Natasha Mayers / Foter / CC BY-SA,

Velké firmy nepotřebují profesionální lobbisty, stačí jim jen zvednout telefon

Napsal/a Robert Břešťan 31. října 2015

Ministerstvo financí v Praze uspořádalo mezinárodní protikorupční konferenci. Výsledkem je mimo jiné zjištění, že pokud je na tom Česko špatně, tak v tom v Evropě není samo…

Výstupem konference jsou i některá konkrétní doporučení. Část z nich se už – tak trochu politikům navzdory – v Česku začala i plnit. Příkladem je zákon o financování politických stran a politických kampaní, kterým se začal v prvním čtení zabývat parlament.

“Cílem je transparentní kontrola financování – základním nástrojem je povinnost na kampaně používat transparentní účty, jsou dány limity pro dary fyzických i právnických osob a má být i povinnost stran a hnutí po pěti letech měnit auditora,” shrnul některé body návrhu na konferenci ve svém vystoupení ministr pro lidská práva a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier.


Účastníkem mezinárodní konference pořádané Ministerstvem financí ČR, Radou Evropy a Norskými fondy byl i HlídacíPes.org. Autor tohoto textu pro publikum shrnoval průběh a závěry dvou diskusních panelů – zaměřených právě na lobbing a financování politických stran a hnutí. Text je mj. stručným shrnutím obsahu obou panelů.


Vláda návrh zákona schválila na konci července, už tam se ale původní podoba návrhu dosti proměnil.

Protikorupční organizace zákon ve stávající podobě sice označují za paskvil, i když i ten je prý “lepší než nic”. Hnutí ANO zase návrh veřejně kritizovalo za to, že míří proti Andreji Babišovi. WP_20151021_15_09_57_Pro

“Limity jsou důležité, aby tu nebyl nikdo, kdo si může koupit politickou stranu nebo rovnou celou politickou scénu,” potvrdil na plénu „mezi řádky“ Dienstbier.

Výsledkem je proto kompromis, kdy například padla původní představa o tom, že by právnické osoby nemohly politickým stranám dávat žádné peníze.

“Finanční limit je nakonec pro obě skupiny ve výši tři milióny korun, ale je to aspoň nějaký limit. Původní návrh byl dva milióny, rada vlády pro boj s korupcí navrhovala nižší limit – jeden milión a úplný zákaz od právnických osob. Ale to neprošlo,” řekl Dienstbier.

Jaké limity navrhuje vláda na vedení předvolebních kampaní:

  • volby do Poslanecké sněmovny: 90 miliónů
  • volby do Senátu: 2 milióny na kandidáta v první kole, 2,5 miliónu v kole druhém
  • evropské volby: 50 miliónů
  • prezidentská volba: 40 miliónů v prvním kole, 10 miliónů pro kolo druhé

Konference nabídla možnost mezinárodního srovnání. Z něj plyne, že země EU přistupují k tématu financování politických stran velmi odlišně. Například v Dánsku, na Maltě nebo v Nizozemí jsou povoleny i anonymní hotovostní dary, v Belgii, v Polsku nebo ve Francii platí zákaz darů od právnických osob…

Odborníci kritizují to, že se dary politickým stranám dají obcházet prostřednictvím půjček a také přes třetí strany – různé think-tanky, odbory a podporovatele.

„Tohle je ale problematické téma, protože pokud bychom omezovali možnost vyjadřovat se či vést kampaň ve prospěch někoho, omezujete tím aktivity občanské společnosti,“ upozornila gruzínská poslankyně a pravidelná účastnice mezinárodních pozorovacích misí Chiora Taktakishvili.

Ve světě jsou i různé přístupy ke kontrole požadovaných omezení – od nezávislých úřadů po poslanecké komise… Česká republika navrhuje vznik malého nezávislého úřadu. Je však pravděpodobné, že se návrh v Poslanecké sněmovně ještě výrazně změní.

Lobbing se moc neřeší

Pravidla pro úpravu lobbingu Česká republika zatím nechystá. Není v tom ale sama – lobbing není nijak regulován ve většině zemí EU.

„Je to asi i tím, že nenajdete dva lidi, kteří by se shodli na tom, co lobbing je a co není a jak jej tedy správně definovat. Pro zjednodušení říkejme, že jde o snahu ovlivňovat politická rozhodnutí,“ řekl v diskusi Raj Chari, expert z dublinské Trinity College.

Ani protikorupční odborníci lobbing nijak nezavrhují a přiznávají mu i pozitivní přínosy. Lobbing může pro politická rozhodnutí dodávat důležitá data, analýzy a argumenty. Na straně druhé může jít o ovlivňování jen v zájmu malé skupiny lidí.

