facebookový profil Milana Chovance,

Velký bratr 2015: Ministr vnitra Chovanec za snahy omezit internet, policie za plošné šmírování řidičů

Napsal/a Robert Malecký 18. února 2016

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) obdržel anticenu za citát Velkého bratra v tradiční anketě ochránců soukromí Big Brother Awards. Sdružení Iuridicum Remedium mu ji na základě hlasování odborné poroty udělilo za snahy omezit anonymitu internetu. Dlouhodobým slídilem je Policie ČR za plošný sběr dat z kamerových systémů podél silnic, cenu pro úředního slídila dostalo ministerstvo financí za netransparentní machinace s citlivými zdravotnickými registry.

Anticena pro komerční sektor putuje do zahraničí. Za novinku nazvanou Hello Barbie, panenku, která zaznamenává a přes internet analyzuje hlasové projevy dětí, ji obdržela společnost Mattel. Pozitivní cenu za přínos k ochraně soukromí dostal rakouský právník Max Schrems, který dosáhl zrušení pravidla pro americké firmy sbírající data na území EU, známého jako Safe Harbor.

HlídacíPes.org přináší přehled všech dnes udělených cen včetně podrobného zdůvodnění.

Výrok Velkého bratra

Ministr vnitra Milan Chovanec za výroky o potřebě deanonymizovat internet

„Kdybych teď řekl, že bych chtěl, aby každý uživatel internetu byl identifikován, tak se na mě vrhnou všichni. Ale podle mě nastala doba k debatě, jak se tímto směrem posunout.“ Slova ministra vnitra Chovance byla reakcí na kauzu prolomení e-mailové schránky premiéra Bohuslava Sobotky a zveřejnění jeho soukromé komunikace serverem White Media.

S ochránci soukromí ministr společnou řeč skutečně nenašel. Naopak. Kritizují ho, že za neschopnost či nemožnost postihnout konkrétní činy malých skupin hodlá plošně trestat všechny uživatele internetu. Omezení svobody formou jakékoli podoby de-anonymizace nebo povinné registrace, ke které ministr směřuje, považují za krok směrem k totalitním režimům.


Psali jsme: Rejdiště zločinců a semeniště zla. Chovanec vyhlásil válku anonymitě na internetu

Celé odůvodnění najdete zde.


Dlouhodobý slídil

Policie ČR za plošné sledování řidičů systémem Automatická kontrola vozidel

3755881536_19f03f46fe_z

Policie ČR provozuje systém, který na vybraných místech plošně zaznamenává průjezdy všech vozidel. V příslušných databázích jsou uchovávány údaje o SPZ vozidla, místu a datu průjezdu, ale i fotografie vozidla s řidičem. Uchovávání těchto dat se přitom neváže na žádný přestupek nebo jiné nezákonné jednání, a je navíc založeno pouhým pokynem policejního prezidenta. Délka uchovávání se liší podle jednotlivých krajů, kde jsou systémy provozovány, v některých případech až rok.

Právě nastavená pravidla pro uchovávání záznamů vyvolávají pochyby. Proč například v Praze stačí fotografii vozidla uchovat dva měsíce, zatímco v Ústí nad Labem půl roku? Rozdílné doby dávají tušit, že otázkou přiměřenosti zásahu do soukromí se policie vůbec nezabývá.


Psali jsme: Blik. A mají vás. Policie fotí každého, kdo projede kolem jejích radarů

Celé odůvodnění najdete zde.


Úřední slídil

Ministerstvo financí za netransparentní slídění ve zdravotnických údajích

Ministerstvo financí v roce 2015 poutalo pozornost ochránců soukromí na několika frontách. Vedle elektronické evidence tržeb nebo kontrolních hlášení k DPH šlo i o oblast lidského zdraví. Podle schválených zákonů upravujících činnost zdravotních pojišťoven by měly právě ministerstvu financí předávat údaje ze svých informačních systémů. Na tento zákon ale ministerstvo nečekalo a údaje o milionech zdravotních úkonů za pět let si s odkazem na kontrolu hospodaření pojišťoven za podivných okolností vyžádalo již dříve, a navíc je bez písemné smlouvy poskytlo soukromé společnosti k analýze.

Databáze obsahovala cca 9,4 mil. údajů o hospitalizacích, přes 100 mil. dokladů a cca 500 mil. kódů výkonů, léků a materiálů. Bez smlouvy, která byla podepsána až poté, co se o věc začala zajímat média, udělilo ministerstvo plnou moc k převzetí databáze soukromé společnosti SW Lab.


Psali jsme: Úhrady VZP? Tajné, říká Babišovo ministerstvo. Přitom informace předalo vybrané firmě

Celé odůvodnění najdete zde.


Firemní slídil

Mattel za interaktivní panenku Hello Barbie

Mattel uvedl na trh elektronickou interaktivní panenku Barbie, která získává a centrálně analyzuje hlasové projevy dětských uživatelů. Výsledky analýzy jsou také namátkově kontrolovány lidskými operátory s cílem mj. ochránit práva a majetek provozovatele. Zda lze takový nástroj vůbec udržet na uzdě, naznačuje i úvodní deklarace bezpečnostní politiky: „We may change this Policy from time to time.

Centrální počítač na pozadí neustále rozšiřuje a zpřesňuje profil svého uživatele s ohledem na jeho zájmy nebo emoce. První verze hračky navíc trpí slabinami, kvůli kterým mohou počítačové okruhy její umělé inteligence ovládnout hackeři.


Celé odůvodnění najdete zde.


Pozitivní cena za ochranu soukromí

Max Schrems za zrušení principu Safe Harbor při předávání osobních údajů z EU do USA

schrems wiki

Na základě podnětu rakouského právníka a aktivisty Maxe Schremse zrušil Soudní dvůr EU platnost rozhodnutí Evropské komise z roku 2000, podle kterého mohly firmy z USA při nakládání s osobními daty Evropanů postupovat podle obecné regulace nazývané „Safe Harbor“. Podle ní firmy z USA, jako například Facebook, nejsou při zpracování údajů povinny postupovat podle národního práva členských zemí, ale stačí dodržovat obecná pravidla stanovená Evropskou komisí, která vycházejí z obecného předpokladu, že USA je zemi, která chrání osobní data uživatelů dostatečně, a tedy je bezpečné do ní tyto údaje předávat.

Soudní dvůr EU v říjnu 2015 řekl, že důvěra ve zpracování dat ze strany USA byla silně narušena. Zároveň zrušil platnost předchozího rozhodnutí Evropské komise. Soud to odůvodnil mimo jiné tím, že evropští uživatelé neměli možnost se efektivně bránit v případě, že jejich osobní údaje byly zneužity.


Celé odůvodnění najdete zde.


Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies