Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Veškerou moc v honitbách do rukou mysliveckého lidu!

 -   - 

MyslivciFilm_2013_12_II034” Autor: Ondřej Šálek

Pokud někomu připomíná zvolený titulek něco z předlistopadové minulosti, pak se vůbec nemýlí. Z novely zákona o myslivosti tak, jak jí zatím navrhuje ministerstvo zemědělství, totiž duch oné doby vane způsobem, který nelze přehlédnout, píše v článku pro HlídacíPes.org agrární analytik Petr Havel.

Připravovaná novela je prezentována především jako možný nástroj zákazu vstupu do lesa pod pokutou 30 000 korun. To ovšem není ani zdaleka nejdůležitější – zmiňovaný zákaz by se dal dokonce považovat za jeden z mála kroků k ochraně krajiny a biodiverzity, kdyby byl ovšem koncipován se zcela jinou filosofií.

A to takovou, že o dočasném omezení vstupu do lesa by nerozhodovaly obce s rozšířenou působností na žádost myslivců, ale orgány ochrany přírody, jejichž verdiktům by se naopak museli myslivci přizpůsobit. Jinými slovy, aby se myslivci ze zákona vzdali současných neodůvodnitelných kompetencí nejen vůči laické veřejnosti, ale především vůči vlastníkům honebních pozemků.

Strašní lesů a polí páni

Myslivci své kompetence dosud opírali a obhajovali prostřednictvím nálezu Ústavního soudu ČR z 13. prosince 2006, který – stručně řečeno, považuje myslivost za veřejný zájem.

ÚS ve svém závěru mimo jiné uvedl: „Dochází-li při výkonu práva myslivosti užíváním honebních pozemků k zásahu do ústavně garantovaných práv vlastníků honebních pozemků, jedná se o omezení, která jsou proporcionální z hlediska cíle a účelu, k němuž právo myslivosti směřuje; taková omezení se tedy nachází v mezích ústavnosti“.

Což je vhodné připomenout si za situace, kdy stávající návrh novely také zasahuje do práv vlastníků honebních pozemků, avšak ne v přímé souvislosti s „výkonem práva myslivosti,“ ale přímo v oblasti vlastnických práv.


Čtěte také:

Petr Havel: Drobní vlastníci půdy, plačte!


Majitel pozemku se totiž nemůže svobodně rozhodnout, jak s ním naloží, a to ani po skončení (často velmi pro vlastníka nevýhodných) smluv se stávajícími nájemci – tedy myslivci.

To ovšem nesouvisí s uvedeným výkonem práva myslivosti, což je opět vhodné připomenout si proto, že lze velmi pravděpodobně v případě, že by bylo přijato znění novely navrhované ministerstvem zemědělství, očekávat další ústavní stížnost na ustanovení mysliveckého zákona.

Zamýšlená novela jde totiž na ruku právě a především myslivcům. Pokud by se přitom vlastník mohl rozhodnout, jak dále se svým majetkem (honebními pozemky) naloží, mohl by jej například po ukončení stávajících smluv vyjmout z honiteb, založit vlastní honitbu nebo prostě pozemky pronajmout či propachtovat jinému nájemci.

Tím by se narušila struktura stávajících honiteb, což je ovšem – žádoucí. Ne však pro myslivce. I když je to docela krátkozraké.

Myslivci na plný úvazek

Sami myslivci, nebo alespoň osvícenější z nich, vnímají, že jejich image ve společnosti není nijak pozitivní a tato situace by se přijetím novely ještě zhoršila.

Ne každý ví, že honební pozemky tvoří nejen plochy lesních porostů, ale i veškerá pole a tedy vlastně drtivá většina půdy mimo zastavěná území obcí a měst. Plocha polních honiteb je dokonce dvakrát větší než plocha lesních honiteb, přesto mají kompetence k mysliveckému hospodaření právě myslivci na úkor zemědělců.

Což nemá logiku, a především, tato skutečnost staví myslivce i proti těm, kteří na polích hospodaří, nejen proti vlastníkům a laické veřejnosti. Ta se navíc prakticky vůbec nezajímá, jaký ekonomický přínos může mít (třeba pro vlastníky honebních pozemků) výkon práva myslivosti, a tak se většina vlastníků spokojí s nějakým tím střeleným divočákem jakožto naturální formy nájmu za pronájem svého majetku.

I když pochopitelně není honitba jako honitba, je zcela zřejmé, že myslivost může být docela dobrý byznys, což částečně vyplývá i ze zkušeností státního podniku Lesy České republiky, který každoročně kasíruje jen z pronájmu honiteb stovky milionů korun.

To nastoluje otázku profesionalizace naší myslivosti – téma, o němž se v kuloárech léta diskutuje, ale žádný posun od předlistopadového pojetí „lidové myslivosti“ nenastává. Spíše naopak.