„Ale rád bych zdůraznil, že zejména velké firmy vlastně žádné lobbisty nepotřebují. Prostě jen zvednou telefon a zavolají tomu správnému politikovi. Případně rovnou zaměstnají na základě systému otáčivých dveří některého bývalého politika s potřebnými konexemi,“ prohlásil s poukazem na (nejen) portugalskou zkušenost někdejší šéf tamní Transparency International a nyní výzkumný pracovník Aveirské univerzity Luís de Souza.

 

3 komentáře

  1. český maloměšťák napsal:

    Daňové defraudace (tkzv. sponzorské, odečitatelné z daní) coby zdroj financování reklamní kampaně toho či onoho produktu té či které tkzv. politické strany jsou problémem jak morálním tak i logickým. Nicméně jde pouze o dílčí problém – ústavu nejvíce porušuje samotný fakt, že je možné silou peněz a mediálního vlivu udělat ze soutěže jarmark, hokynářství. Kdy samozřejmě že subjekty , které již nějakým způsobem profitovaly z toho, že si již v předchozích volbách koupily loajalitu té či které tkzv. politické strany , co se týče jejich zájmů, budou opětovně podporovat tuto. Pokud pak uvážíme možnosti, jaké tkzv. politická strana získá, pokud na trhu tkzv. politckých stran zvítězí a tak se stane správcem věcí veřejných a tedy i správcem poskytovaných výhod a výsad – státními organizacemi (kdy např objem zadávaných státních zakázek , vyjádřený jejich finanční hodnotou je stále obrovský), sama tato tkzv. politická strana disponuje možnostmi, jak svou tržní hodnotu v příštím jarmarečním klání zvýšit. Na rozdíl od uskupení takové tkzv. politické straně konkurujících, tedy tunelováním veřejného je podporováno sektářské a to tak, že pojem “ soutěž“ je jen vlajkou, hadrem na holi – soutěž ve které soutěží spolu o titul FC Barcelona a FK Osoblaha není soutěží , je to pouze smutná podívaná s dopředu známým výsledkem, fraška, iluze soutěže.
    Dalším faktorem jsou rozdíly v síle vlastního kapitálového vybavení tkzv. politických stran, kdy opět platí – čím více peněz , tím pravděpodobnějí vítězství.
    Zajímalo by mě, zda v minulých volbách, některé podnikatelské subjekty podřízené A. Babišovi, sponzorovaly ANO a zda si toto tkzv. sponzorské odečetly z daní, to by bylo vážně groteskní.

    Řešením by byl buď úplný zákaz předvolební kampaně, kdy by myšlenky a kandidáti byli veřejnosti představeni v nějakých jednotných layoutech, formátech – bez možnosti přikupovat či překupovat informační, komunikační prostor…anebo limit, ale limit takový, aby tento limit mohly čerpat všichn i účastníci soutěže, tedy těm tkzv. pol. stranám , které by limit z těch či oněch důvodů nedokázaly naplnit, by prostředky poskytl stát. Což by mohl být i rámec skutečně fér soutěže i za (dle mého) ideálního stavu, kdy by mohl kandidovat každý (krom testně odsouzených, neplnoletých etc.), kdy by spolu soutěžily skutečně myšlenky, tedy jednotliví živí lidé – mimo kandidátky tkzv. politických stran.
    V kapitalismu manipulované soutěže ale je kopírován model tohoto rámce – vítězí síla a moc daná především mocí a silou disponibility k finančním zdrojům, vítězí “ úspěšní“. Úspěšní vítězící nikolivěk v soutěži, ale na trhu, subjekty bojující na trhu pak cílí především k tomu trh ovládnout – oligarchizace překoupené tkzv. demokracie je tedy nikolivěk pouhým symptomem, nechtěným důsledkem, ale je její geneze a její rozvoj zakodován přímo v podstatě tržního způsobu získávání moci.
    Pak ale se nesmíme divit, když nám vládnou např. psychopaté, nezodpovědní utopisté či jaloví rétoři.
    Peníze totiž nejenže nesmrdí, penězům je mj. také lhostejný charakter či osobnost lidí – kteří umožňují jjeich množení se, jde jim pouze o množení se jako takové…a to i kdyby vládli psychopaté tak, že rozboří půl světa a povraždí v něm a vyženou mimo domov na miliony lidí….to je penězům naprosto lhostejné, ba naopak – dokážou se namnožit i na tom.

  2. teufel3424 napsal:

    Velké dary soukromých firem jsou problematické, ale ještě horší je financování stran z našich daní. Proč bych měla nějaké tlupě platit jen proto, že ona to chce? Ať si ty peníze vyberou po malých částkách od svých příznivců. Půl miliardy ročně (což je částka pro strany) by se dalo mnohem lépe použít jinak.

    • český maloměšťák napsal:

      Mýlíte se, anonymizovaná podpora je větší zárukou nezkorumpovatelnosti, než přímý dar od někoho konkretního.
      Leda kdyby skutečně šlo o drobné částky, jak píšete.
      Kdy ale řada lidí považuje za drobnou částku např. 2 miliony singrovek.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies