ,které buďto hraničí z blbostí, nebo je to projev naprostého profesionálního selhání.Všechny intervence proti se budou obtížně napravovat a celá tato grupa členů ČNB si neumí poradit s jejím zastavením,které musí přijít a bude mít dost závažné důsledky pro členy ČNB ,ale i pro občany ČR.Ztráty způsobené intervencemi a vzniklou inflací mohou jít do biliónů korun s dopady na vrub ČNB a navlastní měnu.

  5. Sofa napsal - dne 26.2.2017

    Alespoň víme, kdo panu Hamplovi vládne. A koho tedy on chválí. Dotáhne to daleko. A rovnítko mezi “pragmatismus a zdravý rozum”, může dát jenom A) marxista B) kapitalista C) bankovní ředitel.