Veřejné zakázky, byznys za 600 miliard. Pokus dvacátý, chaos pokračuje

 -   - 

15404507019_4520104c2a_z Zdroj Autor: Speg of the Pigs via Foter.com / CC BY-NC

GLOSA Skrze systém veřejných zakázek se z veřejných peněz ročně utratí zhruba 600 miliard korun. O tom, zda jsou tyto peníze ve své většině utráceny smysluplně, účelně a podle zásad řádného hospodáře, lze pochybovat. 

Svět tuzemských veřejných zakázek už dlouhé roky tvoří začarovaný kruh, kde si dodavatelé stěžují na zadavatele, že zakázky neumějí řádně vypisovat a hodnotit a zadavatelé na to, že dodavatelé nabízejí své služby za nereálné ceny.

A to navzdory takřka neustálým snahám zákon o veřejných zakázkách zpřesňovat, vylepšovat a doplňovat. Zákon o zadávání veřejných zakázek prošel od svého vzniku už více než dvaceti novelizacemi a změnami. Ani ta poslední zatím příliš nepomáhá.

Praha mimo hru

Opakující se úpravy klíčového zákona vedou k novým zmatkům a chaosu. Potvrzuje to i pohled na uplynulý čtvrtrok platnosti aktuálního zákona o zadávání veřejných zakázek.

Tak například. V současné době platí přechodné období, kdy vedle sebe nějaký čas fungují dva zákony k veřejným zakázkám. A není jasné, kdy se řídit starým zákonem a kdy novým.

Problémy se už odrážejí v případě čerpání dotací. „Většina dotačních orgánů doposud nepřizpůsobila svá dotační pravidla pro příjemce dotací novému zákonu,“ upozorňuje Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti Otidea.

Větší část dotačních pravidel se stále odkazuje na starý zákon. V praxi se tedy zadavatel musí rozhodnout, zda má dodržovat platný zákon, nebo dotační pravidla, čímž ale zákon poruší. To vše u akcí, při nichž se rozdělují stovky miliard veřejných peněz.

Mizernou práci zákonodárců, ale také svých vlastních právníků, pociťuje i hlavní město Praha. Proč? Protože akciové společnosti spadající pod hlavní město se nyní nemohou účastnit veřejných zakázek. Nemají totiž zaknihované akcie a zároveň se na ně nevztahuje výjimka zákona o obcích. Hlavní město Praha má vlastní zákon a ten toto téma nijak neřeší. Přitom se o změně vědělo dlouho dopředu.

Drahé levné věci

Zákon také nově dělá rozdíl mezi českými a zahraničními společnostmi. Ty (přiznaně) české musí povinně zveřejňovat všechny své akcionáře, jenže těm zahraničním stačí pouze čestné prohlášení u akcionářů s vlastnictvím nad 10 %.

A pořád, navzdory vysvětlování, přesvědčování i změnám zákona, trvá opatrnický přístup: nabídky hodnotit raději podle hlavního kritéria nejnižší nabídkové ceny.

Úředníkům se vlastně není pořád moc co divit. Dát přednost samotné ceně před mnohem obtížněji prokazatelnou celkovou ekonomickou výhodností (jako poměru dlouhodobých užitných vlastností po celou dobu životnosti a ceny) dává větší míru jistoty, že je nikdo nebude popotahovat a nebudou jednou nohou v kriminále.

Že se to v konečném důsledku opět jen prodraží, je už věc jiná.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (2)
  1. petrph napsal - dne 10.1.2017

    Ale to je přece omyl, tvrdit, že je dávána přednost ” ceně před mnohem obtížněji prokazatelnou celkovou ekonomickou výhodností
    Protože přeci v tom výběrovém řízení nejde o cenu nákladovou-ale nabídkovou.
    Neboli, úředníci (resp. měštší projektanti) si mohou do podmínek výběrového řízení předepsat, že stavba má splňovat nějaké kvalitatiní podmínky (právě z hlediska materialů, trvanlivosti, atd (pochopotelně, musí mít odborníky, kteří to dokáží specifikovat)- a až na tyto stanovené podmínky cílí pak ve výběrovém řízení zájemci o tu zakázku své obchodní nabídky ceny.
    Další věc je samozřejmě kontrola, zda je tato kvalita v průběhu stavy dodržena.
    A v těchto dvou věcech bych asi viděl ten největšá průšvih. Buď si tedy městské úřady nedokáží ty kvalitativní podmínky stavy odborně specifikovat,.. nebo si je pak v průběhu stavy nedokáží. Ohlídat. Ale to za ně dodavatel dělat nebude, i když je náhodou poctivý

  2. Petys napsal - dne 10.1.2017

    S tím že v hospodaření státu jsou obrovské rezervy vyhrál volby Babiš. Mluvil o 200 mld. rezerv ve státním rozpočtu. V praxi pak chytře začal těchto děr spíše využívat – viz dotace na Čapí hnízdo atd. Namísto toho aby zamezil obrovskému plýtvání státu obrátil pozornost zpitomělých voličů jinam a d
    okonale zbyrokratizoval podnikání na už zhruba dvojnásobnou časovou náročnost oproti průměru normálních zemí.
    S plýtváním státu udělal oligarcha jen směšné trapnosti jako centrální nákupy toaletního papíru.
    Zklamal, ale díky vlastnictví médií je stejně za hvězdu.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinné položky jsou označeny (*)