Stávající zákon o myslivosti je tedy třeba zcela jistě novelizovat, avšak se zcela jiným přístupem, který reflektuje společenský vývoj, již zmiňovaná ústavní práva vlastníků a zahraniční zkušenosti v pojetí myslivosti, například v zemích EU.

Problémy jako škody působené na lesních a polních porostech přemnoženou zvěří nebo diskuse o takzvané minimální velikosti honiteb jsou zcela zástupné, byť zmiňované škody každoročně rostou. To je ale důsledek již překonaného přístupu k myslivosti jako takové.

Čím později se přitom přístup samotných myslivců, předkladatelů zákonů a obecně veškeré společnosti k myslivosti změní, tím větší problémy nás v budoucnosti čekají. Včetně škod na krajině.

O autorovi

Autorem článku je Petr Havel

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Komentáře

Komentářů (6)
  1. Michael Carbol napsal - dne 24.4.2016

    Autor přeskakuje z tématu na téma. Tahle pseudokauza už dávno vyšuměla, protože novela v 99% jen UPŘESŇUJE původní definice nyní platného zákona o myslivosti.
    – Pokuta 30tis kč ze zvýšila z původních 20tis kč.
    – O omezení vstupu do lesa rozhoduje orgán státní správy myslivosti jako dosud, nově musí rozhodnutí viset na vývěsce obce x dní a dotčené osoby ji můžou připomínkovat. Podle mě jde o pozitivní věc.
    – Jednotlivé pozemky nemůžou být vyjuty z honitby, protože by mohlo vzniknout vakuum, kde by nevykonával myslivost nikdo – uvědomme si, že myslivost by měla být o regulaci volně žijících druhů zvěře (nahrazení přirozených predátorů), která by se takto mohla přemnožit, roznášet nemoci apod.
    – Ekonomický přínos z výkonu práva myslivosti je 00 prd. Většina mysliveckých spolků hospodaří s vyrovnaným ročním rozpočtem tj. co vydělají na akcích pro veřejnost, to investují do mysliveckých zařízení, příkrmu apod.
    – Honitba jako byznys tj. honitba, která je pronajímána soukromníkům je hrozbou pro ochranu přírody, kvůli přemnoženým stavům zvěře (škody jak v lese tak na polích), navíc zůstávají především o “nehodnotné” kusy, které snižují genový potenciál v honitbě.
    – Vzrůstající stavy zvěře jsou důsledkem nekontrolovatelného mysliveckého plánování, kdy si hospodář do myslivecké evidence vymýšlí čísla o počtech kusů, které sedí s normovanými stavy ale nereflektují reálný stav zvěře v honitbě.Toto neřeší zákon ale Vyhláška č. 491/2002 Sb. Osobně si nedokážu představit jedodušší způsob kontroly než finančně náročnou kontrolu přímo fyzicky v honitbě.
    http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_Vyhlaska-2002-491-myslivost.html

    S pozdravem
    Bc. Michael Carbol
    Ústav pro Hospodářskou Úpravu Lesů
    Michael.Carbol@uhul.cz

    • Ondřej Neumann napsal - dne 1.5.2016

      Reakce Petra Havla:
      V prvé řadě mě mrzí, že se nechává ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů) vtáhnout do obhajoby evidentně špatného zákona a docela by mě zajímalo, zda-li jde o názor celého ústavu nebo o pokus podpořit aktivitu ministerstva zemědělství za situace, kdy se v minulosti uvažovalo o zrušení ÚHÚL, takže loajalita se může hodit. Ale budiž, chcete-li podrobnější argumentaci, pojďme do toho. Souvisí totiž jak se zákazem vstupu do lesa, tak s kompetencemi myslivců, a především, nejde o žádnou kosmetickou úpravu, ale o zásadní změnu dosavadní dikce mysliveckého zákona. V současné době je totiž možnost omezit vstup do lesa v režimu správního řízení, k němuž se má předem vyjádřit jak dotčená obec, tak vlastník pozemku před vydáním zákazu – nově navrhovaná podoba ale tento režim zcela mění a umožňuje vydat takový zákon (opatření obecné povahy) na podnět myslivců a rozhodnutím úředníka, a zákaz tím nabývá platnost – obce a vlastníci se vyjádřit sice mohou, ale až v době, kdy je již opatření obecné povahy v platnosti. Zmiňované zveřejnění na vývěsce obce samozřejmě nemůže nahradit vyrozumění vlastníka o tom, že mu někdo zakáže vstup na jeho pozemky. To ale není vše – zatím nijak nediskutované znění paragrafu 10 stanovuje zemědělcům (uživatelům honebního pozemku) povinnost hlásit 24 hodin předem myslivcům noční práce, aplikaci postřiků a de facto jakoukoli činnost, a to pod pokutou 200 000 korun. Vzhledem k tomu, že tak kvůli značné administrativě tak mnozí uživatelé nečiní, je tím dán myslivcům v případě, že by někdo například požadoval kompenzace za škody způsobené zvěří nebo byl s myslivci v nějakém sporu, nástroj na vydírání kteréhokoli zemědělce nebo hospodařícího vlastníka pod hrozbou zmíněné pokuty.
      Samozřejmě také není pravda, že honitba není byznys – stačí si přečíst výroční zprávu státního podniku Lesy České republiky a položku příjmu z pronájmů honiteb, k čemuž podotýkám, že jde pouze o příjmy z pronájmů bez dalšího profitu z prodejů ulovené zvěře. Jistě že není každá honitba lukrativní – ale některé jsou – a velmi. Možná je to ostatně právě tlak vlastníků lukrativních honiteb, který je motorem navrhovaných změn – to lze ale těžko dokázat. Pokud se pak týká skutečnosti, že některé pozemky budou nehonební a vznikne „vakuum“, pak takové „vakuum“ není nic proti ničemu, naopak se v takové lokalitě bude příroda včetně stavů zvěře vyvíjet přirozeným způsobem, především ale žádné vakuum vzniknout nemusí – jen prostě nová, třeba i plně vlastnická honitba…jinak ale ano, zákon neřeší přemnoženou zvěř, i když se tak prezentuje (což já nečiním), ale zmiňovaná vyhláška..

