Většina lidí nechce více jádra. Nebo chce? Výklady průzkumu se liší

Napsal/a Libor Stejskal 10. června 2015

Průzkum veřejného mínění pravidelně zjištuje, jak se vyvíjí názor veřejnosti na jadernou energetiku. Jeho výsledky si ale každý vykládá po svém. 

Budoucnost české energetiky bude patřit jaderné energii, rozhodla nedávno vláda premiéra Sobotky. Čím dále více lidí si ale podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) myslí, že by se to s rozšiřováním jejího využití nemělo přehánět.

Před několika týdny ministři v Aktualizované státní energetické koncepci (ASEK), která počítá s výhledem do roku 2040, přisoudili jádru výrazně rostoucí podíl na výrobě elektřiny.

Do pětadvaceti let mají jaderné bloky pokrývat dodávky ne už ze zhruba jedné třetiny jako dosud, ale až z jedné poloviny (koncepce hovoří o 46 až 58 procentech). Což si do budoucna vyžádá rozšíření jaderných kapacit, tedy zřejmě alespoň jedné ze dvou současných jaderných elektráren – Temelína či Dukovan.


 Čtěte také: Elektrárny se nevyplácí stavět. Hrozí, že z elektřiny bude vzácné zboží


Ve stejné době, kdy ministři o budoucnosti tuzemské energetiky jednali, se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zeptalo lidí, jak to vidí oni.

průzkumu, který oslovil více než tisíc respondentů, vyplynulo, že většina – přibližně tři pětiny – nechce, aby se podíl jádra v české energetice zvyšoval (45 procent má za to, že má zůstat na stejné úrovni jako dosud, 22 procent by jej ráda viděla čím dál nižší).

Lidí s tímto názorem podle šetření CVVM přibývá. Naopak klesá počet zastánců dostavby třetího a čtvrtého bloku v Temelíně (zatímco před dvěma lety jej podporovala kolem 53 procent dotázaných, dnes 44 procent).

Měl by se podíl jádra na výrobě elektřiny snižovat, nebo zvyšovat?

podíl jádra

 Graf: CVVM

Výzkum dále zjišťoval, nakolik se u nás lidé obávají jaderné energie (malé či žádné obavy vyjádřily dvě třetiny dotázaných, což je prakticky stejně jako v uplynulých letech). A zda veřejnost důvěřuje vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky (polovina jí vyjádřila důvěru, pro přesnost je ale třeba říci, že průzkum probíhal v době, kdy vláda o nové koncepci teprve jednala).

Průzkumy není třeba přeceňovat, zajímavé ale je, jak odlišně se dají prezentovat. CVVM zprávu o výsledcích svého šetření doprovodilo následujícím komentářem: „Oproti loňskému roku výrazně poklesl podíl těch, kteří jsou pro zvyšování podílu jádra (o sedm procentních bodů). Letošní zjištění potvrdilo (umocnilo) trend poklesu příznivců jádra za poslední čtyři roky, kdy je otázka pokládána. Tento trend se nepochybně odráží i v posunech v názorech na dostavbu Temelína.“

Jste pro dostavění 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelíně?

Jete

 Graf: CVVM

Finanční noviny, ekonomický servis ČTK, pak v úterý 9. června přinesly pod titulkem CVVM: Většina Čechů je pro zachování a růst jaderné energie následující zprávu:

Většina Čechů je pro zachování, nebo navýšení podílu jaderné energetiky na výrobě elektřiny. Téměř polovina lidí je také pro dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR.

Informaci v prakticky stejném znění pak převzala i další média.

Naopak ekologové ze sdružení Calla nabídli zcela odlišnou interpretaci: Právě zveřejněný průzkum CVVM z května 2015 ukázal, že plány české vlády na přípravu nových reaktorů v Dukovanech a v Temelíně nemají podporu mezi veřejností. Větší podíl jaderné energetiky by chtělo pouhých 22 % procent dotázaných, přičemž rozhodně je o tom přesvědčeno jen šest lidí ze sta.

Oproti loňskému květnu navíc výrazně poklesla podpora vládních jaderných vizí o 7 %. Proti rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně o 3. a 4. reaktor jsou již dvě pětiny (39 %) české veřejnosti. I zde podpora klesá, rozhodně pro je pouhých 12 % lidí.

1 komentář

  1. Taoiseach napsal:

    Ve skutečnosti je ta otázka (ty otázky) mnohem složitější.

    Jedna věc je technologie. Pokud by to měla být kosmeticky vylepšená stávající, je třeba říct jasné „ne“. Reaktory EPR by snad byly přijatelnější a nejlepší by byly reaktory, které vysoce radioaktivní odpad nevytvářejí, nýbrž spalují. Tedy spíš investice do výzkumu.

    Druhá věc je financování. Po zkušenostech s firmou ČEZ a se solárním tunelem, je třeba být nanejvýš opatrný.

    Takže jednoznačnou odpověď dát nelze.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies