Václav Klaus, evropský ochránce svobody, kdo nemá rád Michala Horáčka a transportéry obrněné papundeklem

Napsal/a Robert Malecký 6. listopadu 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

Václav Klaus se stal prvním laureátem nové Evropské ceny svobody. Oficiálně za svůj rezervovaný postoj k Lisabonské smlouvě, my ale dobře víme, že když se řekne Evropa a svoboda, nepřicházel v úvahu nikdo jiný. A hned je kolem toho neveselo, týdeník Respekt přišel s obviněním, že pan prezident cenu ve Stockholmu obdržel „na večírku evropských xenofobů“, to jsou jistě zlá slovíčka. My máme pana prezidenta Klause rádi a víme, že se sluší poblahopřát, tak jsme mu vybrali tuto titulní fotografii z amsterdamských ulic, věříme, že mu udělá radost.

  • Ale teď už rychle domů. Tady totiž začala kampaň před prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2018, proč už teď, na to se nás neptejte. Ale je kolem toho veselo, z tábora protizemanovského se ihned vyčlenila fronta protizemanovská protihoráčkovská, kde hlavním spojujícím článkem je nespokojenost s hudební dramaturgií jakéhosi koncertu na Staroměstském náměstí, na kterém podle policejních zdrojů bylo pět set, podle jiných třicet tisíc lidí. Nejlépe ovšem situaci kolem prezidentského kandidáta Horáčka shrnul kněz Tomáš Halík, to bychom líp nevystihli.

„Pana Horáčka znám jen z médií jako celkem sympatického člověka, ale nevidím jediný vážný důvod, proč by měl být hlavou státu. Nezdá se mi, že byl měl formát státníka, jasnou zahraničněpolitickou vizi a zejména osobnostní kvality, jimiž by mohl po patnáctileté přestávce navázat na masarykovsko-havlovskou intelektuální a morální tradici.“
(kněz a teolog Tomáš Halík v anketě Lidových novin, 4. listopadu 2016)

14907104_10207752207070258_5796803578312377890_n

Nás zaujala ta masarykovsko-havlovská intelektuální a morální tradice, ta se zde při prezidentských volbách projevuje vždy, nejen při těch posledních, ale jak správně pan Halík odkazuje, i při všech těch dřívějších, co byly v rukou parlamentu. To byla vždycky jízda. Baví nás i to načasování kampaně, sice před pár týdny skončily krajské a senátní volby a leckde ještě třeba ani nemají hejtmany, ale my už jdeme dál, jsme v roce 2018. A to nás ještě čekají volby sněmovní, celé to podle babišovského plánu spěje ke zrušení vší té parlamentní žvanírny, začneme senátem, sněmovna taky vlastně nikoho nezajímá, do krajů nikdo nevolí, budeme mít jen prezidenta. Za nás souhlas.


Politici a další veřejně činné osoby se den co den „dopouštějí“ zaznamenáníhodných slov, jež je dobré uvést do patřičného kontextu. 


  • Druhou nejvýznamnější domácí událostí byla snaha snížit bojeschopnost české armády prostřednictvím partyzánského útoku na podstatnou část bojové pěchoty kdesi u Tábora. Podle prvotních informací pět obrněných vozidel Pandur nabouralo v pátek ráno do sebe a do ženy ve škodovce, která před nimi prudce zabrzdila. A deník Blesk vzápětí přišel se skandálním odhalením.

Pandury za 134 milionů mají díly z papundeklu, ukázala bouračka. Expert žasne
(titulek Blesk.cz, 4. listopadu 2016)

Nezávislý expert Jaroslav Štefec, který ovšem zas tak nezávislý není, protože na ministerstvu obrany působil v sekci vyzbrojování, v článku říká toto: „Ono je to lehké, aby to zbytečně nezvyšovalo hmotnost vozidla, a je to součástka, která se relativně snadno poškodí.“ Neboli použití papundeklu je úplně běžné a v pohodě, slouží jako vlnolamy při plavení a brodění a správný titulek by asi měl znít nějak takhle (jenže to by pak zase nebyl článek):

Pandury za 134 milionů mají díly z papundeklu, ukázala bouračka. Podle experta je to úplně v klidu

  • My už vlastně pořádně nevíme, co je ještě pravda, a co už je sen. Prezident Miloš Zeman si svůj díl prezidentské kampaně odjel tentokrát odpracovat do Moravskoslezského kraje, kde se vyjádřil jak k americkým prezidentským volbám („Vezměte si teď americkou prezidentskou kampaň a například výrok Donalda Trumpa o své protikandidátce, který zní: ‚Když nedokázala uspokojit ani svého manžela, nedokáže uspokojit Ameriku.‘.“), tak k aktuálním otázkám čínsko-českým.

„Pokud si nějaká země výslovně nepřeje, aby se čeští politici s někým stýkali, tak by se stýkat neměli.“
(Prezident České republiky Miloš Zeman, Opava, 3. listopadu 2016)

Tak si to zopakujme ještě několikrát, aby se nám to řádně dostalo do hlavy, včetně toho, kdo a z jaké pozice nám to praví. Celou kauzu dalajláma, Herman, Brady a dopis Čtyř tím považujeme za uzavřenou.

Venku už je sychravo, zalezte si pod deku a meditujte s Milošem Zemanem. Klidnou mysl.

Follow @malecak

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)