  2. český maloměšťák napsal - dne 24.4.2016

    Pane Havel – kolik ” honebních pozemků ” vlastní pan Babiš ?
    To je zajímavé – ozývají se prý myslivci…ale já mluvil s několika myslivci a ti žádné vyšší pravomoci nepožadují.

    Pane Havel – a není to tak, že se ozývají myslivci nějakým způsobem lobbující např. za zájmy pana Babiše ?
    Že tedy nejde o mysliveckou lobby – ale o lobby některých myslivců v někoho žoldu ?

    Pane Havel – kdysi Vás v diksuzích na aktualně.cz někteří diskutující označili za lobbyistu agrárních a potravinářských koprorací.
    Může na tomto šprochu být pravdy trochu ?

    Pane Havel – myšlenka platit stočné (soukromým firmám – korporacím) z vody , která stéká do “veřejné” (což je dnes již velmi zastaralý termín, zavádějící) kanalizace z cest, chodníků a dálnic……už Vás opustila ?
    —————————————————
    Soukromé honitby v otevřené krajině ….od toho je pak už jen krůček k soukromým rybářským revírům na vodních tocích.
    Pak už zbyde jen vzduch – ale i ten se zreguluje (a postupně zprivatizuje) , až začne chaos díky plošnému rozšíření dronů.

    Ten přepínaný šroub pak jednoho hnusného dne praskne – a budou opět jen státní pozemky, státní lesy, státní vody , státní vzduch, státní kanalizace ….
    Pythagorejské je omezování extrémů, ne jejich hrocení.

    • Ondřej Neumann napsal - dne 1.5.2016

      Reakce Petra Havla:
      Koukám, že mě pravidelně monitorujete, v tom případě jistě víte, že mám dlouhodobě totožné názory na problémy našeho zemědělství a venkova, a to bez ohledu na vliv agrární, potravinářské, myslivecké, vlastnické a jakékoli lobby – kdyby tomu tak totiž nebylo, asi bych své názory mnohem flexibilněji měnil, podle toho, odkud „vítr fouká“. Tím pádem mám i stejný názor na výjimky ze zpoplatnění dešťových vod, tedy – že by tyto výjimky neměly existovat, protože – a to Vás zajímat mělo, platí čištění za ty, kteří neplatí, všichni ostatní uživatelé vody ve vyšších poplatcích za stočné.
      Pokud se týká vlastnictví honebních pozemků společnostmi, které ovládá Andrej Babiš, pak plocha takových pozemků mi známa není – je mi ale známo, že tyto společnosti skupují například lesní školky, což je zajímavá aktivita proto, že tendry státního podniku Lesy České republiky obsahují i podmínku zajistit pěstební činnost. Že řada myslivců žádnou další regulaci nepožaduje, mě známo je, a ostatně to v článku naznačuji. Pokud se týká soukromých honiteb v otevřené krajině…. Víte, v zahraničí, včetně EU, to zcela běžně funguje, a tamní životní prostředí je v lepším stavu, než u nás – takže ty problémy, co máme my, jsou spíše v lidech a přístupu než ve formě hospodaření… mimochodem soukromé rybářské revíry u nás už jsou.

  3. Pisismik napsal - dne 24.4.2016

    Mimo téma, zajímalo by mě, kde máte za rok 2014 seznam dárců? Tvrdíte, že je přílohou výroční zprávy 2014, ale v dokumentech není. Takže kdo vám přispěl?

  4. Jaroslava Dospělová napsal - dne 26.4.2016

    Dobrý den,

    děkuji moc za článek, který je snad první vlašťovkou správného řešení současného stavu.

    J. Dospělová