Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Varování pro Česko: Juncker oživuje plány na dvourychlostní Evropu

 -   - 

8759298487_0f2deda9e5_z Zdroj

Čeští politici by měli zbystřit. Nová Evropská komise Jean-Claudea Junckera oživuje myšlenku na vznik dvourychlostní Evropy. Mělo by nám to vadit?

Nedávnou výzvu šéfa Evropské komise Jean-Claudea Junckera, aby se státy platící eurem zamyslely nad další budoucností hospodářské a měnové unie, lze číst celkem jasně.

Mohlo by totiž klidně jít o vizi eurozóny s vlastními institucemi, například speciálně zřízeným evropským komisařem řešícím problémy eura či parlamentem, a se separátním rozpočtem. Pro země stojící mimo eurozónu, tedy i pro Českou republiku, by to mohlo znamenat další bariéry v obchodování a investicích.

Dvě rychlosti nechceme

Česko se přijmout euro hned tak nechystá, opatrně se nyní mluví „zhruba o roce 2020“. Ke členství v eurozóně se ČR zavázala při vstupu do EU a své slovo chce v budoucnosti splnit.

Pokud tedy bude EU přeřazovat na více rychlostí, je v českém zájmu „jet v rychlejším pruhu“.

„Pro Českou republiku je klíčové, aby veškeré kroky vedoucí k případnému prohloubení hospodářské a měnové unie byly diskutovány ve formátu všech osmadvaceti členských států, protože se jich bezprostředně dotýkají,“ myslí si státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Myšlenku dvourychlostní Evropy, kdy by se Česko minimálně zpočátku pohybovalo mezi těmi „pomalejšími“ Prouza odmítá. „ČR nebude podporovat budování dalších institucí, které by se podílely na další separaci eurozóny od zbytku EU,“ říká.

S tím víceméně souhlasí i zástupci českého průmyslu a podnikatelé. „Naše snaha zůstat mimo eurozónu a vyčkat, až se vyřeší stávající problémy kolem Řecka a dalších států jižního křídla, má svou logiku. Je však otázka, nakolik se nám podaří ovlivňovat budoucí architekturu eurozóny, aniž bychom byli jejím členem,“ říká konzultant odboru legislativy, práva a analýz HK ČR a člen Hospodářského a sociálního výboru Ivan Voleš.

“Členství by ztratilo smysl”

Ačkoli české podniky zatím příliš nepociťují bezprostřední negativní dopady toho, že Česká republika není členem eurozóny, podle Voleše je situace dlouhodobě neudržitelná. „Transakční náklady pro podnikání ve členských zemích EU, kde se neplatí eurem, se mohou stát nepříjemnou překážkou pro investory a podnikatele,“ podotýká.

„EU je postavena na základních svobodách podnikání a výměny zboží, služeb a kapitálu, jiný režim pro země eurozóny a ostatní by vytvořil dvoukolejnou Evropu. Pokud by se ČR a s ní čeští podnikatelé stali členy druhé kategorie v EU, členství v ní by ztratilo smysl,“ říká za Unii malých a středních podniků ČR její tajemník Miloš Křepelka.

Impuls k zahájení debaty v EU o případně užší spolupráci v rámci eurozóny vznesl šéf Evropské komise Juncker na únorovém summitu Evropské rady. Detailnější plán by měl být představen v červnu.

Autorka je šéfredaktorkou serveru EurActiv

O autorovi

Autorem článku je Lucie Bednárová

Komentáře

Komentářů (2)
  1. LUF __ napsal - dne 26.3.2015

    Před pár lety napsali analytikové Šichtařová & Pikora knihu “Všechno je jinak” . Tam psali že dvojrychlostní EU by byla dobrým řešením dluhové krize. Ale že prý k tomu nedojde protože by Francie musela být v té horší části a to by neskousla

  2. Taoiseach napsal - dne 26.3.2015

    S panem Tomášem Prouzou většinou souhlasím, ale v této otázce ani náhodou. Dvourychlostní Evropa je holá NUTNOST. Není možné pokračovat dál v situaci, kdy Eurozóna nutně potřebuje posílit společné rozhodování, ale tzv. Spojené království cokoli v tomto směru vetuje, a to přesto, že má časově neomezenou výjimku z HMU, takže by mu to vůbec nemuselo vadit. A David Cameron chce naopak vracet pravomoci na úroveň členských států…

    Na námitku, že dvourychlostní Evropa už de facto existuje, lze odpovědět tak, že je třeba ji mít i na úrovni smluv a institucí (i toho rozpočtu).

    Zásadní dělení by mělo probíhat podle toho, které státy SI PŘEJÍ úzce spolupracovat, a které ne. Státy jako ČR by měly vyjádřit pevné odhodlání přistoupit ke společné měně co možná nejdříve. Státy jako Dánsko by se měly rozhodnout. A samozřejmě není možné nadále tolerovat trapné a hloupé lavírování Švédska.

    Je třeba přiznat to, že skutečnost, že ČR dosud není součástí Eurozóny, je čistě její chyba – neblahé dědictví Klause a všech, kteří se ho báli. ČR nebyla v horším postavení než Slovensko, které má euro už přes šest let.

    “Naše snaha zůstat mimo eurozónu a vyčkat, až se vyřeší stávající problémy kolem Řecka a dalších států jižního křídla, má svou logiku.”
    Nikoli – žádnou logiku to nemá. Společná měna je výhodnější i při všech svých problémech. Euro je stabilnější než koruna a v době otřesů je koruna VŽDYCKY postižena víc než euro. Krom toho ČR nemůže ani teoreticky přijmout euro dřív než za tři roky – a to už bude situace Řecka dávno vyřešena – ať tak, či onak.